Vojenský umělecký soubor Ondráš je v rozpočtu Ministerstva obrany veden jako „operační schopnost“ české armády a příspěvek NATO, nikoli jako kulturní těleso. Daňové poplatníky ročně stojí miliony na kroje, dudy, opravy nástrojů a testování členů souboru na alkohol, zatímco vojáci řeší nedostatek základní výstroje a techniky. Kverulant.org v datech resortu obrany spočítal, že jen na nákup, opravy, revize a kalibrace alkohol testerů utratilo ministerstvo v letech 2015–2022 celkem 17,5 milionu korun, přičemž Ondráš patří v boji s alkoholem k nejdražším útvarům celého resortu. Kverulant.org dlouhodobě odhaluje plýtvání veřejnými penězi a tlakem na politiky i úřady prosazuje nápravu. Prosíme, podpořte nás v tom finančním darem.
Kverulant chtěl tuto informaci zveřejnit jako aprílový speciál. Když se však ukázalo, že je pravdivá, posunul její zveřejnění na později. Ministerstvo obrany je stále nositelem pokrokových revolučních tradic komunistické společnosti. Tentokrát však Ondráš představuje příspěvek bezpečnosti Severoatlantické aliance (a smutný příklad švejkovské kultury).
Lidová armáda jako nositelka proletářských tradic
Československá lidová armáda byla považována za ocelovou pěst dělnické třídy. V souladu se sovětským leninismem měla svým třídním složením reprezentovat sociální složení československé společnosti, aby stát odolal útoku amerických imperialistů. Vedle toho však také měla podporovat lidové (folklórní) tradice, a tak žít s duchem československého lidu.
Takto byly součástí arsenálu československého socialistického vojska také tzv. něžné zbraně, jak Václav Šmidrkal ve své knize nazývá umělecké soubory v zeleném. V sestavě zbraní hromadné zábavy však nepůsobil jen veřejnosti nejznámější Vojenský umělecký soubor Víta Nejedlého, sídlící v Praze, a to pod krycím číslem VÚ 1184. Vojenské umělecké soubory v působnosti okruhových a armádních velitelství byly rozmístěny po celém území Československa, aby rozdávaly radost vojákům a pracujícím.
Ondráš
Pokud jde o lidové proletářské tradice bojovníků za sociální spravedlnost československých národů mající podobu olupování bohatých a šíření myšlenky sociální revoluce, jako to činili husité, Slováci si upekli Jánošíka, Moraváci měli Ondráše. Vojenský umělecký soubor (VÚS) Ondráš byl něžnou zbraní čs. letectva v působnosti 10. letecké armády s velitelstvím v Hradci Králové. Mělo to určitou logiku. Většina letecké produkce se vyráběla v Jihomoravském kraji a slezský zbojník Ondráš působil v horách hraničících se Slovenskem. Snad s odkazem na barona Franz von der Trenck a jeho pandury, se základnou lidového Ondráše stalo Brno.
Něžné zbraně si řídila Hlavní politická správa, sídlící kdysi v těch místech, kde dnes na Tychonově 1 sídlí Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany. Do podřízenosti správy patřila Vojenská politická akademie Klementa Gottwalda v Bratislavě (VPA KGB) jako vysoká škola, jejíž absolventi měli svým příkladem uvědomělých komunistů vést ostatní vojáky v bitvě se zahnívajícím kapitalismem a být příkladem ostatním.
Armáda České republiky proletářské tradice ctí
Konec komunismu přinesl v Československu konec VPA KGB a také omezení něžných zbraní. VPA se rozkazem posledního prezidenta socialistického Československa V. Havla přejmenovala na silvestra 1989 na Vysokou vojenskou pedagogickou školu. Armádní umělecké soubory byly přejmenovány a posléze rozpuštěny. Soubory Jánošík a Ondráš však přežily v Armádě ČR a Armádě SR rok 2000.
V květnu 2001 vyhlásila menšinová vláda sociální demokracie, podporovaná občanskými demokraty, program profesionalizace ozbrojených sil. Armáda měla být menší, mladší, modernější a mobilnější, než byla ta, která byla stále zatížena úkolem z dob Varšavské smlouvy. Tím bylo válečné vytvoření československého frontu mobilizací československých záloh a integrací Střední skupiny vojsk.
Vládnímu zmocněnci pro reformu ozbrojených sil se však podařilo VÚS Ondráš jen vymanévrovat z organizačních struktur vzdušných sil podřízených Generálnímu štábu. Na naléhání moravských politiků Ondráš zakotvil v podřízenosti civilního úseku Ministerstva obrany. V rámci katalogu operačních schopností NATO mu bylo přiřazena schopnost ukrytí. Tu mají operační velitelství.
Vojenský umělecký soubor v akci
Kverulant pátral v datech systému Ministerstva financí Monitor po tom, jak je zachyceno financování Ondráše v rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany. Hledal v odvětvovém třídění výdajů skupinu 3 (služby pro obyvatelstvo) poddíl 331 kultura, kde divadelní a hudební činnost vykazuje Ministerstvo kultury. Nic takového však v rozpočtu nenašel. Ministerstvo obrany VÚS Ondráš vykazuje skutečně jako vojenské schopnosti České republiky.
Výdaje na VÚS Ondráš jsou doposud s operačním úkolem ukrytí vykazovány ve skupině 5 – Bezpečnost státu a právní ochrana. Velikost našeho příspěvku NATO v podobě něžných zbraní moravského folkloru zachycuje graf.
Podobně jako Armádní sportovní centrum Dukla tak je i Vojenský umělecký soubor Ondráš vojenským zařízením (VZ). Zákon o ozbrojených silách ČR je definuje jako „samostatnou součást ozbrojených sil, která je určena k zajišťování potřeb ozbrojených sil a Ministerstva obrany, s vlastním názvem, číselným označením a místem stálé dislokace“. V čele této samostatné časti ozbrojených sil stojí ředitel podplukovník Mgr. Aleš Krkoška, absolvent Vysoké vojenské pedagogické školy v Bratislavě.
Jak je patrné z grafu, potřeby resortu obrany ve vztahu k Ondráši skokově vzrostly zejména po alianční kritice Česka, že nedokáže na obranu vydávat 2 % HDP. S válkou na Ukrajině, která začala v roce 2014, se specificky český příspěvek Alianci do roku 2025 prakticky zdvojnásobil.
Ondášovy dudy
Analýzou dat za roky 2015 až 2022 Kverulant zjistil, že Ondráš v souladu se svým strategickým úkolem nakupoval a opravoval kroje a hudební nástroje.
V období 2015–2022 dokonce rozšířil folklorní záběr až na Slovensko a do dalekých západních Čech, když v roce 2015 pořídil za 29 990 Kč chodské dudy a v roce 2017 dokonce dudy slovenské za 39 990 Kč. Chodské dudy musely být v roce 2018 opraveny nákladem 4 500 Kč, a to s tímto odůvodněním: „Z důvodu havarijní situace a časové tísně bude oprava provedena přímým zadáním. Opravu je nutno provést do 15.3.2018 do 13.00 hod (generální nácvik pořadu malých forem).“
Testy na alkohol
Kverulanta však nejvíce zaujala položka týkající se kontroly členů souboru na alkohol. Jak vyplývá z tabulky, za 7 let stál boj s alkoholem, započítaný do národního příspěvku Alianci, daňové poplatníky 87 tis. Kč.
V nákladech na boj s alkoholem na pracovišti začleněným do našeho aliančního závazku sečteného v tabulce se nepočítá pouze pořízení digitálních alkoholtesterů (čtyř na celé vojenské zařízení), ale také jejich opravy a kalibrace. Nový Alcotest 5820 přišel stát v únoru 2017 na 11 961,6 Kč. V roce 2020 podplukovník Krkoška dokonce nakoupil alkotester Dräger s tiskárnou v ceně 39 776 Kč včetně DPH. Jeho kalibrace a revize přispěla v roce 2022 NATO částkou 5 500,66 Kč.
Kverulant ovšem pátral v ministerských datech dál a zjistil, že český příspěvek NATO v podobě nákupu, oprav, revizí a kalibrací alkotesterů z rozpočtu Ministerstva obrany činil za roky 2015–2022 17,5 milionu Kč. Nicméně při přepočtu částky vydávané ostatními součástmi resortu Ministerstva obrany na počet zaměstnanců, vyšel VÚS Ondráš v boji s alkoholem jako Pyrrhos.
Toto smutné zjištění je v rozporu s tím, jak Ministerstvo obrany propaguje cestou Armádního Sportovního Centra Dukla Praha sport a zdraví životní styl. Kulturně však ministerstvo zůstává stále v době sovětského socialismu.
Žádost o podporu
Kverulant.org dlouhodobě odhaluje plýtvání veřejnými penězi a tlakem na politiky i úřady prosazuje nápravu. Pokud chcete, aby mohl podobné kauzy dál systematicky vyhledávat, zveřejňovat a dotahovat do konce, zvažte prosím pravidelnou či jednorázovou podporu naší práce. Bez pomoci dárců by Kverulant.org nemohl existovat.
Za kverulantův tým Vojtěch Razima
