Švýcarské město Vernier, ležící nedaleko Ženevy, se stalo prvním městem v zemi, které zakázalo veškerou venkovní komerční reklamu viditelnou z veřejného majetku. Tento krok, který byl potvrzen švýcarským nejvyšším soudem, se stal vzorem pro další švýcarská města.
Již v roce 2022 schválilo místní zastupitelstvo města Vernier úplný zákaz plakátové reklamy. Zahrnuje komerční billboardovou reklamu, která je viditelná z veřejného majetku. Nezáleží na tom, zda je reklama na veřejném nebo soukromém pozemku. Přestože odpůrci rozhodnutí sbírali podpisy, referendum na toto téma se nekonalo. Firmy i soukromé osoby proto podaly stížnost k federálnímu soudu. Rozsudek švýcarského nejvyššího soudu v červenci 2024potvrdil rozhodnutí města Vernier odstranit 132 z původních 172 billboardů, přičemž zbylé budou ponechány pro sportovní a kulturní reklamu. Zákaz se rovněž netýká politických plakátů, například k volbám, nebo hlasování, protože ty jsou upraveny kantonálním právem, nikoli obecním zákonem Vernier.
Soudní rozhodnutí
Soud rozhodl, že politika Vernieru není v rozporu s volnou hospodářskou soutěží. „Spíše jde o ochranu městské krajiny, zlepšení svobody pohybu lidí na veřejných prostranstvích, boj proti „vizuálnímu znečištění“ a poskytnutí možnosti obyvatelstvu vyhnout se nechtěné reklamě“, píše Spolkový soud. Tímto rozhodnutím dává nejvyšší švýcarský soud na první místo cíle environmentální a sociální politiky.
Reakce veřejnosti a billboardářů
Zatímco někteří občané a odborníci vítají tento krok jako prostředek ke zlepšení vizuálního prostředí měst, odpůrci argumentují, že odstranění billboardů může mít negativní dopad na místní ekonomiku a malé podniky, které využívají venkovní reklamu k propagaci svých služeb a produktů. Města jako Vernier ale věří, že dlouhodobé přínosy v podobě čistšího a estetičtějšího veřejného prostoru převáží nad těmito obavami.
Silnějším zásahem do základních práv je zákaz komerční plakátové reklamy na soukromém pozemku, který je viditelný z veřejného majetku. I toto omezení je však přiměřené. „Bez jeho rozšíření na soukromý majetek by bylo možné obejít zákaz komerční plakátové reklamy na veřejném majetku a nebylo by možné dosáhnout cílů, o které obec usiluje,“ argumentuje soud. Tak to vidí i starosta Vernier Martin Staub. A v rozhovoru pro Neue Zürcher Zeitung dodává: „Tento bod je považován za revoluční, ačkoli reklama na soukromém pozemku podél švýcarských dálnic již dlouho povolena není. A nikomu nechybí.“
Markus Ehrle, prezident Švýcarské asociace venkovní reklamy (AWS), je zklamaný. Plakáty mají dle něj ústřední funkci pro ekonomickou svobodu a svobodu projevu. Přispívají dle jeho názoru také k vytváření ekonomické hodnoty. Nejen ve formě pracovních míst, ale také ve formě příjmu pro město. „Nyní se tato reklama přesouvá na internet a peníze jdou do rukou velkých společností jako Google, Tiktok a Meta,“ říká Ehrle.
To starosta Staub uvádí na pravou míru: „Velká část reklamy se odehrává na internetu již delší dobu a pro město Vernier toto nové nařízení znamená pouze minimální výpadek z rozpočtu. To je snadno zvládnutelné.” Staub je spokojen s tím, že federální soud potvrdil rozhodnutí místní rady: „Naším cílem bylo výhradně zakázat komerční reklamu, která už nějakou dobu bujela v našich ulicích,“ dodává.
„Město Vernier je potěšeno, že jeho kroky ve prospěch snížení vizuálního znečištění, boj proti nadměrné spotřebě a uvolnění veřejného prostoru byly uznány jako legitimní. Nyní budeme schopni vyvinout udržitelnou viziměstského systému ve prospěch komunity s důrazem na participaci obyvatel,“ uvádí správní rada města na svých stránkách.
Inspirace pro další města
Rozhodnutí města Vernier zakázat venkovní reklamu představuje významný krok v boji proti vizuálnímu znečištění a může sloužit jako inspirace pro další města po celém světě. Tento přelomový verdikt ukazuje, že městské samosprávy mohou hrát klíčovou roli v regulaci veřejného prostoru a ochrany občanů před nadměrnou komercializací.
Příklad Vernieru již inspiroval další švýcarská města, jako jsou Curych a Bern, která plánují zavést podobné zákazy. Tento trend není omezen pouze na Švýcarsko; podobné zákazy byly již dříve úspěšně implementovány v Sao Paulu a francouzském Grenoblu, kde byla důvodem zákazu “úprava scenérie města”.
Česká cesta opačným směrem
Zdá se, že česká města se vydávají spíše opačným směrem než vyspělé Švýcarsko. Praha uzavřela v roce 2008 smlouvu se společností JCDecaux (JCD) o povolení 350 billboardů za výstavbu přístřešků na zastávkách MHD. Smlouva byla pro město krajně nevýhodná. Praha na ní tratila nejméně 178 milionů korun. Kverulantovi vždy vadilo kšeftování s veřejným prostorem na úkor veřejných rozpočtů a roky usiloval o zrušení této smlouvy. Jeho kritika nakonec vedla k tomu, že smlouva skončila v roce 2022 a začala velmi pomalá demontáž jednotlivých billboardů. V létě 2024 však přišel zvrat. Místo toho, aby billboardy definitivně zmizely, rozhodlo se město si zbylých 160 billboardů od JCD koupit a provozovat. Celkem za 133 milionů korun. JCD sice ještě Praze přidá 420 demontovaných zastávkových přístřešků, ale i tak lze konstatovat, že Praha na kšeftech s billboardáři prodělala nejméně 311 milionů korun. Kverulant proti tomuto kšeftu protestuje a nedávno podal další podmět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten už mu sdělil, že zahájil šetření.
Prosba o podporu
Kverulant bude usilovat o vyčištění nejen našeho hlavního města od reklamního smogu. Podpořte Kverulanta v jeho boji proti vizuálním smogu a proti nevýhodným smlouvám alespoň symbolickou částkou.
Martina Reiss Holková
Autorka žije trvale ve Švýcarsku.
Redakčně upraveno.
