Dlouho očekávaná velká mediální novela, která měla přinést významné změny v regulaci vysílání České televize (ČT), se ocitla v legislativním limbu. Jedním z hlavních cílů novely bylo omezit nadměrné využívání sponzoringu a product placementu, které ČT dlouhodobě používala jako náhradu za zakázanou reklamu. Novela měla zavést omezení na délku a počet sponzorských vzkazů, přičemž celkový čas vyhrazený pro oznámení o sponzorování pořadů neměl přesáhnout 260 hodin za kalendářní rok.

Organizace Kverulant.org, která dlouhodobě kritizovala ČT za obcházení zákazu reklamy, považovala tuto novelu za potenciální úspěch a rozumný kompromis. Kverulant již od roku 2011 upozorňoval na soustavné porušování zákona o regulaci reklamy ze strany ČT1.

Zadrhnutí novely v legislativním procesu znamená, že současná praxe ČT, kterou Kverulant označuje za nelegální reklamu vydávanou za sponzoring, bude pokračovat. Tato situace je o to problematičtější, že ČT na této praxi ročně vydělávala více než půl miliardy korun.

Důvody pro zpoždění přijetí novely nejsou zcela jasné, ale mohou souviset s komplexností problematiky a možnými rozpory mezi různými zájmovými skupinami. Situace kolem financování veřejnoprávní televize zůstává kontroverzní. Na jedné straně ČT argumentuje potřebou zvýšení koncesionářských poplatků, na druhé straně má televize značné finanční rezervy. Na počátku roku 2024 měla ČT u bank uloženo 1,7 miliardy korun.

Kvalitní veřejnoprávní službu bez peněz zajistit nelze. Koncesionářský poplatek se přitom nezměnil od roku 2008. Možná je skutečně namístě zvýšit jej ze současných 135 korun na 160 korun za měsíc, jak je to navrženo v takzvané velké mediální novele, na které se v létě 2023 shodli zástupci vládní koalice.

Přestože v prosinci 2023 ještě zvýšení koncesionářského poplatku schváleno nebylo, ČT si v rozpočtu na rok 2024 meziročně navýšila své výnosy a náklady o 566 milionů Kč na 7,952 miliardy korun. Chce využít 1,156 miliardy korun z rezerv z minulých let. Tím však celkovou rezervu ani zdaleka nevyčerpá. Na konci roku 2024 by tak televizi mělo ještě stále zbýt 550 milionů korun. Přesto ČT opakovaně varuje, že televizi hrozí katastrofa. Tak například podle serveru MEDIAGURU varoval místopředseda rady Vlastimil Ježek, že pokud poslanci zvýšení poplatku neschválí, hrozí televizi v roce 2025 výrazný propad finančních prostředků, který už nebude možné sanovat z finanční rezervy.

Drahý sportovní kanál ČT sport

Možná je řešením nezvyšovat koncesionářské poplatky, ale zrušit nákladný kanál ČT sport. Sportovní přenosy z divácky atraktivních sportů dle Kverulantova názoru příliš nenaplňují definici zajišťování veřejné služby. Přitom samostatný sportovní kanál v roce 2022 představoval výdaje ve výši 637 milionů korun. To bylo 37 % výdajů z celkové struktury výrobního nákladu ve výši 2,35 miliardy korun.

Na rok 2024 činil rozpočet plánovaný na sportovní pořady 691 milionů korun. To je opět 37 % z 2,58 miliardy korun nákladů na výrobní úkol. Přitom Česká televize na svém sportovním kanálu neprovozuje žádnou veřejnoprávní sportovní osvětu, ale v zásadě jen nakupuje velmi drahá vysílací práva na olympiádu a nejrůznější vrcholové podniky ve fotbale a hokeji. V tomto ohledu se její činnost naprosto neliší od komerčních televizí.

Záměr zákonodárce

Skutečnost, že původním záměrem zákonodárců bylo omezit reklamu na veřejnoprávní televizi, dokazuje rozhovor s Jiřím Besserem, ministrem kultury z doby, kdy se o zákazu reklamy na ČT1 jednalo. V listopadu 2014 v rozhovoru s redaktorkou Hanou Válkovou pro iDNES uvedl: „V době, kdy jsme jednali o bytí, či nebytí reklamy na kanálech ČT, někteří lidé upozorňovali na to, abychom zakázali i sponzoring a product placement. A my jsme říkali, že to bude bezvýznamné. Jenže teď po letech vidím, že pan ředitel Dvořák může stokrát ministrovi kultury říci, že to určitě vysílat nebude, ale při tom vlastním obchodním jednání takového gigantu, jakým je ČT, lidi napadne, že zákon jim to umožňuje a televizi nikdo nemůže bránit, aby si vydělala zákonným způsobem. A pak v televizi vidíme u jednoho filmu na ČT1 i čtyři sponzorské odkazy. Že by to takto mělo být, mě, když jsem tehdy pro změnu hlasoval, nenapadlo.“

Velká mediální novela: Přísnější regulace sponzoringu v České televizi

Vláda České republiky v létě 2024 schválila tzv. velkou mediální novelu, která přináší významné změny v regulaci sponzoringu vysílání na České televizi (ČT). Očekávalo se její předložení Poslanecké sněmovně a hladké schválení koaliční většinou. To se nestalo. Přestože Ministerstvo kultury tvrdilo, že novela prošla rozsáhlými konzultacemi, kritici poukazují na nedostatečnou diskusi s klíčovými aktéry mediálního trhu.

Debata o roli a financování veřejnoprávních médií tak pravděpodobně bude pokračovat i během parlamentního projednávání novely. Opoziční strany ANO a SPD nesouhlasí s novelou a plánují brzdit její projednávání. Svaz průmyslu a dopravy ČR kritizuje novelu jako de facto novou daň pro firmy. Soukromá média protestují proti nedostatečnému vymezení veřejné služby a možnému narušení mediálního trhu.

Klíčové změny v novele

Zvýšení koncesionářských poplatků

Novela zvyšuje koncesionářské poplatky. U ČT o 15 Kč a u ČRo o 10 Kč měsíčně. Ty se pro ČRo nezvyšovaly od roku 2005, u ČT od roku 2008. Podle ministra poplatky ve výši 45 korun za rozhlas a 135 korun měsíčně za televizi nedokážou pokrýt náklady na veřejnoprávní vysílání, které se v posledních letech zvýšily. Novela plánuje zavedení indexace poplatků v závislosti na inflaci.

Rozšíření definice zařízení podléhajících poplatkům

Nově by se mělo platit i za chytré telefony, tablety a počítače.

Omezení sponzorských vzkazů

Novela zavádí omezení délky a počtu sponzorských vzkazů. Toto opatření má zabránit nadměrnému využívání sponzoringu jako náhrady za zakázanou reklamu. Čas vyhrazený oznámením o sponzorování pořadů ve vysílání ČT nebude moci přesáhnout v souhrnu 260 hodin za kalendářní rok (tj. cca 43 minut na den, 1,8 minut na hodinu = cca 10 sponzorských vzkazů o délce 10 vteřin).

Zákaz product placementu

Další významnou změnou je omezení nebo úplný zákaz product placementu, tedy umisťování produktů do pořadů za účelem jejich propagace. Tento krok má zajistit, že obsah vysílání nebude skrytě ovlivňován komerčními zájmy.

Rozumný kompromis

Organizace Kverulant, která dlouhodobě kritizovala Českou televizi za obcházení zákazu reklamy, považuje návrh této novely za svůj úspěch a za rozumný kompromis. Nelze však zakrýt, že velká mediální novela nedostatečně vymezuje definici veřejné služby a absentuje také specifikace, na co přesně budou navýšené prostředky použity.

Dalším sporným bodem velké mediální novely je institut memoranda o naplňování veřejné služby, který podle expertů Sítě k ochraně demokracie může potenciálně sloužit k vytváření politického tlaku na média. Návrh počítá s tím, že by ministr kultury měl každých 5 let spolu-podepsat memorandum a neřeší, jak se bude postupovat v situaci, pokud mezi médii a ministrem nebude shoda na obsahu memoranda. Navíc na neplnění memoranda navazuje možnost odvolat ředitele České televize či Českého rozhlasu. „V naší politické kultuře může odmítnutí podpisu ministrem fungovat jako nástroj politického tlaku. Je proto otázkou, jestli má vůbec memorandum zůstat součástí novely mediálních zákonů, a pokud ano, zda je nutné, aby ho podpisem stvrzoval ministr kultury. Obecně by také bylo dobré, aby byl obsah memoranda veřejně konzultován s širokou paletou zainteresovaných stran včetně zástupců občanské společnosti, protože roli veřejnoprávních médií by měla především určovat veřejnost,“ dodává Iveta Kvardová, právnička sdružení Lobbio.

Medaile Za zásluhy pro Petra Dvořáka

Prezident Petr Pavel udělil 28. října 2024 státní vyznamenání bývalému generálnímu řediteli České televize Petru Dvořákovi. Podle Hradu se totiž po dobu svého mandátu zasazoval o nezávislá média veřejné služby. Kverulant není sám, kdo se nad tímto krokem pozastavil. Blogerka Adéla Hofmanová ve svém textu Velký prezidentův přehmat – metál pro ex šéfa ČT. Veřejnoprávní službu změnil v souboj sledovanosti kritizuje nejen vysílání nelegální reklamy.

Hofmanová argumentuje, že Dvořák během svého působení v čele ČT změnil veřejnoprávní službu na souboj o sledovanost s komerčními televizemi. Poukazuje na vysílání velkého množství zahraničních detektivních seriálů a nákup drahých zahraničních zábavných show.

Její článek dále zmiňuje, že za Dvořákovy éry odešla z ČT řada vynikajících moderátorů a osobností. V roce 2014 dokonce 24 zaměstnanců ČT sepsalo stížnost na Dvořákovy zásahy do vysílání. Autorka také připomíná, že Česká televize obdržela anticenu Citron za to, že se obsahově i množstvím reklamy příliš přiblížila komerčním stanicím. Hofmanová uzavírá, že Dvořák nevyužil své manažerské schopnosti ve prospěch veřejnoprávní služby, ale spíše k soupeření s komerčními televizemi.

Dodejme ještě, že je bolestivé sledovat, jak si dva bývalí členové Komunistické strany Československa vzájemně projevují podporu na nejvyšší státní úrovni. Petr Pavel i Petr Dvořák byli v minulosti členy KSČ. Udělení státního vyznamenání Petru Dvořákovi lze tedy interpretovat i jako ocenění jeho schopnosti obcházet zákony a přizpůsobovat se politickým tlakům. Je to smutný signál, že v naší společnosti je více ceněna schopnost manipulovat s pravidly než jejich striktní dodržování.

Prosba o podporu

Kverulant i nadále vyzývá k respektování zákona a omezení praktik, které považuje za nelegální reklamu. Organizace apeluje na zákonodárce, Radu České televize a Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby se zasadili o nápravu situace.

Zadrhnutí velké mediální novely tak představuje další kapitolu v dlouhodobém sporu o podobu a financování veřejnoprávního vysílání v České republice. Jak se situace bude vyvíjet dál, zůstává otázkou, ale je jasné, že debata o této problematice je daleka svého konce.

Třeba si i vy myslíte, že zákon je třeba dodržovat a že jeho porušování v přímém přenosu je velmi škodlivé.  Kverulant prosí o finanční podporu této kauzy, jakkoliv malým, zato však pravidelným darem

Vojtěch Razima