Pražská správa komunikací se pochlubila odstraněním reklamních poutačů z téměř 180 mostů. Jenže za tímto „úspěchem” stojí roky práce organizací bojujících proti vizuálnímu smogu – a bez jejich tlaku by se mosty nejspíš dočkaly jen dalšího prodloužení smluv. Pokud chcete, aby tato práce mohla pokračovat, zvažte finanční podporu organizací, které drží veřejnou správu pod kontrolou.

Pražská správa komunikací (TSK) nedávno zveřejnila na svém instagramovém profilu příspěvek, v němž se chlubí tím, že mosty v její správě jsou nyní bez reklamních poutačů. Celkem se změna dotkla bezmála 180 mostů napříč hlavními tahy metropole. Tón sdělení byl sebevědomý, skoro hrdý. Jako by šlo o přirozený výsledek osvíceného hospodaření s veřejným majetkem. Realita je poněkud jiná.
Kdo za tím skutečně stojí?
Iniciativy bojující proti vizuálnímu smogu – jako Kverulant, Nechceme billboardy nebo Přidej se a strhni to – upozorňují na nepořádek v pražském veřejném prostoru dlouhá léta. Podávají podněty, mapují nelegální a pochybné instalace, komunikují s úřady, účastní se správních řízení. Bez tohoto soustavného tlaku zdola by TSK pravděpodobně smlouvy s provozovateli reklam tiše prodlužovala dál, jako to dělala roky předtím.
Reklamní poutače na mostech nejsou žádnou novinkou. Visely tam roky, někde i desetiletí, a nikomu z vedení TSK ani magistrátu to zjevně příliš nevadilo. Smlouvy se obnovovaly, provozovatelé něco málo platili nájemné a veřejný prostor se postupně zanášel dalšími plochami. Teprve když se téma vizuálního smogu dostalo do veřejné debaty a začalo být politicky nepohodlné, přišla změna.
Demontáž na náklady provozovatelů – skutečný úspěch?
TSK ve svém příspěvku zdůrazňuje, že demontáž probíhá na náklady provozovatelů reklam, nikoli z veřejných peněz. To je sice správně, ale zároveň jde o naprostou samozřejmost – proč by ostatně náklady nesl někdo jiný? Fakt, že to TSK prezentuje jako zvláštní výsledek hodný pochvaly, leccos vypovídá o tom, jak nízko byla laťka nastavena dosud.
Příspěvek na Instagramu zmiňuje, že na některých mostech jsou dosud patrné konstrukce po reklamních plochách. Tedy ocelové rámy, kotvy a zbytky nosičů. TSK ujišťuje, že ani ty tam nezůstanou. Jenže „postupné odstraňování” je formulace, která v praxi může znamenat cokoliv – od několika týdnů po několik let. A kdo to bude hlídat? Zřejmě opět ti samí aktivisté, jejichž práci TSK ve svém příspěvku ani slovem nezmínila.
Komunikace jako nástroj image
Způsob, jakým TSK celou věc komunikuje, je ukázkovým příkladem přivlastňování si zásluh. Organizace, která léta problém ignorovala nebo aktivně umožňovala jeho trvání uzavíráním smluv, nyní sklízí PR body za to, že situaci konečně začala řešit. Sociální sítě jsou k tomu ideálním nástrojem – krátký příspěvek, hezká fotka čistého mostu, pár lajků a dojem práce odvedené pro občany je na světě.
Systémová změna, nebo jednorázový úklid?
Skutečnou otázkou není, zda TSK mosty uklidila. To je dobře a zaslouží to uznání. Otázkou je, zda jde o systémovou změnu, nebo o jednorázový úklid před volbami. Existuje jasná politika, která podobným instalacím do budoucna zabrání? Na tyto otázky příspěvek na Instagramu odpověď neposkytuje.
Praha má s vizuálním smogem dlouhodobý problém, který zdaleka nekončí mosty. Reklamní bannery, ilegální plochy a přebujelá pouliční reklama hyzdí město na mnoha dalších místech. TSK spravuje jen část z nich. Bez funkčního systému regulace a vymáhání pravidel se situace za pár let vrátí tam, kde byla. Nebo se přesune jinam.
Bez tlaku by se nic nestalo
Je důležité říct to nahlas: bez organizací, které se vizuálním smogem soustavně zabývají, by se na pražských mostech pravděpodobně nic nezměnilo. Úřady a městské organizace zřídkakdy mění zavedené pořádky z vlastní iniciativy, pokud k tomu nejsou dotlačeny zvenčí. Zásluha na tomto výsledku patří především těm, kdo roky upozorňovali, dokumentovali a tlačili – ne těm, kdo nakonec podepsali příkaz k demontáži.
Prosba o podporu
Chcete, aby někdo podobnou práci dělal i nadále? Investigativní a občanský žurnalismus stejně jako organizace střežící veřejný prostor fungují díky podpoře čtenářů. Pokud považujete tuto práci za důležitou, přispějte – i malá částka pomáhá udržet nezávislou kontrolu nad tím, co se děje s naším městem.
Vojtěch Razima

