Kverulant prověřil dozorčí rady státních podniků a hledal, podle jakých pravidel stát určuje jejich velikost. Jednotnou a přesvědčivou logiku nenašel. Zatímco některým podnikům stačí zákonné minimum tří členů, u čtrnácti podniků sedí v dozorčích radách osm a více lidí; Ministerstvo obrany samo obsazuje 41 míst. Výsledek budí pochybnosti, zda dozor nad státním majetkem neslouží příliš často jako odměna pro stranicky loajální nominanty, nikoli jako účinná veřejná kontrola. Podpořte Kverulanta, aby mohl dál prověřovat, kdo a proč rozhoduje o majetku nás všech.
Kverulant dlouhodobě kritizuje obsazování dozorčích rad podniků ve vlastnictví státu nomenklaturou politických stran. Tentokrát hledal logiku ve velikosti dozorčích rad státních podniků. Kromě toho, že dozorčí rady slouží hlavně politickým stranám jako nástroj, díky kterému mohou upevňovat nomenklaturní kádr loajálních zasloužilých straníků, racionální jednotnou logiku fungování dozorčích rad Kverulant nenašel.
Státní podniky ve statistické evidenci
Registr ekonomických subjektů (RES) Českého statistického úřadu eviduje 114 státních podniků, z nichž většina je v likvidačním režimu a čeká se na výmaz z Veřejného rejstříku. Překvapivě z něj stále nebyly vymazány např. NAŠE VOJSKO, TISKÁRNA, PRAHA, nebo Československý armádní film Praha. Ten patří mezi nejstarší státní podniky v evidenci RES. Jako ekonomický subjekt byl zapsán už v roce 1972.
Reálně pro potřeby ministerstev (dopravy, financí, obrany, průmyslu a obchodu, zdravotnictví, zemědělství) funguje 31 státních podniků. Posledním státním podnikem zapsaným do evidence v roce 2016 je Národní agentura pro komunikační a informační technologie, s. p., zřízená Ministerstvem vnitra.
Státní podnik v reálném socialismu
Před koncem socialismu bývaly státní podniky národními. Jediným národním podnikem ve statistické evidenci je dnes Budějovický Budvar. Budějovický Budvar je stále národním podnikem hlavně proto, že po roce 1989 nebyl privatizován a zůstal ve vlastnictví českého státu, konkrétně pod dohledem Ministerstva zemědělství. Jeho zvláštní právní a vlastnické postavení zároveň navazuje na kontinuitu podniku založeného v roce 1967, včetně cenných ochranných známek spojených s označením Budweiser/Budvar, o něž pivovar dlouhodobě vede mezinárodní spory.
Konec národním podnikům udělala Gorbačovova přestavba hospodářského mechanismu. Zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku, změnil nejenom národní podniky v podniky státní: „Základním článkem národního hospodářství jsou státní podniky a družstva, které mají rozhodující úlohu při rozvíjení ekonomického potenciálu společnosti a dosažení hlavního cíle společenské výroby v socialismu, kterým je co nejplnější uspokojování hmotných a duchovních potřeb všeho lidu.“ ale také stanovil, že „podnik je socialistickou organizací, jejímž hlavním společenským posláním je svou podnikatelskou činností účelně a hospodárně uspokojovat potřeby socialistické společnosti; v souladu s tímto posláním podnik zabezpečuje svůj hospodářský rozvoj a v závislosti na výsledcích hospodaření sociální rozvoj svého pracovního kolektivu.“
Státní podnik dnes
Ránu státním podnikům nakonec zasadil konec socialismu. Jestliže podle organizační statistiky Českého statistického úřadu bylo k 1. 1. 1990 v Česku 3 505 státních podniků, v roce 2023 to bylo jen 38 fungujících subjektů. Státní podniky byly privatizovány a po přeměně na akciové společnosti masově privatizovány ve dvou vlnách kuponové privatizace.
Účel současných státních podniků (s.p.) vymezoval § 3 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, tak, že: „jsou zřizovány k uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů“. Poslední znění tohoto zákona v § 2 odst. 1 stanoví, že: „Podnik provozuje svým jménem a na vlastní odpovědnost podnikatelskou činnost za účelem plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo dalších zájmů státu.“
Zájmy státu v roce 2026
Takto jsou významné zájmy státu v pěti oblastech rozprostřeny mezi pět ministerstev. Ministerstvo dopravy zřizuje čtyři podniky; Ministerstvo financí má dva státní podniky; Ministerstvo obrany řídí pět státních podniků. Ministerstvo průmyslu a obchodu s Ministerstvem zemědělství mají v působnosti po osmi s.p. a Ministerstvo zdravotnictví má dva státní podniky (lázně).
Kmenové jmění soustředěné v těchto 31 podnicích dosahuje skoro 126 mld. Kč. Nejvíce majetku, 76 miliard, soustředí Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390. Nejmenší kmenové jmění, 2 832 206,00 Kč, spravuje CENDIS, s.p., IČO 00311391. Oba podniky jsou v působnosti Ministerstva dopravy.
Dozorčí rada (nad zlato)
V odkazu na kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce 25/03 Správa majetkových účastí státu Kverulanta zajímalo, jestli existuje nějaká jednotná strategie v určení velikosti dozorčích rad státních podniků napříč ministerstvy. Podle zákona o státním podniku totiž: „Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy. Jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel.“
Kverulant proto prošel dokumenty ve Veřejném rejstříku a výsledek shrnul do tabulky.
Jak je patrné, v devíti podnicích stačí tři členové dozorčí rady, někde šest. Ve 14 případech je to ale osm a více členů dozorčí rady. Ze 199 členů dozorčích rad v tabulce, Ministerstvo obrany obsazuje 41 míst.
Ministerstvo obrany jako stroj na místa v dozorčích radách
Kverulanta zaujal případ Ministerstva obrany. To od roku 1993 prošlo významnou redukcí státních podniků, a to jejich privatizací do rukou managementu, nebo slučováním. Dělo se to zejména v důsledku vyřazování vojenské techniky pořízené v dobách Varšavské smlouvy.
Poslední vlnou racionalizace organizačních struktur resortu byly úspory po roce 2010. Ty byly rámované Bílou knihou o obraně. Ministerstvo se např. rozhodlo sloučit Vojenský opravárenský podnik 026 s Vojenským opravárenských podnikem 025 do VOP CZ, s.p.
Ve svém součtu však místa v dozorčích radách v působnosti Ministerstva obrany nezanikla. Naopak se jejich počet zvětšil, když v roce 2012 vznikly Vojenský technický ústav, s.p. a Vojenský výzkumný ústav, s. p.
Ty se konstituovaly na platformě příspěvkových organizací nazvaných vojenské technické ústavy (VTÚ). Část výzkumných kapacit však byla vyčleněna z ostatních státních podniků. Např. z LOM PRAHA s.p. byla do Vojenského technického ústavu vyčleněna divize VTÚL PVO. A dnes má Vojenský technický ústav dokonce více členů dozorčí rady, než má LOM PRAHA, s.p.
Videoshrnutí
Hlídejte politiky s námi
Státní podniky spravují majetek v řádu stovek miliard korun a jejich vedení i kontrola musejí obstát před veřejností, nejen před stranickými sekretariáty. Kverulant podobné případy vyhledává, ověřuje v registrech a vysvětluje bez politických ohledů.
Naše práce není placena státem ani politickými stranami. Pomozte nám darem pokračovat v kontrole veřejných peněz, státního majetku a politických trafik.
Za Kverulantův tým Vojtěch Razima
