Ředitel Kverulanta Vojtěch Razima pozval k rozhovoru Martu Smolíkovou, ředitelku Otevřené společnosti. Diskutovali o zákoně o regulaci lobbingu, který podle obou není účinným nástrojem proti zákulisnímu vlivu. Kritizují, že skuteční lobbisté se registraci vyhýbají a zákon postrádá klíčové pojistky proti střetu zájmů.

Zákon o regulaci lobbování č. 168/2025 Sb., účinný od 1. července 2025, zavedl povinnou registraci lobbistů a lobbovaných v Registru lobbování vedeném Ministerstvem spravedlnosti a vymezuje, kdo je lobbistou a co je lobbováním. Lobbista smí legálně lobbovat jen po zápisu do registru, musí uvádět, v čím zájmu jedná, upozornit lobbovaného, že je lobbistou, a dvakrát ročně podávat prohlášení o své činnosti. Okruh lobbovaných tvoří především členové vlády, poslanci, senátoři a další vybrané osoby ve veřejné funkci, které mají povinnost nechat se do registru zapsat, pokud jsou terčem lobbování, aby vznikla dohledatelná stopa kontaktů mezi lobbisty a veřejnou mocí.

5 nejznámějších českých lobbistů 

Roman Janoušek je dlouhodobě označovaný za zákulisního hráče napojeného na pražský magistrát a je často uváděn jako prototyp českého „kmotra“ a lobbisty.

Marek Dalík je bývalý blízký spolupracovník Mirka Topolánka, v médiích běžně popisovaný jako lobbista, pravomocně odsouzený v kauze nákupu obrněnců Pandur.

Ivo Rittig je podnikatel spojovaný s řadou kauz kolem státních zakázek, včetně Pražského dopravního podniku, média i analytici ho řadí mezi nejznámější české lobbisty. Nicméně ze všech mediálních a soudních kauz však nakonec vyšel pravomocně osvobozen a na státu vysoudil odškodné.

Jiří Šedivý je bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a zakladatel lobbistické firmy Generals, s.r.o.  Šedivý „radil“ firmám, jak uspět při armádních zakázkách. Pracoval zejména pro americkou zbrojovku General Dynamics, která dodala vojákům obrněné transportéry Pandur II. Šlo o dodávku 107 vozidel za 14,4 miliardy korun. Prosadil také nákup horších a dražších armádních vrtulníků Bell UH-1Y Venom.

Ve výčtu nejznámějších lobbistů nemůže chybět ani Tonda Blaník z Kanceláře Blaník, a to i přesto, že je fiktivní postavou, která paroduje právě praktiky zákulisního ovlivňování politiky v ČR.

Podle prvních zveřejněných čísel obsahuje Registr lobbování po několika měsících účinnosti zákona 401 zapsaných lobbistů, ale nikdo z pětice výše uvedených lobbistů v něm není. Značnou část registrovaných lobbistů tvoří právnické osoby a sdružení, a 1 917 lobbovaných osob zejména ze Sněmovny, Senátu, vlády a dalších subjektů veřejné správy.

Oba diskutující se shodli, že současný zákon, který měl zvýšit transparentnost vlivu na veřejná rozhodnutí, selhává už v základu. Místo aby odhaloval skutečné hráče, přináší pouze povinnost evidovat formální aktivity, zatímco skutečné zákulisní tlaky zůstávají mimo záznam.

Stavební zákon

Oba diskutující zmínili, že u návrhu nového stavebního zákona chybí kompletní takzvaná lobbistická stopa. V registru je uvedeno jen lobbování Svazu měst a obcí České republiky prostřednictvím Dana Jiránka, lobbování Svazu chemického průmyslu České republiky, z.s. prostřednictvím Ivana Součka a lobbování Svazu průmyslu a dopravy České republiky prostřednictvím Jana Rafaje.

Nechtěné dítě

Zákon o regulaci lobbingu byl přijat jen jako splnění podmínky pro čerpání prostředků z Národního plánu obnovy, avšak samotná podoba zákona vyvolává značné kontroverze. Kritici, včetně Kverulanta, upozorňují, že zákon je plný děr a v mnoha ohledech pouze legitimizuje dosavadní netransparentní praxi. Asistenti poslanců a senátorů byli z okruhu lobbovaných osob zcela vyškrtnuti, přestože právě oni často působí jako prostředníci mezi politiky a zájmovými skupinami.

Zásadní slabinou zákona je také skutečnost, že nijak neřeší problematiku lobbování bývalých vysokých armádních důstojníků, kteří po odchodu ze služby využívají své kontakty a informace ve prospěch zbrojařských firem. Nový zákon neobsahuje žádné ustanovení, které by omezovalo souběh pobírání výsluhového příspěvku a lobbistické činnosti bývalých vojáků, ani nezavádí obdobná omezení, jaká platí například v USA pro bývalé veřejné činitele v oblasti obrany.

Diskuse ukázala, že současná legislativa nastavuje pravidla spíš naoko. Otevřená společnost i Kverulant požadují úpravy, které by zaváděly povinnost zveřejňovat konkrétní kontakty mezi politiky a zájmovými skupinami. Oba upozorňují, že bez vymáhání transparentnosti zůstane zákon o lobbingu jen prázdnou slupkou.

Podpořte práci Kverulanta

Kverulant.org dlouhodobě odhaluje zneužívání moci a nehospodárnosti ve veřejné správě. Podpořte jeho nezávislou investigativní činnost darem – i malý příspěvek pomáhá hájit veřejný zájem a kontrolovat mocné. Darovat můžete bezpečně na www.kverulant.org/podporte-nas.

Vojtěch Razima