Ministerstvo vnitra se včera na vládě snažilo prosadit novelu zákona, která by měla právně legalizovat provoz kamerového systému na rozpoznávání tváří na českých mezinárodních letištích. Proti schválení této novely, protestovaly organizace zabývající se ochranou osobních údajů. Protesty byly úspěšné a tak bylo projednání návrhu odloženo. Definitivě vyhráno však ještě není.
Advokát Jan Vobořil který se zaměřuje na ochranu lidských práv a svobod, zejména v oblasti ochrany osobních údajů a soukromív nedávném článku na serveru Lupa.cz varoval před snahou Ministerstva vnitra České republiky prosadit novelu zákona o zpracování osobních údajů, která by legalizovala používání kamerového systému na rozpoznávání tváří na českých mezinárodních letištích, konkrétně na Letišti Václava Havla. Podle Vobořila usiluje ministerstvo vnitra o získání “bianko šeku” od vrchního soudu, který by umožnil nepřetržité sledování bez časového omezení.
Zakázaná technologie
Vobořil tento krok považuje za ohýbání pravidel AI Actu, který vstoupil v platnost 2. srpna 2024 a který zařazuje biometrické sledování do kategorie zakázaných postupů.
Systém na letišti funguje od roku 2018 a využívá databázi fotografií hledaných osob. Jeho provoz však dosud nebyl právně upraven a existují pochybnosti o jeho zákonnosti. AI Act klade přísné podmínky na používání biometrických systémů, které by měly být povolovány soudem pro každý konkrétní případ. Ministerstvo vnitra však navrhuje pouze jedno obecné povolení pro spuštění systému, což je v rozporu s AI Actem.
Návrh novely byl kritizován i různými institucemi, včetně Úřadu pro ochranu osobních údajů, a přestože došlo k některým změnám, základní problémy přetrvávají. Návrh umožňuje uchovávání biometrických údajů všech, kteří projdou pod letištními kamerami po dobu 90 dnů, což je rovněž kritizováno pro nedostatečné odůvodnění. Celkově článek upozorňuje na možné právní spory a vysoké pokuty, které by mohly z rozporu novely s evropským právem plynout, a na nedostatek veřejné debaty o potřebnosti takového sledování.
Odložení projednání návrhu na vládě
Návrh vnitra na příslušnou novelu zákona o policii byl zařazen na jednání vlády ve středu11.9.2024. Vzhledem k tomu, že ministerstvo vnitra je tradičně ve vládě silným hráčem, čekalo se hladké projednání novely. Nicméně zdá se, že protesty občanské společnosti dolehly i k uším členů vlády a tak bylo její projednání na vládě přerušeno. Jan Vobořil k tomu dodává: „Projednání návrhu vládou bylo prozatím odloženo. Podle všeho kvůli tomu, že byla obejita legislativní rada vlády. která má hlídat možné rozpory s jinými pravidly a předpisy, včetně těch evropských. Vláda tak podle všeho bere vážně naše námitky,že návrh odporuje nařízení o umělé inteligenci AI ACT.“
Vojtěch Razima, ředitel Kverulanta dodává. „Máme radost, že tentokrát byl hlas kritiků budování Orwellovského světa slyšet, ale vyhráno ještě není. Osud šmírovací novely budeme dál pečlivě sledovat. Je pravděpobně, že pokud bude nakonec přijata, tak bude brzy napadena pro rozpor s nařízením u Soudního dvora Evropské unie, případně u obecných soudů pro porušení práv osob zařazených v rozporu s nařízením do referenční databáze nebo práv cestujících, jejichž biometrické údaje budou uchovávány tři měsíce bez jasně daného důvodu, tak nějak pro strýčka příhodu.“
AI ACT
AI ACT je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689, které se zaměřuje na stanovení harmonizovaných pravidel pro umělou inteligenci (AI) v Evropské unii. Cílem je podpořit důvěryhodnou AI, která respektuje základní práva, demokracii a právní stát, a zároveň chrání zdraví, bezpečnost a životní prostředí. Nařízení se snaží vytvořit jednotný právní rámec pro vývoj, uvádění na trh a používání AI systémů, čímž se má zamezití roztříštěnosti vnitřního trhu a podpořit inovace.
Nařízení zakazuje některé nepřijatelné praktiky v oblasti AI, jako je manipulace s lidským chováním nebo diskriminační hodnocení na základě biometrických údajů. Vysoce rizikové systémy AI musí splňovat konkrétní požadavky na řízení rizik, kvalitu dat, transparentnost a lidský dohled. Nařízení také stanovuje, že systémy AI používané pro účely vymáhání práva, migrace a spravedlnosti jsou považovány za vysoce rizikové a podléhají přísným regulačním požadavkům.
Důraz je kladen na ochranu osobních údajů a minimalizaci diskriminace, přičemž se zohledňují specifické potřeby a práva zranitelných skupin, jako jsou děti nebo menšiny. Nařízení podporuje rovněž inovace a vědecký výzkum v oblasti AI, pokud jsou v souladu s etickými normami a právními předpisy EU.
Jan Vobořil je advokát a výkonný ředitel sdružení Iuridicum Remedium, které se zaměřuje na ochranu lidských práv a svobod, zejména v oblasti ochrany osobních údajů a soukromí. Organizace se aktivně podílí na veřejné debatě o právních otázkách souvisejících s digitálními technologiemi a jejich dopadem na společnost.
Prosba o podporu
Kverulant usvědčuje věrolomné politiky již od roku 2009. Prosíme, usvědčujte je s námi spolufinancováním naší práce. Žádný dar pro nás není malý. Obzvláště je-li pravidelný.
Vojtěch Razima
