Jeden z klíčových poznatků z průzkumů Institutu pro kvalitu vlády říká, že Česko se v boji proti regionální korupci příliš neposunulo. Nový případ manipulace s veřejnými zakázkami u silničářů v Jihomoravském kraji to potvrzuje.
Schopnost krajských zastupitelstev kontrolovat korupci je po 35 letech od obnovení jejich práv stále omezená, jak ukazuje Kverulant na datech Evropské komise. Stav krajské protikorupční politiky odráží centrální protikorupční politiku. Jejími symboly se v minulém období stali ministři spravedlnosti Pavel Blažek a Eva Decroix, kteří boj s korupcí ve vládě zastupovali v čele Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí.
Přestože české protikorupční neziskové organizace seznamují veřejnost s indikátory korupce, jako je CPI (Index vnímání korupce) publikovaný Transparency International nebo schopnost vlády kontrolovat korupci sledovaná Světovou bankou v rámci Worldwide Governance Indicators, o sledování korupce na úrovni regionů se toho v Česku moc neví. Již od roku 2010 však této problematice věnuje pozornost Evropská komise v rámci politiky regionálního rozvoje.
Evropská komise prosazuje od 90. let koncept Dobrého vládnutí. Nechává si u švédské Univerzity v Göteborgu sledovat kvalitu vládnutí v evropských regionech. Sběrem a vyhodnocením dat je pověřen Institut pro kvalitu vlády (QoG) při švédské Universitě Gothenburg.
Corruption pillar score
V množství statisticky sledovaných dat je korupce měřena proměnnou „corruption pillar score”. Jedná se o číslo, které vyjadřuje míru vnímané korupce v určitém sektoru či „pilíři” veřejného života, například ve veřejné správě, soudnictví nebo v politice.
Corruption pillar score vychází z dat Světové banky, ale je pravidelně doplňován dotazníkovým šetřením Institutu QoG na úrovni regionů označovaných jako CZ-NUTS. CZ-NUTS je označení normalizované klasifikace územních celků v Česku pro potřeby Eurostatu a ČSÚ. Šetření zjišťuje schopnost centrální vlády a krajských samospráv kontrolovat korupci ve veřejných službách. Švédští výzkumníci se například ptají na dostupnost sociálních služeb, jako je předškolní vzdělávání nebo lékařská péče, aniž by respondenti museli dávat úplatek.
Corruption pillar score se počítá jako průměr hodnocení vybraných expertů a podnikatelů, kteří ve speciálních průzkumech hodnotí míru vnímané korupce v dané oblasti na škále 0 až 100 (kde 0 znamená vysokou korupci a 100 korupci minimální). Poslední kolo šetření se uskutečnilo v roce 2024, ale výsledky ještě nebyly publikovány. Vývoj skóre českých regionů soudržnosti ukazuje následující obrázek.
Z výše uvedených dat vyplývá, že k zásadnímu zlepšení mezi roky 2010 a 2017 došlo jen v Praze. Ostatní regiony spíše stagnují. Schopnost kontrolovat korupci se však zásadně zhoršila v Ústeckém a Karlovarském kraji tvořícím CZ04 Severozápad.
Opatrnost před optimismem
Ovšem ani výsledek Prahy nebo Moravy není zatím důvodem k optimismu. Normovaný průměr skóre Estonska dosahuje hodnoty téměř 60. Špatnou situaci v regionech dokládá celá řada zásahů Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) na krajských úřadech a jimi řízených organizacích, kterých byla veřejnost svědkem od roku 2010. Poslední z nich se týkal manipulace s veřejnými zakázkami u silničářů v Jihomoravském kraji.
Zásah NCOZ ve Správě a údržbě silnic Jihomoravského kraje
Detektivové z NCOZ zasáhli 30. září 2025 v krajské příspěvkové organizaci Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, konkrétně v blanenské pobočce. Šlo o úkony trestního řízení zaměřené na podezření z manipulace s veřejnými zakázkami. Podle informací serveru Z dopravy obvinila policie pět lidí ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky nebo přijetí úplatku v souvislosti se třemi zakázkami z roku 2023. Každá zakázka měla předpokládanou hodnotu do deseti milionů korun bez DPH.
Mezi obviněnými byli lidé z vedení krajské organizace: ředitel Roman Hanák a vedoucí blanenské pobočky Miloš Bažant. Trestný čin podle policie spočíval v manipulaci zadávacího řízení tak, aby se výhody dostaly spřízněným subjektům. Případem se zabýval vrchní státní zástupce Radim Dragoun z Olomouce. Potvrdil, že prošetřování souvisí s podobnými podezřeními na korupci u olomouckých silničářů z listopadu 2023, přestože se jedná o samostatné trestní řízení vedené s maximální intenzitou.
Obviněným hrozí v případě odsouzení trest odnětí svobody od dvou do osmi let. Všichni však byli propuštěni bez návrhu na vzetí do vazby.
Přidejte se k boji proti korupci
Korupce bere nám všem, kromě těch, kdo berou. Problém se dotýká každého z daňových poplatníků. Někdo musí zaplatit za předražené veřejné zakázky v regionech. Podpořte proto Kverulanta, aby mohl v těchto regionech zintenzivnit své úsilí.
Bohuslav Pernica
