Senát v roce 2025 překročil schválený rozpočet o 21 milionů korun. Přesto politici nyní navrhují, aby měl v roce 2027 k dispozici 773 milionů korun, tedy asi o 40 milionů více než letos.

Senát už v roce 2025 ukázal, jak vypadá česká verze fiskální disciplíny. Schválený rozpočet prostě nestačil, takže provozní výdaje překročil o 21 milionů korun a z „polštáře“ minulých let vytáhl přes 70 milionů. Tedy žádné utahování opasků, spíš tiché povolení další dírky.

Skladba výdajů v roce 2025

V roce 2025 měl Senát skutečné výdaje zhruba 740,4 mil. Kč, přičemž z toho kolem 722,6 mil. připadalo na běžné výdaje, takže naprostá většina peněz šla na samotný provoz instituce. Z běžných výdajů tvořily asi 391,9 mil. náklady na platy, odvody a různé odměny, což ukazovalo, že rozpočet Senátu byl především mzdový a personálně náročný. Dalších zhruba 318 mil. spolkly ostatní neinvestiční náklady, včetně náhrad a transferů, zatímco kapitálové výdaje, tedy investice do dlouhodobého majetku, se pohybovaly jen kolem 17,8 mil. Kč a byly tak jen malým zlomkem celkových výdajů. Rok 2025 tedy ukázal Senát jako instituci, která utrácela hlavně na pravidelný provoz a lidi, zatímco do rozvoje a investic směrovala jen minimum prostředků. Otázka, zda takové nastavení odpovídalo přínosu Senátu pro veřejnost, zůstávala otevřená.

Místo aby přečerpání vedlo k debatě o úsporách, přichází logika z jiné planety: na příští roky Senát „potřebuje“ víc. Návrh počítá s tím, že rozpočet Senátu má v budoucnu dosáhnout 773 milionů korun, zhruba o 40 milionů víc než v letošním roce. Přejetý rozpočet se tak stává argumentem pro další růst.

Monitor Ministerstva financí uvádí, že letošní výdaje Senátu jsou plánovány zhruba na 734 milionu korun. Návrh 773 milionů pro rok 2027 tedy neznamená žádnou kosmetickou úpravu, ale solidní skok nahoru – navíc ve chvíli, kdy instituce sama přiznává, že už loni žila nad rámec schválených limitů.

Oficiální vysvětlení zní povědomě: zákonem dané výdaje, platy, náhrady, odchodné, asistenti, kyberbezpečnost. Když se to shrne, každý nárůst má svůj důvod, ale celek přestává být udržitelný – zvlášť pokud se rozpočtová disciplína posuzuje tak, že deficit neznamená problém, nýbrž poukázku na vyšší částce.

Zvlášť výmluvné je, že Senát nečerpal jen letošní rozpočet, ale také „úspory“ z předchozích let, a to ve výši přes 70 milionů korun. Tyto peníze měly původně sloužit jako rezerva, ne jako automatický zdroj pro běžný provoz, když se plán netrefí. Struktura výdajů tak připomíná domácnost, která sahá do stavebního spoření, aby zaplatila běžné účty.

Signál pro zbytek státu

V době, kdy se po občanech a jiných veřejných institucích chce šetřit, Senát vysílá opačný signál: když překročíte limit, požádejte o víc. Takový přístup deformuje celé nastavení rozpočtové politiky a oslabuje důvěru veřejnosti, že pravidla platí pro všechny stejně – nejen pro školství, zdravotnictví nebo obce, ale i pro horní komoru parlamentu.

Rozpočet ve výši 773 milionů korun v roce 2027 tak nebude jen položkou ve státní pokladně, ale i testem politické vůle. Poslanecká sněmovna a vláda budou muset rozhodnout, zda odmění instituci, která nedodržela vlastní limit, nebo zda si alespoň formálně stoupnou na stranu rozpočtové odpovědnosti a transparentnosti.

Prosba o podporu

Kverulant.org dlouhodobě sleduje, jak se nakládá s veřejnými penězi, a rozplétá podobné rozpočtové paradoxy, které by jinak zapadly v kolonkách rozvahy. Pokud chcete, aby měl někdo čas a sílu hlídat i Senát, podpořte naši práci pravidelným darem – bez podpory veřejnosti zůstane kontrola moci jen prázdnou frází.

Vojtěch Razima

P.S. QR pro dar pro Kverulanta ve výši 1 000 korun