Den daňové svobody připadl letos na 1. června. To znamená, že v pondělí 2. června Češi poprvé v roce začnou pracovat pro sebe, po celkových 152 dnech, které odpracovali pro stát. Den daňové svobody představuje pomyslnou hranici, jež rozděluje kalendářní rok do dvou období. Na část, kdy pracujeme jen na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí, a na část, ve které konečně vyděláváme jen pro sebe. Kverulant.org se již od svého založení v roce 2009 snaží zkrátit dobu práce na stát. Hlídá, aby se na úkor daňových poplatníků nekradlo a neplýtvalo. 

„Podle nové a zpřesněné metodiky použité pro výpočet, připadá Den daňové svobody v roce 2025 na stejný den jako v roce 2024. I přesto se jedná o zlepšení o jeden den, jelikož rok 2024 byl rokem přestupným. Je potěšující vidět Česko jako jednu ze zemí, která v letošním roce oslaví Den daňové svobody mezi prvními jak v rámci Evropy, tak v rámci OECD. To však rozhodně neznamená otevřené dveře k rostoucí velikosti státu,“ hodnotí letošní výsledky ředitel Liberálního institutu Jakub Kuneš.

Datum daňové svobody vypočítává Liberální institut. Metodika je založená na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaným v daném roce – jinými slovy na tom, kolik stát přerozdělí z každé koruny, která se v ekonomice v daném roce vyrobí. K výpočtu Dne daňové svobody existují i jiné přístupy, například ten, který používá společnost Deloitte. Její metoda rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

„Den daňové svobody, stejně jako například složená daňová kvóta, má vypovídací schopnost o velikosti a vývoji veřejných výdajů a příjmů zejména při pohledu na delší časové řady. Jednotlivé roky totiž mohou být vychýleny buď ojedinělým poklesem HDP (2009, 2020) či neopakovatelným typem výdaje (stropování energií 2023). Zatímco v Česku se Den daňové svobody dlouhodobě pohybuje na přelomu května a června, na Slovensku je zcela patrný vzestupný trend a den Daňové svobody naši sousedé „slaví“ až na konci června. Jak je zřejmé z našich výpočtů, zatímco v Česku se stát nezvětšuje, slovenské výdaje v post-covidovém období narostly nejvíce v rámci celé EU,“ dodává spoluautor studie Daniel Bárta.

Dluhová past

Současný státní dluh České republiky na konci prvního čtvrtletí roku 2025 dosáhl 3,410 bilionu korun. Oproti konci roku 2024, kdy činil přibližně 3,365 bilionu korun, se tedy zvýšil o zhruba 45 miliard korun. V relativním vyjádření vůči hrubému domácímu produktu zůstává dluh stabilizován na úrovni kolem 42 % HDP. Růst dluhu je způsoben především financováním schodku státního rozpočtu a refinancováním splatných dluhopisů. Přestože se státní dluh od začátku pandemie covidu-19 výrazně zvýšil, Česká republika zůstává jednou z nejméně zadlužených zemí v rámci Evropské unie. Kverulant je přesvědčen, že cestou z této dluhové pasti, do které nás politici vedou je radikální snižování nákladů státu. Například snižování počtu úředníků.

Půl milionu státních úředníků

Počet státních zaměstnanců na konci roku 2023 poprvé v historii Česka atakoval půlmilionovou hranici, když dosáhl 499 056 osob. Jde o zaměstnance organizačních složek státu (ministerstva, ústřední orgány státní správy, soudy apod.) a příspěvkových organizací státu. Takto pro stát pracovalo v roce 2022 11,86 % všech zaměstnanců. V roce 2024 pro stát pracovalo o něco méně lidí, a to 487 591 osob.

Zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí z prosince 2023, kterou si Kverulant vyžádal, uvádí, že 3 ze 4 státních zaměstnanců jsou ženy, zatímco ve mzdovém sektoru tvoří ženy pouze 42 %. Státní zaměstnanci jsou výrazně starší než zaměstnanci v soukromé sféře, v průměru o tři roky. Každý osmý zaměstnanec státu je starší 60 let, naopak relativně malou skupinu tvoří nejmladší generace. Zaměstnanci mladší 30 let představují pouze 7 %.

Milion všech úředníků

Důležité je ještě zmínit, že mezi státní zaměstnance nepatří například zaměstnanci placení z rozpočtů krajů a obcí. Celkový počet osob veřejného sektoru, zahrnujícího jak rozpočet státu, tak rozpočty krajů či obcí, je tudíž o dost vyšší a blíží se jednomu milionu lidí.

Prosba o podporu

Kverulant vystupuje proti rozhazovačnosti politiků a jejich úředníků již 15 let. Podpořte Kverulanta v jeho užitečné práci alespoň symbolickým darem.

Vojtěch Razima