Praha se chystá schválit nový Metropolitní plán, který v Nuslích přepisuje zeleň na stavební pozemky – navzdory čerstvému a jednomyslnému usnesení zastupitelstva hlavního města, že Umělecká zahrada zůstane zelená. Místní se proto obrátili na Ministerstvo pro místní rozvoj s podnětem k výkonu dozoru a žádají, aby někdo konečně hlídal, kdo v Praze skutečně vládne – voliči, nebo vlastníci lukrativních parcel pod Vyšehradem. Ve středu 20. května věc projednal i kontrolní výbor magistrátu, který konstatoval, že vůle zastupitelstva nebyla do Metropolitního plánu promítnuta a žádá se o jeho uvedení do souladu. Kverulant bude tento proces pečlivě sledovat.

Obyvatelé Nuslí se probudili do zvláštní reality, v níž ani jednomyslné usnesení zastupitelstva hlavního města nezaručí, že se na jejich sousední parcele nezačne kreslit nová zástavba. Pozemky pod Vyšehradem o rozloze 5 733 m² byly ve stávajícím územním plánu vedeny jako nezastavitelná zeleň, ale návrh Metropolitního plánu z nich dělá plochu občanské vybavenosti – tedy stavební pozemek s vyšší povolenou výškou zástavby, než by v území jinak šla prosadit.

V únoru 2026 přitom zastupitelstvo hlavního města jednomyslně zamítlo změnu Z 3199/14, která měla zeleň v Nuslích přepsat na zastavitelnou plochu. Průvodní usnesení číslo 31/5 zároveň uložilo Radě hlavního města, aby do 23. února tohoto roku zajistila zachování všech dotčených pozemků jako zábor plochy městské a krajinné zeleně (ZMK). Termín uplynul, usnesení zůstalo na papíře a Metropolitní plán si dál žije vlastním životem – jako by se žádné hlasování nikdy nekonalo.

Jak z občanů dělat statisty

Jediné odůvodnění u výše popsané bezmála miliardové změny v Metropolitním plánu Prahy je:

„U změny Z 3199/14 je uveden doplňkový pokyn k zapracování: Na základě zvážení všech okolností a veřejných zájmů, s přihlédnutím k doporučení Komise Rady HMP pro nový ÚP, bude do MPP zapracováno kompromisní řešení, a to jako plocha občanské vybavenosti.“

Jde o ukázkový příklad toho, jak lze obejít rozhodnutí voleného orgánu kombinací neveřejných schůzek, „kompromisních“ řešení a mlhavých odkazů na neexistující doporučení poradních komisí. Komise Rady pro nový územní plán, jíž předsedá náměstek primátora a architekt Petr Hlaváček, zasedala v roce 2025 jen jednou a v oficiálním zápisu z října není o sporném nuselském území ani slovo. Zmínka není ani v zápisech z dřívějších jednání.

Obyvatelé tak narážejí na paradox: komise, která podle zákona nemá žádnou rozhodovací pravomoc, je využita jako zástěrka pro změnu funkčního využití území, které zastupitelstvo jako nejvyšší orgán města výslovně odmítlo. Ministerstvo vnitra i odborná literatura přitom opakovaně připomínají, že poradní komise rady nemůže nahrazovat rozhodování rady ani zastupitelstva a jakékoliv „rozhodnutí“ takové komise je právně bezcenné. V Praze se ale zdá, že bezcenné není – alespoň dokud jde o zájmy majitele lukrativního pozemku.

Podnět na MMR

Protože Praha ani po urgencích nezajistila uvedení Metropolitního plánu do souladu s usnesením zastupitelstva, obrátili se lidé z Nuslí na Ministerstvo pro místní rozvoj s podnětem k výkonu dozoru. Podání popisuje, jak byl do návrhu plánu zapracován odporovaný „kompromis“ ve formě občanské vybavenosti, a žádá MMR, aby prověřilo zákonnost postupu pořizovatele i nakládání města s vlastním usnesením. Ministerstvo jako nadřízený orgán může vyžádat veškeré podklady, včetně auditní stopy v informačních systémech, a v krajním případě vyvolat přezkum problematické části plánu.

Mlžný opar kolem pokynů

Odpověď Institutu plánování a rozvoje (IPR) na žádost o informace podle zákona 106 je v tomto směru skoro učebnicová.

V odpovědi ze 7. 4. 2026 IPR naprosto korektně informuje, že „v tuto chvíli poslední možností, jak MPP připomínkovat, bylo opakované veřejné projednání (pozn. 20. října až 3. prosince 2025). Pokyny k úpravě návrhu MPP formuluje pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem. IPR Praha se z pozice zpracovatele – projektanta těmito pokyny řídí.“

Problém však je, že zamítnutí změny Z3199/14, které bylo příslušným Výborem zastupitelstva jednohlasně doporučeno k zamítnutí v květnu 2025, bylo staženo z jednání Rady, kde mělo být již 13. 10. 2025 zamítnuto, ještě před začátkem zmíněného veřejného projednání.

Ale zdálo se, že ani při tak zpožděném zamítnutí není vše ztraceno. V další odpovědi na žádost o informace IPR potvrzuje, že „v průběhu února 2026 do současnosti se projednání návrhu Metropolitního plánů nachází ve fázi po opakovaném veřejném projednání, dochází k vypořádání obdržených stanovisek, námitek a připomínek. Na základě jejich vyhodnocení bude Metropolitní plán upraven, pokud v jeho návrhu dojde k podstatným úpravám. (…) vyhodnocení připomínek a námitek zatím nebylo uzavřeno. Úpravy mohou mít libovolný charakter a měřítko, je možné provádět úpravy dopadající na jednotlivé parcely i úpravy týkající se Prahy jako celku. Úpravy výškové regulace mají zpravidla dopad na vlastnická práva a jako takové by pravděpodobně byly vyhodnoceny jako podstatná úprava.“ Takže by se zdálo, že drobná úprava nevyžadující zásah do vlastnických práv, protože území je zelení a zelení by zůstalo, by měla být proveditelná. Kdyby byla vůle.

Hra na kompromis bez mandátu

O údajném kompromisu, tedy změně statutu území ze ZMK na občanskou vybavenost bylo rozhodnuto bez Prahy 2, kde zastupitelstvo již v roce 2023 jednomyslně požádalo o zamítnutí stavebního pozemku a ponechání zeleně. Hlavním důvodem byla právě neochota majitele pozemků přistoupit na skutečný kompromis, tj. zmenšení objemu plánované výstavby. Představitelé Prahy 2 se o „kompromisním“ řešení dozvěděli na schůzce u náměstka primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka (STAN), předsedy Výboru pro územní rozvoj a ředitele Odboru územního rozvoje Magistrátu, a také jim bylo řečeno, že podávat námitky do Metropolitního plánu nemá smysl, protože by stejně byly zamítnuty. 

Není tudíž jasné, mezi jakými dvěma stranami zde vznikl kompromis, když toto „kompromisní řešení“ je pro vlastníka pozemku v mnoha ohledech výhodnější než předchozí návrh na zastavění parcely. Funkce občanské vybavenosti vyhlášená údajně ve veřejném zájmu umožňuje vyšší budovu, než by jinak v daném území prošla. Navíc v místě, které je chráněno jako památková zóna a ochranné pásmo národní kulturní památky Vyšehrad.

Funkce občanské vybavenosti otevírá dveře i pro různé typy komerčních projektů, jež se snadno prezentují jako přínos pro město – třeba soukromé zdravotnické zařízení s ubytovací kapacitou, nebo domov pro seniory. A samozřejmě existují i výjimky. Obyvatelé ale mají jasno: pro ně je skutečným veřejným zájmem nejen zachování posledního souvislého zeleného pásu pod Vyšehradem, ale hlavně důvěra v pražský zastupitelský a úřednický systém.

Radní Hlaváček mlčí

Kverulant.org proto požádal náměstka Hlaváčka o jasné vyjádření k tomu, proč Metropolitní plán ignoruje čerstvé usnesení zastupitelstva a kdo konkrétně dal pokyn k zapracování údajného „kompromisního řešení“ do návrhu Metropolitního plánu. Odpovědi se však nedočkal. Hlavní architekt pražské politiky tak raději mlčí a nechává za sebe promlouvat formuláře, komise a mlhavé odkazy na „všechny zvažované veřejné zájmy“.

Na pozadí navíc existuje dlouhá historie pokusů přepsat stejnou nuselskou zeleň na stavební území. Podobné žádosti byly zamítnuty už v roce 2002 a 2015. V roce 2025 byla žádost o stavební pozemek zamítnuta poté, co stavitel porušil dohodu s městskou částí a dohodnutá „stavba v zeleni“ najednou během zpracování na Magistrátu vyrostla v možnou osmipatrovou budovu. Toto ukazuje, že tlak na zhodnocení pozemků je dlouhodobý a trpělivý. Letošní metropolitní „kompromis“ se tak jeví spíše jako další pokus, jak otevřít developerům zadní vrátka – tentokrát pod vlajkou veřejné vybavenosti

Jednání kontrolního výboru

Kauzou ignorování důležitého usnesení zastupitelstva se zabýval kontrolní výbor ZHMP konaný ve středu 20. května 2026. Náměstek Petr Hlaváček se jednání kontrolního výboru nezúčastnil.

K bodu T-VK-065, podnětu k ověření plnění usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 31/5 ze dne 12. 2. 2026, vystoupila Marie Wilson, místopředsedkyně sdružení vlastníků jednotek v domě v Čiklově ulici. Wilson apelovala na kontrolní výbor, aby se zasadil o uvedení usnesení zastupitelstva do souladu s Metropolitním plánem.

Následná diskuse se točila kolem toho, zda bylo usnesení zastupitelstva o Metropolitním plánu skutečně splněno po procesní stránce, když se objevily pochybnosti o časové tísni, stažení bodu z rady, nedostatečném vypořádání změn a o tom, zda se do nového plánu promítla vůle zastupitelstva v souladu s pravidly pro veřejné projednání. Zaznělo, že kontrolní výbor má posoudit hlavně plnění usnesení a procesní správnost, ne meritorně přepisovat Metropolitní plán. Výsledkem bylo usnesení, že vůle zastupitelstva ve věci usnesení 31/5 ze dne 12. 2. 2026 není naplněna a promítnuta v Metropolitním plánu. Kontrolní výbor žádá náměstka Petra Hlaváčka o uvedení vůle zastupitelstva do souladu s novým územním plánem.

K čemu je usnesení, když neplatí

Celá kauza má přesah daleko za Nusle. Pokud projde Metropolitní plán v podobě, která vědomě odporuje usnesení zastupitelstva a opírá se o neexistující nebo neveřejné podklady, vyšle to jasný signál: rozhodnutí zastupitelů jsou jen volná inspirace pro aparát radnice, nikoliv závazný pokyn. Pro všechny budoucí spory o územní plán tak vznikne nebezpečný precedens, že stačí „kreativně“ interpretovat veřejný zájem a vše se dá v tichosti přepsat.

Právníci, kteří s obyvateli Nuslí spolupracují, otevřeně počítají s tím, že v krajním případě bude nutné napadnout část Metropolitního plánu u soudu jako vadné opatření obecné povahy. Podnět na MMR má proto i pragmatickou funkci – vytváří detailní procesní stopu, sbírá dokumenty od datových schránek po úřední odpovědi na „stošestky“, a připravuje půdu pro případné soudní řízení. Zda ale do té doby nezmizí zeleň pod Vyšehradem z mapy i z reality, závisí i na tom, jak pozorně se Pražané budou dívat, až zastupitelé příští týdny zvednou ruku pro Metropolitní plán.

Pomozte Kverulantovi hájit veřejný zájem

Kverulant.org trpělivě sbírá dokumenty, rozkrývá procesní triky a brání veřejný zájem i tam, kde se to mocným nehodí. Pokud chcete, aby měl v podobných kauzách dost sil, času a právní podpory, zvažte prosím pravidelný měsíční dar nebo jednorázový příspěvek podle svých možností – každá stokoruna je signálem, že Prahu nechceme nechat řídit jen kulatými razítky a vlastníky nejdražších pozemků.

Vojtěch Razima

P.S. QR pro dar pro Kverulanta ve výši 1 000 korun