Americký prezident Donald Trump podepsal příkaz, který nařizuje Ministerstvu spravedlnosti pozastavit stíhání Američanů obviněných z podplácení zahraničních představitelů ve snaze získat či udržet zakázky pro své podnikání v cizině. Uvedla to agentura Reuters.

Rozhodnutí Donalda Trumpa zrušit zákaz podplácení zahraničních úředníků je skandální úlitbou korporátním zájmům a cynickým popřením principů transparentnosti a poctivého podnikání, ke kterému se Amerika tak ráda hlásí. Tento krok otevírá stavidla pro bezprecedentní korupci a podkopává důvěryhodnost Spojených států jako férového hráče a garanta transparentnosti v mezinárodním obchodu. Je to plivnutí do tváře všem, kteří se snaží podnikat čestně a v souladu se zákony.

„Pro Ameriku to bude znamenat mnohem více byznysu,” řekl Trump novinářům při podpisu příkazu v pondělí 10. února 2025 v Oválné pracovně. Trump chtěl zákon proti korupčním praktikám v zahraničí (FCPA) zrušit už během svého prvního funkčního období. Nazval to „strašným zákonem“ a řekl, že „svět se nám směje“ za jeho prosazování.

Zákon proti korupčním praktikám v zahraničí, přijatý v roce 1977, zakazoval společnostem působícím ve Spojených státech uplácet zahraniční úředníky. V průběhu let se kvůli zákonu dostalo pozornosti od Ministerstva spravedlnosti širokému spektru nadnárodních firem včetně Goldman Sachs, Glencore a Walmart. V roce 2024 podaly Ministerstvo spravedlnosti a Komise pro cenné papíry 26 donucovacích opatření souvisejících s FCPA a do konce roku čelilo vyšetřování nejméně 31 společností, dodal Reuters s odvoláním na údaje Bílého domu.

Trumpův krok je nejen morálně odsouzeníhodný, ale také ekonomicky krátkozraký. Podplácení a korupce deformují trh, vytvářejí nerovné podmínky pro podnikatele a vedou k plýtvání veřejnými prostředky. Zrušení zákazu podplácení povede k posílení pozice nepoctivých firem, které se neváhají uchýlit k úplatkům, aby získaly zakázky a výhody. Poctivé firmy, které ctí zákony a etické principy, budou naopak znevýhodněny. Trump tak obětuje dlouhodobý hospodářský růst a stabilitu ve prospěch krátkodobých zisků pro úzkou skupinu vyvolených. Argument, že americké firmy jsou znevýhodněny v konkurenci s firmami z jiných zemí, které se podplácení nebrání, je absurdní. Místo toho, aby se Spojené státy snažily prosazovat vyšší standardy transparentnosti a etiky v mezinárodním obchodu, Trump se rozhodl snížit laťku a připojit se k těm, kteří korupci tolerují.

Trumpovo rozhodnutí je alarmující i z hlediska dopadu na rozvojové země. Podplácení a korupce jsou často hlavní překážkou pro hospodářský rozvoj a snižují životní úroveň obyvatelstva. Trumpův krok vysílá jasný signál, že Spojené státy se navzdory všemožným deklaracím ve skutečnosti o boj proti korupci moc nezajímají a jsou ochotny tolerovat korupční praktiky, pokud z toho budou mít prospěch americké firmy. Je to cynický a sobecký přístup, který podkopává důvěru nejen v USA, v demokracii a v právní stát.

Česká republika by na toto pohrdání poctivostí měla reagovat zvýšenou pozorností vůči podnikání amerických firem, a to zejména ve zbrojní oblasti a v oblasti ITC. Rozhodně by také už měla konečně přijmout dobrý zákon regulující lobbing jako nástroj politické korupce.

Vojtěch Razima