Kverulant.org je již od roku 2021 členem Sítě k ochraně demokracie, která propojuje všechny, kdo rozhodně preferují demokracii, právní stát a občanské svobody. Týmy odborníků sdružených v síti pravidelně vyhodnocují, co trápí českou demokracii. Nyní je k dispozici zpráva o demokracii v ČR za rok 2024. Místy to není moc veselé čtení.

Zpráva o stavu české demokracie za rok 2024 upozorňuje na pokračující polarizaci společnosti a politizaci bezpečnostních témat, což ohrožuje schopnost najít celospolečenskou shodu.

V oblasti justice přetrvávají problémy s financováním a digitalizací, což se projevilo v říjnu 2024 největší stávkou v novodobé historii české justice. Zásadní výzvou je také racionalizace legislativního procesu, omezení obstrukcí a přílepků k zákonům. Pozitivně je hodnocen transparentní výběr ústavních soudců a novela zákona o státním zastupitelství, která posílila nezávislost nejvyššího státního zástupce.

Právo na informace

Ve sledovaném roce 2024 byl zaznamenán pokračující restriktivní přístup některých veřejných institucí k poskytování informací, typicky s odkazem na extenzivní a nesprávný výklad zákona. I nadále tak trvá u řady povinných subjektů nedostatečný respekt k principu otevřenosti.

Proběhly nejméně tři vážné pokusy oslabit informační zákon legislativní cestou údajně z bezpečnostních důvodů (např. v souvislosti s nákupem letounů nebo v rámci návrhu zákona o kritické infrastruktuře), přičemž se tak dělo na základě neopodstatněných obav a metodou „kanónem na komára“. Opět se tak projevila tendence bezpečnostních resortů neuváženě zužovat přístup k informacím, kdykoliv se informační zákon v legislativním procesu otevře.

Spoluautor zprávy Ing. Mgr. Oldřich Kužílek komentuje neutěšenou situaci: „U legislativců bezpečnostních složek i členů vlády a parlamentu se setkáváme s malou či žádnou znalostí právních základů práva na informace a svobody projevu. Mnohdy bez zlého úmyslu při návrzích opomíjejí judikaturu nejvyšších soudů, ignorují historické zkušenosti nešťastných právních úprav a bohužel kritiky pociťují jako riziko pro bezpečnost. Paradoxně však nakonec přinášejí více škody pro své původní záměry takových změn, třeba kvůli hrozícímu zrušení Ústavním soudem. Když ale konstruktivně spolupracují s experty, najde se řešení optimální pro obě strany.“

Sekuritizování práva na úkor základních práv a svobod

V průběhu 2. čtení tzv. Lex Ukrajina VII v Poslanecké sněmovně, který má umožnit další prodloužení dočasné ochrany uprchlíkům z Ukrajiny, byly předloženy dva pozměňovací návrhy, jež vzbudily silné kontroverze. První zavádí pravidlo, podle něhož se Rusové budou muset nejprve vzdát ruského občanství, aby mohli získat to české. To je však pro mnohé Rusy značně složité, ba nemožné, protože žádost o zrušení občanství musí potvrdit ruská strana, což je v kontextu agrese na Ukrajinu a reality česko-ruských vztahů prakticky nepředstavitelné.

Druhý pozměňovací návrh zavádí nový trestný čin, činnost pro cizí moc. Zdánlivě míří na osobu, která bude neoprávněně sbírat citlivé, ale nikoliv utajované informace a předávat je jinému státu. Fakticky se ale jedná o nedostatečně přesně vymezenou skutkovou podstatu trestného činu, která může při aplikaci snadno přesáhnout do oblasti svobody projevu a ohrozit ji. Dominantní je, že bezpečnostní ani všeobecní legislativci neznají klíčové zákonitosti čl. 17 Listiny základních práv a svobod, zejména svobody projevu a svobody informací. V případě obou návrhů se jedná o závažné změny zákonů, které jdou nad rámec původního účelu Lex Ukrajina VII. I v kontextu „přílepkového“ nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 41/23 by neměla být důkladná diskuse o tak zásadní legislativě týkající se základních práv a svobod zúžena kvůli údajné bezpečnosti, kdy ani z hlediska bezpečnosti ve skutečnosti nejde o racionální postup.

Ochrana soukromí

V minulém roce bylo znovu navrženo evropské Nařízení CSA (známé jako „chat control“), jehož cílem je skenovat soukromou komunikaci k identifikaci nejzávažněji škodlivého materiálu typu dětská pornografie nebo podpora terorismu. Třebaže má být využití metod umělé inteligence při skenování obsahu dobrovolné, zůstává zachována povinnost skenování veškerého obsahu na již známý materiál spojený s dětskou pornografií. Došlo by tak prakticky k úplnému prolomení bezpečnosti šifrované komunikace.

V reakci na Nařízení o umělé inteligenci (tzv. AI Act) předložilo Ministerstva vnitra ČR návrh, jehož cílem je legalizovat problematický systém biometrického sledování, který je dnes provozován na Letišti Václava Havla a který by měl být v budoucnu rozšířen i na další česká mezinárodní letiště. Podle tohoto nařízení mají zařazení konkrétních hledaných osob do referenční databáze povolovat soudy. Ministerstvo vnitra však počítá s tím, že by soud povolil provoz systému jednou provždy a zařazování některých zájmových osob by už provozovala ve své režii policie. To představuje nepřiměřený zásah do soukromí, který je v rozporu s předmětným nařízením.

Spoluautor zprávy Mgr. et Mgr. Jan Vobořil, Ph.D. k tomu dodává: „V minulém roce předložilo Ministerstvo vnitra novelu, která má implementovat do českého práva výjimku pro použití nástrojů na rozpoznávání tváří v reálném čase, tedy jednoho ze zakázaných způsobů využití umělé inteligence podle Nařízení o umělé inteligenci. Bohužel vnitro k návrhu přistoupilo natolik ‚kreativně‘, že tento nerespektuje pravidla zakotvená v Nařízení, zejména nutnost široké soudní kontroly. Vnitro tak pokračuje v trendu ignorování evropských předpisů a judikatury v oblasti ochrany soukromí, což se projevuje vedle využití biometriky třeba v dlouhodobě kritizované úpravě plošného uchovávání komunikačních dat nebo fungování kriminalistické databáze DNA.“

Situace lokálních médií

Podle zjištění Centra pro mediální pluralitu a mediální svobodu (EUI) v projektu Lokální média pro demokracii je situace českých lokálních médií jednou z nejhorších v Evropě. Přístup k těmto srovnávacím datům by mohl být příležitostí k zahájení hlubší diskuse o informovanosti lidí v lokalitách, která souvisí nejen se stavem soukromých lokálních médií, ale také s postavením médií municipalit. Tato diskuse by měla být vedena v kontextu širší diskuse o možnostech státu podporovat informovanost a informační pluralitu médií.

Veřejné mínění

V evropském srovnání patří Češi a Češky k těm, kdo nejsilněji vnímají vliv ruské invaze na Ukrajinu na svoji budoucnost. Naopak klimatické změny nás tíží relativně málo. Na pozadí těchto zjištění je překvapivé, že ruská invaze nijak nepohnula s postoji české veřejnosti vůči geopolitickému směřování země: stejně jako před invazí asi 40 % preferuje příklon České republiky k západním zemím, zatímco podle asi 55 % by mělo Česko geopoliticky setrvávat někde mezi západem a východem. Podpora pro setrvání ukrajinských uprchlíků zůstává i nadále kolem 55 až 60 %; v souvislosti s tím ukazujeme, že při hodnocení migrace obecně (nehledě na národnost migrujících) velmi záleží na tom, co konkrétně mají lidé na mysli. Pro zhruba tři čtvrtiny veřejnosti je přijatelná legální migrace do České republiky za studiem, prací nebo za účelem slučování rodin.

V roce 2024 si česká veřejnost udržuje jeden z historicky nejvyšších podílů lidí, kteří se svými příjmy vycházejí snadno nebo spíše snadno. Navzdory tomu ale zůstává ve veřejném prostoru špatná nálada a skepse k tomu, kam se jako společnost ubíráme. Není jasné, jak za současné situace zmírnit pocit veřejnosti, že se situace celkově vyvíjí nesprávným směrem. Z těchto důvodů hodnotíme míru ohrožení demokracie ze strany nastavení veřejnosti a nálad ve společnosti stupněm 3: nebezpečí není bezprostřední, ale některé indikátory společenských nálad jsou varovné.

Celou zprávu Sítě k ochraně demokracie o stavu demokracie za rok 2024 v ČR naleznete zde.

Vojtěch Razima