Ministerstvo obrany nadále odmítá poskytnout údaje o offsetových transakcích při nákupu transportních letounů C-295 CASA. Přestože ministryně Jana Černochová v červnu zrušila původní rozhodnutí a vrátila věc k novému projednání, úřad Kverulantovu žádost znovu zamítl s odvoláním na obchodní tajemství společnosti OMNIPOL. To celé se zopakovalo i nyní. Kverulant boj o veřejnou kontrolu utrácení veřejných peněž nevzdává a chystá další právní kroky.
Nezisková organizace Kverulant.org požádala v květnu 2025 Ministerstvo obrany o poskytnutí informací o offsetových transakcích v programu pořízení transportních letounů C-295 CASA podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Žádost směřovala k získání přehledu všech offsetových transakcí s uvedením příjemců, finančních hodnot a typů offsetů.
Ministerstvo obrany však žádost odmítlo s odvoláním na ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle MO se jedná o informace vzniklé bez použití veřejných prostředků, které byly předány osobou bez povinnosti je poskytnout, přičemž společnost OMNIPOL nesouhlasila s jejich zveřejněním.
Kverulant se proti rozhodnutí odvolal s argumentem, že program C-295 CASA byl realizován v rámci veřejné zakázky financované ze státního rozpočtu. Podle organizace nelze oddělit offsetové transakce od veřejných výdajů, protože offsety jsou kompenzací těchto výdajů.
Letouny C-295 CASA byly pořízeny pro Armádu České republiky v rámci programu průmyslové spolupráce. Offsetový závazek byl podle oficiálních údajů MO splněn již ke dni 31. prosince 2013 v celkové hodnotě 115,59 % požadované částky. Program tak na papíře vypadá jako úspěšný.
Offsety představují nástroj ekonomické kompenzace výdajů státního rozpočtu spojených s pořízením techniky od zahraničních dodavatelů. Zahraniční dodavatel se zavazuje realizovat dohodnuté projekty se subjekty v České republice, čímž má dojít ke kompenzaci výdajů státu na obranu.
Vážné nedostatky však u programu CASA odhalil již v roce 2012 Nejvyšší kontrolní úřad v kontrolní zprávě č. 12/08. NKÚ zjistil, že nejnižší míra plnění offsetového závazku byla u programů LOV IVECO (12,5 %) a CASA (30,4 %). Jednalo se přitom o programy zahájené až v roce 2009.
Kontroloři také odhalili konkrétní pochybení u programu CASA. „MO akceptovalo zařazení předoffsetové transakce do PPS CASA a následně uznalo plnění této transakce (OF/273 – návrh a konstrukce nových interiérů letounů AIRBUS) ve výši cca 27 312 214 Kč, stalo se tak ale v rozporu s příslušnou offsetovou dohodou.”
Další problém spočíval v tom, že offsetový závazek nezahrnoval částku 818,6 milionu korun za servisní podporu letounů CASA. „Tím, že MO nevyžadovalo offsety v souvislosti s uzavřením druhé smlouvy, porušilo Zásady 2005 a snížilo potenciál ekonomických přínosů,” konstatoval NKÚ.
Chyby za miliardu
Celkově NKÚ zpochybnil správnost uznání plnění offsetových programů ve výši nejméně 1,146 miliardy korun u všech kontrolovaných programů. U programu CASA konkrétně šlo o 27,3 milionu korun nesprávně uznaného plnění.
První zrušení rozhodnutí o neposkytnutí informací
„Transparentnost je klíčová pro prevenci korupce a efektivní využití veřejných zdrojů,” zdůrazňuje Kverulant ve svém odvolání. Případná ochrana obchodního tajemství podle organizace nemůže převážit nad veřejným zájmem na transparentnosti vojenských výdajů. Nedostatečná kontrola offsetových programů byla přitom kritizována NKÚ již před více než deseti lety.
Dne 18. června 2025 ministryně obrany Jana Černochová Kverulantově odvolání vyhověla a zrušila rozhodnutí svého úřadu, které odmítalo poskytnout informace o offsetových transakcích spojených s nákupem transportních letounů C-295 CASA.
Jak už bylo uvedeno, tak ministerstvo argumentovalo, že „k realizaci průmyslové spolupráce nedošlo za použití veřejných prostředků, ale za prostředky soukromoprávní povahy”. Černochová však ve svém rozhodnutí konstatovala, že povinný subjekt „nedostatečně odůvodnil argument, že informace vznikla bez použití veřejných prostředků” a musí „zevrubně odůvodnit aplikovatelnost” výjimky z poskytování informací.
Ministryně ve svém prvním rozhodnutí z 18. června 2025 zdůraznila, že úřad si musí ujasnit, „kdo jsou smluvní strany offsetů” a „zda to jsou orgány státní správy a samosprávy nebo soukromé firmy”. Pokud byly použity veřejné prostředky, je nutné podle ní postupovat podle zákona o svobodném přístupu k informacím a žádosti částečně vyhovět. Věc znovu putovala zpět k novému projednání na ministerstvo.
K druhému zamítnutí poskytnutí informace došlo rozhodnutím MO dne 11. července 2025.
Druhé zrušení rozhodnutí o neposkytnutí informací
I proti tomuto rozhodnutí se Kverulant odvolal k ministryni obrany. Jeho odvolání bylo opět úspěšné. Dne 3. září 2025 ministryně věc vrátila k novému projednání. Ani to však nepomohlo. Aparát Ministerstva obrany dne 6. října 2025 Kverulantovu žádost o informace opět zamítl.
Kverulant boj o veřejnou kontrolu utrácení veřejných peněž nevzdává a chystá další právní kroky.
Prosba o podporu
Pomáhejte nám hlídat veřejné finance! Práce Kverulant.org je financována výhradně z dobrovolných příspěvků občanů. Každá koruna pomáhá odhalovat případy plýtvání a netransparentnosti. Přispět můžete na účet 4350490001/5500 nebo prostřednictvím této zabezpečené darovací brány. Děkujeme za vaši podporu!
Vojtěch Razima
