Kverulant už v létě varoval, že podle dobře informovaných zdrojů se v České republice znovu chystá zvýšení limitů pro nutnost zadávat výběrové řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Nyní je zřejmé, že poslanci budou v klíčovém třetím čtení rozhodovat o zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu. Pokud novela projde, tak malých zakázek, které není ze zákona nutné soutěžit a jimiž se nemůže zabývat dohledový úřad, významně přibude a bez současného zvýšení transparentnosti malých zakázek se rozšíří pole působnosti pro ty, kdo mají nekalé úmysly. Nevládní protikorupční organizace Kverulant.org a Transparency International ČR (TI) proti přijetí této prokorupční legislativy protestují. Takový vývoj nelze považovat za krok správným směrem.

Sněmovna přehlasovala Senát

Na jaře 2023 již jeden pokus o zvýšení limitů pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu proběhl. Informovala o tom ČTK. Dne 30. 5. 2023 Poslanecká sněmovna přehlasovala návrh Senátu, který ho chtěl zvýšit v případě stavebních prací ze 6 milionů korun na 9 milionů korun. Tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) tento návrh odmítl s tím, že k otázce navýšení limitů se chce vrátit až v případné další novele zákona o zakázkách.

K návrhu zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory z 13. 6. 2024 byl v září 2024 načten pozměňovací návrh, který má zvýšit limity pro tzv. veřejné zakázky malého rozsahu, u nichž je v praxi významně ztížen dohled a vymahatelnost. Prvně na to upozornili Kverulantovi kolegové z TI.

Návrh posouvá limit ze současných 2 milionů korun pro zboží a služby a 6 milionů korun pro stavby na 3, respektive 9 milionů.

Pod návrhem jsou podepsáni poslanci Marek Novák (ANO), Monika Oborná (ANO) a Ivan Adamec (ODS).

Zvýšení limitů podporuje také předseda dohledového Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna.

Tlak zadavatelů – především samospráv – na zvýšení limitů je dlouhodobý a v posledních letech nabral na intenzitě s odkazem na vysokou inflaci.

Zvýšení nebezpečí netransparentnosti by mohl poněkud zmírnit návrh spočívající v tom, že se u zakázek nad 1 milion korun vyhotoví zpráva, v níž se uvede mimo jiné počet oslovených dodavatelů. Zpráva by se zveřejňovala na profilu zadavatele.

„Zvýšení limitů pro zadávání zakázek malého rozsahu je samo o sobě krokem posilujícím korupční rizika, protože fakticky dává větší volnost těm, kdo chtějí systém zneužít. A stává se to. Zvýšení transparentnosti by tomu mohlo alespoň částečně zabránit. Jestliže chtějí zákonodárci posunout limity, musí zvýšit právě i transparentnost, jinak jenom posilují korupční prostředí v Česku,“ říká Jan Dupák, vedoucí právník TI.

„S podezřením na nekalosti u malých zakázek se v TI setkáváme snad každý týden. Bohužel musíme odpovídat, že nad tím nikdo dohled nevykonává, spáchání trestného činu většinou prokázat nejde a vše závisí na tom, jestli někdo bude vymáhat politickou odpovědnost,“ doplňuje.

V České republice se za veřejné zakázky vydá cca 12,5 % HDP. Navíc existuje značný rozdíl mezi obžalovanými a odsouzenými pro trestné činy v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek, 30 % obviněných je zproštěno.

Současné limity a plánované změny

Mají se měnit limity pro nadlimitní veřejné zakázky, což ovlivní, které zakázky budou muset být zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie (TED). Jak už bylo uvedeno, tak aktuální limity pro veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky a služby činí 2 miliony korun a pro stavební práce 6 milionů korun. Pokud dojde ke zvýšení těchto limitů, očekává se, že více zakázek bude zadáváno přímo, tedy bez transparentního výběrového řízení a bez případné následné kontroly Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

Limity v okolních zemích

Pro srovnání, jaké limity pro nutnost zadávat výběrové řízení mají okolní země:

• Německo: Limity se liší podle typu zakázky, ale obecně jsou pro stavební práce vyšší než 5 538 000 EUR a pro většinu služeb a dodávek nad 134 000 EUR.
• Rakousko: Podobně jako v Německu, limity se pohybují v obdobných výších, což zajišťuje vysokou úroveň transparentnosti a konkurence.
• Polsko: Limity pro nutnost zadávat výběrové řízení se také liší podle toho, kdo je zadavatelem. Na dodávky a služby mají ústřední orgány státní správy limit 143 000 EUR, místní a regionální orgány pak 221 000 EUR. U stavebních prací mají všechny veřejné orgány limit 5 538 000 EUR.
• Slovensko: Zakázky malého rozsahu (nízké hodnoty) jsou ty, které nepřesahují určité finanční limity. Na Slovensku jsou tyto limity stanoveny následovně. Dodávky a služby do 70 000 EUR, stavební práce do 180 000 EUR.

Dopady na transparentnost a konkurenci

Vojtěch Razima, zakladatel a ředitel Kverulanta, uvádí: „Zvýšení limitů pro zadávání veřejných zakázek může mít negativní dopady na transparentnost a konkurenci. Přijetí povinnosti vypracovat při zadání podlimitních zakázek jakousi zprávu to nezachrání. Přímé zadávání zakázek bez výběrového řízení nutně povede k menší kontrole a vyššímu riziku korupce. Transparentní výběrové řízení je klíčové pro zajištění férové soutěže mezi dodavateli a pro efektivní využití veřejných prostředků.“

JUDr. Jakub Blažek, partner advokátní kanceláře Blažek a Bureš, má poněkud odlišný pohled: „Boj proti korupci nelze zajistit lepším zákonem o veřejných zakázkách, protože ten k tomu není určen.“

Prosba o podporu

Kverulant kontroluje věrolomné a rozežrané politiky již od roku 2009. Prosíme, usvědčujte je s námi spolufinancováním naší práce. Žádný dar pro nás není malý. Obzvlášť je-li pravidelný.

Vojtěch Razima