Kverulant.org je přesvědčen, že služba veřejnoprávní televize je důležitým pilířem občanské společnosti a demokracie. Tím více ho mrzí, že Česká televize již od roku 2011 soustavně porušovala zákon, který tehdy reguloval vysílání reklamy. Na programu ČT1 byla reklama zcela zakázaná. Televize však tento zákaz obcházela a označovala reklamu za sponzorování vysílání, které zákon dovoluje. Nejen, že byli řádní plátci koncesionářského poplatku obtěžováni reklamou, ale především miliony diváků mohly každý den sledovat, jak velká a důležitá veřejnoprávní instituce porušuje zákon. Ročně televize na nelegální reklamě vydělávala více než půl miliardy korun. I proto měla ČT na počátku roku 2024 u bank v rezervě uloženo 1,7 miliardy korun. Kverulantovým cílem bylo přimět ČT k zastavení vysílání nepovolených reklam. A to se mu snad s přijetím velké mediální novely konečně podařilo. Čas vyhrazený oznámením o sponzorování programů a pořadů ve vysílání ČT nesmí přesáhnout za kalendářní rok 50 hodin na programu ČT1 a 260 hodin v souhrnu na všech programech. Proto se Kverulant nyní soustředí na monitorování respektování omezení vysílání reklamy a sponzoringu.

Velká mediální novela

Ve středu 5. března 2025 schválila Poslanecká sněmovna novelu zákona o České televizi a Českém rozhlasu. Takzvaná velká mediální novela po letech zvyšuje televizní a rozhlasové poplatky o 15 Kč, respektive o 10 Kč a konečně přináší jasně formulované omezení vysílání reklamy a sponzoringu. ČT má omezen i čas pro sponzoring programů, konkrétně 50 hodin ročně na programu ČT1 a celkem 260 hodin na všech kanálech. Pojďme se nyní podívat, co všechno přijetí tohoto omezení předcházelo.

Zákon z roku 2011

Podle zákona byla reklama povolená pouze na stanicích ČT2 a ČT sport, přičemž na žádném z těchto programů nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času. Po zákazu reklamy v roce 2011 Kavčí hory na nějaký čas reklamu z vysílání na ČT1 skutečně stáhly. Pak se ale oklepaly a začaly zákon obcházet. Začaly vysílat reklamu maskovanou tvrzením, že nejde o reklamu, ale o ušlechtilé sponzorování pořadu, které má ČT povoleno. Jako by Česká televize nedostávala koncesionářské poplatky. Jako by ročně od občanů nedostávala téměř 7 miliard korun!

Výnosy České televize ze sponzoringu a „product placementu“ činily v letech 2022 a 2023 téměř 600 milionů korun. Product placement (PP), doslova přeloženo jako umístění produktu, je forma skryté reklamy. Jedná se o umisťování výrobků, názvů, log do filmů, seriálů a podobně. V České republice byla tato praktika až do 17. srpna 2009 zakázána.  

V rozpočtu na rok 2024 ČT předpokládala, že částka ze sponzoringu a PP bude činit již 659 milionů korun. Obcházení zákona tedy pokračovalo i pod vedením nového generálního ředitele Jana Součka, který v čele veřejnoprávní televize 1. října 2023 vystřídal Petra Dvořáka. S trochou nadsázky lze konstatovat, že ČT divákům denně dokazuje, že se zločin vyplácí.

ČT: Výnosy z reklamy odvádíme do fondu na podporu kinematografie

Česká televize se chlubila, že výnosy z reklamy jdou na podporu kinematografie. To je ovšem nanejvýš zavádějící tvrzení. Jde totiž jen o příjmy z reklamy na ČT2. Celkové příjmy ČT z reklamy a z reklamy vydávané za sponzoring a provozování PP činily v roce 2023 celkem 789 milionů korun, přitom odvod do Státního fondu kultury (SFK) činil v tomto roce pouhých 35 milionů korun. Tedy méně než 5 % z této částky.

To, že jsou řádní plátci koncesionářského poplatku obtěžováni reklamou, ale podle Kverulanta není ten hlavní problém. Hlavním problémem je skutečnost, že miliony diváků mohou každý den sledovat, jak velká veřejnoprávní instituce explicitně porušuje zákon. Co si pak takový divák odnese jako poučení o potřebě dodržovat zákony?

Reklama před Večerníčkem

Česká televize zprvu nešetřila ani naše děti. Večerníček byl v lednu 2012 přesunut z ČT1 na ČT2, protože na tomto programu reklama být může. Na ČT2 byl Večerníček až do léta 2018 obklopen reklamou zacílenou na děti. Přestože to bylo zakázané. Přestože zákon jasně říká, že reklama nesmí přímo nabádat děti a mladistvé ke koupi nebo pronájmu určitého výrobku nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti, ba ani přímo nabádat děti a mladistvé, aby přemlouvali své rodiče nebo jiné osoby ke koupi nabízeného zboží nebo služeb. Kverulant se s tímto stavem nechtěl smířit, a proto již v březnu 2013 podal na Českou televizi stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Rada Kverulantovi tehdy odpověděla, že sponzoring reklamou nejspíše je, ale oni s tím nic nesvedou a na postih už rezignovali:

A protože RRTV tehdy na dodržování zákona rezignovala, vysílala ČT reklamu před Večerníčkem i po něm dál, jak dokazuje záznam z vysílání z 6. listopadu 2015. 

V létě 2018 se chvíli zdálo, že Česká televize tuto nezákonnou praxi opustila a přestala Večerníček obklopovat reklamou cílenou na dětského diváka. Bohužel na konci září se k reklamě zacílené na dětského diváka vrátila. V září 2018 byla reklama na spektakulární show uvedena ještě jako sponzorování pořadu. Už tehdy ale bylo evidentní, že cílem upoutávky je to, aby děti přiměly své rodiče zakoupit vstupenku na opravdu drahé představení o dinosaurech. Cena jedné vstupenky se pohybovala od 1 228 Kč až do astronomických 3 507 Kč.

Reklama zaměřená na děti

V listopadu 2018 již ČT zahodila poslední skrupule a vysílala těsně před Večerníčkem reklamu zaměřenou na děti již ani neoznačenou jako sponzorství pořadu. Přitom podle zákona 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, a § 48, odstavec (2), písmeno a) nesmějí televize vysílat reklamu, která mravně ohrožuje děti a mladistvé tím, že přímo nabádá děti a mladistvé ke koupi nebo pronájmu určitého výrobku nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti. A podle písmena b) televize dokonce ani nesmí přímo nabádat děti a mladistvé, aby přemlouvali své rodiče nebo jiné osoby ke koupi nabízeného zboží nebo služeb.

Vymahatelnost práva

Vymahatelnost práva je v české kotlině velký problém a tato kauza je dobrou ilustrací neveselého stavu. Tento stav by měl být změněn a v tomto konkrétním případě existují asi jen dvě možnosti. Buď Rada pracuje špatně a její rozhodnutí jsou špatně právně zdůvodněna, a potom je třeba vyměnit členy Rady. Nebo zákon neposkytuje činnosti Rady dostatečnou oporu. V obou případech má řešení v rukou Parlament, který také jmenuje členy Rady. Kverulant v dubnu 2013 vyzval zákonodárce, aby se činností Rady zabývali. Marně. Pak přišel rok 2014, s ním nové složení Parlamentu a následně nové složení Rady České televize. Poslanci zvolili šest nových kandidátů do Rady České televize, kteří obsadili šest uvolněných míst. V březnu 2014 byla patnáctičlenná Rada ČT kompletní. V dubnu 2014 Kverulant podal Radě pro televizní a rozhlasové vysílání svoji stížnost znovu. Opět marně. Podal stížnost i Radě ČT. Také marně.

Product placement

V roce 2015 ČT přišla s dalším modelem, jak obejít zákon. V roce 2015 bylo vyrobeno 12 dílů pořadu Auto Moto Revue. Ty se začaly od května 2015 vysílat. Pořad Auto Moto Revue byl druhým nejstarším vysílaným titulem ČT a v roce 2015 byl vysílán jako týdeník. Vše na programu ČT2. Vzhledem k početné motoristické obci patřil pořad k sobotním deseti nejsledovanějším na ČT2. Pořad byl však značně neobjektivní a vzhledem k tomu, jak vznikal, ani jiný být nemohl. Televize totiž kromě výroby skrytých titulků za pořad nic neplatila.

Auto Moto Revue vyráběl externí dodavatel, kterého platili výrobci a prodejci aut, garážových vrat, poskytovatelé leasingů a podobně. Je evidentní, že tito inzerenti to nedělali proto, aby pomohli ČT plnit hlavní úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání, kterými jsou zejména poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů, jak to ČT ukládá v § 2 odst. 2 zákon o České televizi. Inzerenti tak činili proto, aby upozornili na svoje produkty, aby je představili ve skvělém světle.

Navíc šlo o nepřípustné umístění produktu. Umístění produktu je totiž přípustné pouze v kinematografických dílech, filmech a seriálech vytvořených pro televizní vysílání, ve sportovních pořadech a zábavných pořadech, a to za podmínky, že se pouze bezplatně poskytují určité zboží nebo služby, jako např. rekvizity nebo ceny, s cílem zařadit je do pořadu (§ 53a odst. 1 písm. a) a b) novelizovaného zákona č. 231/2001 Sb.). Pořady, které obsahují umístění produktu, musí splňovat tyto požadavky:

• Jejich obsah a doba zařazení do vysílání nesmějí být ovlivněny tak, aby tím byla dotčena redakční odpovědnost a nezávislost poskytovatele.

• Nesmějí nabádat přímo k nákupu nebo pronájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním tohoto zboží nebo služeb za účelem jejich propagace.

• Nesmějí nepatřičně zdůrazňovat umístěný produkt (§ 53a odst. 2 písm. a), b) a c) novelizovaného zákona č. 231/2001 Sb.).

Všechny výše uvedené zásady byly v pořadu Auto Moto Revue soustavně porušovány. Tak například v Auto Moto Revue odvysílané na ČT2 6. 6. 2015 byl testován vůz Subaru Forester s dvoulitrovým naftovým motorem o výkonu 147 koní, točivým momentem 350 Nm a bezstupňovou převodovkou. Jde o vozidlo se stálým pohonem všech kol a váhou 1 700 kg. Redaktor o tomto „autě pro fajnšmekry“ tvrdí v čase 02:15, že jezdí s fantastickou průměrnou spotřebou 6,1 l / 100 km. Záhy je však redaktor usvědčen ze lži. To když se v reportáži v čase 04:30 objeví display s průměrnou spotřebou 9,2 l / 100 km.

Kverulant se stále nechtěl smířit se soustavným porušováním zákona významné veřejnoprávní instituce, a proto v červenci 2015 podal RRTV další podnět k šetření. Kverulant chce věřit, že 5 milionů českých motoristů si zaslouží vlastní objektivní pořad a nikoliv product-placementové orgie. RRTV se Kverulantovou stížností skutečně zabývala, ale došla k závěru, že vše je v naprostém pořádku:

V hlavní roli hranolek

Product placementové orgie se však netýkají jen pořadů o autech. Scéna, v níž hokejový expert Pavel Richter vychází ze stanu společnosti McDonald’s a přináší podnos s občerstvením, přičemž jeden hranolek nabízí kolegyni, byla již příliš i na jinak velmi shovívavou Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. RRTV udělila v říjnu 2015 ČT za úspěšné hledání limitů nevkusu pokutu ve výši 350 tisíc korun. Podrobnosti o vleklém soudním sporu přinesl v srpnu 2022 server iDNES v článku Jiřího Pánka s výmluvném názvem: „Pokuta pro ČT za scénku s hranolkem platí, rozhodl definitivně soud“.

V článku se uvádí, že Městský soud v Praze (MS) rozhodoval o žalobě celkem čtyřikrát. Předtím se třikrát České televize zastal, ale rozsudek pokaždé zrušil Nejvyšší správní soud a věc soudu prvního stupně vrátil k novému projednání.

Soudci „ve čtvrtém kole“ sporu nakonec vyhodnotili všechny námitky České televize proti uložené pokutě jako nedůvodné. „Jelikož žádný z uplatněných žalobních bodů nebyl důvodný a soud ani neshledal žádnou vadu, k níž by musel přihlédnout z úřední povinnosti a pro kterou by bylo potřeba napadené rozhodnutí zrušit, soud žalobu zamítl,“ konstatovala soudkyně Horčicová.

Další reklama cílená na děti

I v srpnu 2016 poslal Kverulant RRTV další stížnost na porušování zákona. Před Večerníčkem na ČT2 i v tomto měsíci běžela reklama na jogurt a nový kriminální seriál večer na ČT1 „sponzorovala“ Toyota. Opět si Kverulant stěžoval marně, ale ani po letech trvání této kauzy svůj boj nevzdává. V listopadu 2017 podal další stížnost k RRTV.

Reklama na hazard

V říjnu 2017 totiž odvysílal program ČT1 po osmé hodině před hlavním večerním programem dokonce reklamu na hazard v online casinu SYNOTtip. V této reklamě přeje vyzývavě oblečená krupiérka divákovi nikdy nekončící zábavu v českém online casinu SYNOTtip:

Bohužel ani tentokrát nebyl Kverulant úspěšný. RRTV mu v půlce prosince 2017 sdělila, že si nechala zpracovat analýzu spotu, ze které vyplývá, že o reklamu nejde. Kverulant si tuto analýzu od Rady vyžádal a po jejím prostudování užasl, že podle ní spot nepřeje divákům nikdy nekončící zábavu v casinu SYNOTtip, ale prostě jen nikdy nekončící zábavu a k návštěvě online casina vůbec nevybízí. Inu, pokrytectví opět vítězí.

Nicméně, čas od času ČT za reklamu na hazard nějakou symbolickou pokutu dostane. V létě 2021 dostala pokutu 100 000 Kč za skrytou reklamu při vysílání záznamu losování sázkových her společnosti Sazka. Pořad vybízel k nákupu dalších služeb Sazky. Během losování v červnu 2020 se v pořadu objevilo verbální sdělení, které vybízelo diváky k získání Sazka karty. Její držitel získává bonus účasti v soutěži o ceny Kolo štěstí a tím je motivován k podání sázky do loterie. Tím byl podle RRTV sledován reklamní cíl ve prospěch služeb, jejichž nákup je se Sazka kartou bonifikován.

RRTV na zpracování pořadu SAZKAmobil Šance upozornila i v minulosti. Skrytou reklamu našla také v losování z prosince 2015, kde moderátorka zmínila, že virtuální operátor rozdává volné minuty. 

Bývalý komunista v čele ČT

Kverulant považuje za důležité zmínit, že Českou televizi vedl od září 2011 do října 2023 bývalý komunista Petr Dvořák. Ten se stal řádným členem Komunistické strany Československa 20. září 1989. Historik Petr Blažek k tomu uvedl: „Dvořák do strany vstoupil v době, kdy komunistické ideologii nevěřili často ani samotní představitelé režimu. Je to spíše morální otázka, svědčí to o jeho, dejme tomu, rozhledu či morálním profilu.“

Nový generální ředitel Jan Souček

V neděli 1. října 2023 začalo šestileté funkční období nového generálního ředitele ČT Jana Součka. Toho zvolila do funkce v červnu 2023 Rada ČT, když mu dala přednost před Dvořákem. Souček před nástupem do funkce devět let vedl brněnské studio veřejnoprávní televize.

Souček má měsíční mzdu 289 000 korun, což je o 47 000 korun více, než dostával jeho předchůdce. Ujednání o mzdě je součástí smlouvy, kterou v září 2023 schválila Rada ČT. Obsahuje také roční bonus odpovídající desetinásobku měsíčního platu.

Kverulant opakovaně protestoval

Zákon o regulaci reklamy vstoupil v platnost v pátek 14. října 2011. Po dvanácti letech nepřetržitého porušování tohoto zákona vyzval Kverulant v říjnu 2023 opět zákonodárce, Radu české televize, Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a nové vedení České televize, aby konečně sjednali nápravu. Šlo již o osmou Kverulantovu výzvu k respektování zákona v této věci.

Z oslovených institucí odpověděla jediná, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která Kverulantovu stížnost v listopadu 2023 opět zamítla. RRTV se ani příliš nenamáhala s nějakým odůvodněním, natož aby se zabývala tím, že vysvětlí, jak se ČT1 vysílané spoty označené jako sponzorská oznámení liší od zakázané reklamy. RRTV se omezila na obecná konstatování jako: „Sponzorská oznámení jsou zákonem definovaným typem obchodního sdělení. Sponzorování je umožněno na všech programech České televize.“ nebo: „Česká právní úprava v dané oblasti plně odpovídá úpravě stanovené Směrnicí o audiovizuálních mediálních službách.“

Rada České televize

Rada České televize je podle zákona orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti ČT. Rada má osmnáct členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna a po novele příslušného zákona od podzimu 2023 i Senát.

Rada ČT se v novém složení poprvé sešla ve středu 13. prosince 2023 v budově ČT. Jednání rady jsou ze zákona veřejná. Ředitel Kverulanta Vojtěch Razima se tohoto jednání zúčastnil a požádal o slovo. Rada o jeho žádosti hlasovala a dala mu na promluvu tři minuty. Razima Radu vyzval, aby konečně zastavila vysílání nelegální reklamy vydávané za sponzoring.

Přítomný generální ředitel ČT Jan Souček v reakci na Razimovo vystoupení popřel, že televize porušuje zákon při vysílání reklamy. Zdůraznil, že televize má silné právní oddělení, které na tuto problematiku dohlíží. Místopředseda Rady Vlastimil Ježek v krátkém emotivním vystoupení Razimův požadavek odsoudil a odmítl se jím zabývat. Přestože jeden z radních navrhoval dát Razimovi ještě možnost na Ježkovo vystoupení reagovat, Rada tento návrh v hlasování neschválila. Razima tak již možnost promluvit nedostal a diskuse skončila. Rada ve věci vysílání nelegální reklamy nepřijala žádné usnesení.

Jak už bylo uvedeno, zákon o regulaci reklamy vstoupil v platnost v pátek 14. října 2011. Od té doby Kverulant upozorňuje na nepřetržité porušování tohoto zákona. Dlouho marně. Kverulant si v této kauze dlouho připadal, jako by rozebíral ruskou matrjošku v podobě hluchého a slepého úředníka. V každé duté figurce se jen skrývá další šedivý úředník, který nechce nic vidět ani slyšet.

Rezerva 1,7 miliardy korun

Jak už stojí v úvodu, Kverulant je přesvědčen, že služba veřejnoprávní televize je důležitým pilířem občanské společnosti a demokracie, a tím víc ho mrzí, že ČT již od roku 2011 soustavně porušovala zákon, který reguluje vysílání reklamy. I proto mohla ČT vytvářet obrovské rezervy. Na počátku roku 2024 dosahovala tato rezerva 1,706 miliardy korun. Úroky z těchto peněz uložených ve státních dluhopisech a na bankovních účtech dosáhly v roce 2023 téměř 100 milionů korun.

Na druhou stranu kvalitní veřejnoprávní službu bez peněz zajistit nelze. Koncesionářský poplatek se přitom nezměnil od roku 2008. I proto se Kverulant společně dalšími dvěma stovkami organizací a 12 tisíci občany podepsal pod prohlášení na podporu svobodných veřejnoprávních médií.

Schválení velké mediální novely

Ve středu 5. března po dlouhých peripetiích Poslanecká sněmovna konečně schválila novelu zákona o České televizi a Českém rozhlasu, která po letech zvyšuje televizní a rozhlasové poplatky o 15 Kč, respektive o 10 Kč. Nově budou muset platit poplatky i firmy s více než 24 zaměstnanci, a to odstupňovaně podle počtu pracovníků. Prosadila to vládní koalice, opozice návrh kritizovala. Deklarovaným cílem novely je zajistit stabilnější financování a nezávislost veřejnoprávních médií.

Jak už bylo uvedeno, tak novela přináší i omezení reklamy a sponzoringu. Česká televize nesmí umisťovat reklamu na své webové stránky, s výjimkou propagace vlastních pořadů. U Českého rozhlasu dochází ke snížení povoleného času pro reklamu a sponzoring. Na celoplošném okruhu klesá limit ze 3 na 1 minutu, na regionálních stanicích z 5 na 2 minuty. ČT má omezen i čas pro sponzoring programů, konkrétně 50 hodin ročně na programu ČT1 a celkem 260 hodin na všech kanálech.

Novela zavádí i další novinky, jako jsou memoranda o způsobu naplňování veřejné služby, která budou uzavírána mezi ministrem kultury a generálními řediteli ČT a ČRo na 5 let. Dále novela zpřísňuje pravidla pro zavádění nových služeb ČT a ČRo, které budou podléhat veřejné konzultaci a posouzení poradním orgánem.

Prosba o podporu

Díky Kverulantovi byla konečně přijata přísnější regulace sponzorování pořadů na ČT. Nyní se soustředí na monitorování respektování tohoto omezení. Kverulant prosí o finanční podporu této kauzy jakkoliv malým, zato však pravidelným darem.

Vojtěch Razima