Nahoru

Vraťte ukradený Pražský hrad lidem

Vyvěšení červených trenýrek na Pražském hradě v září 2015 mělo prezidentovi Zemanovi připomenout jeho buranské chování. V reakci na to Zeman v roce 2016 zneužil zpráv o teroristických útocích v Evropě, uzavřel Hrad svobodnému pohybu a zavedl na něm plošné osobní policejní kontroly. Ty vedly k tomu, že Zeman pro případné skutečné teroristy vytvořil snadný terč v podobě dlouhých front na Hradčanském náměstí. Vítězný kandidát na prezidenta Petr Pavel již listopadu 2022 Kverulantovi slíbil, že Hrad otevře. Ale dokud se tak skutečně nestane, bude Kverulant ve svém boji pokračovat.  Pokud si myslíte, že Pražský hrad má patřit široké veřejnosti podpořte Kverulantův boj za otevření alespoň malým darem.

foto Tomáš Binter /magazín Reportér

Počátkem května 2021 byl konečně široké veřejnosti otevřen areál Pražského hradu. Stalo se tak po více než půl roce úplné uzávěry. Tento den také byly, po dlouhých pěti letech, zrušeny plošné kontroly u vstupu do Hradu. Kverulant to považuje za své vítězství a důsledek kampaně, kterou za otevření Hradu vedl.  Klíčovým úspěchem bylo to, že dosáhl pravomocného rozhodnutí soudu, které konstatovalo, že uzavření Hradu nemá oporu v zákoně a že Hrad je veřejným prostranstvím. Další prodlužování zákazu vstupu se tak stalo neudržitelným. Bohužel po několika dnech byly plošné kontroly opět obnoveny a tak Kverulantův boj pokračuje dál.  

Historie

Karel IV. se zde snažil vytvořit nové kulturní centrum Evropy, císař Rudolf II. směle pokračoval v této tradici, první prezident Československa T. G. Masaryk povolal slovinského architekta Jože Plečnika, aby elegantně dotvořil nádheru pnoucí se nad Prahou. 

Komunistický režim si nejdůležitější památky nevážil tolik jako rozkazů z Moskvy, takže prezidenta Václava Havla čekalo hodně práce, aby se napáchané škody daly do pořádku. Překvapivě i Václav Klaus přispěl několika prvky, které alespoň decentně navazovaly na tradici, že Pražský hrad je výkladní skříň české kultury.

Současný prezident Miloš Zeman si však hrad uzmul pro sebe a svoje vazaly, aby si zde pořádali soukromé oslavy narozenin, a jediné, co na Hradě vybudoval, jsou jarmareční dřevěné přístřešky, aby na policisty provádějící „filcung“ nepršelo.

Areál Pražského hradu byl otevřen ve dne i v noci prakticky od nepaměti. Je jen těžko přestavitelné, že by katedrála svatého Víta byla v uzavřeném prostoru, který slouží výhradně potřebám panovníka či prezidenta. Vedle katedrály stojí i restaurace Vikárka, která zde fungovala několik staletí a měla otevřeno do pozdních hodin. V nižších částech Pražského hradu, například ve Zlaté uličce, se i běžně bydlelo. V oblasti byly krámy a obchody (dnes by se řeklo provozovny s prodejem zboží) a celý prostor sloužil k obvyklému pohybu lidí bez omezení.

Pouze v případě německé okupace v roce 1939 byl Pražský hrad obsazen německými vojsky, která zabránila volnému průchodu osob. „I. nádvoří němečtí vojáci uzavřeli strážemi, takže příchod na Hrad byl se strany Hradčan možný jen IV. nádvořím (průchod I. nádvořím byl uvolněn ve druhé polovině dubna 1939). Na požádání umožnili však p. kardinálovi průjezd Matyášovou bránou ve dnech velikonočních svátků. Třetí nádvoří uzavřeli strážemi u podjezdu k chrámu sv. Víta a pod chodbou do oratoře. Projíti směl jen ten, kdo se mohl vykázati legitimací, kterou vydalo velitelství 3. sboru. Takové legitimace obdrželi všichni zaměstnanci kanceláře prezidentovy. Kontrola dála se liberálně a při vchodu pod balkonem na III. nádvoří vůbec ne,“ píše Pavel Zeman v publikaci Paměť a dějiny.

SS na Pražském hradě, 21. srpna 1942, foto ČTK

Vládní nařízení č. 55/1954 Sb., které platí doposud, uvádí hned v § 1 následující: „Pražský hrad, sídlo presidenta republiky Československé a významná historická památka, náleží všemu československému lidu.“ Jakkoliv lze v dikci předpisu z roku 1954 vypozorovat určité dobové podmínění, představuje tento normativ nepochybně vyjádření vůle, jejíž podstatou je to, že i politický režim, který přišel v roce 1948, jakkoliv byl nedemokratický, respektoval princip demokratického otevření hradu veřejnosti, jak jej definoval stavební záměr z 20. a 30. let 20. století.  

Podle vzpomínek pamětníků byl po válce Hrad otevřen ve dne v noci až do prezidentství Václava Klause. I ten však omezil volný pohyb občanů jen málo. Hrad byl v letní sezóně zpřístupněn veřejnosti od 1. dubna do 31. října od 5.00 do 24.00 hod. Od listopadu pak v zimním režimu od 6.00 do 23.00.

Po vyvěšení červených trenýrek na Pražském hradě zneužil Zeman zpráv o teroristických útocích v Evropě a v roce 2016 uzavřel Hrad svobodnému pohybu. Při jarní epidemické vlně roku 2020 prezident zavřel Hrad zcela na více než dva měsíce a zákaz vstupu zopakoval 9. října 2020. Tento zákaz platí doposud a stejně jako „za Němců“,kdo má speciální kartičku od „velitelství“, projít může.

Vítězství u soudu

Zavření Hradu nikdy nemělo oporu v zákoně. Lidé okolo prezidenta zřejmě zneužili toho, že areál Hradu je deklarován jako soukromě spravovaný dvůr, kam si někoho můžou pustit, a někoho jiného nikoliv. Čili že je to něco jako vnitroblok.  Proto Kverulant oznámil pražskému magistrátu svolání velmi malého veřejného shromáždění na náměstí U Svatého Jiří uvnitř areálu Pražského hradu. To je prostranství s Carratiho kašnou mezi svatovítskou katedrálou, Novým proboštstvím, svatojiřskou bazilikou a Starým královským palácem. Cílem shromáždění je vyjádření nesouhlasu s uzavřením oblasti Pražského hradu, bylo svoláno u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel a doba konání je naplánována na 18. dubna 2021, od 12.00 do 14.00

Podle Kverulantova názoru je toto náměstí veřejným prostranstvím, a tak mělo být shromáždění automaticky povoleno. Nebylo. Magistrát Kverulantovi odpověděl, že „shromáždění se má konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství“.  Podle magistrátu je náměstí U Svatého Jiří jakýmsi privátním dvorečkem prezidenta, a tak k ohlášce shromáždění od Kverulanta požaduje doložení písemného souhlasu vlastníka. Kverulant tento souhlas ze zřejmých důvodů nedoložil. Magistrát celou věc usnesením z 29. března 2021 odložil, jinými slovy, shromáždění nepovolil. Proti tomu se Kverulant vzápětí odvolal na ministerstvo vnitra. Nijak překvapivě se Hamáčkovo ministerstvo přiklonilo k magistrátnímu výkladu, že Pražský hrad je jen jakými privátním dvorkem Zemana a jeho kamarily.

Kverulant rozhodnutí vnitra napadl dne 13 dubna správní žalobou. S ohledem na to, že ohlášené shromáždění se má na Pražském hradě konat již tuto neděli, žádal Kverulant, aby soud ve věci rozhodl rychle. Městský soud v Praze mu vyhověl do té míry, že jednání nařídil na pátek 16 dubna.

Podstatou sporu bylo to, zda je Pražský hrad veřejným prostranstvím, a zda se tedy v jeho areálu mohou konat shromáždění bez souhlasu vlastníka. Kverulant soud vyhrál. Soud dospěl k závěru, že areál Pražského hradu je veřejné prostranství.  Dlouhodobé uzavření takového místa tedy nemělo oporu v zákoně.

Protestní setkání na Pražském hradě

Městský soud v Praze 16 dubna 2021 také pravomocně rozhodl o tom, že se v prostorách Pražského hradu může konat shromáždění u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel. To se uskutečnilo v neděli 18 dubna na náměstí U Svatého Jiří uvnitř areálu Pražského hradu. Setkání bylo, vzhledem k epidemické situaci, plánovaného jako velmi komorní a s dodržením minimálně dvoumetrových rozestupů. Nebylo pozváno více než 25 lidí.

Setkání se ze strany vedení Hradu neobešlo bez obstrukcí. Policie dostala příkaz nepustit účastníky manifestu z Hradčanského náměstí, ale donutili je obejít Hrad a jít po Starých zámeckých schodech. Přes ohlášení zrušení plošných kontrol se tam všichni účastníci museli podrobit osobní kontrole.

Anketa

Areál Pražského hradu by měl být?

2 992 (92 %)

187 (6 %)

23 (1 %)

45 (1 %)

Nahrávání ... Nahrávání ...

Dílčí vítězství

Na konci dubna se nařízení, kterým Zeman znepřístupnil veřejnosti prakticky celou městskou čtvrť, a to jenom proto, aby ukázal svou moc, stalo neudržitelným. A tak byl v pondělí 3 května 2021 Hrad konečně otevřen široké veřejnosti . Stalo se tak po více než půl roce úplné uzávěry. Tento den také byly po dlouhých pěti letech zrušeny plošné kontroly u vstupu do Hradu.

Kasační stížnost

Hradní papaláši se však proti rozsudku zpřístupňující Hrad veřejnosti podali dvě kasační stížnosti. Kasační stížnost podalo Hamáčnovo ministerstvo vnitra a správa Pražského hradu. S jistou nadsázkou lze jejich obsah shrnou takto: Vnitro dál trvá na tom, že na sprostý lid musí být přísnost a že se poddaní nemají courat vrchnosti pod okny. Správa Pražského hradu vnitru přizvukovala a navíc se nemohla smířit s tím, že Kverulant vůbec nepoprosil hradní pány o souhlas s konáním veřejného shromáždění u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel. Správa Pražského hradu navíc v dovolání namítala, že měla být účastníkem řízení před prvoinstančním Městským soudem.

Počátkem července Kverulant na výzvu Nejvyššího správního soudu zaslal svoje vyjádření ke kasační stížnosti. Opakuje v něm, že nádvoří Hradu bylo minimálně od roku 1976 vnímáno jako veřejné prostranství: „Od té doby by ke změně charakteru využití území muselo dojít právem předjímaným postupem, ke kterému ovšem nedošlo. Územní plán předpokládá, že místo je (a bude) veřejným prostorem, územně analytické podklady to stanoví a zápis v katastru rovněž. Všechny možné znaky veřejného místa, stejně jako jeho evidenční záznamy jsou tedy dány. Právní titul k omezení takového charakteru pak dán není.“

Nejvyšší správní soud na konci srpna rozhodl o kasační stížnosti a zrušil napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze.  Uváděným důvodem je, že soud nejednal i se Správou Pražského hradu. Městský soud v Praze tedy musí věc projednat znovu a vyrovnat se s argumentací Správy Pražského hradu, která tvrdí, že areál Pražského hradu veřejným prostranstvím není.

Zrušení prvoinstančního rozsudku možná bude znamenat, že vnitro bude po Kverulantovi chtít zpátky uhrazené náklady řízení.

Video reportáž

V lednu 2022 natočili o šest let trvajícím uzavření Hradu reportáž Reportéři ČT:

Nesplněný ministerský slib

V lednu 2022 získala ve sněmovně důvěru nová vláda. Ministrem vnitra se stal Vít Rakušan. Ten vyslyšel výzvu, aby požádal příslušné instituce o revizi všech bezpečnostních opatření, která platí na Pražském hradě. Rakušan tehdy doslova řekl „Dal jsem prověřit všechna opatření na Pražském hradě, zda odpovídají současné bezpečnostní realitě. Osloveny jsou i tajné služby.“  Svým slibem se Rakušan nevzpomněl pochlubit na svém Tweeteru. I pěknou fotečku si na to pořídil:

Dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Kverulant požádal ministerstvo vnitra o sdělení všech relevantních informací týkající se výsledků této prověrky a plánů na jejich zrušení. V březnu mu přišla odpověď ve které mu vnitro sděluje: „ (…) pan ministr skutečně požádal příslušné instituce, zejména Policii ČR Útvar pro ochranu prezidenta České republiky o prověření stávajících opatření v areálu Pražského hradu a zvážení, zda odpovídají současné bezpečnostní situaci, nicméně o výsledku prověrky nemá Ministerstvo vnitra písemné informace. Samotná ochrana sídla prezidenta republiky je pak realizována příslušníky výše uvedeného útvaru Policie ČR, který se spolu s Kanceláří prezidenta republiky podílí na financování jednotlivých prvků ochrany.“ O tom, zda a kdy bude Hrad opět otevřen široké veřejnosti není v dopise ani slovo.

V červenci 2022 položili Rakušanovi obdobný dotaz novináři z Českého rozhlasu. Jako odpověď ji ministerstvo zaslalo nesrozumitelný blábol, z kterého je jasné snad jen to, že žádná analýza, o kterou Rakušan sliboval, není:

Ministr vnitra Vít Rakušan tedy pro otevření Pražského hradu tedy neudělal nic. Pro Kverulanta je chování Víta Rakušana dalším zklamáním. To první se odehrálo, když se Rakušan odmítl omluvit za zbytečné cesty do Peru a na Nový Zéland za peníze daňových poplatníků. To poslední, když Státní správa hmotných rezerv (SSHR) vypsala na podzim 2022 soutěž na nákup pěti velkých vyprošťovacích vozidel. Podle Kverulanta byla soutěž předem připravena pro jediného zájemce. Do zakázky se však přihlásili zájemci dva, a tak byla zrušena. Nejen, že jde pravděpodobně o korupci, ale nabízí se otázka, proč potřebuje správa hmotných rezerv mít ve skladech pět osmikolových vyprošťovacích aut. Když se na to Kverulant zeptal, tak mu SSHR odpověděla, že nákup je přáním ministra vnitra Víta Rakušana. Ten prý také SSHR předepsal technické parametry nákupu. Proto Kverulant na Rakušana podal trestní oznámení.

Na Pražském hradě se od roku 2016 neodehrál jediný bezpečnostní incident

Kverulant se v červenci 2022 zeptal Policie v kolika případech bylo díky plošným kontrolám zabráněno možnému ohrožení bezpečnosti. Kverulant chtěl znát odpovědi na následující otázky:

  1. V kolika případech bylo díky plošným kontrolám zabráněno možnému ohrožení bezpečnosti? Uveďte statistiku v podrobnosti, kterou máte k dispozici a popište nejvíce ohrožující incidenty.
  2. Jak byla průběžně vyhodnocována účinnost plošných kontrol? Poskytněte kopie všech těchto vyhodnocení.
  3. Uveďte celkové náklady plošných kontrol za roky 2016 až 2022, uveďte údaje za jednotlivé roky v členění na jednotlivé kapitoly, tak, jak je máte k dispozici.

Po několika dnech přišla od Police odpověď. Uvnitř Pražského hradu se od roku 2016 neodehrál jediný bezpečnostní incident. Dále Policie prý neví v kolika případech zabránila vstupu do Hradu protože o tom nevede žádnou statistiku, ale přitom prý „vyhodnocování efektivity bezpečnostních kontrol probíhá kontinuálně“, ale žádné písemné vyhodnocení prý neexistuje. A konečně Policie tvrdí, že šest let plošných kontrol na Hradě prý nestálo daňového poplatníka ani korunu navíc. Vše se prý děje v rámci běžného výkonu služby.  

To, že se v areálu Pražského hradu neodehrál od roku 2016 jediný bezpečností incident je podle Policie díky plošným kontrolám. Kverulant si to nemyslí a je přesvědčen, že je to  neexistencí teroristické  hrozby. Tomu svědčí i skutečnost, že ani před Hradem na Hradčanském náměstí, kde se vinou plošných kontrol vznikaly opravdu velké fronty, nebyl zaznamenán žádný bezpečnostní incident. Je tedy opravdu nejvyšší čas kontroly zrušit a vrátit ukradený Hrad lidem.

Protestní setkání

V den výročí vzniku republiky 28. října 2022 uspořádal Kverulant na Pražském hradě protestní setkání. Zakladatel a ředitel spolku Kverulant.org Vojtěch Razima na něm kritizoval zejména kontroly při vstupu. Uzavření areálu podle něj přišlo po vyvěšení červených trenýrek na Pražském hradě v září 2015. „V reakci na to Zeman v roce 2016 zneužil zpráv o teroristických útocích v Evropě, uzavřel Hrad svobodnému pohybu a zavedl na něm plošné policejní kontroly,“ uvedl Razima. A pokračoval: „Pokud nebude veřejnost tlačit, nic se nestane. Za šest let prorostl systém plošných kontrol celým Hradem a nebude lehké ho vykořenit a vrátit Hrad veřejnosti.“

Dalším řečníkem byl RNDr. Radim Špaček, předseda Koruny České. Ten uvedl, že zavření celé městské čtvrti, kterou Pražský hrad je, nemá v demokratickém světě obdoby a nesmíme se s ním smířit.

Přední současný architekt Jan Holna připomněl, že hradní komplex je nejvýznamnějším a nejcennějším souborem staveb jaký v republice máme. Připomněl zásadní skvělé novodobé úpravy od Jóže Plečnika, Bořka Šípka a Josefa Pleskota a pozastavil se nad ubohou podobou přístřešků pod kterou jsou plošné osobní prohlídky vykonávány.

Jako poslední vystoupil emeritní profesor, akademický sochař Kurt Gebauer. Ten zavzpomínal na porevoluční otevření Hradu Václavem Havlem a na instalaci svého díla Pyramidální trpaslík v Jelením příkopu v roce 1992. Připomněl, že Jelení příkop je již od roku 2017 uzavřen. Kurt Gebauer uvedl, že otevírání a zavírání Pražského hradu dobře ilustruje jaké poměry panují v naší republice.

Dočasné otevření Jeleního příkopu a vágní slib

V reakci na Kverulantovy protesty uspořádala Kancelář prezidenta republiky ráno po jeho happeningu briefing. Kancelář uvedla, že o víkendu 29. až 30. října mimořádně pro veřejnost otevře celý Jelení příkop a slíbila, že od příští turistické sezony by měla být unikátní přírodní rokle pod Hradem přístupná natrvalo. Hrad ještě přidal vágní slib o zmírnění režimu bezpečnostních kontrol pro návštěvníky Pražského hradu od začátku příští sezony, tedy od dubna 2023. Uvedený slib je těžké brát vážně, už  proto, že Zemanovi končí mandát 8. března 2023.

Miloš Zeman na Hradě již brzo skončí, ale to není zárukou, že Hrad bude zase otevřen. Je docela dobře možné, že Zemanův nástupce se opět vymluví na bezpečností rizika. A i když nový prezident bude pro otevření, nepřesvědčí ho bezpečností aparát, který svým policistům zajištuje dobře placenou „pohodovou“ přesčasovou práci, že jsou plošné kontroly nutné?

Zeman zařadil zpátečku: vždycky jsem chtěl, aby Pražský hrad byl otevřen

Ani ne za 14 dnů po Kverulantově protestním setkání na Hradě deklaroval hlavní hradní bachař Zeman velký obrat. Prezident Zeman 9. listopadu 2022 vyzval otevřeným dopisem ministra vnitra Víta Rakušana, aby zajistil „důslednou revizi opatření Policie České republiky na hranicích areálu Pražského hradu a rychlý návrh jejich zrušení nebo zásadní úpravy“. „Jako prezident republiky jsem dosud kontroly při vstupech do areálu Pražského hradu veřejně nekritizoval. Doufal jsem, že budou časem zmírněny nebo zrušeny,“ napsal Rakušanovi pokrytec Zeman s tím, že „již nelze déle tolerovat znehodnocení historicky cenných prostor Pražského hradu kontrolními stanovišti a zátarasy“.

Zemanovo chování připomíná starý vtip, který popisoval, čím je pro nás Sovětský svaz. Sovětský svaz je jako náš soused. Ráno nám ukradne slepici, v poledne jí sežere k obědu a večer nám jí pomůže hledat.

Fotokoláž Kverulant.org

Policie: nic se otevírat nebude

Reakce na Zemanovo náhlé volání po otevření Hradu přišla takřka okamžitě. Policie prohlásila, že nic otevírat nebude s vágním „odůvodněním“: „S ohledem na přetrvávající bezpečnostní hrozby a rizika (ruská agrese na Ukrajině, teroristické útoky či útoky aktivních střelců v Evropě) tento stav (první stupeň ohrožení terorismem) nadále trvá i v současnosti.“

Bezpečnostní analytik Mgr. Josef Kraus, Ph.D. z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity k tomu uvedl, že kontroly jsou naopak kontraproduktivní protože dochází k poměrně masovému srocování lidí právě u kontrolních bodů před rámy. „Pokud by bylo cílem – nikoli třeba útok na hlavu státu nebo na jakéhokoli politického reprezentanta uvnitř komplexu – připoutat pozornost médií a zabít nebo zranit co nejvíce lidí, naprosto bez problému by si takový útočník vybral právě ta kontrolní místa, kde je koncentrace lidí naprosto extrémní,“ popsal Kraus.

I Kverulant je přesvědčen, že „bezpečnostní“ důvody jsou pouze zástupné. Důvody jsou jinde. Za šest let prorostl systém plošných osobních kontrol celým Hradem. Zejména mimopražským policistům tak bezpečnostní aparát zajištuje výlet do Prahy a dobře placenou „pohodovou“ přesčasovou práci na krásném místě.

Další Zemanova prohlášení

V reakci na policejní odmítnutí otevření Hradu přidal Zeman v neděli 13 listopadu 2022 další prohlášení. Mimo jiné se v něm píše, že Kanceláři prezidenta republiky se podařilo dosáhnout dílčího úspěchu „v době po pandemii, kdy z její iniciativy došlo ke změně kontrol z plošných na namátkové. Policie ČR však prosadila návrat k plošným kontrolám, mimo jiné s odkazem na zvýšená bezpečnostní rizika.“

Zeman naprosto opomíjí, že klíčovým faktorem dočasného zrušení plošných kontrol bylo to, že Kverulant dosáhl pravomocného rozhodnutí soudu, které konstatovalo, že uzavření Hradu nemá oporu v zákoně a že Hrad je veřejným prostranstvím. Další prodlužování zákazu vstupu se tak stalo neudržitelným.

Ve středu 15. listopadu 2022 přidala Zemanova kancelář další prohlášení. Připomínám v něm, že to byl ministr vnitra Vít Rakušan, kdo počátkem roku 2022 sliboval odstranění plošných kontrol a neudělal vůbec nic. Dále prezidentská kancelář v prohlášení žádá: „Vymístění přístřešků, kde jsou kontroly prováděny, z památkově cenného prostoru Prašného mostu a umožnění vstupu občanů do Královské zahrady a Jeleního příkopu bez kontrol.“ a odstranění protitankových zátarasů.

Proč Zeman radikálně otočil a chce volný přístup na Pražský Hrad? Pronajal Hrad na vánoční trhy kámošům

Jak už bylo uvedeno Zeman vydal tři prohlášení, ve kterém opět tvrdí, že vždycky chtěl, aby Pražský hrad byl otevřen. Zeman samozřejmě lhal a Kverulant jej za to opakovaně kritizoval. Nebylo však jasné, co za tím kompletním názorovým veletočem je. Ve čtvrtek 16. listopadu to konečně vyšlo najevo. Miloš Zeman po policii chtěl, aby zrušila kontroly u vstupů na Pražský hrad, protože blokují přístup ke stánkům a pódiu, které Hrad nově pronajal firmě, jejíž zaměstnanci poslali statisíce prezidentské straně.

Vánoční trhy na Hradě

Kolegové ze Seznam Zprávy, odhalili, že na druhém nádvoří Pražského hradu bude o Vánocích pódium a celkem osm prodejních stánků. Před posledními svátky, kdy Hrad ovládají lidé Miloše Zemana, se v areálu prezidentského sídla odehrají rozsáhlé vánoční trhy. Oproti minulosti je Správa Pražského hradu, která je podřízena kancléři Vratislavu Mynářovi, ještě rozšířila.

Krom exkluzivního prostoru za katedrálou svatého Víta letos firma jednatele Michala Pechana vztyčí ještě na druhém nádvoří Hradu pódium pro jistě velmi vkusný kulturní program. Kolem něj na druhém nádvoří vyroste ještě dalších osm stánků, v nichž nájemci budou turistům nabízet opět jistě velmi vkusné předvánoční produkty.

Hovoří o tom dodatek smlouvy, který Hrad podepsal toto úterý s podnikatelem Pechanem a kolegové ze Seznam Zprávy ho mají k dispozici. Podnikatel zaplatí podle smlouvy za sto metrů čtverečních 207 tisíc korun. Dalších 600 tisíc ho pak bude stát čtyři sta metrů čtverečních za katedrálou s 29 stánky.

Všichni prezidentští kandidáti Kverulantovi slíbili otevření Pražského hradu

Kverulant všem kandidátům na prezidenta položil v listopadu 2022 tyto otázky: Jste pro otevření areálu Pražského hradu? Pokud ano, jaké by byly vaše kroky v této věci v případě, že byste úřad prezidenta získal?

Všichni prezidentští kandidáti v případě zvolení slíbili otevření Hradu. Vítězný kandidát Petr Pavel odpověděl: ,,Ano. Zpočátku byla opatření omezující vstup veřejnosti oprávněná, protože existovala bezprostřední hrozba teroristických útoků. Ale že Hrad zůstal téměř nedobytnou pevností, do které se občan musí celkem ponižujícím způsobem dostávat, považuji za nepřijatelné. Tomu již bezpečnostní situace neodpovídá. Hrad jako kulturní a historické dědictví by měl být místem, které žije a slouží lidem. Mělo by se tam například konat víc společenských a kulturních akcí. To bych rozhodně podporoval.”

Nicméně politici už nám lhali mockrát, a tak je možné, že Kverulant budoucímu prezidentovi bude muset jeho slib připomínat.

Prosba o podporu

Dokud nebude Hrad skutečně otevřen, bude Kverulant v této kauze pokračovat. Pokud si myslíte, že Pražský hrad má patřit široké veřejnosti podpořte Kverulantův boj za jeho otevření jakkoliv malým za to však pravidelným finančním příspěvkem.

Za tým Kverulant.org Vojtěch Razima