Téměř 200 institucí, včetně obecně prospěšné společnosti Kverulant.org, a více než 11 tisíc jednotlivců už podepsalo otevřený dopis s výzvou k zajištění nezávislosti a finanční stability médií veřejné služby. Zástupci České filharmonie, Paměti národa nebo Národních divadel v Praze i v Brně apelují na co nejrychlejší přijetí novely o veřejnoprávní televizi a rozhlasu.
Otevřený dopis iniciovala nezisková organizace Díky, že můžem.
Vážená paní předsedkyně, vážení páni předsedové vládních stran,
ve dnech, kdy si připomínáme 35 let od sametové revoluce, chceme vyjádřit podporu nezávislým veřejnoprávním médiím v Česku.
Tímto prohlášením chceme ukázat hlas těch, kteří věří, že kvalitní média veřejné služby jsou jedním z pilířů naší demokracie. Chceme proto podpořit záměr vaší vlády, formulovaný v Programovém prohlášení, na posílení nezávislosti Českého rozhlasu a České televize a na zajištění jejich stabilního a předvídatelného financování, jako základní podmínky jejich nezávislosti. A proto podporujeme co nejrychlejší přijetí mediálních novel.
Jsme přesvědčeni, že oslabením médií veřejné služby je přímo ohrožena pluralitní společnost a demokratické základy našeho státu. Se znepokojením sledujeme vývoj událostí, kdy se média veřejné služby ocitají pod politickým a finančním tlakem, který vede k ohrožení jejich stability a nezávislosti. Velkým varováním pro nás všechny je vývoj na sousedním Slovensku, kde se zvolna z veřejnoprávního média fakticky stalo médium státní.
PROČ PODPORUJEME ČESKÁ MÉDIA VEŘEJNÉ SLUŽBY?
- Český rozhlas a Česká televize se podle renomovaných průzkumů těší nejvyšší důvěře ze sledovaných médií v Česku (např. Digital News Report, STEM, výzkum MUNI)
- Představují klíčový a zároveň nejvyužívanější zdroj informací v krizových situacích, jako byly nedávné povodně nebo pandemie koronaviru
- Přináší nestranné a kvalitní informace, které nejsou ovlivněny komerčními zájmy, a zaměřují se i na úzkoprofilová témata
- Rozhlasové a televizní poplatky zajišťují udržení nezávislosti na momentální politické moci
- Jsou čím dál nepostradatelnější v situaci slábnoucího regionálního a zahraničního zpravodajství
- Hrají klíčovou roli ve vzdělávání, kultuře a udržování národních tradic
- Nabízí obsah napříč generacemi, regiony a názorovými proudy
- Mají klíčovou roli v přístupnosti obsahu pro osoby se zdravotním postižením
Vážená paní předsedkyně, vážení předsedové vládních stran, věříme, že pro urychlené přijetí mediálních novel uděláte maximum. Zajištění budoucnosti médiím veřejné služby patří nepochybně k nejdůležitějším a nejodpovědnějším závazkům Vaší vlády. Nedopusťme, abychom se vydali stejnou cestou jako Slovensko.
S pozdravem,
níže podepsané organizace a občané
Organizace Kverulant se k tomuto prohlášení na podporu médií veřejné služby připojila jako jedna z prvních. Kverulant je přesvědčen o jejich nezastupitelné roli v poskytování objektivních informací a vytváření prostoru pro veřejnou diskuzi.
Ředitel a zakladatel Kverulanta Vojtěch Razima k tomu dodává: „Veřejnoprávní média představují klíčový prvek fungující demokracie.“
„Přestože podporujeme myšlenku posílení nezávislosti a stability veřejnoprávních médií, považujeme za nezbytné, aby legislativa jasně vymezila, co přesně veřejná služba v mediální oblasti zahrnuje. Jen tak lze zajistit, že veřejnoprávní média budou efektivně plnit svou úlohu v demokratické společnosti. Vyzýváme proto zákonodárce, aby při dalším projednávání novely věnovali zvláštní pozornost přesnému definování veřejné služby a zajistili, že nová legislativa bude skutečně sloužit zájmům veřejnosti, poskytovat relevantní a nestranné zpravodajství a posilovat demokratické principy v naší zemi.“
„Znám dobře situaci v řadě zemí, kde nezávislá média nikdy nevznikla a strašně v nich chybí. Je pak jednoduché přes politický vliv nebo vlastnictví a finance ovlivňovat, co politici nebo ekonomické skupiny tlačí do veřejnosti,“ uvedl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
„Ve světě dezinformací a online prostoru potřebujeme silná nezávislá veřejnoprávní média více než kdy jindy. Před 35 lety to byla jedna z věcí, kterou jsme chtěli: nezávislá média, která tvoří jeden ze základů fungující svobodné demokratické společnosti,“ dodal.
„Stabilní předvídatelné financování je jednou z důležitých podmínek existence svobodných médií a umělecké tvorby,“ podpořil výzvu generální ředitel pražského Národního divadla Jan Burian.
Bára Stárek, ředitelka spolku Díky, že můžem, který za výzvou stojí, varovala, že oslabením médií veřejné služby je přímo ohrožena pluralitní společnost a demokratické základy státu.
Na podporu prohlášení spustily organizace na webu petici.
Omezení sponzorských vzkazů
Dalším důvodem, proč Kverulant podporuje velkou mediální novelu, je také to, že by měla konečně explicitně zakázat zneužívání sponzoringu k zakrývání zakázané reklamy. Proti tomuto obcházení zákona Kverulant bojuje již od roku 2011. Novela zavádí omezení délky a počtu sponzorských vzkazů. Toto opatření má zabránit nadměrnému využívání sponzoringu jako náhrady za zakázanou reklamu. Čas vyhrazený oznámením o sponzorování pořadů ve vysílání ČT nebude moci přesáhnout v souhrnu 260 hodin za kalendářní rok (tj. cca 43 min. na den, 1,8 min. na hodinu = cca 10 sponzorských vzkazů o délce 10 s).
Zákaz product placementu
Další významnou změnou je omezení nebo úplný zákaz product placementu, tedy umisťování produktů do pořadů za účelem jejich propagace. Tento krok má zajistit, že obsah vysílání nebude skrytě ovlivňován komerčními zájmy.
Jak to vypadá se schválením novely?
Na schůzi Poslanecké sněmovny 19. listopadu se kvůli obstrukcím hlasování o mediálních novelách nestihlo. Poslední šance, aby mediální novela prošla druhým čtením v tomto roce, je na prosincové schůzi sněmovny, kde koalice údajně plánuje mimořádné jednání. Měla by proběhnout v týdnu od 9. prosince.
Pokud na této schůzi projde druhým čtením, finální třetí čtení, a zároveň hlasování o zákoně jako celku, by mělo přijít na řadu asi o měsíc později, tedy během ledna 2025. Následné projednání Senátem by nemuselo být problematické.
Vzhledem k blížícím se parlamentním volbám na podzim 2025 je však také možné, že současná sněmovna velkou mediální novelu již neschválí. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) však pro ČTK vyjádřil odhodlání pokračovat v práci na novele, zdůrazňujíc potřebu silných veřejnoprávních médií.
Vojtěch Razima s využitím zpravodajského servisu ČTK
