Prezident Petr Pavel vetoval spornou novelu, podle níž se měly letos zvýšit platy vrcholných politiků skoro o sedm procent. Tento krok je třeba ocenit, protože vetovaný zákon měl řadu vad, které mimo jiné kritizoval i Kverulant.
Po schválení Poslaneckou sněmovnou zákon na zvýšení platů politiků o 6,95 % zamířil do Senátu. Senát ho sice na konci ledna o 3 hlasy neschválil, ale neshodl se pak ani na vrácení zákona s pozměňovacími návrhy. Pro schválení vládního návrhu, který zvyšuje platy politiků a zavádí i rentu pro hlavu státu tehdy hlasovalo 28 z 60 přítomných senátorů.
V pondělí 17. února oznámil prezident Petr Pavel na hradním webu, že tuto spornou novelu vetoval. Novelu tak dostane k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat. Nebo může přijmout zákon nový a lepší.
Prezidenta k vetování novely vyzvaly Soudcovská unie a Unie státních zástupců, podle nichž je úprava platů v justici v rozporu s loňským nálezem Ústavního soudu (ÚS).
Pavel se u platové novely neztotožnil s tím, jak se zákonodárci vypořádali s nálezem Ústavního soudu, na který má přijatý zákon reagovat, a to zejména v souvislosti se stanovením platové základny pro soudce na letošní rok. V dopise předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) kritizoval i nežádoucí retroaktivitu.
Podle prezidenta je zákon jen „přechodným řešením“ na dobu volebního roku a neřeší rozevírání nůžek mezi soudní mocí a mocí zákonodárnou a výkonnou. Naopak podle něj tento stav prohlubuje. Prezident si přeje, aby se politici chovali odpovědněji a ctili automatický mechanismus úpravy platů, namísto populistického zmrazování a ad hoc úprav, zejména ve volebních letech. Jen tak se podle prezidenta zabrání tomu, aby o svých platech museli rozhodovat soudci prostřednictvím Ústavního soudu.
Cílem by měla být právní úprava, dle níž by platy ústavních činitelů byly dlouhodobě závislé na výkonnosti ekonomiky a platové a mzdové hladině v celé společnosti. Taková úprava by trvale zachovávala proporce mezi platy soudců a dalších ústavních činitelů. Prezident si přeje, aby se dosáhlo stavu, „kdy politici ctí nastavený automatický mechanismus a opakovaně sami neurčují své vlastní platy, populisticky je nezmrazují ani jinak ad hoc neupravují, a to ani ve volebním roce.” Proto se rozhodl zákon Parlamentu vrátit.
To, že novela velmi pravděpodobně dostatečně nezohledňuje nález Ústavního soudu v oblasti platů soudců je jen jedna z jeho mnoha vad.
Kumulaci funkcí omezili politici jen kosmeticky a absence vůbec
Vetovaný zákon také nedostatečně omezuje kumulaci funkcí. Podle vetovaného návrhu by člen zastupitelstva, který je zároveň členem jiného zastupitelstva, dostal plnou odměnu pouze od jednoho celku, a to od toho, který by mu poskytoval vyšší odměnu. Od druhého celku by obdržel pouze 40 % odměny. Toto pravidlo se mělo vztahovat i na starosty, hejtmany a jejich náměstky.
Placených funkcí ve statutárních orgánech pojišťoven a krajských nemocnic se novela naprosto nedotýká. Z výše uvedeného je zřejmé, že navržené omezení odměn bylo pouze kosmetické, a navíc mělo vstoupit v platnost až od 1. ledna 2026.
Sto dvacet šest trafik politiků ve zdravotnických pojišťovnách
Kverulant.org zmapoval, kdo sedí ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven. Zjistil, že jsou plné politiků a vysokých státních úředníků. Jenom ve statutárních orgánech Vojenské zdravotní pojišťovny, ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra, ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a v Oborové zdravotní pojišťovně je celkem 126 politických exponentů. Jejich odměna činí v průměru 30 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Za posledních 6 let takto politici již z veřejného zdravotního pojištění vyvedli dohromady více než 185 milionů korun do svých kapes.
Politici v dozorčích radách krajských nemocnic: Lukrativní trafiky s minimem práce
Kverulantova analýza odhalila, že dozorčí rady krajských nemocnic jsou obsazeny politiky, kteří za minimální účast inkasují vysoké odměny. Někteří si přijdou až na 60 tisíc korun za jediné zasedání, přičemž peníze dostávají i bez ohledu na účast. Tato praxe odčerpává finance ze zdravotnictví a poukazuje na systémové problémy v řízení krajských zdravotnických zařízení.
Kdo není přítomen, nezastupuje své voliče
Vetovaný zákon o platech také nijak neřešil nízkou účast poslanců na jednáních. Neobsahuje žádné sankce ani jiné mechanismy, které by motivovaly zákonodárce k vyšší účasti. To znamená, že praxe, kdy někteří poslanci zanedbávají své povinnosti, ale přesto pobírají plnou odměnu, bude pravděpodobně pokračovat i nadále. Tento stav je nejen nespravedlivý vůči aktivním poslancům, ale především vůči voličům, kteří očekávají, že jejich zvolení zástupci budou svou funkci vykonávat svědomitě.
Jedním z hlavních principů zastupitelské demokracie je hledání řešení v parlamentní rozpravě. Je zřejmé, že kdo není na této rozpravě přítomen, nezastupuje v ní své voliče a porušuje tak poslanecký slib, který mu ukládá vykonávat mandát v zájmu všeho lidu. Proto Kverulant provedl rozsáhlou analýzu poslanecké docházky, poslaneckých náhrad a poslaneckých platů. Kverulant tak odhalil poslance, kteří se účastní jen poloviny jednání Poslanecké sněmovny, přesto pobírají plný plat a náhrady. Jsou mezi nimi například Petr Vrána, Ivo Vondrák a Bohuslav Svoboda.
Platy politiků nemusí růst spolu s platy soudců
Poslanci přijetím nyní vetovaného zákona ukázali, jak šikovně umí manipulovat s vlastními platy. Sněmovna schválila novelu zákona, která upravuje platy jak politiků, tak soudců. Toto svázání odměn dvou odlišných skupin do jednoho zákona se jeví jako úmyslné a pro politiky velmi výhodné. Vždy, když Ústavní soud konstatuje, že platy soudců jsou natolik nízké, že to ohrožuje jejich ústavou garantovanou nezávislost, politici mají „skvělý” důvod zvýšit si platy také. Prý to chce Ústavní soud.
Tato praxe je nejen neetická, ale i nebezpečná pro demokracii. Navíc schválené navýšení platů o téměř 7 % pro politiky, zatímco soudcům se platy měly zvýšit jen o méně než 1 %, jasně ukazuje, o co zde skutečně šlo. Politici si přihrávají tučnější krajíc, zatímco soudcům hází drobky.
Je alarmující, že tento systém přetrvává navzdory opakované kritice. Ústavní soud již několikrát upozornil na problematičnost tohoto propojení, přesto se politici stále drží svého výhodného modelu. Argument, že platy politiků musí růst spolu s platy soudců, je jen zástěrkou pro zvyšování vlastních příjmů. Je načase, aby veřejnost prohlédla tuto hru a požadovala skutečnou reformu systému odměňování ústavních činitelů. Prezidentovo veto k tomu otevírá dobrou příležitost.
Renta pro manželku prezidenta
Připomeňme také, že prezident vetováním zákona také zbránil zavedení renty pro svoji manželku, která plní řadu protokolárních úkolů a vyvíjí veřejnou činnost, aniž by za to dosud měla nárok na odpovídající náhradu výdajů. Podle blogera Petra Ducheka byl původní návrh jiný než ten, o kterém později hlasovala Poslanecká sněmovna a následně Senát. Návrh počítal s tím, že prezident si ponechá svých 335 % platové základny a jeho manželka dostane 30 % z platové základny.
Nejen Kverulantova ostrá kritika výše uvedeného návrhu nakonec vedla k tomu, že do návrhu zákona se tato změna dostala jako rozdělení prezidentských paušálních náhrad. Nově bylo ve vetovaném zákoně v § 15 tohoto zákona popsáno, že původních 335 % platové základny bude přerozděleno tak, že 235 % nároku zůstane prezidentovi a 100 % připadne manželce/manželovi. Dle dřívějšího sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by tak měla první dáma nárok na 94 775 Kč měsíčně.
Prosba o podporu
Kverulant se věnuje kontrole politiků již od roku 2009. Je to docela náročná práce a bez peněz se dělat nedá. Přesto není Kverulant napojen na penězovody z veřejných zdrojů. Nejsme placeni z vašich daní. Jsme odkázáni jen na pomoc našich dárců. Bez nich bychom museli svou práci zastavit. Prosíme, buďte jedním z takových dárců. Číslo Kverulantova účtu je 4350490001/5500 nebo můžete k podpoře použít i tuto zabezpečenou darovací bránu.
Vojtěch Razima
