
Senát nedávno schválil dlouho očekávaný zákon o lobbingu. Místo skutečné regulace však přináší spíše legalizaci této činnosti a otevírá dveře novým hráčům – včetně advokátů a penzionovaných generálů. Zákon je plný děr a v klíčových oblastech selhává. Kdo na to doplatí? Veřejnost a transparentnost rozhodování státu.

Senát dal zelenou zákonu o lobbingu, který měl podle mnohých skončit v koši. Přestože byl prezentován jako krok k větší transparentnosti a prevenci korupce, jeho výsledné znění vyvolává značné rozpaky.
Zákon zavádí registr lobbistů, kteří budou muset svou činnost ohlašovat Ministerstvu spravedlnosti a pravidelně podávat veřejná prohlášení o svých aktivitách. Zdánlivě průlomová opatření však v praxi znamenají spíše administrativní zátěž než efektivní kontrolu.
Kritici, včetně senátorky Daniely Kovářové, upozorňují, že zákon dopadne pouze na poctivé. Ti, kteří mají v úmyslu korumpovat, budou lobbovat dál, jen bez ohlášení. Povinnost evidovat kontakty lobbovaných je navíc podle ní v rozporu s ústavním právem na mlčenlivost zákonodárců.
Senátorka Adéla Šípová kritizuje, že veřejnost se stejně nedozví, kdo u koho lobboval a v čí prospěch. Zákon tak místo skutečné transparentnosti přináší jen zahlcení informacemi, které nejsou pro veřejnou kontrolu podstatné.
Zákon nijak neřeší střet zájmů u bývalých vysokých armádních činitelů. Ti mohou bez omezení pobírat štědré výsluhové příspěvky a zároveň se aktivně věnovat lobbingu, například ve prospěch zbrojařských firem. Stát jim tak platí rentu, zatímco oni ovlivňují miliardové zakázky.
Příkladem je působení penzionovaných generálů, kteří si po odchodu z armády zakládají lobbistické firmy a mají přístup do nejvyšších pater armádní hierarchie i kuloárů Ministerstva obrany. Někteří z nich už ani nemají bezpečnostní prověrku, což je chrání před dohledem veřejné moci.
Zákon také nijak neupravuje souběh lobbingu a pobírání výsluhových příspěvků. Tím vytváří prostor pro situace, kdy je obranná akviziční politika výsledkem nikoliv skutečné vojenské expertizy, ale lobbistických aktivit penzionovaných generálů.
Advokáti z renomovaných kanceláří už oznámili vstup do lobbistického byznysu. Nový zákon jim poskytuje legální rámec, který jim umožní využít své kontakty a znalosti legislativy ve prospěch klientů. Lobbing tak dostává punc legitimity, aniž by byl skutečně regulován.
Ministerstvo spravedlnosti otevřeně přiznává, že cílem zákona není lobbing omezovat, ale nastavit pro něj jasná pravidla a přispět k jeho pozitivnímu vnímání. Skutečná snaha o omezení korupce nebo střetu zájmů však chybí.
Kverulant.org dlouhodobě upozorňuje, že bez důsledné regulace zůstane česká obranná politika vystavena vlivu zbrojařských firem a jejich prostředníků. Navrhuje inspirovat se zahraničními vzory a zavést například dvouletý zákaz lobbingu pro bývalé armádní funkcionáře pobírající výsluhy.
Zákon o lobbingu je tak spíše alibistickou odpovědí na evropské požadavky než skutečným nástrojem transparentnosti. Česká veřejnost zůstává bez účinné ochrany před skrytým ovlivňováním státních zakázek a politiky.
Anketa
Kverulantův negativní názor na lobbing je zřejmý. A jaký je váš názor:

Podpořte Kverulanta
Kverulant.org stojí na straně veřejnosti a bojuje proti korupci a plýtvání. Pomozte nám odhalovat a kontrolovat lobbistické praktiky, které ohrožují férovost státní správy. Staňte se naším pravidelným dárcem a podpořte nezávislou watchdogovou práci. Každý příspěvek pomáhá chránit veřejný zájem.
Vojtěch Razima