Kverulant si opět od policie vyžádal informace o manévrech s útočnými rámy. Zaslané informace znovu ukázaly, že Policie ČR manévry s útočnými rámy nijak systematicky neanalyzuje. Místo odborného zhodnocení si represivní složky vystačí jen s popisem události. Kverulant proti této laxnosti protestuje, žádá nápravu a apeluje na odbornou veřejnost, aby se tímto problémem zabývala.
Kverulant.org se zeptal Policie ČR, jak vyhodnocuje zásahy, při nichž používá tzv. PIT manévr – tedy násilné zastavení vozidla. Zajímalo nás i to, jaký vliv na výsledek má použití útočného rámu, kterým jsou vybaveny nové služební škodovky. Odpověď? Nedostatečná. Místo analýzy totiž dorazilo osm úředních popisů zásahů. Žádná sumarizovaná data, žádná metodika, žádné závěry.
Česká specialita
Čelní trubkové rámy, kterým Kverulant.org říká útočné, nepoužívá žádná jiná policejní „prvosledová” složka v Evropě. Přitom Česká republika si v mezinárodních žebříčcích bezpečnosti dlouhodobě vede velmi dobře a patří mezi nejbezpečnější země světa. Podle nejnovějšího vydání Světového indexu míru (Global Peace Index) za rok 2024 obsadila ČR 12. místo, což je sice mírný pokles oproti předchozím letům (například v roce 2022 byla na 8. místě), ale stále se drží v první dvacítce nejbezpečnějších států.
Pokud sledujete problematiku násilného zastavování, víte, že neexistují žádná seriózní data, která by nutnost rámů v českém kontextu ospravedlňovala. O čem ale data máme, je stáří vozového parku v Česku: průměrně téměř 17 let, pátý nejstarší v Evropě. V takových vozech je každá kolize rizikem.
Možná by se dalo čekat, že tak unikátní (a riskantní) prostředek, jakým je PIT manévr prováděný škodovkou s rámem, bude Policie ČR pečlivě sledovat. Pokud se muži zákona vyhnuli veřejné debatě při zavádění rámů, mohli nám alespoň na „tvrdých“ číslech dokázat, že rámy „pomáhají a chrání”. Třeba tím, že škody na policejních vozech klesly. Jenže nic z toho se neděje.
Co jsme dostali místo analýzy?
Policii jsme požádali: „Předložte všechna vyhodnocení bezpečnosti a vhodnosti použití PIT manévru v českých podmínkách provedená v roce 2024 a 2025.“ Dorazilo osm záznamů. Narativních, kusých. Bez čísel. Bez srovnání. Bez metodiky.
Z těchto zápisů se nedozvíte nic o přiměřenosti zásahu, riziku pro posádku nebo okolí, smysluplnosti použití rámu, alternativních taktikách, ani o následném vyhodnocení efektivity. Jednoduše řečeno: nejde o vyhodnocení. Jde o běžné služební záznamy. Jen vyprávění.
Pokusili jsme se na základě zaslaných popisů zásahů konstatovat alespoň nějaké obecnosti. Zásahy nejsou dokumentovány jednotně – rychlost, poškození, ani podmínky nejsou zaznamenávány systematicky. Poznámky jsou ilustrativní, ne analytické – často jen popis prostředí nebo chování řidiče, bez návaznosti na vyhodnocení manévru.
Případ z 21. května 2024 v Krnově dokazuje, že ani rám na vozidle není zárukou úspěchu. Navíc škoda na policejním rámu byla odhadnuta na 50 tisíc korun. Rychlosti zásahů se liší od 25 km/h do 80 km/h, v jednom případě nebyla uvedena vůbec. K zastavení vozidla v rychlosti 80km/h došlo v prosinci 2024 poblíž Zábřehu na Šumpersku.
Zásadní chybou je, že Policie vůbec nehodnotí řadu důležitých parametrů zásahů, zda byl PIT přiměřený, jaký byl dopad na bezpečnost, zda mohl být zásah proveden jinak, a zda rám zamezil či způsobil další škody.
Výzva pro veřejnost
Vyzýváme veřejnost, studenty i vyučující na technických a bezpečnostních školách, aby připravili seriózní bakalářské či diplomové práce, navrhli nezávislou metodiku a pomohli prosadit systém veřejného vyhodnocování zásahů, protože bez nezávislého pohledu zvenčí budeme vždy odkázáni jen na to, co Policie sama sdělit chce – a co se jí zrovna hodí.
Ignorování soudního rozhodnutí
V březnu 2025 se Kverulantovi podařilo dosáhnout významného soudního vítězství. Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí Ministerstva vnitra a Městského soudu v Praze, které odmítly zveřejnit bezpečnostní testy vozů Škoda Octavia a Kodiaq vybavených útočnými rámy. Soud konstatoval, že „státní orgány se vůbec nezabývaly tím, které informace by mohly být zpřístupněny bez ohrožení obchodního tajemství”. Ministerstvo vnitra se ovšem 7. května 2025 rozhodlo, že Kverulantovi poskytne jen dosti zredukované homologační protokoly.
Proti neposkytnutí informací Kverulant podal 22. května 2025 odvolání. Kverulant namítá, že ministerstvo opětovně neprovedlo samostatnou analýzu dokumentů z hlediska obchodního tajemství, jak mu výslovně uložil Nejvyšší správní soud, a pouze pasivně převzalo stanovisko dodavatele, čímž nezákonně přeneslo svou rozhodovací pravomoc. Kverulant argumentuje, že požadované informace jsou výsledkem veřejnoprávní kontroly, byly předloženy k homologaci a neměly by být chráněny jako obchodní tajemství, protože slouží k ověření zákonných standardů a řádného postupu veřejné moci. Navrhuje proto, aby nadřízený orgán napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání s pokyny k řádnému posouzení žádosti v souladu se zákonem.
První mrtvý
Mezitím přišla první tragédie: 16. února 2025 v Kralupech nad Vltavou použila policie PIT manévr, vozidlo se převrátilo a shořelo. Řidič zemřel. Policie odmítla zveřejnit jakékoliv detaily – místo toho zaslala popis zcela jiné události.
Aby toho nebylo málo, statistiky o počtu PIT manévrů se liší. V jednom roce má být zásahů podle PČR 17, podle policejního mluvčího jich ale bylo 66. Ve výsledku nevíme nic jistě. Tohle důvěryhodnosti policie nepomáhá.
Ale abychom Policii ČR jen nekritizovali, podle všeho v roce 2023 a 2024 nepoužila úmyslné bourání trubkovým rámem na jednostopé vozidlo jako v lednu 2021, kdy takto zastavovala cyklistu za porušení zákazu vycházení. Nebo v únoru 2020, kdy úmyslně bourali do motorkáře.
Neobhajujeme ujíždění policii
V žádném z našich textů, ve kterých se věnujeme nebezpečným útočným rámům, jsme nikdy neobhajovali ujíždění. Upozorňujeme na naprosto neadekvátní rizika spojená s rámy. Jako mnohem rozumnější se jeví použití zastavovacích pásů. Dokazuje to i popis zásahu dne 10. 5. 2024 v Liberci. Tam policejní hlídka pronásledovala vozidlo, jehož řidič údajně opakovaně nereagoval na výzvy k zastavení. Po delším pronásledování byl v Hodkovicích nad Mohelkou u kruhového objezdu nasazen zastavovací pás, který ujíždějící vozidlo přejelo, přičemž došlo k poškození pneumatik. Vozidlo však pokračovalo v jízdě, načež policisté použili PIT manévr, po kterém řidič ztratil kontrolu nad řízením (pravděpodobně i v důsledku poškozené pneumatiky zastavovacím pásmem) a havaroval do příkopu. Následně byl za užití donucovacích prostředků zadržen a bylo zjištěno, že měl několik platných zákazů řízení. Použití zastavovacího pásu i následného PIT manévru bylo vyhodnoceno jako účinné, oprávněné a přiměřené, přičemž nedošlo ke zranění řidiče ani spolujezdkyně.
Připomeňme ještě možnost nasazení dronů a další (velmi sporný) unikát české policie, rozsáhlý kamerový systém Centrální automatické kontroly vozidel (CAKV). Do systému CAKV patří stovky kamer. Tento systém shromažďuje po dobu půl roku fotografie vozidel včetně registrační značky, datum a čas výskytu vozidla, místo výskytu s názvem pozemní komunikace a označením směru jízdy vozidla.
Fatální střety
K čemu mohou vést policejní honičky dobře ilustrují dvě nedávné tragické události. V noci na pátek 13. září 2024 se Praha stala svědkem šokující tragédie, která otřásla veřejností a vyvolala vážné otázky ohledně postupů policejních složek. Mladá dívka přišla o život při srážce s policejním vozidlem, které se v tu chvíli účastnilo honičky za tuningovými auty. Incident se odehrál na křižovatce ulic Sokolská a Wenzigova v Praze 2. Policejní vůz se zapnutými majáky pronásledoval rychle jedoucí tuningová vozidla, když došlo ke střetu s civilním automobilem. Podle informací Novinek na základě svědectví z místa nehody ukazovaly stopy po vozidlech pravděpodobně na to, že se policisté jedoucí ve směru od Legerovy ulice vyřítili z vedlejší Wenzigovy na hlavní Sokolskou, kde smetli osobní auto směřující směrem k Nuselskému mostu. V osobním voze cestovalo pět osob, z nichž jedna – mladá dívka – utrpěla fatální zranění. Záchranáři bojovali o život zaklíněné dívky se zástavou srdce více než 30 minut, ale bohužel marně. Další tři osoby utrpěly středně vážná zranění a jedna osoba byla zraněna lehce.
K jiné vážné nehodě došlo 20. května 2025 kolem 15:30 na 368. kilometru dálnice D1 před Bohumínem ve směru na Polsko, kde policisté pronásledovali rychle jedoucí Mercedes v úseku zúženém kvůli opravám. Ve chvíli, kdy se snažili dohnat ujíždějící vůz, vjel z čerpací stanice na dálnici kamion, kterému se policejní Kodiaq v plné rychlosti pokusil vyhnout, ale narazil do něj z boku a převrátil se na střechu. Dva policisté byli zraněni – jeden byl letecky transportován do nemocnice s vážnějšími poraněními, druhý byl převezen sanitkou. Dálnice musela být na dvě hodiny v obou směrech uzavřena. Podle informací regionální televize Polar TV řidič pronásledovaného Mercedesu nehodu využil a ujel, řidič kamionu vyvázl bez zranění.
Absence transparentnosti
Česká policie používá techniku, kterou žádná jiná v EU nemá. Nedokáže doložit, že je bezpečná. A odmítá zveřejnit testy, které by to mohly potvrdit. Doposud nevede ani poctivou statistiku nebo ji úzkostlivě skrývá. A zjevně nepočítá s tím, že by se veřejnost ptala. Ale právě proto se ptáme.
Prosba o podporu
Pokud vám záleží na transparentnosti počínání represivních složek státu, prosíme vás o finanční podporu. Vaše dary nám umožní pokračovat v práci, kterou děláme, a zajistit, že budeme nadále schopni požadovat odpovědi a změny. Dejte nám prosím vědět, že vám záleží na naší společné bezpečnosti i na zachování právního státu. Děkujeme za vaši podporu.
Petr Kološ a Vojtěch Razima
