Nejnovější Democracy Index 2025 od Economist Intelligence Unit (EIU) naznačuje konec „demokratické recese“ a první stabilizaci po téměř deseti letech úpadku. Kanada, Francie a řada zemí Latinské Ameriky mírně posilují, zatímco Spojené státy se po návratu Donalda Trumpa propadají kvůli erozi fungování vlády a zásahům do občanských svobod.

Nově vydaná zpráva Democracy Index 2025 poprvé po osmi letech zaznamenává zastavení globálního poklesu demokracie a naznačuje možný konec „demokratické recese“. Většina zemí si polepšila nebo alespoň nezhoršila skóre, což ale neznamená návrat k robustním demokratickým standardům – spíše křehkou stabilizaci na nižší úrovni. Autoři zprávy opatrně mluví o možném bodu obratu, zároveň ale připomínají, že v autoritářských a „hybridních“ režimech zůstává prostor pro skutečné reformy velmi omezený.

Kanada, Francie a Latinská Amerika

Mezi málo pozitivní příběhy roku 2025 patří Kanada, část západní Evropy a Latinská Amerika. Kanada po politické polarizaci a poklesu důvěry v instituce v roce 2023 obnovuje důvěru ve fungování vlády, posiluje občanské svobody a díky vyšší volební účasti si výrazně zlepšuje skóre. Francie se díky návratu k předpandemickému standardu osobních svobod znovu posouvá mezi „plné demokracie“, i když jen těsně, a region Latinské Ameriky po devíti letech úpadku poprvé jako celek mírně roste.

USA jako negativní výjimka

Na opačném konci žebříčku stojí Spojené státy, které EIU označuje za „výrazného odlehlého hráče“. Od inaugurace Donalda Trumpa v lednu 2025 dochází k systematickému oslabování fungování vlády i civilních svobod – od personálních čistek ve státní správě přes ideologické zásahy do justice až po zneužívání bezpečnostních složek proti odpůrcům. Zpráva popisuje i zneužití prezidentské moci k hromadnému omilostnění účastníků útoku na Kapitol v roce 2021, což dále podkopává rovnost před zákonem a důvěru v ústavní pořádek.

Mladí v ulicích, instituce v rozkladu

Výrazným motivem letošní zprávy je rostoucí politická participace mladých lidí v Asii a Africe, často v podobě masových protestů. Příklady z Nepálu, Keni či Madagaskaru ukazují, že „Gen Z“ dokáže vynutit změnu vlády, ale tam, kde chybí nezávislé soudy, stabilní volební systém a ochrana občanských práv, vede tato energie spíše k další destabilizaci než ke konsolidaci demokracie. EIU varuje, že participace bez reforem je „hořlavá“ kombinace, která může přerůst v násilí, vojenské převraty či jen další vlnu deziluze.

Deficit demokracie jako faktor obchodního rizika

Zpráva letos nehodnotí jen politiku, ale i přímý dopad kvality institucí na provozní rizika pro mezinárodní obchod a investory. Ve vyspělých demokraciích s fungujícím právním státem bývá provozní riziko nízké, protože instituce umí absorbovat šoky a bránit svévolným zásahům politiků. Naopak v hybridních a autoritářských režimech se pokles demokracie rychle promítá do svévolných exekutivních kroků, regulatorních zvratů a potenciálně i do politického násilí – tedy přesně do toho, co zvyšuje náklady podnikání a ohrožuje kapitál.

Křehké úspěchy

Navzdory několika „upgradům“ – třeba posunu Malawi a Senegalu mezi vadné demokracie – zůstávají tyto příběhy úspěchu na velmi křehkých základech. Stačí kombinace bezpečnostní krize, ekonomického šoku a oslabených kontrolních mechanismů a země se může během několika let propadnout zpět do autoritářství, jak ukazují opakované převraty v části Afriky či Thajsko v předchozí dekádě. Index navíc sám přiznává, že má „slepou skvrnu“ u autoritářských států s relativně nízkým provozním rizikem, jako je Čína či některé ropné monarchie, kde krátkodobá stabilita zakrývá dlouhodobou strukturální zranitelnost.

Když nechceme jen přihlížet

Democracy Index 2025 tak není důvodem k euforii, spíše varováním, že po letech pádu přišla jen chvilková pauza a okno pro nápravu. Bez tlaku na posilování institucí, kontrolu moci a ochranu občanských svobod se může i zdánlivá stabilizace velmi rychle zlomit, stejně jako dnes sledujeme v USA či v řadě států globálního Jihu.

Pomozte nám měnit věci k lepšímu

V Kverulantovi dlouhodobě ukazujeme, jak eroze institucí, korupce a cynická mocenská hra vypadají v české praxi – a že se proti nim dá bránit. Pokud chcete, aby někdo systematicky a vytrvale sbíral dokumenty, chodil na úřady, podával stížnosti a žaloby a nenechal se odbýt, podpořte prosím Kverulantovu investigativní práci pravidelným darem. Pomůžete nám měnit věci k lepšímu nejen v indexech, ale v každodenním životě.

Vojtěch Razima