Osmého června si nepřipomínáme státní svátek, ale něco, bez čeho se demokracie mění v kulisu: účinnost zákona o svobodném přístupu k informacím, jednoho z nejdůležitějších nástrojů občanské kontroly státu.

Datum 8. června není v českém kalendáři považováno ani za státní svátek, ani za významný den. Přesto stojí zato si tento den připomenout. Nikoliv proto, že dne 8. 6. 1949 byl vydán Orwellův román 1948, nebo protože v roce 632 zemřel Abú-l-Kásim Muhammad ibn ʿAbdulláh ibn ʿAbdulmuttalib ibn Hášim ibn ʿAbd Manáf al-Kuraší, otec Islámu, ale protože 8. června 1999 vstoupil v platnost zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Jde asi o nejjasnější důkaz tehdejší politiky, že se Česko vrátilo Zpátky do Evropy! Zde je existence práva na svobodný přístup k informacím nejenom základním předpokladem občanské kontroly vlády, ale patří také do standardu právního státu Evropské unie. To lze alespoň vyrozumět z dat The World Justice Project.

The World Justice Project

The World Justice Projekt je „nezávislá organizace, která pracuje na vytváření znalostí, zvyšování povědomí a stimulaci akcí na podporu právního státu po celém světě.“ Jejím posláním je přispět k vytvoření „světa složeného z komunit právního státu, které zajišťují spravedlnost, příležitosti a mír.“ K tomu si stanovila tři cíle:

1. Lepší pochopení právního státu a jeho základního významu.
2. Větší dodržování právního státu ze strany vlád.
3. Multidisciplinární, domácí kultura právního státu.

Jedním z nástrojů, kterým tato neziskovka naplňuje svou misi je the WJP Rule of Law Index (Index právního státu).

Index právního státu

Index právního státu srovnává 143 států na modelu 45 otázek uspořádaných do osmi skupin, tzv. faktorů určujících ideální právní stát. Index byl poprvé zpracován v letech 2012–2013 a postupně byla jeho metodika propracovávána.

Z bodování osmi faktorů je vypočítáváno celkové skóre státu. Takto lze srovnávat státy a regiony podle jejich celkového skóre, skóre jednotlivých faktorů, nebo dokonce podle skóre v jednotlivých otázkách. Nejvyšší dosažitelné skóre, a tedy ideální stav právního státu, je jedna.

Česko se v Indexu právního státu 2025 umístilo na 20. místě, což ho řadí do lepší světové třetiny, ale rozhodně ne mezi premianty. Celkové skóre Česka meziročně mírně kleslo a země tak zapadá do širšího trendu „recesu právního státu“, který v roce 2025 zasáhl většinu zemí světa.

Nejlépe si Česko vede v oblastech základních práv (18. místo globálně), bezpečnosti a pořádku (19. místo) a trestní justice (17. místo), což znamená, že v těchto parametrech patří ke globálnímu nadprůměru. Slabší je naopak v potírání korupce (30. místo).

Open Government a právo na informace

Právu na informace je věnována otázka 3.2 (Right to information) ve faktoru 3 Open Government. Ten je hodnocen ještě pomocí dalších třech otázek (Publicized laws and government data, Civic participation, Complaint mechanisms).

Kverulant v obrázku nabízí srovnání států Visegradské skupiny s Německem, které pro většinu z nás z postkomunistického východu představuje referenční standard v otázce otevřenosti vlády a práva na informace.

Jak je patrné z obou obrázků, otevřenost vlád SRN a zemí V4 k občanům se značně liší. Sjednocené Německo představuje v regionu standard, který je zatím pro postkomunistické země nedostižný. Nicméně pokud jde o právo na informace, Česko a Slovensko se Německu blíží. Není to však ani tak zásluha postkomunistických vlád, jako spíše ústup Německa ze svého standardu v důsledku horšící se bezpečnostní situace v Evropě.

Prosba o podporu

Kverulant.org dlouhodobě využívá zákon o svobodném přístupu k informacím k tomu, aby od státu a jeho institucí dostal odpovědi, které se veřejnosti často nehodí ukazovat: smlouvy, rozhodnutí, analýzy, podklady k zakázkám. Každá taková žádost, odvolání a následný rozbor znamená čas a náklady, které bez podpory veřejnosti neutáhneme – a přitom z nich těží všichni, kdo chtějí žít v zemi, kde vláda není nedotknutelný uzavřený klub. Podpořte proto, prosím, Kverulanta jednorázovým nebo pravidelným darem a umožněte nám dál systematicky využívat právo na informace jako nástroj tlaku na transparentnost, odpovědnost politiků a ochranu veřejných peněz.

Vojtěch Razima