Kverulant.org si i letos posvítil na hospodaření Poslanecké sněmovny a detailně prošel účetní uzávěrku kapitoly 302 za rok 2025 včetně nákladů na zahraniční cesty poslanců a sněmovních delegací. Jako obvykle objevil alespoň jednu problematickou cestu. Šlo o cestu poslankyně Věry Kovářové (STAN) do Terstu . Pokud považujete nezávislou kontrolu Poslanecké sněmovny za důležitou, zvažte prosím pravidelný či jednorázový dar pro Kverulanta.

Sněmovna měla pro rok 2025 k dispozici rozpočet zhruba 1,77 miliardy korun, po změnách v průběhu roku. Skutečné čerpání skončilo kolem 1,54 miliardy, tedy pod konečně schváleným limitem, ale stále výše než v úsporném roce 2024. Část poklesu oproti plánu tak představuje spíše „polštář“ v rozpočtu než systematické šetření.

Platy rostou, úspory jinde nestačí

Největší položkou zůstávají výdaje na platy a související náklady, které v roce 2025 dosáhly zhruba 802 milionů korun. Oproti 665 milionům v roce 2024 jde o výrazný nárůst, který převážil dřívější snahy o úspory. Platí to jak pro zaměstnance úřadu, tak pro představitele státní moci, jejichž odměňování vývoj rozpočtu významně ovlivňuje.

Celkové provozní náklady, které zahrnují platy, náhrady, cestovní výdaje i ostatní běžné výdaje, se po propadu v roce 2024 opět zvedly a přiblížily se úrovni let 2022–2023. Graf nákladů na provoz Poslanecké sněmovny za roky 2018 až 2025 ukazuje, že rok 2024 byl spíše výjimkou než začátkem dlouhodobého trendu šetření. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by poslanci chtěli výdaje trvale držet u dna.

Cestovní náklady v roce 2025

Samotná kapitola cestovného vyšla v roce 2025 zhruba na 14,3 milionu korun, což je méně než 16,5 milionu v roce 2024. Cestovní výdaje tak zůstávají relativně malou, zato dobře viditelnou částí sněmovního rozpočtu. Přesto skrývají řadu jednotlivých akcí, jejichž přínos pro daňového poplatníka je sporný.

Na tomto místě ale musíme upozornit na dva detaily. Především náklady v kapitole cestovné nezahrnují všechny náklady na cestování zákonodárců, které daňoví poplatníci politikům platí. Tak například náklady na přepravu ústavních činitelů armádními Airbusy vyšly jen v roce 2024 na 129 milionů korun.

Cesty nové sněmovny

Nejdražší zahraniční cestou poslanců nové Poslanecké sněmovny (od 1. 10. 2025) bylo Parlamentní transatlantické fórum Parlamentního shromáždění NATO ve Spojených státech, které se konalo ve dnech 7. až 11. prosince 2025. Této cesty se zúčastnili poslanci Karel Beran a Helena Langšádlová a celkové náklady dosáhly 286 993,02 Kč. Jednalo se o akci kategorie I., týkající se stálých delegací a poslanci cestovali letecky.

Druhou nejnákladnější cestou bylo Parlamentní slyšení Meziresortní parlamentní unie (MPU) při OSN v USA, které proběhlo ve dnech 11. až 15. února 2026 s náklady 115 410,39 Kč. Této cesty se zúčastnila poslankyně Zuzana Majerová a rovněž spadala do kategorie stálých delegací s dopravou letadlem. Třetí nejdražší byla konference o stabilitě v Evropském parlamentu v Belgii konaná 22. až 24. února 2026, která stála 111 699 Kč. Této akce se zúčastnili čtyři poslanci (Radim Fiala, Petr Sokol, Věra Kovářová a Vojtěch Munzar) a byla zařazena do kategorie II., zahrnující akce v rámci předsednictví, Evropského parlamentu a V4.

Mezi nutnou diplomacií a parlamentní turistikou

Řada zahraničních cest má nepochybně smysl – jde o povinné účasti ve stálých delegacích či v rámci předsednictví a evropských agend. Kverulant však dlouhodobě upozorňuje, že systém stále otevírá prostor pro „parlamentní turistiku“, kdy se politické reprezentace účastní akcí s minimálním dopadem na občany. Bez detailního hodnocení přínosů jednotlivých misí zůstává veřejnost odkázána jen na stručné tabulky a nicneříkající názvy konferencí.

Do Terstu za 30 tisíc

Příkladem cesty, u které je těžké určit její význam je cesta poslankyně Věry Kovářové (STAN) do italského Terstu od 16. do 18. března 2026.  Deklarovaným důvodem byla konference stálé delegace Parlamentu do Parlamentní dimenze Středoevropské iniciativy (SEI). SEI nemá žádný formální statut ani organizační řád a údajně se věnuje spolupráci v ekonomické, ale i v politické oblasti.  Co však bylo předmětem jednání v Terstu není známo. Kverulantovi se zprávu z cesty na stránkách poslanecké sněmovny nepodařilo najít.   Jisté ovšem je, že výlet na tři dny do Terstu byl dosti drahý.  Počátkem května 2026 stála zpáteční letenka z Prahy do Terstu od 738 Kč do přibližně 1 500 Kč pro standardní termíny, v závislosti na datu odletu a návratu. Nejlevnější nabídky měl Ryanair s přímými lety, které trvají přibližně 1 hodinu a 15 minut. Alternativní dopravci jako Lufthansa nebo Swiss nabízely spojení s přestupem za vyšší ceny, a to od 4 182 Kč až po 10 147 Kč. A najít v Terstu ubytování ve čtyřhvězdičkovém hotelu na dvě noci za cenu kolem pěti tisíc korun není problém.

Potřeba pevnějších pravidel

Kontrola roku 2025 ukazuje, že sněmovna sice formálně rozpočet nepřečerpala, ale k trvalému zodpovědnému hospodaření má stále daleko. Kverulant proto požaduje přísnější plánování nákladů, povinné zveřejňování podrobných zpráv z cest a důsledné srovnávání plánovaných a skutečných výdajů včetně poslaneckých benefitů. Bez tlaku veřejnosti se politikům příliš nevyplácí šetřit na sobě.

Prosba o podporu

Naše práce na podobných analýzách zabírá stovky hodin a neobejde se bez podpory lidí, kterým není lhostejné, jak politici utrácejí veřejné peníze. Pokud považujete nezávislou kontrolu sněmovny za důležitou, zvažte prosím pravidelný či jednorázový dar Kverulantovi.

Vojtěch Razima

P.S. Pokud chcete podpořit Kverulanta příspěvkem ve výši 1 000 korun, můžete využít tento QR kód.