Zajímá vás, které instituce a firmy nahlížely do vašich osobních údajů v registru obyvatel? Nyní máte možnost to jednoduše zjistit. Výpis o využití vašich dat je dostupný zdarma a může odhalit překvapivé informace o tom, kdo a proč se o vás zajímá. Zjistěte, jak si o tento výpis zažádat a co všechno se z něj můžete dozvědět. Příběh ředitele watchdogové organizace Kverulant.org ukazuje, že počet lustrací může být překvapivě vysoký.
Chcete vědět, jaká veřejná instituce či firma hledala vaše osobní údaje v registru obyvatel? Zjistit to je relativně snadné a lze získat výpis až za poslední dva roky. Doporučuji to vyzkoušet. Možná se budete divit, kdo všechno vaše data ze státní evidence využívá. Někdy tak můžete zjistit, že jste v hledáčku nějakého úřadu dříve, než se vám ozve sám.
Následně také můžete za pomocí jednoduché žádosti požádat instituci, která si vás lustrovala, o sdělení detailnějších informací k důvodu zpracování vašich osobních údajů. Tuto žádost je potřeba poslat konkrétnímu subjektu, kterého jste si ve výpise našli. Obvykle tam bývá uvedeno i číslo jednací, pod kterým se vaše „lustrace“ provedla. Když tam není nebo nesedí na vám známé úřední jednání, může to být známka nezákonného využití vašich údajů z registru obyvatel, případně nechtěný systémový omyl.
Výpis je zdarma
Online formulář na podání žádosti o výpis o využití údajů z registru obyvatel k vaší osobě je dostupný na portálu občana, ale k podání této žádosti je třeba mít datovou schránku. V tomto případě je výpis zdarma. Pokud datovou schránku na svoji osobu zřízenou nemáte, můžete si žádost o záznam o využití vašich údajů z registru obyvatel podat prostřednictvím služby Czech POINT. Budete k tomu potřebovat občanský průkaz. Vyřízení je na počkání a bude vás stát několik stovek korun v závislosti na tom, jak hodně se o vás erár zajímal.
Až si výpis o využívání údajů vašich osobních údajů pořídíte, možná budete nepříjemně překvapeni stejně jako autor tohoto článku, jak velmi se o vás veřejné instituce zajímají a kdo všechno má k vašim osobním údajům přístup.
Více než 300 případů lustrování
Autor tohoto článku Vojtěch Razima zjistil, že za poslední dva roky, tedy od 21. září 2022 do 21. září 2024 si k jeho údajům vyžádalo přístup 30 orgánů veřejné moci nebo firem. A to v 306 případech. Nejvíce se o ředitele a zakladatele Kverulanta Vojtěcha Razimu zajímalo Ministerstvo vnitra, celkem v 67 případech. Na druhé místě s 24 přístupy skončila Městská část Praha 15, kde Razima bydlí. Na třetím místě to byla Digitální a informační agentura. Na Razimovy údaje v registrech se také dívalo Ministerstvo obrany, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Také Český rozhlas a Česká televize a několik bank.
V 8 případech byly o Razimovi poskytnuty údaje z registru obyvatel. Žádajícím subjektem byla v 6 případech Digitální a informační agentura a ve 2 případech Raiffeisenbank.
Ředitel neziskovky v hledáčku úřadů
Jistě, autor tohoto článku si uvědomuje, že stojí v čele watchdogové organizace, která svým dohledem nad věrolomnými politiky a rozežranými úředníky jistě irituje mnohé z nich. Nicméně více než 300 případů lustrovaní jeho osoby za 2 roky se zdá poněkud příliš. Obzvlášť problematické se jeví lustrování Razimových údajů Ministerstvem vnitra, resp. Policií ČR dne 29. 5. 2024.
Dotaz na Ministerstvo vnitra
Jak už bylo uvedeno, můžete instituci, která vás lustrovala, požádat o sdělení detailnějších informací k důvodu zpracování vašich osobních údajů. A přesně to Razima udělal. Pokud se jeho příkladem chcete inspirovat, žádost je vám k dispozici. Žádost je možné poslat datovou schránkou nebo mailem se zaručeným elektronickým podpisem. Je také možné ji poslat poštou, ale pak váš podpis na ní musí někdo ověřit.
Pokud Razimovi Ministerstvo vnitra věrohodně nevysvětlí, proč se zajímalo o jeho osobu, bude si Razima myslet, že je to v souvislosti s tím, že opakovaně kritizuje počínání tohoto úřadu a podá stížnost k Úřadu na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
Vojtěch Razima
