Prezident Petr Pavel jmenoval 28. října 16 generálů, z toho 7 do prvních generálských hodností, a to včetně bývalého příslušníka komunistické StB. V České republice tak máme už více než 230 generálů. Těch armádních je přes 170. Dodejme však, že v činné službě jich jsou jen desítky. I to je na 28tisícovou armádu opravdu hodně.

Prezident republiky Petr Pavel u příležitosti 108. výročí vzniku samostatného československého státu jmenoval na Pražském hradě níže uvedené vojáky z povolání a příslušníky bezpečnostních sborů do generálských hodností:

1. generálporučíka Miroslava Hlaváče, náčelníka Generálního štábu Armády české republiky, do hodnosti armádního generála;
2. generálmajora Ing. Petra Čepelku, prvního zástupce náčelníka Generálního štábu Armády české republiky, do hodnosti generálporučíka;
3. generálmajora Ing. Pavla Lipku, zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky-náčelníka štábu, do hodnosti generálporučíka;
4. generálmajora Ing. Jaroslava Míku, velitele Velitelství pro operace Armády České republiky, do hodnosti generálporučíka;
5. brigádního generála Ing. Jana Štěpánka, zástupce velitele Velitelství pro operace Armády české republiky, do hodnosti generálmajora;
6. brigádního generála Ing. Petra Tománka, velitele Vzdušných sil Armády české republiky, do hodnosti generálmajora;
7. plukovníka generálního štábu Jana Boudu, zástupce ředitele Vojenského zpravodajství, do hodnosti brigádního generála;
8. plukovníka generálního štábu Ing. Petra Čeklovského, ředitele Sekce zpravodajského zabezpečení Armády české republiky Ministerstva obrany, do hodnosti brigádního generála;
9. plukovníka generálního štábu Karla Krejčiříka, MSS, zástupce velitele Vzdušných sil Armády České republiky, do hodnosti brigádního generála;
10. plukovníka generálního štábu Miroslava Vybíhala, MSS, velitele 7. mechanizované brigády Armády české republiky, do hodnosti brigádního generála;
11. plukovníka generálního štábu Karla Zapletala, MSS, ředitele Sekce logistiky Ministerstva obrany, do hodnosti brigádního generála;
12. brigádního generála Mgr. Pavla Kotrabu, generálního ředitele Generálního ředitelství cel, do hodnosti generálmajora;
13. brigádního generála JUDr. Libora Lochmana, ředitele útvaru rychlého nasazení Policie české republiky, do hodnosti generálmajora;
14. plukovníka Martina Legnera, MBA, generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky, do hodnosti brigádního generála;
15. plukovníka Miroslava Tomana, ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace, do hodnosti brigádního generála;
16. generálmajora Tomáše Hůlku, LL.M., generálního ředitele Vězeňské služby České republiky, do hodnosti generálporučíka.

Bývalý estébák generálem BIS

Téměř každý rok je mezi novými generály nějaká kontroverzní osoba. Letos v květnu to byl zcela jednoznačně Jan Pavlíček. O jeho jmenování generálem požádal ředitel BIS Michal Koudelka, přičemž k žádosti přiložil jeho životopis, který se ale podle všeho míjí s realitou. Badatel Radek Schovánek na základě studia archivů upozornil, že oficiální verze o účasti v „týmu proti drogám” neodpovídá skutečnosti a že Pavlíček byl kádrovým příslušníkem StB.

Obezita

Nicméně i letos v říjnu jmenovaní generálové vzbuzují určité rozpaky. Už jen to, že ne všichni muži na fotografii mají atletické postavy, což odpovídá vojenskému/policejnímu prostředí, kde jsou fyzické standardy obvykle vyžadovány. Naopak z hlediska tělesné stavby se zjevná obezita (výrazně větší postava, širší pas, plnější obličej) dá pozorovat přibližně u 2–3 jmenovaných generálů.

Armádní generál

Kverulantovy rozpaky vzbuzuje i jmenování Miroslava Hlaváče do absolutně nejvyšší hodnosti armádního generála. Připomeňme si, že v ČR mají veřejní činitelé povinnost podávat majetková přiznání (oznámení). Jde o přehled o majetku, příjmech, závazcích a podnikatelských aktivitách. Veřejnost do těchto údajů může nahlížet prostřednictvím Centrálního registru oznámení na základě žádosti. Když si Kverulant takovou žádost podal, tak mu ministerstvo dopisem z 4. 6. 2026 sdělilo, že „žádosti o nahlížení ohledně pana Ing. Miroslava Hlaváče nemůže být vyhověno, neboť Ministerstvo spravedlnosti požadovanými údaji nedisponuje – dotyčný není v Centrálním registru oznámení evidován (tedy ani jeho oznámení).“

Kverulant je přesvědčen, že generál Hlaváč nepodáním majetkového přiznání porušil zákon o střetu zájmů, který tuto povinnost ukládá veřejným funkcionářům na úrovni ředitele bezpečnostního sboru a vedoucího příslušníka bezpečnostního sboru 1. a 2. řídicí úrovně. Připomeňme, že generál Hlaváč byl od srpna 2023 prvním zástupcem náčelníka Generálního štábu Armády ČR. Mimochodem povinnost podávat majetkové přiznání má ze zákona i každý voják z povolání ve vojenské hodnosti podplukovník a vyšší, s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb.

Nicméně Kverulantova kritika vedla k tomu, že generál Hlaváč nakonec svoji zákonnou povinnost splnil a k 21. 7. 2026 toto podání podal.

Podle Kverulanta není bez významu ani to, že generál Hlaváč byl od roku 1986 do roku 1989 členem KSČ.

Téměř 230 generálů

V ČR došlo od roku 1998 do října roku 2026 k povýšení do generálských hodností v 473 případech. Pouze asi v polovině případů došlo k povýšení do první generálské hodnosti.

V rámci objektivity však musíme uvést, že podle sdělení Ministerstva obrany bylo k 10. květnu 2025 v ozbrojených silách zařazeno na služebních místech se stanovenou hodností generála celkem 51 generálů.

Zatímco přítomnost generálů v armádě, policii a tajných službách je očekávatelná, překvapivě se generálské výložky objevují i u hasičů, celníků a vězeňské služby.

Ve vězeňské službě bylo k 18. únoru 2026 v činné službě celkem 5 generálů. Z toho dokonce jedna žena, a to Mgr. Monika Myšičková, ředitelka ženské věznice ve Světlé nad Sázavou.

Finanční náklady spojené s tímto vysokým počtem generálů jsou značné. Odhaduje se, že generálové v aktivní službě stojí stát na platech miliardu korun ročně. Dalších 90 milionů korun ročně stojí výsluhové příspěvky generálů ve výslužbě. Celkově tak dvě stovky generálů stojí Českou republiku ročně téměř 1,1 miliardy korun.

Výsluhy

Ještě více alarmující je celková suma vyplacená na výsluhách. V roce 2023 stát zaplatil bývalým příslušníkům ozbrojených složek na výsluhách 12,5 miliardy korun, což představuje nárůst o 64 % za pouhých pět let. Nejvyšší výsluhy, v průměru 73 tisíc měsíčně, dostávají generálové ve výslužbě. Mnozí z nich navíc pobírají další peníze od státu v různých zaměstnáních či trafikách.

V roce 2025 vyplatilo Ministerstvo obrany na výsluhových příspěvcích částku 3 371 970 902 Kč. Nejvyšší vyplácená měsíční výsluha činila v tomto roce 87 745 korun čistého. Všech 10 nejvyšších výsluh přesahovalo částku 70 tisíc korun měsíčně.

Podle Ministerstva obrany bylo k začátku roku 2025 celkem 28 285 vojáků z povolání v ozbrojených silách (Armáda ČR, Vojenská policie, Hradní stráž, školy atd.). Britská armáda má ve zbrani sto deset tisíc mužů a žen. Má řádově větší bojové zkušenosti ze skutečných konfliktů i z mírových operací. Generálů přitom potřebuje přibližně 50, a to si ještě mnozí stěžují, že jich má příliš.

Finsko, země s polovičním počtem obyvatelstva oproti České republice, má poloprofesionální armádu a povinnou vojenskou službu. Na zhruba dvacet tisíc mužů a žen ve zbrani jí stačí necelých dvacet generálů – a to mají ještě 870 tisíc osob v aktivních zálohách a válečné loďstvo navíc.

Švýcarská armáda nemá ani jednoho generála

Švýcarská armáda, která je několikanásobně větší než česká, může mít generála pouze v době války. Ten je volen Federálním shromážděním, a to jen na dobu trvání konfliktu. V době míru jsou švýcarské ozbrojené síly vedeny náčelníkem ozbrojených sil (Chef der Armee), který odpovídá vedoucímu federálního ministerstva obrany, civilní ochrany a sportu a Švýcarské federální radě jako celku. 

Prosba o podporu

Kverulant prosazuje lepší správu veřejných věcí a hlídá politiky už od roku 2009. Pomáhejte nám v tom jakkoliv malým, zato však pravidelným darem. 

Vojtěch Razima

P.S. Pokud chcete podpořit Kverulanta příspěvkem ve výši 1 000 korun, můžete využít tento QR kód.