Do funkce generálního ředitele Dopravního podniku hlavního města Prahy byl potvrzen Ladislav Urbánek, dlouholetý vrcholný manažer DPP spojovaný s nevýhodnými obchody s firmou Xanthus. Bezpečnostním ředitelem DPP byl zvolen Jan Krejčí, bývalý policista propuštěný za jízdu v opilosti. Kverulant proti oběma volbám protestuje a klade si otázky o skutečné ochotě vedení podniku a města čelit dlouhodobým problémům – od korupčních skandálů po neefektivní řízení. Jsou pánové Urbánek a Krejčí opravdu těmi, kdo přinesou změnu, nebo budou naopak garanty stagnace?

Generálním ředitelem Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) bude i nadále Ladislav Urbánek, který stojí v jeho čele od loňského října, kdy dozorčí rada odvolala tehdejšího šéfa největší pražské městské firmy Petra Witowského. Dne 25. února o tom informoval DPP. Uvedl také, že na pozici bezpečnostního ředitele byl vybrán Jan Krejčí. Oba pánové přitom provází dosti kontroverzní minulost.

Obrat téměř 30 miliard

DPP dosáhl v roce 2023 celkového obratu ve výši 27,27 miliard korun. V roce 2023 došlo k růstu vlastního kapitálu DPP, jehož výše k 31. prosinci 2023 činila 69,77 miliard korun. Snad proto se v posledních letech potýká s opakovanými korupčními kauzami, z nichž nejznámější je kauza Dozimetr. Volba Ladislava Urbánka do čela podniku působí jako krok zpět. Urbánek, který v DPP pracuje od roku 1976, symbolizuje staré pořádky a dlouhodobou neochotu k zásadním změnám. Jeho dlouhá kariéra v podniku vzbuzuje otázky o jeho schopnosti odstřihnout se od zakořeněných praktik.

Obrazovky bez soutěže

Skutečným problémem je však Urbánkovo angažmá v kauze Xanthus. Na nákup obrazovek bez soutěže upozornil Radiožurnál. V roce 2020 začal pražský dopravní podnik řešit nákup elektronických informačních tabulí, na nichž cestující vidí, za jak dlouho na zastávku přijede vůz MHD. Firma Xanthus Servisní a. s. v říjnu 2020 nabídla dopravnímu podniku, že monitory dodá za 10 940 000 korun. Uvádí to první hotový audit v kauze Dozimetr, který si Kverulant od DPP vyžádal a po peripetiích i dostal. Jedna obrazovka stála 290 000 korun.

Právě tehdejší dopravní ředitel podniku Ladislav Urbánek prosadil, aby dodavatelem byl právě Xanthus. „Konstatujeme, že jsme při výběru uvedeného dodavatele respektovali transparentní postup a ekonomickou výhodnost,“ napsal do dokumentu s datem 4. listopadu 2020. Auditoři ale upozorňují, že není jasné, jak k tomu Urbánek dospěl. Analýzu ekonomické efektivnosti ani srovnání s nabídkami jiných dodavatelů totiž jeho odbor nevypracoval.

Radiožurnál poslal Urbánkovi dotaz, proč preferoval Xanthus bez průzkumu trhu. Místo něho se ozval vedoucí odboru komunikace DPP Daniel Šabík. Napsal, že podnik vycházel ze znaleckého posudku. „Z něj vyplynulo, že v současné době neexistuje třetí subjekt, který disponuje znalostmi a informacemi, které by mu umožnily vyvinout obdobu displeje tak, aby mohl být zapojen do systému dispečerského řízení povrchové MHD DPP v Praze,“ napsal Šabík a zmíněný audit zkritizoval: „Obsahuje celou řadu zásadních nepřesností a zavádějících tvrzení.“

Na základě výše zmíněné auditní zprávy lze shrnout následující klíčové body týkající se firmy Xanthus:

• Xanthus byl dlouhodobým dodavatelem řídicích systémů pro povrchovou dopravu v Praze (DORIS, AUDIS, ZIS).
• Existují nejasnosti ohledně vlastnictví autorských práv k těmto systémům. DPP se ocitl v situaci tzv. „vendor lock-in” (uzamčení dodavatelem).
• Smlouvy s Xanthus byly často uzavírány bez výběrového řízení, což vedlo k pokutě od ÚOHS.
• Byly identifikovány rizikové personální vazby mezi Xanthus a DPP.
• Došlo k několika přeměnám společnosti Xanthus, které mohly sloužit k zastření skutečných vlastníků a odpovědnosti.
• Auditní zpráva identifikuje řadu právních a ekonomických rizik vyplývajících ze vztahu DPP a Xanthus.
• DPP zaplatil Xanthusu za období 2008-2018 celkem 305,5 milionů Kč za služby a zboží.
• Existuje podezření, že DPP platil za software, který mohl být původně jeho vlastnictvím.
• Náklady na služby tvořily až 84 % tržeb Xanthusu, což naznačuje možné nadhodnocení cen.
• V letech 2020-2021 došlo k výraznému nárůstu objednávek od Xanthusu o celkem 51,7 milionů Kč.

Výběrová komise sice argumentovala Urbánkovou znalostí podniku a „vysokým morálním kreditem“, avšak tento argument zní prázdně ve světle faktu, že právě i za jeho působení na vedoucích pozicích se DPP stal synonymem pro korupci a neprůhledné zakázky. Navzdory tomu, že se do výběrového řízení přihlásilo 108 uchazečů, komise zvolila kandidáta, který je spojen s minulostí podniku, místo toho, aby sáhla po novém lídrovi s čistým štítem.

Dalším problematickým aspektem je věk nově potvrzeného ředitele. Ve svých 72 letech má Urbánek jen omezený čas na realizaci jakýchkoliv zásadních reforem. Navíc jeho dosavadní působení ve vedení DPP nevykazuje žádné výrazné snahy o modernizaci či transparentnost. Naopak, jeho jmenování spíše signalizuje pokračování stávajícího stavu, což může být pro podnik i město fatální, zejména v době, kdy je potřeba razantně řešit problémy spojené s financováním a provozem.

Nový bezpečnostní ředitel byl propuštěn od Policie ČR za řízení v opilosti

Jak už bylo uvedeno, tak na pozici bezpečnostního ředitele byl vybrán Jan Krejčí. Podle informací Českého Rozhlasu byl Jan Krejčí v dubnu 2021 přistižen, když řídil služební vozidlo Kodiaq na dálnici D8. Při policejní kontrole mu byly naměřeny dvě hodnoty alkoholu v dechu – 2,29 a 2,39 promile. Tato situace nastala po pracovní poradě, které se zúčastnil i policejní prezident. Krejčího chování bylo považováno za závažné porušení služební přísahy a vedlo k okamžitému postavení mimo službu.

Krátký životopis Jana krejčího, který DPP uvádí ve zprávě o uzavření výběrových řízení na pozice ředitelů, tuto důležitou událost v životě nového bezpečnostního ředitele DPP zcela zamlčuje: „Na pozici bezpečnostního ředitele výběrová komise doporučila Jana Krejčího. Svou pracovní kariéru začal v roce 1999 u Policie ČR, kde vykonával široké spektrum policejních a následně i manažerských činností od nejnižší úrovně služebního zařazení až po nejvyšší. Později pracoval na pozici policejního inspektora – vrchního komisaře Policie ČR na Správě Severočeského kraje. V roce 2010 se stal radou odboru hospodářské kriminality na Policejním prezídiu ČR. Od roku 2016 pracoval na pozici vrchní rada – náměstek ředitele krajského ředitelství Policie ČR pro Středočeský kraj. Po odchodu z policejních řad v roce 2021 pracuje jako bezpečnostní manažer ve společnosti Packeta International, kde má na starost fyzickou, informační a kybernetickou bezpečnost. Jan Krejčí vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a MBA na Policejní akademii ČR.“

Kverulant protestuje

Volba Ladislava Urbánka a Jana Krejčího do čela největší pražské městské firmy ukazuje na hluboký nedostatek politické vůle ke skutečné reformě DPP. Namísto transparentnosti a inovací vidíme potvrzení člověka spojeného s problematickou minulostí. Výběr bývalého policisty propuštěného za jízdu v opilosti na místo bezpečnostního ředitele naopak inovativní je, ale jde o inovaci na poli arogance a papalášství. To všechno jsou důvody, pro které Kverulant proti volbě obou pánů ostře protestuje.

Prosba o podporu

Politiky je třeba kontrolovat neustále, a to Kverulant dělá už od roku 2009. Kontrolujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.

Vojtěch Razima

K analýze některých zdrojových textů byla použita AI