Nahoru
Pražský hrad jako příklad arogance moci a právního relativismu
Pražský hrad jako příklad arogance moci a právního relativismu
Twitter

Obecně prospěšná společnost Kverulant.org kritizuje Kancelář prezidenta republiky (KPR) za praktiky, které odporují základním principům právního státu. Podle svědectví spolku Šalamoun Praha podmínila konání už domluvené schůzky tím, že se spolek vzdá práva na informaci o tom, kdo na Hradě rozhoduje o amnestiích. Kverulant se obrátil přímo na Hrad pro vysvětlení. Odpověď KPR však místo konkrétního vysvětlení nabídla jen mimoběžné vyjádření k soudnímu řízení.

Spolek Šalamoun se již více než 31 let systematicky věnuje případům osob trestně stíhaných, obžalovaných či odsouzených, u nichž existuje vážné podezření, že došlo k porušení jejich práva na spravedlivý proces nebo k zásahu do jiných základních lidských práv.

Šalamoun popsal na svých stránkách případ, ve kterém Kancelář prezidenta republiky (KPR) podmiňovala jakoukoli budoucí komunikaci tím, že spolek „stáhne“ (vezme zpět) svou oprávněnou žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Praxe, kdy je občanský spolek nucen zříci se zákonem daného práva výměnou za přístup na jednání, považuje Kverulant.org za naprosto nepřijatelnou. Právo na informace nesmí být předmětem licitace, ale základním principem demokracie a kontrolou výkonu státní moci. Takové jednání popírá smysl zákona č. 106/1999 Sb. i logiku dobré veřejné správy.

E-mail JUDr. Víta Šťastného z KPR prokazuje, že setkání bylo podmíněno stažením žádosti Šalamounu. Po odmítnutí této podmínky Hrad schůzku zrušil. Taková výměna „práva za výhodu“ nemá v právním státě místo a představuje politické vydírání nejhrubšího zrna.

KPR místo vysvětlení mlží

Na dotaz Kverulanta, zda Hrad skutečně podmínil setkání stažením žádosti o informace, KPR odpověděla, že „není účastníkem žádného soudního sporu s občanským spolkem Šalamoun (a ani žádného jiného sporu), není ani vedlejším účastníkem v žádném takovém soudním řízení. Případné soudní řízení, které může být v dané věci vedeno, může být pouze mezi spolkem Šalamoun jako žalobcem a Úřadem pro ochranu osobních údajů jako žalovaným (který potvrdil předchozí rozhodnutí Kanceláře prezidenta republiky).“ O vyžádané objasnění v otázce podmíněné schůzky však KPR mlčí, což vyvolává oprávněnou nedůvěru veřejnosti.

Transparentnost v troskách

Kverulant podotýká, že otevřenost a transparentnost státní správy je veřejnou službou. Utajování jmen veřejně činných osob je iracionální. Výstupy jejich práce mají přímý dopad na osudy žadatelů o amnestii, proto mají být veřejně kontrolovatelné a dostupné.

Hrad a Úřad pro ochranu osobních údajů se snaží zaštiťovat ochranou soukromí úředníků. Argumentace o riziku ohrožení je v kontextu veřejné činnosti absurdní, neboť se jedná o státní zaměstnance placené z veřejných prostředků s faktickým vlivem na rozhodování o milostech.

Kverulant.org ostře odsuzuje situaci, kdy v zemi, která si zakládá na tradici Masaryka, vítězí mocenská uzavřenost, strach a loajalita nad právem, odpovědností a transparentností. Odmítnutí poskytnutí informací je v rozporu s evropskými zásadami správy věcí veřejných.

Kverulant varuje, že taková praxe vede k úpadku důvěry v demokratické instituce. Právo na informace je základ pro odpovědnost veřejné moci, nikoli exkluzivní privilegium.

Prosba o podporu

Chcete, aby Kverulant.org dál hájil práva a transparentnost veřejné správy? Podpořte nás! I malý dar pomáhá zadržet aroganci moci a chránit práva občanů. Děkujeme!

Vojtěch Razima

Twitter
Zpět na výpis novinek