Politici slibovali profesionální státní správu. Kverulant se podíval, jak se tyto sliby promítly do mezinárodního hodnocení právního státu. Výsledky nejsou jednoznačné. Zatímco hodnocení nezneužívání úředních funkcí se zlepšilo, postihování veřejných činitelů za pochybení zůstává slabinou. Podpořte Kverulanta darem, aby mohl dál prověřovat, co z politických slibů skutečně zbývá.
Státní úředníci stejně jako zakázky
Páteří fungování západního státu jsou jeho úředníci. Politické strany si to nemyslí. Profesionální státní správa jim byla vždy spíše proti mysli. První zákon, který měl vymezit úředníka jako profesionála, byl přijat pod tlakem Evropské Unie (EU) a byl přijat, podobně jako druhý zákon o veřejných zakázkách, jen na oko.
První zákon o státní službě
Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) byl sice vyhlášen zhruba 2 roky před vstupem Česka do EU v květnu 2002, ale nikdy nevstoupil v úplnou účinnost. Ze 179 poslanců přítomných ve sněmovně, při kvoru 90 hlasů, bylo při hlasování po třetím čtení zákona 91 pro, 76 proti, 12 se zdrželo, 8 se nepřihlásilo.
Těch 91 hlasů přišlo od ČSSD, lidovců a Unie svobody, tedy od vládní koalice. Jednotně proti zákonu byli komunisté a ODS. Z vládního tábora se podpory zákona zdrželi M. Kalousek a P. Němec. Zákon podepsaný: Klaus v. r., Havel v. r. v z. Rychetský v. r. měl vstoupit do plné účinnosti 1. 1. 2004, nikdy se tak ale nestalo. Mezi roky 2002 a 2014 byl se střídáním vlád 24krát novelizován, většinou pro potřeby odkladu účinnosti, než byl nahrazen novým zákonem.
Druhý zákon o státní službě
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě mohl přinést revoluci. Byl vyhlášen 6. 11. 2014 s účinností 1. 1. 2015. Neaktivování státní služby ani po 10 letech od českého členství v EU by znamenalo zastavení české „těžby“ evropských dotací. Proto se politické strany uvolily a přijali zbrusu nový zákon o státní službě.
Zákon byl přijímán v zrychleném režimu. 13. ledna 2014 byl vládní návrh zákona doručen do sněmovny, první čtení proběhlo 22. ledna a zákon byl schválen 10. září. Tentokrát mohli mít pravicoví zákonodárci pocit, že jde skoro o „atentát“. Zákon měl kvorum 87 poslanců a poslankyň pro, ale získal 127 hlasů ze 172 přítomných ústavních činitelů. KSČM se zdržela, proti byl však poslanec S. Grospič. Proti byl také Úsvit. Pro zákon hlasovala opozice v podobě ODS, včetně P. Blažka a P. Bendla, i TOP09-S. Neúspěšný kandidát na prezidenta K. Schwarzenberg se však zdržel hlasování. Zákon byl příliš důležitý pro ekonomické zájmy pozadí místní oligarchizované politiky nato, aby neprošel.
Dne 1. ledna 2015 tak mohl začít experiment v podobě profesionalizace státní služby. Přestože zákon vadil zájmům konkrétních politických stran, nakonec své loajální spojence strany mezi vysokými úředníky našly.
Třetí zákon o státní službě
Dne 26. 9. 2026 byl vyhlášen třetí zákon o státní službě. Tentokrát šlo o návrh poslanců z 29. 12. 2025. Podepsáni jsou pod ním Radek Vondráček, Renata Vesecká, Libor Vondráček a Zuzana Ožanová. Poslanecká sněmovna o něm začala jednat 29. 1. 2026. Zákon byl sněmovnou schválen ještě rychleji než historicky druhý profesionalizační zákon. Ze 143 přítomných poslanců, při kvoru 72 hlasů pro, byl zákon schválen jen 84 poslanci. Ze tří víceméně planých zákonů o státní službě jde tak o zákon s nejmenší politickou podporou.
Zákon nezískal ani plnou podporu koalice vedené ANO. Nicméně P. Karpíšek z ODS a J. Bartošek z KDU-ČSL nenašli sílu pro NE a jen se zdrželi hlasování. Předseda Poslanecké sněmovny T. Okamura se z hlasování raději omluvil, stejně jako čestný předseda Motoristů sobě F. Turek nebo ministr kultury O. Klempíř.
O zákon se strhla bitva, když zákon do sněmovny vrátil jak Senát, tak hlava státu. Po hlasování 14. října 2026 byl zákon podepsaný jen Okamurou a Babišem vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 20. 10. 2026.
Konec experimentu?
Kverulant třetí zákon považuje rovněž za dočasný, stejně jako jeho dva předchůdce. Nicméně využívá toho, že tu existují mezinárodní srovnání umožňující hodnotit, jak moc profesionální státní správa přispěla k lepšímu mezinárodními hodnocení Česka. Takto využil Rule of Law Index vydávaného od roku 2013 a dostupného na stránkách The World Justice Project. Jeho poslední edice je z letošního roku.
V rámci stanovení národního skóre mezi 0 a 1 hodnotí index 8 oblastí (1. Omezení vládní moci, 2. Absence korupce, 3. Otevřená vláda, 4. Základní práva, 5. Pořádek a bezpečnost, 6. Prosazování předpisů, 7. Občanské soudnictví, 8. Trestní soudnictví) na 44 otázkách. Na hodnocení se podílejí národní experti.
Z těch osmi oblastí Kverulanta zajímala zejména oblast 3. Ze 44 otázek však svou pozornost ve svém hodnocení soustředil jen na čtyři otázky:
1.4 úředníci jsou sankcionování za chyby
2.1 úředníci nezneužívají své služební postavení
3.2 výkon práva na informace
4.4 svoboda názoru a vystupování je skutečně garantována
Státní správa v optice Indexu státu práva
Protože každá edice hodnotí uplynulý rok, Kverulant se z dostupných dat soustředil na období let 2014-2017 (Sobotkova vláda), 2018-2021 (Babišova vláda) a 2022-2025 (Fialova vláda). Takto do tabulky vybral počáteční a konečné hodnoty indexu pro každou vládu, která se snažila formovat státní úředníky do podoby perfektně fungujícího sboru.
Skóre pro zmíněné otázky, které zajímaly Kverulanta jako protikorupční hlídacího psa, shrnuje tabulka. Čím vyšší číslo tím kvalitnější státní správa. Nejvíce je skóre 1,0.
Jak vyplývá z tabulky, profesionalizace státní správy větší přísnost na státní úředníky nepřinesla. Jak Babišova menšinová, tak Fialova pěti- a později jen čtyřkoaliční vláda, byly k chybám úředníků vstřícnější, než tomu bylo v Sobotkově vládě. To je zajímavé v případě zásadových lidovců, kteří byli u moci jak se Sobotkou, tak s Fialou.
Index indikuje obecný pokrok ve zkorumpovanosti úředníků. V konfrontaci s předchozí otázkou lze tvrdit, že k určitému vzrůstu profesionality úředníků došlo.
Výkon práva na informace, který je tak důležitý pro demokracii, upadal za všech vlád. Občané a neziskovky hlídající demokracii prostě vadili všem vládám. To se konečně odrazilo ve skóre týkající se práva na svobody projevu. Zde je vlastně jedno, kdo vládne. Takto jsou debaty kolem nového zákona o státní službě jen plácáním, který pro občany nepřináší žádné hmatatelné výsledky.
Zpráva z roku 2026
Česko se podle Indexu právního státu World Justice Project pro rok 2026 umístilo na 21. místě ze 143 zemí. Dosáhlo skóre 0,73 z maximálního jednoho bodu, tedy výrazně nad světovým průměrem 0,55. Mezi 31 zeměmi regionu zahrnujícího EU, EFTA (Evropské sdružení volného obchodu) a Severní Ameriku skončilo šestnácté. Celkový výsledek však ukazuje spíše stagnaci: oproti roku 2021 se skóre zvýšilo pouze o 0,4 % a proti hodnotě 0,74 v letech 2024 a 2025 kleslo na 0,73. Nejlépe Česko dopadlo v oblasti pořádku a bezpečnosti (0,89), nejslabší z osmi hlavních hodnocených oblastí byla absence korupce (0,67).
Nejvýraznější slabinou je hodnocení korupce v zákonodárné moci, které dosáhlo pouhých 0,39 bodu. Nízké skóre vykazují také rychlost občanskoprávního soudnictví (0,54), účinnost vězeňského a nápravného systému (0,57) či dodržování řádného postupu ve správním řízení (0,58). Rezervy zůstávají i v postihování veřejných činitelů za pochybení a ve vymáhání civilních soudních rozhodnutí, shodně se skóre 0,60. Vývoj od roku 2021 je smíšený: hodnocení absence korupce se zlepšilo o 4 % a otevřenosti veřejné správy o 3 %, zatímco ochrana základních práv, prosazování regulací i trestní soudnictví zaznamenaly zhoršení. Obraz relativně bezpečné země tak doplňují přetrvávající nedostatky v odpovědnosti veřejné moci a praktickém fungování spravedlnosti.
Žádost o podporu
Politici mají skládat účty občanům, ne jen svým stranám. Kverulant sleduje jejich kroky, prověřuje sliby a upozorňuje na selhání veřejné moci. Aby v tom mohl pokračovat, potřebuje i vaši podporu. Hlídejte politiky s námi. Přispějte na práci Kverulanta.
Za Kverulantův tým Vojtěch Razima
