Dlouhodobý tlak veřejnosti a občanských hlídačů nese ovoce i v pražském dopravním podniku. Poté, co byl bezpečnostním ředitelem zvolen bývalý policista propuštěný za jízdu v opilosti, musí náměstek primátora Hřib hledat nového kandidáta. Kverulant slaví dílčí úspěch, přesto upozorňuje, že ve vedení DPP zůstává postava spojovaná s nevýhodnými obchody – generální ředitel Urbánek.

Kontrola politiků a veřejných institucí není zbytečné rýpání, ale nezbytný předpoklad pro zdravé fungování demokracie. Pražský dopravní podnik je příkladem toho, že bez občanského dohledu by se problematické personální i obchodní praktiky stávaly normou.

Kverulant dlouhodobě upozorňuje na pochybná rozhodnutí ve vedení DPP. Nedávno protestoval proti jmenování Jana Krejčího bezpečnostním ředitelem. Krejčí byl v minulosti propuštěn od policie za řízení v opilosti a překročení rychlosti, což podle mnohých diskvalifikuje pro funkci odpovědnou za bezpečnost.

Na základě tlaku veřejnosti a aktivistů, mezi nimiž Kverulant sehrál klíčovou roli, uložilo pražské zastupitelstvo náměstkovi primátora Hřibovi vybrat nového bezpečnostního ředitele. „Pozici ředitele úseku, který zodpovídá za bezpečnost a zejména bezpečnost provozu vozidel provozovaných DPP, ale také dodržování právních předpisů, by měl zastávat člověk s nezpochybnitelnou profesní i osobní integritou, nezatížený pochybami ohledně svých historických konání,“ píše se ve schváleném dokumentu.

Má to smysl, ale…

Kverulant tento posun vítá jako důkaz, že občanský tlak má smysl. Přesto však nemůže být zcela spokojen. Ve funkci generálního ředitele DPP zůstává Ladislav Urbánek, dlouholetý manažer spojovaný s nevýhodnými zakázkami, zejména s firmou Xanthus.

Kauza Xanthus je jedním z nejpalčivějších případů netransparentních obchodů v DPP. Urbánek prosadil nákup informačních tabulí za podezřele vysoké ceny bez soutěže, což potvrdil i forenzní audit. Pod jeho vedením podnik opakovaně uzavíral smlouvy bez výběrových řízení, často s nejasnými vlastníky dodavatelských firem.

Navzdory tomu komise argumentovala Urbánkovou znalostí podniku a „vysokým morálním kreditem“. Tento postoj je však podle Kverulanta v ostrém rozporu s potřebou zásadní změny a transparentnosti ve vedení městské firmy. Tuto potřebu dobře ilustuje i skutečnost, že Dopravní podnik hlavního města Prahy ročně vydává desítky milionů na své interní právníky, přesto neváhá utratit ještě několikanásobně více za externí advokátní kanceláře. Ani tyto astronomické částky však nezaručují, že podnik postupuje při zadávání veřejných zakázek v souladu se zákonem. Nejnověji to dokládá fiasko při výběru dodavatele druhé části metra D, kde nejenže výběrové řízení skončilo zrušením, ale navíc za jeho administraci a následnou právní obranu podnik zaplatil další miliony.

Kverulant varuje, že bez skutečné personální obměny a otevřených výběrových řízení hrozí pokračování starých praktik a ztráta důvěry veřejnosti.

Prosba o podporu

Tento případ ukazuje, že občanský tlak má smysl a skutečně vede k dílčím změnám. Zároveň je však připomínkou, že cesta k transparentnímu a odpovědnému řízení veřejných firem je dlouhá a vyžaduje vytrvalost i další kontrolu ze strany veřejnosti. Politiky je třeba kontrolovat neustále, a to Kverulant dělá už od roku 2009. Kontrolujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.

Vojtěch Razima