Zákon č. 24/2025 Sb. zavedl do českého právního řádu nový trestný čin „Neoprávněná činnost pro cizí moc“. Neziskové organizace včetně Kverulanta, Iuridicum Remedium a Otevřené společnosti upozorňují, že tato úprava může vážně ohrozit svobodu projevu, právní jistotu občanů a otevřenou demokratickou diskusi.
Zákon č. 24/2025 Sb. o opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny zavedl s účinností od 10. února 2025 nový trestný čin „Neoprávněná činnost pro cizí moc”, který byl do trestního zákoníku zařazen jako § 318. Jeho znění je podle mnoha jeho kritiků mimořádně vágní:
(1) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude potrestán
a) ten, kdo v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc,
b) ten, kdo naruší svrchovanost České republiky tím, že na jejím území pro cizí moc sleduje jiného zpravodajskými prostředky, nebo
c) občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, jež v úmyslu uvedeném v písmenu a) vykonává mimo území České republiky činnost pro cizí moc.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo spáchá-li takový čin ve značném rozsahu, nebo
b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.
(4) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(5) Příprava je trestná.
Neurčité pojmy
Podle neziskových organizací je problém především v neurčitosti pojmů jako „činnost pro cizí moc“ či „neoprávněná činnost“. Takto široká formulace může vést k tomu, že budou kriminalizovány i běžné aktivity občanů, novinářů nebo neziskových organizací, které mají legitimní společenský přínos.
„Takto široké a vágně definované ustanovení vytváří prostor pro politické zneužití a může být využito proti politickým oponentům nebo kriticky vystupujícím jednotlivcům a organizacím,“ varuje Mgr. et Mgr. Jan Vobořil, Ph.D. z Iuridicum Remedium.
Organizace upozorňují, že zákon nejasně definuje, co znamená „činnost pro cizí moc“. Občané se tak mohou obávat zveřejňovat legitimní kritické informace, protože jim hrozí trestní stíhání za aktivity, jejichž společenská škodlivost je sporná nebo marginální.
Riziko se týká například investigativních novinářů, kteří by mohli být obviněni z ohrožení bezpečnosti státu, pokud by publikovali závažné informace v zahraničních médiích. Podobně může být postihována i mezinárodní spolupráce nevládních organizací nebo běžná občanská aktivita.
Organizace rovněž připomínají, že stávající české právo již obsahuje dostatek prostředků pro postihování skutečně nebezpečných jednání ohrožujících bezpečnost státu. „Přehnaná formulace nového trestného činu může více škodit než pomáhat, více demokracii rozkládat než ji chránit. Její dopady by nepřátelům naší svobody spíše nahrávaly, než je potlačily,“ uzavírá poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí Ing. Mgr. Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti.
Podle odborníků je zavedení nového trestného činu v rozporu se základními principy demokratického právního státu. „Svoboda projevu a otevřená veřejná debata jsou nezbytné pro fungování demokracie. Vágně formulované trestní ustanovení, které umožňuje kriminalizovat i běžné projevy názorů, představuje pro demokratické hodnoty vážné riziko,“ dodává Vobořil.
V praxi by tak mohlo dojít k situacím, kdy bude trestně stíhán například ostrý kritik vlády, pokud jeho text vyjde na zahraničním serveru a někdo jej označí za „činnost pro cizí moc“. Podobné riziko hrozí i při spolupráci s mezinárodními institucemi či při přijímání zahraničních grantů.
Přílepek
Bez významu není ani to, že zákon byl přijat Poslaneckou sněmovnou a posléze Senátem Parlamentu České republiky postupem, pro který se v českém prostředí vžilo označení „přílepek“. V takovém případě se technikou pozměňovacího návrhu k návrhu zákona připojí úprava zcela jiného zákona, s legislativní předlohou nesouvisející.
Pozměňovací návrh k projednávanému zákonu o opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, obsahujícím např. změnu zákona o azylu nebo změnu zákona o pobytu cizinců na území České republiky, podala skupina osmi poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Pozměňovací návrh neprošel žádným připomínkovým řízením, neprojednala jej Legislativní rada vlády ani Ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny.
Ústavní soud opakovaně judikoval, že přílepky jsou nežádoucím jevem zákonodárného procesu. Přesto, že se mnozí politici zaklínají hodnotovou politikou a demokratickými principy, tak nám opět ukázali, že ve skutečnosti i pro ně platí, že účel světí prostředky. Proto je nanejvýš důležité ptát se co je skutečným účelem tohoto zákona.
Podání k ústavnímu soudu
Institut H21, Iuridicum Remedium a Otevřená společnost proto žádají Ústavní soud, aby při svém rozhodování vzal v úvahu důsledky, které může mít toto ustanovení na otevřenou a demokratickou společenskou diskusi v České republice.
Prosba o podporu
Pokud vám není lhostejná svoboda slova a chcete pomoci chránit demokratické hodnoty, podpořte práci Kverulanta. Každý příspěvek pomáhá hájit práva občanů a bránit nebezpečným zásahům do svobody projevu. Děkujeme za vaši podporu!
Vojtěch Razima
