Návrh úhradové vyhlášky pro rok 2027 má přinést do českého zdravotnictví o 27,1 miliardy korun více. Nejrychleji mají růst úhrady v jednodenní péči, diagnostice, laboratořích a ambulancích – tedy v oborech, kde mají silnou pozici soukromé zdravotnické skupiny. Současně vzniká nový daňově zvýhodněný prostor pro firemně placenou prevenci, který může do systému přivést další miliardy. Kverulant upozorňuje, že stát neumí veřejnosti srozumitelně ukázat, kdo bude skutečným příjemcem nových peněz. Pomozte nám dál hlídat, aby se veřejné peníze nerozpouštěly bez kontroly ve prospěch těch nejvlivnějších.
Českým zdravotnictvím má v roce 2027 protéct podstatně více peněz. Návrh první úhradové vyhlášky připravené Babišovou vládou počítá se zvýšením plateb za zdravotní služby o 27,1 miliardy korun. Nejrychleji přitom nemají růst nemocnice, ale jednodenní péče, radiodiagnostika, domácí péče, ambulance a laboratoře. Právě v těchto oborech mají silnou pozici soukromí poskytovatelé.
Vedle toho prezident podepsal daňovou změnu, která od roku 2027 zvýhodní firemní platby za vybrané preventivní programy. Podle analytických scénářů tak může vzniknout nový trh v objemu od jedné do více než dvaceti miliard korun ročně.
Změny mohou prospět také zdravotnické skupině FutureLife, v níž má Andrej Babiš přes SynBiol a Hartenberg nepřímou ekonomickou účast přibližně 44 %. Pokud by si česká část FutureLife zachovala stejný podíl na úhradách zdravotních pojišťoven jako podle údaje uváděného ve Sněmovně pro rok 2024, samotný růst veřejných úhrad by pro skupinu představoval přibližně 60 milionů korun dodatečných ročních příjmů. Na Babišovu nepřímou ekonomickou účast by aritmeticky připadalo asi 26 milionů korun ročně, tedy zhruba 105 milionů za čtyři roky nebo 260 milionů za deset let. Nejde o Babišův osobní zisk ani dividendu, ale o modelovou část dodatečných tržeb odpovídající jeho nepřímému majetkovému podílu. Reálný růst může být v případě expanze také mnohem vyšší.
Kverulant.org analyzoval návrh úhrad pro rok 2027, nový režim zaměstnaneckých zdravotních benefitů, vlastnické vazby členů vlády i strukturu soukromého zdravotnictví. Neanalyzoval zatím zvýšené úhrady na zákroky, o kterých se teprve mluví, ale oblasti medicíny, kde už změny mají normativní vyjádření.
Výsledek už nyní ukazuje souběh dvou změn, které rozšiřují trh právě v oblastech, kde soukromé zdravotnické skupiny rychle rostou. Pojišťovny mají zaplatit více za ambulantní, diagnostickou a jednodenní péči a zaměstnavatelé dostávají daňovou motivaci kupovat další preventivní služby přímo.
27 miliard navíc, ale ne všem stejně
Návrh úhradové vyhlášky počítá pro rok 2027 s příjmy systému veřejného zdravotního pojištění kolem 605 miliard a výdaji 604,8 miliardy korun. Na samotné zdravotní služby má připadnout 583,5 miliardy, meziročně o 27,1 miliardy více. Fondy prevence mají navíc dostat přibližně další miliardu. Jde stále o návrh a jednotlivé parametry se do vydání konečné vyhlášky mohou změnit.
Podstatnější než samotných 27 miliard je způsob jejich rozdělení. Celkové úhrady jednodenní péče mají podle návrhu vzrůst zhruba o 16 %, radiodiagnostika o 8,7 %, domácí a zdravotně-sociální péče asi o 8,5 %, ambulantní specialisté a laboratoře přibližně o 5 % a primární péče o 4 až 5,5 procenta. Akutní lůžkové nemocnice mají růst zhruba o 3,5 %. U jednodenní péče či diagnostiky přitom značnou část nárůstu nevytváří vyšší cena jednoho výkonu, ale očekávaný růst jejich množství. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že dohodovací řízení pro rok 2027 skončilo dohodou ve 12 z 15 segmentů.
Jednodenní péče tak má procentně růst více než čtyřikrát rychleji než akutní nemocniční segment. Radiodiagnostika přibližně dvaapůlkrát rychleji. To automaticky neznamená převod peněz z veřejných do soukromých rukou. Jednodenní operace, ambulance, laboratoře i diagnostiku provozují také fakultní, krajské a městské nemocnice a kvůli velikosti nemocničního sektoru mohou veřejná zařízení dostat v absolutních korunách velmi vysoký přírůstek. Vyhláška ostatně nerozlišuje podle vlastníka zařízení. Rozdíl je v ekonomickém modelu.
Soukromník si může vybrat výnosnější část péče
Soukromá centra se mohou soustředit na plánované operace, diagnostiku nebo ambulantní výkony s předvídatelnějšími náklady. Nemusí přitom ve stejném rozsahu financovat nepřetržitý urgentní příjem, pohotovosti, výuku mediků nebo oddělení, která jsou nezbytná pro dostupnost péče, ale ekonomicky se provozují obtížně.
Veřejná nemocnice tak může dostat více peněz než letos a současně relativně ztrácet proti segmentu, ve kterém soukromý konkurent dokáže rychleji navyšovat počet plánovaných výkonů. Rizikem není pouze účetní výsledek. V českém zdravotnictví je omezeným zdrojem také personál, magnetické rezonance, operační sály či kvalifikovaní specialisté. Pokud bude výnosnější část systému růst rychleji, může přetahovat lidi a pacienty z pracovišť, která musí držet nepřetržitý provoz. Stejnou možnost odlivu personálu od menších zařízení zmínila při posuzování velké zdravotnické fúze také Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. ÚOHS však současně dospěl k závěru, že posuzované spojení Penty a Mediterry samo o sobě soutěž podstatně nenaruší.
Druhý zdroj peněz: firmy začnou více platit za prevenci
Zcela jiným mechanismem jsou zaměstnanecké benefity. Neplatí je zdravotní pojišťovna, ale zaměstnavatel. Dosavadní zdravotní benefity jsou v roce 2026 osvobozeny od daně jen do obecného ročního limitu kolem 49 tisíc korun na zaměstnance podle Finanční správy. Nová úprava z tohoto limitu vyčleňuje stanovené programy prevence a dává jim zvláštní daňový režim. Prezident zákon 17. září podepsal.
Nejde o bianko šek na libovolnou soukromou léčbu. Zvýhodnění se týká například rozšířených preventivních prohlídek, vyšetření rizik diabetu a kardiovaskulárních nemocí, některých očkování, onkologické prevence, mamografie, kolonoskopie nebo související laboratorní a zobrazovací diagnostiky. IVF jako léčba neplodnosti mezi automaticky zvýhodněné výkony nepatří. Legislativní historii změny zveřejňuje Poslanecká sněmovna.
Kolik nových peněz vznikne, stát spolehlivě nevyčíslil. Kverulant proto pracuje se scénáři. Kdyby nový benefit využilo 10 % ze zhruba 4,29 milionu zaměstnanců podle údajů ČSÚ a ročně čerpali v průměru 2 500 korun, vzniká poptávka asi 1,1 miliardy korun. Při čtvrtině zaměstnanců a 5 000 korunách je to 5,4 miliardy. Při velmi vysokém zapojení poloviny zaměstnanců a 10 000 korun ročně už 21,4 miliardy korun. Průzkum mezi většími zaměstnavateli přitom ukazuje, že zdravotní benefity nabízí velká část firem, ale tento vzorek nelze mechanicky přenést na celou ekonomiku.
To jsou soukromé peníze zaměstnavatelů, nikoli dalších 21 miliard ze zdravotního pojištění. Veřejný sektor však část ceny nese prostřednictvím daňového zvýhodnění. Pokud by benefit nahrazoval jinak zdaněnou mzdu, hrubý scénář Kverulanta dává výpadek daní a odvodů přibližně 0,4 až 9,6 miliardy korun ročně. Je-li benefit skutečně navíc a mzdu nenahrazuje, skutečný výpadek bude výrazně nižší.
Kdo má na novém trhu náskok
Největší výhodu nemusí mít jednotlivá ordinace, ale síť, která umí firmě prodat celý balík: preventivní prohlídku, laboratorní odběry, zobrazovací diagnostiku, návazného specialistu a rychlý termín. Nový režim tak může posílit význam vertikálně a geograficky rozsáhlých zdravotnických skupin.
Penta v Česku před převzetím Mediterry provozovala podle rozhodnutí ÚOHS jedenáct nemocnic: akvizicí v roce 2026 přidala dalších šest a současně provozuje rozsáhlou síť ambulancí. Aktuální soutěžní rozhodnutí umožňuje její velikost měřit přesněji než pouhým počtem zařízení: v Praze měl spojený podnik na trhu lůžkové péče podle jednotlivého vymezení zpravidla 5 až 15 %, v širší oblasti Prahy a okresů Mělník, Mladá Boleslav, Litoměřice a Kladno nepřekročil 15 až 25 %. V pražské ambulantní péči byl podíl pod 5 %. Nejde o celostátní podíly, ale o trhy, které ÚOHS skutečně posuzoval.
AGEL má podle ÚOHS zhruba tři desítky českých nemocnic a zdravotnických zařízení. Jen v Moravskoslezském kraji po převzetí Karvinské hornické nemocnice provozuje 5 nemocnic poskytujících lůžkovou péči. Úřad evidoval v kraji 19 nemocnic s obdobnými službami. Prostý podíl podle počtu zařízení tedy vychází přibližně na čtvrtinu, asi 26 %. Není to podíl na tržbách ani výkonech, protože nemocnice mají velmi rozdílnou velikost.
V laboratořích je viditelným velkým hráčem Unilabs. Společnost sama uvádí 23 laboratoří, přibližně 140 odběrových míst a více než 25 milionů vyšetření ročně a označuje se za největšího soukromého poskytovatele laboratorní diagnostiky v Česku. Aktuální nezávislý podíl na tržbách celého laboratorního trhu veřejně dostupný není, a proto by bylo zavádějící mu dopočítávat procento jen z počtu odběrových míst.
Právě absence agregovaných dat podle konečných vlastníků je jedním z hlavních problémů analýzy. U velkých sítí lze spočítat nemocnice, laboratoře nebo ambulance, ale stát veřejně nenabízí jednoduchou tabulku, která by ukázala, kolik miliard ze zdravotního pojištění končí u jednotlivých podnikatelských skupin.
Konflikt zájmu Andreje Babiše
Babišově investiční skupině Hartenberg Holding se daří již nyní. Podle ČTK jí minulý rok stouply meziročně tržby o 13 % na 940 milionů eur (zhruba 22,7 miliardy Kč). Provozní zisk před započtením úroků, daní a odpisů EBITDA vzrostl o 15 % na 130 milionů eur, což v přepočtu činí 3,1 miliardy Kč. Za rekordními výsledky holdingu jsou hlavně akvizice.
Babišova FutureLife
Zvláštní pozornost zasluhuje FutureLife. Hartenberg uvádí, že drží 50,1 % této skupiny. SynBiol má 87,75 % Hartenberg Holdingu. Prostým vynásobením těchto podílů vychází nepřímá ekonomická účast Andreje Babiše ve FutureLife přibližně na 43,96 %. FutureLife je evropská skupina s tržbami přes 400 milionů eur a EBITDA přes 85 milionů eur; česká část zahrnuje IVF kliniky, nemocniční a ambulantní provozy i diagnostiku.
Kverulant identifikoval v Česku deset poskytovatelských právnických osob a 51 registrovaných míst podle Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb. Z patnácti skupinou prezentovaných českých lokalit deset nabízí IVF. Vedle reprodukční medicíny ale skupina provozuje také ISCARE s jednodenní chirurgií a specializovanou péčí, SANUS s chirurgií a diagnostikou, polikliniky a laboratorní síť. Přehled českých klinik FutureLife tak ukazuje přímý překryv s několika segmenty, jejichž úhrady mají v roce 2027 růst.
Ve Sněmovně zazněl údaj, podle kterého česká část FutureLife v roce 2024 inkasovala od zdravotních pojišťoven přibližně 1,1 miliardy korun. Analýza upozorňuje, že jde o firemně komunikovaný údaj zachycený v politické debatě, nikoli o konsolidované číslo nezávisle zveřejněné ministerstvem. Při celkových výdajích systému na zdravotní služby 499,2 miliardy korun by 1,1 miliardy odpovídalo asi 0,22 %.
Pokud by FutureLife tento podíl jednoduše udržela i z dodatečných 27,1 miliardy korun, její české příjmy od pojišťoven by vzrostly přibližně o 59,7 milionu korun ročně. Při Babišově nepřímé ekonomické účasti necelých 44 % odpovídá jeho podílu asi 26 milionů korun z tohoto ročního přírůstku. Za čtyři roky je to aritmeticky přibližně 105 milionů, za deset let 262 milionů korun.
Firemní prevence může přidat FutureLife další miliony
FutureLife má v analyticky sestaveném okruhu potenciálně dotčených ambulantních, laboratorních, diagnostických, reprodukčních a nemocničních pracovišť přibližně 0,236 % míst. Pokud bychom čistě mechanicky předpokládali, že získá stejný podíl nového benefitového trhu, znamenalo by to asi 2,5 milionu korun ročně v nízkém scénáři, 12,6 milionu ve středním a zhruba 50,6 milionu v nejvyšším scénáři.
Na Babišovu nepřímou 44% ekonomickou účast by odpovídalo přibližně 1,1 milionu, 5,6 milionu nebo 22 milionů korun ročně. Tento přepočet je výrazně méně spolehlivý než scénář veřejných úhrad. Předpokládá totiž, že podíl podle počtu pracovišť odpovídá podílu na tržbách, což ve zdravotnictví zjevně nemusí platit. Velká klinika může utržit násobně více než malé odběrové místo a velká část reprodukční medicíny navíc do zvýhodněných preventivních benefitů vůbec nespadá.
Pouze jako horní zátěžovou ilustraci lze oba modely sečíst: při zachování dosavadního podílu FutureLife na veřejných úhradách a současně při vysokém scénáři firemních benefitů by na Babišovu nepřímou ekonomickou účast připadal řád dodatečných tržeb kolem 50 milionů korun ročně, tedy přibližně 200 milionů za čtyři roky. Takové číslo už stojí na několika současně platících předpokladech a nemělo by být prezentováno jako očekávaný zisk. Je také pravděpodobné, že Babišem spoluvlastněná skupina bude expandovat, počet zařízení a přijatých výhod tedy bude vyšší.
FutureLife je v reprodukci velký hráč, ale IVF nový benefit neplatí
U FutureLife je nutné vyhnout se ještě jednomu zjednodušení. Jádrem jejího českého byznysu je reprodukční medicína. Starší soutěžní rozhodnutí ÚOHS ukazuje, že už v roce 2013 měly FutureLife a GENNET před spojením a po něm dohromady přibližně 35 až 45 % českého trhu asistované reprodukce. U výkonů hrazených z veřejných zdrojů šlo o 25 až 35 % a u samoplátců o 35 až 45 %.
Tato čísla jsou však více než deset let stará a nelze je vydávat za současný tržní podíl. Ukazují historickou velikost skupiny, nikoli její dnešní procento. Ještě důležitější je, že nový daňový benefit neznamená daňově zvýhodněné IVF. FutureLife může z nové firemní poptávky těžit přes diagnostiku, gynekologickou prevenci, laboratoře a další způsobilé služby, ne automaticky přes svůj hlavní reprodukční byznys.
V současnosti se ovšem debatuje o možném rozšíření státní podpory pro IVF také pro svobodné ženy bez partnera a navýšení počtu státem hrazených cyklů umělého oplodnění. To by mělo na Babišem spoluvlastněné IVF kliniky výrazně pozitivní ekonomický vliv, v analýze však zatím počítán není – chybí totiž konkrétnější podoba případného návrhu.
Největší riziko veřejných nemocnic není v jedné tabulce
Veřejná zařízení z návrhu úhrad nezmizí a nelze tvrdit, že jim vláda peníze bere. Akutní nemocniční péče má také růst a vzhledem k obrovské základně může dostat jeden z největších absolutních přírůstků.
Riziko je strukturální. Soukromý investor má větší možnost rozvíjet ty části zdravotnictví, kde lze výkon plánovat, standardizovat a škálovat. Veřejná nemocnice musí udržovat i služby, které jsou drahé, personálně náročné a pro samotný podnik obtížně ziskové. Pokud stát současně podporuje přesun péče do jednodenního režimu, diagnostiku a přímé firemní nákupy prevence, může se zvětšovat rozdíl mezi ekonomicky atraktivní a nezbytnou, ale nákladnou péčí.
Dalším problémem je fronta. Firemní benefit nevytvoří nového radiologa, gastroenterologa ani mamograf přes noc. Jestliže soukromě placená firemní poptávka obsadí existující kapacity, mohou zaměstnanci velkých firem získat rychlejší přístup, zatímco důchodce, nezaměstnaný, OSVČ nebo člověk pracující u malého zaměstnavatele bude čekat v systému veřejného pojištění. Analýza právě toto označuje za jeden z hlavních sociálních dopadů připravované změny.
Vlastnictví zdravotnické firmy členem vlády nedokazuje, že změnu prosadil kvůli svému majetku. Vytváří ale důvod požadovat podstatně přesnější data o tom, kdo nové peníze nakonec skutečně dostává.
A právě zde je nejslabší místo celého systému. Ministerstvo a zdravotní pojišťovny dokážou říci, kolik dostane segment ambulantních specialistů, nemocnic nebo laboratoří. Veřejnost ale nemá jednoduše dostupný konsolidovaný přehled úhrad podle skutečných podnikatelských skupin a jejich konečných vlastníků.
U FutureLife proto pracujeme s údajem komunikovaným ve Sněmovně. U Penty lze využít data z konkrétních soutěžních řízení. U AGELu lze spočítat nemocnice. U Unilabs laboratoře a odběrová místa. Přesně odpovědět na jednoduchou otázku „kolik z veřejných 583,5 miliardy korun dostane která soukromá skupina“ však z otevřených státních dat stále nejde.
A bez této informace se obtížně kontroluje i příští rok. Jestliže stát mění úhrady o desítky miliard a současně daňově podporuje nový trh soukromé prevence, měl by být schopen zveřejnit nejen sazby, ale také skutečné konečné příjemce peněz. Teprve pak půjde přesně změřit, zda se změny rozdělily napříč zdravotnictvím, nebo zda podstatná část nových příjmů skončila u několika velkých zdravotnických skupin.
Videoshrnutí
Hlídejte politiky s námi
Kverulant se na podobné změny dívá tam, kde končí tiskové zprávy a začínají skutečné ekonomické zájmy. Nejsme financováni státem ani politickými stranami. Pokud považujete za důležité, aby někdo systematicky kontroloval, komu veřejné peníze a státní rozhodnutí prospívají, podpořte naši práci darem. Každý příspěvek nám pomáhá dál odkrývat netransparentnost, střety zájmů a plýtvání.
Tomáš Lemešani
