Podle informací zahraničních médií čelí Huawei podezření, že si v Evropském parlamentu kupoval přízeň vybraných europoslanců a jejich asistentů luxusními dary a skrytými platbami. Belgická justice mluví o „velmi diskrétní“ korupci maskované jako běžné lobbování, která má probíhat nejméně od roku 2021. Případ znovu otevírá otázku, zda se parlament poučil z aféry Qatargate – a zda je vůbec schopen bránit se vlivu autoritářských režimů.

Belgická federální policie v březnu 2025 provedla razie na 21 místech v Belgii a Portugalsku, v bytech a kancelářích lobbistů spojených s Huawei. Podle prokuratury bylo zadrženo několik osob kvůli podezření z aktivní korupce, praní špinavých peněz, padělání a používání falešných dokumentů v rámci organizovaného zločinu. Agentura Reuters následně informovala, že pět lidí bylo formálně obviněno, čtyři skončili ve vazbě a jeden byl propuštěn na svobodu s omezeními.

Jak měl fungovat systém „tiché“ korupce

Podle belgických vyšetřovatelů probíhala údajná korupce „pravidelně a velmi tiše“, skrytá za běžnou agendu komerčního lobbingu. Huawei či jeho prostředníci měli vybraným poslancům a jejich asistentům poskytovat finanční odměny, proplácet cesty, luxusní večeře a nabízet pravidelné VIP vstupy na fotbalová utkání. Očekávanou protihodnotou byly vstřícné politické postoje, podpora veřejných prohlášení a tlumení kritiky čínského technologického giganta.

Od asistentů k poslancům

Rekonstrukce případu ukazuje, že Huawei si měl budovat vliv postupně: nejprve přes asistenty europoslanců, teprve později přes samotné zákonodárce z různých frakcí. Cílem bylo vytvořit přátelskou síť, která by v klíčových hlasováních a debatách fungovala ve prospěch firmy, ale zároveň navenek působila jako běžný politický konsensus. Belgická média navíc uvádějí, že vyšetřovatelé mají na radaru více než desítku poslanců, i když dosud nebyla zveřejněna jejich jména.

Stadion Anderlecht jako konspirační pracoviště

Podle informací webu Politico byly klíčovým místem pro neformální schůzky VIP lóže na stadionu klubu RSC Anderlecht v Bruselu, kterou si Huawei pronajal za desítky tisíc eur. Belgické tajné služby zde instalovaly odposlech, stejně jako do vozu jednoho z hlavních lobbistů, a dlouhodobě monitorovaly rozhovory s politiky. Vyšetřovatelé podezřívají, že firma dokonce platila lidem za podpisy otevřeného dopisu na svou podporu, aby vytvořila dojem spontánní politické podpory.

Reakce Evropského parlamentu

Jako první krizové opatření předsednictvo Parlamentu dočasně zakázalo vstup registrovaným lobbistům Huawei do všech budov v Bruselu, Štrasburku i Lucemburku. Evropská komise současně doporučila svým kabinetům a generálním ředitelstvím, aby přerušily veškeré kontakty s firmou, dokud neskončí vyšetřování. Podle Euronews jde formálně o preventivní krok, fakticky však o bezprecedentní diplomatický signál směrem k Pekingu.

Imunity pod tlakem

Belgické úřady požádaly Evropský parlament o zbavení imunity několika europoslanců, kteří mají být prověřováni v souvislosti s případem Huawei. Podle zpravodajství Euronews a dalších médií jde minimálně o pět zákonodárců z hlavních politických frakcí, kteří měli přijímat dary a výhody výměnou za lobbování. Jména dotčených poslanců byla postupně zveřejněna, nicméně všichni veřejně popírají jakékoli protiprávní jednání.

Huawei vše odmítá

Společnost Huawei nařčení z uplácení rezolutně odmítá a tvrdí, že uplatňuje politiku nulové tolerance vůči korupci. Firma uvádí, že se chce plně zapojit do vyšetřování, aby „pochopila situaci“ a prokázala, že dodržuje všechny zákony a regulace v Evropské unii. Zároveň si stěžuje, že se stala obětí politizované kampaně, v níž je technologická konkurence maskována jako otázka bezpečnosti a korupce.

Vyjádření EP

Kverulant prostřednickým české kanceláře EP požádal o vyjádření k celé kauze. Mluvčí Evropského parlamentu Ana Alegre mu 16. 3. 2026 odpověděla, že EP nemůže komentovat probíhající vyšetřování a odkazuje na příslušné belgické orgány; zároveň zdůrazňuje politiku nulové tolerance vůči korupci, pozastavení přístupu zástupců Huawei do EP od 14. března 2025, existenci přísných a posílených pravidel transparentnosti a povinných prohlášení o soukromých zájmech poslanců dostupných na webu EP.

Poučení, které nepřišlo

Tento skandál ukazuje, že Evropský parlament se z aféry Qatargate nepoučil a slibovaná protiprokorupční opatření zůstala z velké části jen na papíře. Plán 14 kroků k větší transparentnosti a kontrole lobbingu nebyl plně implementován, a to navzdory předchozím ujištěním vedení Parlamentu. Pokud se podezření v kauze Huawei potvrdí, půjde o další těžkou ránu důvěryhodnosti evropské demokracie právě v době, kdy narůstá vliv autoritářských režimů.

Kverulant potřebuje vaši podporu

Kauza Huawei ukazuje, jak snadno mohou utajené peníze a luxusní dary ohýbat rozhodování politiků – a jak obtížné je takové praktiky odhalit. Aby Kverulant.org mohl dál nezávisle mapovat podobné příběhy, potřebuje podporu svých čtenářů. Zvažte prosím pravidelný či jednorázový dar a pomozte financovat investigativní práci, která hájí veřejný zájem lépe než jakákoli PR kampaň.

Vojtěch Razima