Diag Human zahájil exekuci vůči majetku České republiky a první na řadě jsou lucemburské firmy napojené na skupinu ČEZ. To, před čím Kverulant.org roky varoval, se nyní stává realitou: účet za politickou nečinnost a falešné sebeuspokojení přichází.
Česká republika v kauze Diag Human neprohrála jen jeden nešťastný spor, ale celou dlouhou válku, v níž se tvářila, že se nic neděje. Od arbitráže z roku 2008, která přiznala náhradu škody, až po londýnské rozhodnutí z roku 2025 narůstá dluh státu o stovky milionů ročně jen na úrocích z prodlení. Místo odpovědné státní správy vyhrál model „po nás potopa“ placený penězi daňových poplatníků.
Exekutor zvoní u dveří státu
Podle informací HlídacíPes.org lucemburský exekutor zajistil dvě tamní společnosti s majetkovou účastí ČEZu, Czech Gas Networks S.a.r.l. a Czech Gas Networks Investments S.A. Podstatou opatření má být zákaz finančních převodů ve prospěch České republiky, přestože akcie samotného ČEZu zatím obstaveny nejsou. Tento krok je přímým výkonem rozhodčího nálezu, který Česku ukládá zaplatit zhruba 17 miliard korun.
Exekuce v zahraničí není právnická kuriozita, ale logické vyústění sporu, v němž se stát roky schovával za drahé advokáty a silácká politická prohlášení. Zatímco ministři ujišťovali veřejnost, že „obrana pokračuje“, Diag Human si systematicky připravoval prostor pro vymáhání nároku na majetku ČR. Iluze, že se exekuce podaří navždy odkládat, se nyní hroutí.
Varování zůstalo bez odezvy
Kverulant.org opakovaně upozorňoval, že Česká republika v kauze Diag Human prohrává jeden spor za druhým, a že spor je fakticky dávno ztracen. Přesto stát nepodnikl nic, co by alespoň zastavilo růst úroků z prodlení, ačkoliv měl k dispozici nástroje, jako je složení částky do soudní úschovy. Místo toho zvolil pohodlnou nečinnost a zamlčování skutečného stavu věci před veřejností.
Už v roce 2020 se Kverulant obrátil na Nejvyšší kontrolní úřad a podal trestní oznámení kvůli liknavému postupu politiků a úředníků. V roce 2022 pak opakovaně žádal o nápravu Nejvyšší státní zastupitelství, které však postup policie fakticky posvětilo bez toho, aby věcně rozptýlilo zásadní pochybnosti. Systém tak společně vytvořil ochranný val pro politickou neodpovědnost.
Rozpočet na rok 2026 s penězi za Diag Human nepočítá
Ministerstvo financí na konci roku 2025 odpovědělo na Kverulantovu žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím „zda je v rámci vládou schváleného státního rozpočtu České republiky na rok 2026 rozpočtována jakákoli částka, která by odpovídala možným či pravděpodobným platebním závazkům státu v souvislosti se soudním / sporovým řízením s firmou Diag Human.“ Odpověď ministerstva z 15. 10. 2025 říká: „Ministerstvo financí uvádí, že řízení ve sporu mezi společností Diag Human SE a panem Josefem Šťávou proti České republice stále probíhá. Bylo by proto předčasné v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 vyčlenit položku, která by odpovídala Vaší specifikaci. Státní rozpočet dopředu nepředjímá finální výsledky probíhajících soudních řízení.“
Úroky, žrout miliard
Rozhodčí nález z roku 2008 přiznal společnosti Diag Human náhradu škody ve výši 8,9 miliardy korun. Protože stát tuto částku neuhradil, narůstaly roky z prodlení tempem přibližně 1,3 milionu korun denně, tedy zhruba o 0,5 miliardy ročně. Dnes už jen samotné úroky představují okolo 12 miliard ze zhruba 17miliardového závazku.
Promarněná šance z roku 2002
Jak ukazují dokumenty, které Kverulant dohledal v archivech, spor mohl být smírně ukončen už v roce 2002 za zhruba 2 miliardy korun. Tehdejší vláda měla k dispozici tři nezávislé právní posudky, jež shodně doporučovaly rychlé uzavření dohody, protože spor je fakticky prohraný. Namísto toho převážily osobní vztahy, vnitřní intriky a snaha některých aktérů prosadit „své“ znalce a poradce. Pod tlakem zákulisních hráčů byla téměř dojednaná dohoda smetena ze stolu. Od té doby stoupala škoda z plánovaných 2 miliard na dnešních téměř 17.
Obrana jen proti exekuci
Stát se v posledních letech ve skutečnosti nebránil meritu sporu, ale pouze exekucím. I londýnský investiční tribunál konstatoval závažná pochybení české strany, včetně zneužití policie, zpravodajských služeb či parlamentní vyšetřovací komise. Z mezinárodněprávního pohledu šlo o nepřijatelné jednání, které zásadně oslabilo pozici České republiky.
Navzdory této kolosální prohře se politici uchylovali k formálním opravným prostředkům s minimální šancí na úspěch a prezentovali je jako „důraznou obranu zájmů státu“. Skutečnost, že jde jen o oddalování nevyhnutelného, byla pečlivě vytlačována z veřejné debaty.
Politická odpovědnost bez důsledků
Kauza Diag Human je učebnicovým příkladem, jak se v Česku zachází s politickou odpovědností. Ministrům, poradcům a vysoce postaveným úředníkům, kteří svým rozhodováním či nečinností přispěli k nárůstu škody o miliardy, nehrozí reálné sankce. Naopak mnozí pokračují v kariéře, obsazují další významné posty a podílejí se na nové „ochraně“ veřejných financí. Zatímco politici si uchovávají komfortní odstup, daňový poplatník se stává rukojmím prohraných sporů a špatných rozhodnutí.
Prosba o podporu
Kverulant.org se kauze Diag Human věnuje dlouhodobě, mapuje selhání státu, dohledává zapomenuté dokumenty a tlačí na konkrétní odpovědnost politiků i úřadů. Tato práce je časově náročná, právně složitá a bez podpory veřejnosti neudržitelná.
Pokud nechcete, aby podobné miliardové kauzy mizely v tichu a politických mlhách, zvažte prosím alespoň symbolický, ideálně pravidelný dar na podporu Kverulantovy investigativní práce. Přispět můžete jednoduše prostřednictvím formuláře na webu Kverulant.org. Každá stokoruna pomáhá chránit veřejné peníze lépe než drahé, ale marné právní bitvy státu.
Vojtěch Razima
