Ministerstvo financí definitivně prohrálo spor o to, zda bylo v pořádku, že v roce 2018 odmítlo Kverulantovi na žádost o informace poskytnout zprávu OLAF k Čapímu hnízdu. Nejvyšší správní soud nyní také konstatoval, že bývalá ministryně financí Schillerová porušila zákon, když Kverulantovi odmítla poskytnout informace o svém stranickém šéfovi Babišovi. Oceňte Kverulantovu nákladnou právní bitvu proti státu, který se snažil před svými občany utajit informace o ničemném počínání svého vrcholného představitele a pomozte Kverulantovi zaplatit náklady příštích právních bitev alespoň malým darem.

O zprávu žádalo v roce 2018 sdružení Kverulant, ministerstvo financí ji však tehdy odmítlo vydat, respektive vydalo pouze malou část s tím, že zveřejnění by ohrozilo schopnost orgánů činných v trestním řízení vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy. Následně rozhodnutí ministerstva potvrdila i tehdejší ministryně financí Alena Schillerová. Nejvyšší správní soud (NSS) však nyní s konečnou platností rozhodl, že postup ministerstva financí byl nezákonný.

Dle Kverulantova názoru bylo na celé argumentaci ministerstva financí pod vedením Babišovi podřízené Schillerové velmi paradoxní to, že argumentovala snahou nenarušovat možnost trestně stíhat Babiše za Čapí hnízdo, když je naprosto zřejmé, že Schillerové šlo ve skutečnosti o to, aby Babiš trestně stíhán vůbec nebyl.  

Zprávu OLAF odmítlo ministerstvo zveřejnit

Když Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) poslal na začátku ledna 2018 českému ministerstvu financí závěry svého vyšetřování kauzy Čapí hnízdo tehdejšího premiéra Andreje Babiše, bylo ministerstvo požádáno organizací Kverulant, s odkazem na zákon o svobodném přístupu k informacím, aby zprávu zveřejnilo. 

Ministerstvo financí pod taktovkou Babišovy stranické kolegyně Aleny Schillerové to však odmítlo. Místo toho vydalo jen několik odstavců závěru s tím, že nechce narušovat české trestní řízení v dané kauze a odkázalo na stanovisko Městského státního zastupitelství v Praze. Následné rozhodnutí ministerstva posvětila při odvolání i ministryně Alena Schillerová. 

Spor skončil u soudu

Ačkoli zanedlouho zpráva OLAF do médií unikla, Kverulant se s ministerským rozhodnutím nesmířil a podal na ministerstvo žalobu. V ní Kverulant argumentoval, že ministerstvo chybně vyšlo ze stanoviska státního zastupitelství, aniž by samo posoudilo oprávněnost žádosti o informace. Ministerstvo financí mělo podle Kverulanta, pokud už ze stanoviska státního zastupitelství vyšlo, trvat na provedení analýzy, jaké části závěrečné zprávy lze poskytnout. 

Kverulant dále zpochybnil naplnění jednotlivých kroků testu proporcionality, přičemž ani ministryně rozkladovou námitku týkající se tohoto nedostatku nevypořádala podle něj dostatečně. 

Ministerstvo se bránilo tím, že § 11 odst. 6 informačního zákona mu dává možnost poskytnutí informací odmítnout, pokud by tím mohly vzniknout konkrétní negativní následky. S ohledem na stanovisko státního zastupitelství údajně ministerstvo vyhodnotilo, že by zveřejnění požadovaných informací mohlo reálně vést ke zmaření dosažení účelu trestního řízení. 

Ministerstvo bylo rovněž přesvědčeno, že se vypořádalo se všemi argumenty žalobce a že přesně uvedlo, dle jakého zákona tak učinilo a jakými úvahami se při rozhodování řídilo. 

Podle městského soudu postupovalo ministerstvo nezákonně

Městský soud v Praze se však v březnu 2021 přiklonil na stranu Kverulanta a rozhodnutí ministryně financí zrušil. Podle soudu totiž výjimku uvedenou v § 11 odst. 6 informačního zákona nešlo v daném případě použít, jelikož OLAF nepatří mezi orgány činné v trestním řízení. Předseda soudního senátu Milan Tauber konstatoval, že ministerstvo své rozhodnutí opřelo o ustanovení informačního zákona, které se týká neposkytování informací o činnosti orgánů činných v trestním řízení. „Jak je patrné již z jazykového výkladu ustanovení, informační výjimka se vztahuje pouze na informace o činnosti orgánů činných v trestním řízení. Požadovaná informace – závěrečná zpráva OLAF včetně příloh – zjevně informací o činnosti orgánů činných v trestním řízení není,“ uvedl soudce. 

Kasační stížnost

Ministerstvu se však prohra nezamlouvala a podalo kasační stížnost. Přestože mají finance již více než rok nové vedení z jiné partaje, kasační stížnost nestáhlo a o všem tak musel rozhodnout NSS. A k tomu v úterý 28. února 2023 skutečně došlo a NSS svým rozsudkem definitivně potvrdil, že postup ministerstva financí byl nezákonný.

I NSS odmítl argumentaci ministerstva, že lze OLAF považovat za činný v trestním řízení. Orgánem činným v trestním řízení podle § 12 odst. 1 trestního řádu jsou pouze soud, státní zástupce a policejní orgán. OLAF proto za orgán činný v trestním řízení považovat nelze, a to ani pro účely zákona o svobodném přístupu k informacím. Skutečnost, že zjištění OLAF mohou být v některých případech podkladem trestního řízení z něj ještě nečiní orgán činný v trestním řízení. Podkladem trestního řízení totiž může být v zásadě jakákoliv listina. Stejně tak jako může být trestní řízení zahájeno na základě oznámení či podnětu jakékoliv osoby či orgánu veřejné moci, což z nich ještě rovněž nečiní současně orgán činný v trestním řízení, vysvětlil NSS. 

Ministerstvo porušilo zákon, potvrdil NSS

Podle soudu sice zpráva OLAF vycházela mimo jiné i ze skutečností, které OLAF získal od vnitrostátního policejního orgánu, nejednalo se však o jediný zdroj informací a požadované dokumenty jako celek tak pod danou výluku nešlo paušálně podřadit. NSS tak dal Kverulantovi za pravdu a dodal, že pokud by ministerstvo chtělo žádost částečně odmítnout, bylo na něm, aby identifikoval pasáže naplňující shora vymezené podmínky aplikace této zákonné informační výluky a konkrétně a srozumitelně ve vztahu k daným pasážím vyložil, jak by jejich poskytnutí tyto podmínky mohlo naplnit, tedy především jak by ohrozilo schopnost orgánů činných v trestním řízení plnit své úkoly. To však ministerstvo financí neučinilo.

Prosba o podporu

Získat kompletní zprávu o ničemném počínání bývalého premiéra trvalo Kverulantovi dlouhé čtyři roky. Kverulant kontroluje věrolomné politiky již od svého vzniku v roce 2009, pomozte mu v tom jakkoliv malým za to však pravidelným darem.  

Za Kverulantův tým napsal Vojtěch Razima s využitím článku Daniela Morávka: Schillerová porušila zákon, když odmítla zveřejnit zprávu OLAF k „Čapáku”, určil soud uveřejněném na webu Podnikatel.cz