Fakultní nemocnice Bulovka ztratila v září statut Komplexního onkologického centra (KOC) poté, co její ředitel Jan Kvaček prosadil spolupráci se soukromým Protonovým centrem Praha. Stalo se tak navzdory opakovaným varováním vlastních onkologů i odborné společnosti, že takové spojení poškodí nemocnici i pacienty. Ministerstvo zdravotnictví i samotná Bulovka odmítly vysvětlit, proč byla tato spolupráce uzavřena, ačkoliv z ní nemocnice zjevně nemá žádný prospěch. Kverulant žádá vysvětlení.

Zdravotní problematika je dosti složitá matérie a vyžaduje spolupráci nejen s lékaři a pacientskými organizacemi, ale také vysvětlení některých pojmů. Tím prvním je statut Komplexního onkologického centra (KOC). Statut centra vysoce specializované onkologické péče se uděluje oficiálním rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví ČR podle § 112 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, určenému poskytovateli nebo sdružení poskytovatelů zdravotních služeb. KOC zajišťuje komplexní diagnostickou, léčebnou a dispenzární vysoce specializovanou onkologickou péči pro dospělé nebo dětské pacienty s onkologickým onemocněním na celém území České republiky. Poskytovatelé se statutem KOC jsou považováni za subjekty zajišťující veřejnou službu a musí splňovat přísná personální, materiálně-technická a organizační kritéria, včetně minimálního počtu lékařů se specializovanou způsobilostí, odpovídajícího technického vybavení (např. lineární urychlovače, brachyterapeutické přístroje), zajištění intenzivní péče, multidisciplinární spolupráce a minimálního počtu lůžek.

Ztráta statutu KOC

Statut KOC se uděluje na dobu obvykle pěti let a jeho držitelé pravidelně sledují indikátory kvality poskytované péče. Při posledním udělování statutu KOC v září 2025 však společná žádost Fakultní nemocnice Bulovka (FN Bulovka) a firmy Proton Therapy Center Czech (PTC) neuspěla. Důvodem tohoto vyřazení byly obavy odborné části pracovní komise z nekontrolované autonomie spolupracujícího subjektu PTC a obavy z indikace protonové terapie bez spolupráce s multidisciplinárním týmem. V rozhodnutí se uvádí, že podle dostupných informací odborné části pracovní komise PTC navíc nesplňuje ani kritéria pro regionální onkologická centra. V rámci objektivity uveďme, že toto vyřazení FN Bulovka napadla odvoláním a nyní se čeká, až o něm rozhodne nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Varování před spojením s protonovým centrem

Všechna ostatní pracoviště kritéria pro reakreditaci KOC splnila a podle dobře informovaných zdrojů by uspěla i FN Bulovka, pokud by ředitel Bulovky Jan Kvaček ustoupil od spojení s PTC.

Přitom před spojením FN Bulovka s protonovým centrem byl ředitel Kvaček opakovaně varován. Tak například prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc., přednostka Ústavu radiační onkologie FN Bulovka (ÚRO FNB) na jednání s ním počátkem září 2025 vyjádřila „rozladění a obavy z plánu složeného KOC”. Ona osobně a vedení ÚRO FNB opakovaně během posledních měsíců podávali na ředitelství FNB ústně i písemně zdůvodnění, proč považují složený KOC FNB+PTC za nevýhodný pro FNB, ale nakonec bylo ředitelstvím i přes tuto argumentaci rozhodnuto podat žádost o KOC v uvedeném složení. Obavy a nesouhlas s plánem změny složení KOC vyjádřili i další lékaři, včetně vedoucí radioterapie.

Znepokojené odborné společnosti

Výbor Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky (SROBF) vyjadřuje v dopise z 24. listopadu 2025 znepokojení nad procesem reakreditace KOC, kdy jeden subjekt, který sám splňuje všechna kritéria, se účelově spojuje s dalším subjektem, což podle názoru výboru porušuje princip akreditačního systému. Podle SROBF by status KOC měl být udělen pouze subjektům, které splní příslušná kritéria samostatně, nebo spojením subjektů, která nejsou schopna kritéria splnit jednotlivě, ale tvoří racionální regionální komplex; v opačném případě by to vedlo k obcházení akreditačních standardů, fragmentaci sítě KOC, ohrožení racionálního financování zdravotnické sítě a k tomu, aby všechna regionální pracoviště mohla být označena za komplexní onkologická centra. Výbor zdůrazňuje, že kritika není zaměřena proti jednotlivým žadatelům, nýbrž proti nehospodárnosti a účelovosti tohoto typu spojení, které by mělo být řešeno v duchu legislativy, nikoli pouze formálním souladu s ní.

Podobně kritický byl i výbor České onkologické společnosti (ČOS ČLS JEP), ten v zápisu ze své schůze dne 18. 11. 2025 mimo jiné uvádí: „Výbor ČOS ČLS JEP považuje za velmi nešťastné, že FN Bulovka žádala o vznik společného KOCdo s poskytovatelem, který nepřináší do společného KOCdo žádnou modalitu lůžkové péče nebo radioterapeutické techniky požadované Výzvou k podání žádosti o udělení statutu KOCdo uveřejněné ve Věstníku MZD ČR částka 11/2025.“

Motivace?

Logicky se nabízí otázka, proč navzdory odporu odborné veřejnosti trval ředitel FN Bulovka Jan Kvaček na spojení s protonovým centrem a v srpnu 2025 s ním uzavřel smlouvu o spolupráci. Kverulant se na to FN Bulovka zeptal:

1. Jakými důvody byla ze strany FN Bulovka odůvodněna potřeba uzavřít tuto smlouvu a společně žádat o udělení statutu Centra vysoce specializované onkologické péče pro dospělé (statut KOC)? Vysvětlete prosím, jaké benefity má ze smlouvy FN Bulovka oproti stávajícímu stavu, kdy péči na této úrovni, již poskytuje samostatně.

2. Jaké konkrétní přínosy (plnění, výhody, finanční či jiné) budou plynout FN Bulovka ze spolupráce s PTC dle smlouvy? Proč ve smlouvě není pro FN Bulovka ze strany PTC stanoveno žádné protiplnění, ani podíl na ziscích či jiná výhoda, a jak byla tato absence odůvodněna?

Fakultní nemocnice Bulovka na výše uvedené otázky Kverulantovi dopisem z 5. 12. 2025 odmítla odpovědět. FN Bulovka patří podobně jako většina velkých fakultních nemocnicí mezi takzvané přímo řízené organizace. To znamená, že ji alespoň teoreticky přímo řídí Ministerstvo zdravotnictví (MZ ČR). I ministerstvu položil Kverulant otázky po motivaci pro spolupráci s PCT. Dle zákona 106/1999 povinný subjekt MZ ČR Kverulantovi dopisem z 20. listopadu 2025 odmítl odpovědět, prý se jich to netýká: „povinný subjekt žádost odloží v případě, že se požadované informace nevztahují k jeho působnosti.“

O důvodech prosazování spolupráce Bulovky s protonovým centrem nám tedy nezbývá než spekulovat. Profit pro FN Bulovka to téměř jistě není. Protonové centrum funguje od prosince 2012, jeho vznik si vyžádal 3,5 miliardy korun a taková investice však zřejmě stále není umořena, přestože výkony PTC mají vysoké úhrady. Pokud by žádost o statut KOC byla úspěšná, tak by se PTC stalo nejvyšším typem autority v oboru a z FN Bulovka by si patrně učinilo svoje servisní pracoviště péče o pacienty. Zisky by šly pro PTC, následná péče o pacienty s komplikacemi a jejich nevděčná a drahá léčba, hospitalizace by připadla Bulovce. Takový postup léčby pacientů byl v nedávných letech předchozím vedením nemocnice výslovně zakázán, neboť vedl ke ztrátám nemocnice.

Omezená vhodnost protonové léčby

Podle názoru mnoha odborníků je protonová léčba pro pacienta vhodnější než jiné typy léčby zářením jenom výjimečně, přestože PTC se snaží veřejnost přesvědčit o opaku, jak na to poukazuje dopis výboru Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky (SROBF) prezidentovi České lékařské komory z dubna 2016. V dopise autoři žádají o prošetření reklamní kampaně Protonového centra Praha, kterou označují za lživou, neetickou a v rozporu se stavovskými předpisy i zákonem o regulaci reklamy. Kritizují zejména propagaci protonové terapie u karcinomu prsu, která podle nich ve světě není standardní a má být prováděna pouze v rámci klinických studií, zatímco centrum ji prezentuje jako ověřenou, účinnější a bezpečnější než fotonovou léčbu, a používá k tomu zavádějící srovnávací plánování dávek.

Respektovaná pacientská organizace Bellis natočila s profesorem Pavlem Šlampou, přednostou Kliniky radiační onkologie LF MU a Masarykova onkologického ústavu, o radioterapii v léčbě karcinomu prsu, video.

Profesor Šlampa v něm vysvětlil rozdíly mezi fotonovým a protonovým zářením, přičemž zdůraznil, že zkušenosti z celého světa jednoznačně ukazují, že standardní metodou léčby nádoru prsu je fotonové záření, které má u diagnózy rakoviny prsu opravdu více výhod než protonová terapie. V rozhovoru také zaznělo, pro jaké diagnózy je naopak protonová terapie vhodná a diskutovaly se klinické studie prokazující obtížnost rekonstrukce prsu po protonovém záření.

Podobné výhrady SROBF směřovaly i k reklamě protonové léčby karcinomu prostaty, kde jsou podle autorů veřejnosti i pacientům předkládány údaje odporující dostupným studiím a místy zamlčující vyšší riziko poškození konečníku oproti moderní fotonové terapii. Dopis dále napadá formu a agresivitu kampaně (pivní tácky, velikonoční motivy, doporučování „zelené pojišťovny“), poukazuje na možné znevážení lékařského stavu, na dehonestaci fotonové terapie a na potenciální naplnění skutkové podstaty šíření poplašné zprávy, a je uzavřen výzvou, aby Česká lékařská komora tyto etické a právní aspekty důkladně prověřila.

Kverulant žádá vysvětlení

Jak už bylo uvedeno, tak vedení Fakultní nemocnice Bulovka Kverulantovi odmítlo vysvětlit, proč svým jednáním tak vychází vstříc soukromé firmě Proton Therapy Center. Proto Kverulant vyzývá dopisem nového ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a členy poslaneckého výboru pro zdravotnictví, aby trvali na vysvětlení a v případě, že se jim smysluplného vysvětlení nedostane, tak aby z toho vyvodili příslušné závěry.

Prosba o podporu

Veřejná kontrola mocných je docela náročná práce, je spojena s osobní odvahou postavit se systému a bez peněz se dělat nedá. Přesto není Kverulant napojen na penězovody z veřejných rozpočtů. Nejsme placeni z vašich daní. Jsme odkázáni jen na pomoc našich dárců. O to více si jich vážíme. Poděkování patří více než 2 300 laskavým ženám a velkorysým mužům, kteří v uplynulých 12 měsících podpořili Kverulanta. Jejich dary tvoří téměř 75 % našich příjmů. Prosíme, buďte jedním z nich. Číslo Kverulantova účtu je 4350490001/5500, ale k darování můžete použít i tuto zabezpečenou darovací bránu.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima