Evropský parlament ve druhém čtení nenašel absolutní většinu potřebnou k odmítnutí dočasné výjimky ze směrnice ePrivacy známé jako Chat Control 1.0. Tím umožnil návrat režimu, který opět dovolí velkým internetovým platformám dobrovolně skenovat soukromou komunikaci uživatelů údajně kvůli boji proti sexuálnímu zneužívání dětí. Kverulant proti tomuto prolomení práva na soukromí ostře protestuje a žádá své podporovatele o finanční pomoc, aby mohl tento zásah do digitálních svobod dál systematicky sledovat a napadat.

Ve druhém čtení Parlamentu bylo k zamítnutí nebo zásadní změně postoje Rady zapotřebí minimálně 360 hlasů, tedy hlasy absolutní většiny všech poslanců. Při klíčovém čtvrtečním hlasování však návrh na odmítnutí výjimky získal pouze prostou většinu: 314 poslanců bylo pro zamítnutí, 276 proti a 17 se zdrželo. V následném hlasování se nepodařilo získat většinu ani pro zamítnutí stanoviska Parlamentu s přijatými pozměňovacími návrhy, a tím byl druhý legislativní krok uzavřen bez skutečného zablokování výjimky.

Návrat staré výjimky v novém kabátě

Pozice Rady fakticky obnovuje již neplatnou výjimku, která údajně umožňuje poskytovatelům služeb dobrovolně odhalovat případy sexuálního zneužívání dětí a navazování kontaktů s dětmi za účelem zneužití v soukromé elektronické komunikaci. Platformy tak mohou opět automaticky skenovat zprávy, odstraňovat údajným zneužíváním dotčený materiál a hlásit ho úřadům, aniž by šlo o cílené, soudem povolené zásahy vůči podezřelým osobám. Výjimka je přitom prezentována jako dočasné opatření k „vyplnění právní mezery“, zatímco probíhají jednání o trvalém režimu CSAR, přezdívaném Chat Control 2.0.

Plošné šmírování

Oficiální zprávy Evropské komise přiznávají vysokou chybovost detekčních technologií, zejména u systémů umělé inteligence, které se mají zaměřovat na dosud neznámý materiál. U některých metod se pohybuje falešná pozitivita až kolem 20 %, tedy každá pátá označená konverzace nemá se sexuálním zneužíváním dětí nic společného. Víc než 60 % hlášení navíc pochází ze skenování veřejně dostupných příspěvků a cloudových úložišť, kde žádná výjimka ze soukromí vůbec není potřeba – přesto se politicky prodává jako nezbytný nástroj „ochrany dětí“.

Kverulant: dobré úmysly, špatné nástroje

Kverulant k tématu Chat Control nedávno pozval k rozhovoru právníka Jana Vobořila, dlouholetého kritika plošného skenování soukromé komunikace. Vobořil upozornil, že ochranu dětí nelze stavět na masovém prohledávání soukromých zpráv všech občanů ani na automatickém rozhodování algoritmů o tom, co je trestný materiál. Podle něj jde o nebezpečný precedent v evropském právu, který normalizuje plošnou kontrolu komunikace jako „standardní službu“ velkých platforem, místo aby posiloval práci policie, soudů a sociálních služeb.

Když se prolomí důvěrnost

Základní problém Chat Control 1.0 nespočívá v deklarovaném cíli – ochraně dětí – ale v použitých prostředcích, které podkopávají samotnou podstatu práva na soukromí a důvěrnost komunikace. Jednou prolomená důvěrnost se těžko bere zpět: technologie nasazená dnes kvůli sledování možného zneužívání dětí může zítra sloužit k plošnému monitoringu politických názorů, intimních vztahů nebo profesní komunikace novinářů a advokátů. Druhé čtení, které výjimku neodmítlo, tak otevírá prostor pro to, aby se plošné skenování stalo běžnou součástí digitálního prostředí v Evropské unii.

Evropský parlament selhal jako pojistka

Kverulant považuje rozhodnutí Parlamentu za selhání instituce, která měla být pojistkou proti zneužití moci pod záminkou „boje proti zlu“. Namísto důsledného trvání na cíleném, soudně kontrolovaném zásahu vůči konkrétním pachatelům europoslanci připustili návrat k plošnému skenování komunikace, k němuž nemá běžný občan žádnou obranu ani reálný přehled, co se s jeho daty děje. Část politické reprezentace se navíc snaží procedurálními manévry obejít vlastní dřívější rozhodnutí, která prodloužení výjimky odmítala, což zpochybňuje důvěru v transparentnost celého legislativního procesu.

Videoshrnutí

Bez občanského tlaku se svoboda neudrží

Chat Control 1.0 je učebnicovým příkladem, jak se i dobře míněná agenda může zvrhnout v nebezpečný nástroj masového sledování, pokud jí chybí demokratické pojistky a technická pokora. Kverulant proti tomuto prolomení práva na soukromí ostře protestuje a bude téma dál otevírat, analyzovat a připomínat europoslancům, že jejich mandát neznamená bianco šek na šmírování vlastních voličů. Aby mohl pokračovat v práci na obraně digitálních svobod, potřebuje však nezávislé zdroje: podpořte prosím Kverulant.org jednorázovým nebo pravidelným darem, ideálně trvalým příkazem, a pomozte udržet občanský tlak na ty, kteří rozhodují o hranicích našeho soukromí.

Vojtěch Razima