Již v dubnu 2023 slíbil prezident Petr Pavel, že zábrany proti vjezdu, známé jako ježci, v budoucnu zmizí. Skutečnost je však jiná, u vstupu z Prašného mostu zátarasy stále jsou.
V pondělí 17. dubna 2023 v poledne začaly od vstupů na Pražský hrad mizet bezpečnostní rámy, kterými do té doby musel projít každý, kdo přicházel. U každého vstupu zůstal jen jeden rám, policie si nyní namátkově vybírá, kdo jimi projde. O ukončení plošných kontrol se významně zasadil Kverulant. Prezident republiky Petr Pavel tehdy prohlásil, že očekává, že se před Hradem přestanou vytvářet dlouhé fronty. Pavel dodal, že zatím zůstanou před branami zábrany proti vjezdu, známé jako ježci. Za ně tehdy podle hlavy státu zatím nebyla náhrada, která by dokázala zastavit auto, jehož řidič by chtěl do Hradu proniknout. V budoucnu by je ale mohly nahradit výsuvné sloupky.
O dva roky později 25. dubna 2025 ohlásila iDNES.cz, že krátce po čtvrteční desáté hodině dopolední prokličkovalo poslední auto před Prašným mostem Pražského hradu dvojitou řadou ocelových ježků, tolik připomínajících předválečné československé opevnění. Do léta je měly nahradit moderní vysouvací sloupky. To se však nestalo, jak dokazuje Kverulantova fotografie z 10. září 2025.
Nová kontrolní stanoviště
Na konci roku 2024 vypsala Správa Pražského hradu designérskou soutěž na nové budky, ve kterých budou napříště probíhat osobní vstupní prohlídky. V červenci 2025 Hrad vybral vítěze. Na prvním místě se umístil Atelier HRA, ve složení týmu Vít Šimek, Josef Čančík a Martina Kubešová.
Nové přístřešky na místě ještě nejsou a vstup do Hradu tak stále hyzdí nejen zátarasy, ale i dřevěné přístřešky z dob Miloše Zemana a Vratislava Mynáře z roku 2016.
Problematický odkaz Miloše Zemana
Připomeňme si krátce, kde se osvětimanské jarmareční dřevěné přístřešky na Hradě vlastně vzaly.
Před příchodem Zemana byl areál Pražského hradu otevřen ve dne i v noci prakticky od nepaměti. Důkazem budiž třeba jen restaurace Vikárka, která zde fungovala několik století a měla otevřeno do pozdních hodin. V nižších částech Pražského hradu, například ve Zlaté uličce, se i běžně bydlelo. V oblasti byly provozovny a obchody a celý prostor sloužil k obvyklému pohybu lidí bez omezení. Pouze v době německé okupace v roce 1939 byl Pražský hrad obsazen německými vojsky, která zabránila volnému průchodu osob.
Po známém vyvěšení červených trenýrek na Pražském hradě zneužil Zeman zpráv o teroristických útocích v Evropě a v roce 2016 uzavřel Hrad svobodnému pohybu. Při jarní epidemické vlně roku 2020 pak prezident Zeman zavřel areál Hradu zcela na více než dva měsíce a zákaz vstupu zopakoval 9. října 2020.
Kverulant.org roky usiloval o navrácení areálu Pražského hradu veřejnosti. Otevření sice přišlo, ale dosti rozpačité, a navíc nemusí být trvalé. Kauza pokračuje i za prezidenta Petra Pavla. I on totiž trvá na tom, že přístup veřejnosti do areálu má být výrazně omezen, prý se mu tak bude lépe vládnout. V červenci 2023 Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že areál Pražského hradu není veřejným prostranstvím, tedy místem, kam by veřejnost mohla vstupovat bez omezení. Kverulant proti tomu podal kasační stížnost. Ta bohužel nebyla úspěšná. V květnu 2024 Nejvyšší správní soud rozhodl, že areál Pražského hradu není veřejným prostranstvím, protože přístup tam je dán jen benevolencí Správy Pražského hradu. Kverulant se s tím odmítl smířit a v červenci 2024 proti tomu podal ústavní stížnost. Tu počátkem prosince 2024 Ústavní soud (ÚS) odmítl. Potvrdil tak, že Pražský hrad nepatří široké veřejnosti, ale „panovníkovi“ a jeho kamarile.
Prosba o podporu
Kverulant v této dlouhé a nákladné právní bitvě už utratil za kvalitní právní zastoupení opravdu hodně peněz. Jen samotné vypracování ústavní stížnosti stálo 26 136 korun. Pokud si myslíte, že Pražský hrad má opravdu patřit široké veřejnosti, podpořte Kverulantův právní boj jakkoliv malým, zato však pravidelným finančním příspěvkem.
Za tým Kverulant.org Vojtěch Razima
