Česká republika se podle zjištění Českého rozhlasu chystá opustit Partnerství pro otevřené vládnutí, mezinárodní iniciativu podporující transparentnost, odpovědnost státu a účast veřejnosti. Kverulant považuje tento krok za nebezpečný signál a žádá Ministerstvo spravedlnosti o vysvětlení. Pomozte Kverulantovi hlídat, aby se stát před občany nezavíral.

Partnerství pro otevřené vládnutí, známé pod anglickou zkratkou OGP, není žádný bruselský diktát ani drahá mezinárodní trafika. Jde o dobrovolné uskupení států, které se zavazují otevírat veřejnou správu lidem: zpřístupňovat informace, zveřejňovat data, zapojovat veřejnost do rozhodování a posilovat odpovědnost politiků a úředníků.

Česká republika se k OGP připojila na základě vládního usnesení už v září 2011, tedy krátce po vzniku iniciativy. Od té doby vzniklo několik českých akčních plánů, na nichž se vedle úřadů podílely také neziskové organizace a další zástupci občanské společnosti. Nešlo přitom o plané deklarace. Akční plány vytvářely prostor pro konkrétní úkoly, jejich průběžné hodnocení i veřejnou kontrolu.

Otevřenost není okrasa

OGP stojí na jednoduché myšlence: stát hospodaří s veřejnými penězi, rozhoduje o právech lidí a spravuje společné věci. Nemá proto fungovat jako uzavřený klub pro politiky, úředníky a jejich známé. Občan má mít možnost zjistit, co stát dělá, proč to dělá, za kolik a s jakým výsledkem. A má mít možnost do rozhodování včas vstoupit, ne až bezmocně přihlížet hotovému verdiktu.

České akční plány OGP se věnovaly například svobodnému přístupu k informacím, otevřeným datům, profesionalizaci státní správy, zveřejňování soudních rozhodnutí, ochraně oznamovatelů, transparentnosti dotací či veřejných zakázek. Třetí český plán přispěl i k rozvoji ekosystému otevřených dat a ke vzniku Národního katalogu otevřených dat. To jsou nástroje, bez nichž se dnes seriózní kontrola státu dělá jen obtížně.

Nejnovější český akční plán pro roky 2025 a 2026 obsahuje závazky, které míří přímo do míst, kde bývá veřejná správa nejslabší: k zapojení lidí do tvorby politik, ke spolupráci úřadů s občanskou společností a k průhlednějším veřejným zakázkám. Počítá s přípravou národního centra pro participaci, s pilotem občanských shromáždění i s posilováním transparentnosti zakázek malého rozsahu.

Právě malé zakázky bývají ideálním prostorem pro pohodlné obcházení skutečné soutěže. Nejde vždy o titulní milionové tendry, ale o součet tisíců menších objednávek, u nichž veřejnost často vůbec nevidí, komu stát platí, za co a zda za přiměřenou cenu. Závazek k transparentnějšímu prostředí takových zakázek proto není technická drobnost, ale obrana před plýtváním a klientelismem.

Mezinárodní rámec

Členství v OGP také znamená, že české závazky nejsou jen interním seznamem úkolů zapomenutým v šuplíku některého ministerstva. Jsou součástí mezinárodního rámce, s možností srovnání, nezávislého hodnocení a tlaku občanské společnosti. OGP sice Česku nic nediktuje a nevytváří nové právní povinnosti, ale nutí stát veřejně vysvětlovat, co slíbil, co splnil a co naopak nezvládl.

Podle zjištění Českého rozhlasu se nyní Česko chystá z OGP vystoupit. Pokud se tato informace potvrdí, nešlo by o bezvýznamnou úřední úpravu. Vláda by tím vyslala jasný vzkaz: mezinárodní spolupráce při otevírání státu a pravidelný dialog s veřejností pro ni nejsou prioritou. Zvlášť cynicky by takový krok působil ve chvíli, kdy má země rozpracovaný aktuální akční plán až do konce roku 2026.

Akce nespokojených občanů

Paradoxně působí to, že o vystoupení z OGP usiluje vláda hnutí ANO 2011 a její ministr spravedlnosti Jarolím Tejc. Připomeňme si, že Hnutí ANO 2011 navazuje na občanské sdružení Akce nespokojených občanů, které bylo založeno krátce předtím na podzim 2011 po několika veřejných vystoupeních Andreje Babiše ve sdělovacích prostředcích, ve kterých velmi kriticky hodnotil stav společnosti a silně kritizoval korupci. Hnutí se zaměřilo na voliče nespokojené s dosavadními etablovanými politickými subjekty.

Krok opačným směrem

Kverulant záměr vystoupit z OGP ostře kritizuje. Česko nepotřebuje méně kontroly, méně dat a méně prostoru pro občany. Potřebuje pravý opak. Každý, kdo někdy žádal úřad o informace, snažil se dohledat příjemce dotace nebo porozumět veřejné zakázce, ví, jak ochotně se stát schovává za formalismy, výjimky a dlouhé lhůty. Odchod z OGP může tuto pohodlnou uzavřenost ještě posílit.

Kverulant proto požádá Ministerstvo spravedlnosti, které agendu OGP dosud koordinovalo, o jasné a úplné vysvětlení. Kdo odchod navrhl, kdy o něm vláda rozhodne, jaké jsou konkrétní důvody a jak budou zachovány rozpracované závazky? Veřejnost má také právo vědět, zda byl záměr projednán s občanskou společností, jež se na přípravě akčních plánů dosud podílela.

Nejde o spor o jednu mezinárodní značku. Jde o to, zda stát přijímá kontrolu jako nezbytnou součást demokracie, nebo jako obtěžující překážku. OGP samo o sobě žádnou korupci nevyřeší a nezaručí, že úřady budou najednou vstřícné. Poskytuje však rámec, v němž se špatně pracuje potají a lépe se pozná, kdo své sliby plní. Vzdát se jej bez přesvědčivého zdůvodnění je krokem opačným směrem.

Prosba o podporu

Kverulant se nespokojí s neurčitými frázemi o úsporách či „zjednodušení agendy“. Pokud vláda chce zrušit jednu z mála mezinárodních platforem, které systematicky podporují otevřený stát, musí občanům předložit důkazy, ne výmluvy. Pomozte nám hlídat veřejné peníze, úřady i politiky a podpořte nezávislou práci Kverulanta. Číslo Kverulantova účtu je 4350490001/5500, ale k darování můžete použít i tuto zabezpečenou darovací bránu.

Vojtěch Razima