Přes enormní investice do systému vážení kamionů pochybil stát už za dvou ministrů dopravy. NKÚ odhalil skandální plýtvání a neúčinnost opatření proti přetíženým vozidlům. Kverulant žádá nápravu nefunkčního systému.

Vysokorychlostní kontrolní vážení (VKV) bylo v České republice zavedeno novelou zákona o pozemních komunikacích s účinností od 1. ledna 2010. První váhu pro VKV ovšem Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zprovoznilo až o deset let později v lednu 2020. VKV se provádí nepřenosnými vysokorychlostními váhami zabudovanými přímo do vozovky v místech, která jsou k tomu stavebně-technicky způsobilá. Při provádění VKV řidič vozidla nebo jízdní soupravy toto místo přejede a při tom je pořízen obrazový záznam vozidla.

Až půl milionová pokuta

Za přestupek spočívající v nedodržení předepsaných hmotnostních limitů lze uložit pokutu do 500 000 Kč. Výměra pokuty činí 9 000 Kč za každou započatou tunu, která překračuje největší povolenou hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy stanovenou zákonem č. 361/2000 Sb. Není-li nejvyšší povolená hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy překročena o více než 500 kg, činí výměra pokuty 5 000 Kč. Novela zákona o pozemních komunikacích s účinností od 1. 3. 2024 stanovila, že výměra pokuty ukládané příkazem za tyto přestupky činí polovinu.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil drtivou kritiku systému kontrolního vážení vozidel v České republice. Přes investice ve výši stovek milionů korun a celkové náklady na opravy silnic překračující 73 miliard korun za posledních pět let systém zcela selhává. Kontroloři zjistili, že přetížené kamiony dál bezostyšně ničí českou dopravní infrastrukturu.

Staré problémy

Problém se táhne napříč politickými obdobími. Za ministra dopravy Karla Havlíčka z ANO, který řídil resort od ledna 2020 do prosince 2021, nebyla přijata žádná účinná opatření. Ani současný ministr Martin Kupka z ODS nedokázal situaci zásadně zlepšit, přestože o problémech věděl už z pozice náměstka středočeského hejtmana.

Čísla ze zprávy NKÚ jsou alarmující. Od ledna 2020 do října 2024 vysokorychlostní váhy zachytily celkem 495 707 případů přetížení vozidel. Ředitelství silnic a dálnic však k řešení předalo obcím pouhých 289 311 případů, tedy jen 58 %. Více než 200 tisíc přestupků tak zůstalo bez jakéhokoliv postihu.

Ještě horší je skutečnost, že z předaných případů skončilo pokutou jen mizivé procento. Jako příklad uvádí NKÚ váhu na dálnici D1, která za jediný měsíc roku 2024 zachytila 9 581 přetížených vozidel, ale k řešení bylo předáno pouze 250 případů. „Zbylých 9 331 vážných deliktů nebylo vůbec řešeno,” konstatuje zpráva kontrolorů.

MD ani ŘSD před zavedením kontrolního vážení neprovedly analýzu výchozího stavu dané oblasti a možných řešení. Neměly žádný konkrétní plán pro vybudování a využití systému kontrolního vážení. Nestanovily žádné měřitelné cíle ani ukazatele pro vyhodnocení výsledků provozu tohoto systému. Analýzu možností zavedení a provozování kontrolního vážení obdrželo ŘSD až v červenci 2021, tedy více než rok po zprovoznění prvních vah pro VKV. MD tuto analýzu mělo k dispozici, ale podle jejích doporučení nepostupovalo.

Státní fond dopravní infrastruktury tak za celé čtyři roky inkasoval z pokut z vysokorychlostního vážení pouhých 21 milionů korun. To je tristní bilance systému, do kterého stát investoval stovky milionů. Váhy navíc nefungovaly průměrně více než 60 procent času od jejich zprovoznění, což odhaluje další rozměr neefektivity.

Ministerstvo dopravy navíc svými legislativními úpravami situaci ještě zhoršilo. Zrušením postihu za přetížení náprav vozidel klesl počet evidovaných deliktů až o 98 %. „Jízdy vozidel s přetíženými nápravami ale dál pokračují a jejich destruktivní vliv na silnice přetrvává,” upozorňuje NKÚ na absurdnost tohoto kroku.

Kontroloři zjistili, že ŘSD vynaložilo neúčelně a nehospodárně 28,92 milionu korun na pořízení a provoz vysokorychlostních vah. „Peněžní prostředky státu vynaložilo ŘSD neúčelně a nehospodárně, což NKÚ vyhodnotil jako skutečnost nasvědčující porušení rozpočtové kázně,” píše se ve zprávě.

Systém nízkorychlostního vážení dopadl ještě hůře. V roce 2023 proběhla kontrola pouhých 233 kamionů na dálnicích, zatímco vysokorychlostní váhy ve stejném období odhalily více než 77 tisíc přetížených vozidel. Kontroly se navíc zaměřovaly především na lehká vozidla do 3,5 tuny místo na těžké kamiony způsobující nejvíce škod.

„Systém kontrolního vážení vozidel neplní svůj úkol,” konstatuje jednoznačně NKÚ. Člen úřadu Jan Kinšt, který kontrolu vedl, upozornil: „Ze státního rozpočtu tak zbytečně odcházejí miliardy korun na opravy škod, které vůbec nemusely vzniknout.” Jde o systémové selhání dvou po sobě jdoucích vlád.

Kverulant protestuje

Kverulant dlouhodobě protestuje proti takto marnotratným postupům českých úřadů. Neúčelné plýtvání veřejnými prostředky ve stovkách milionů korun při současném nedostatku financí na klíčové investice je nepřijatelné. Žádáme okamžitou nápravu a vyvození odpovědnosti za tuto skandální situaci.

Kontrola jako pilíř fungování státu

Kontrolní moc sice tradičně není považována za jednu ze tří základních složek státní moci, ale v moderních právních státech hraje stále významnější roli. Představuje soubor mechanismů a institucí dohlížejících na výkon ostatních mocí a bránících jejich zneužití. Systém brzd a protivah musí fungovat účinně.

V České republice mezi tyto instituce patří nejen Nejvyšší kontrolní úřad, ale také svobodná média a aktivní občanská společnost. Pouze jejich důsledná kontrolní činnost může odhalovat pochybení státní moci a nutit politiky k nápravě. Bez této kontroly by plýtvání veřejnými prostředky dosáhlo ještě katastrofálnějších rozměrů.

Prosba o podporu

Podpořte naši nezávislou kontrolní činnost. Kverulant odhaluje skandály a upozorňuje na plýtvání vašimi daněmi už od roku 2009. Bez vašich darů nemůžeme pokračovat v této důležité práci. Přispějte na účet 4350490001/5500, k darování můžete použít i tuto zabezpečenou darovací bránu. Každá koruna pomáhá.

Vojtěch Razima