Vláda nedávno projednala zprávu NKÚ vybízející k zavedení opatření proti daňovým únikům. Vláda však k tomuto bodu nepřijala žádné opatření. To se v době rekordních deficitů nejeví jako rozumné řešení.
Ve středu 19. března 2025 projednala vláda několik stanovisek dotčených resortů ke kontrolní zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu. Jedním z nich bylo stanovisko Ministerstva financí (MFČR) ke Kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/09 Peněžní prostředky státu určené na vybraná opatření proti daňovým únikům.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil účelnost využití státních prostředků na opatření proti daňovým únikům v letech 2018–2022, přičemž se zaměřil na elektronickou evidenci tržeb (EET) a kontrolní hlášení (KH). Zjištění ukázala, že náklady na tato opatření dosáhly téměř 2,5 miliardy korun, ale do státní kasy přinesly nejméně 15 miliard.
Účinný nástroj
Kontrolní hlášení (KH), zavedené v roce 2016, se ukázalo jako účinný nástroj pro detekci rizikových transakcí mezi plátci DPH. Generální finanční ředitelství na jeho provoz vynaložilo 257,6 milionu korun. Díky KH bylo doměřeno více než 10 miliard korun na DPH, což představovalo 16 % z celkově doměřené daně za kontrolované období.
Elektronická evidence tržeb (EET), spuštěná v prosinci 2016, měla narovnat konkurenční prostředí a zvýšit inkaso daní. Na její zavedení a provoz bylo vynaloženo přes 2,2 miliardy korun. Data z EET umožnila finanční správě doměřit 652 milionů korun na daních v letech 2017–2019. Po jejím zrušení v roce 2023 však stát přišel o klíčový nástroj pro odhalování krácení tržeb.
NKÚ zjistil, že při kontrolách dodržování povinností EET bylo odhaleno porušení zákona u třetiny provozoven. Sankce za porušení dosáhly téměř 230 milionů korun, přičemž 96 % z této částky bylo uhrazeno. Zrušení EET však výrazně oslabilo možnosti finanční správy cíleně prověřovat daňové úniky.
Ve zprávě NKÚ je také uvedené, že odhady dopadů zavedení EET na inkaso DPH se lišily v závislosti na použité metodě výpočtu. Generální finanční ředitelství (GFŘ) v roce 2021 odhadlo vliv EET na celkové inkaso DPH za rok 2017 ve výši 4,7 mld. Kč a za rok 2018 ve výši 6,1 mld. Kč, a to na základě růstu tzv. autonomního inkasa DPH. Na základě jiné metody zohledňující vliv makroekonomických agregátů činil podle GFŘ odhad dopadu EET za rok 2017 celkem 4,7 mld. Kč a za rok 2018 celkem 1,4 mld. Kč.
Závěry kontroly NKÚ potvrzují význam těchto opatření pro boj proti daňovým podvodům. Zatímco KH nadále slouží jako efektivní nástroj pro správu daní, zrušení EET představuje výzvu pro státní správu při zajišťování transparentnosti podnikatelského prostředí.
Dalším doporučením je zajištění alternativních nástrojů, které by nahradily zrušenou elektronickou evidenci tržeb (EET). NKÚ konstatuje, že absence EET po jejím zrušení v roce 2023 oslabila schopnost finanční správy odhalovat krácení tržeb. Doporučuje proto hledání nových metod, které umožní efektivní kontrolu realizovaných tržeb a jejich správné vykazování.
Přestože NKÚ celkem jasně říká, že vláda „po zrušení EET ztratila jeden z nástrojů, které umožňují kontrolovat realizované tržby a odhalovat jejich krácení“, neobsahuje předložený materiál žádný návrh opatření k nápravě. Vláda se s tím spokojila a přijala ke stanovisku MFČR usnesení, kterým ho bere na vědomí. Nikdo v souvislosti se zajištěním opatření proti daňovým únikům nedostal žádný úkol.
Schodek 241 miliard
Připomeňme si, že podle MFČR činil ke konci března 2025 aktuální deficit státního rozpočtu České republiky 91,2 miliardy korun. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů je schodek o dost vyšší, konkrétně 241 miliard korun, což odpovídá plánovanému deficitu pro celý rok. Možná, že za těchto okolností není nejlepší taktikou ignorovat daňové úniky.
Abychom však vládu jen nekritizovali, na druhé straně také uložila MFČR pokračovat v implementaci směrnice ATAD (Anti-Tax Avoidance Directive), která byla přijata Evropskou unií s cílem bojovat proti agresivnímu daňovému plánování a zamezit daňovým únikům. Mezi její hlavní cíle patří zajištění, aby byly daně placeny tam, kde vznikají zisky a hodnota, a obnovení důvěry veřejnosti v spravedlivost daňových systémů.
Prosba o podporu
Kverulant kontroluje politiky již od roku 2009. Prosíme, usvědčujte je s námi spolufinancováním naší práce. Žádný dar pro nás není malý. Obzvlášť je-li pravidelný.
Vojtěch Razima
