Třicet let sociologických šetření CVVM ukazuje, že korupce patří mezi nejpalčivější problémy české společnosti bez ohledu na to, kdo právě sedí ve Strakově akademii. Přestože se střídají pravicové, levicové i populistické vlády, v žebříčku sociálních problémů zůstává korupce trvale na špici a lidé ji znovu vnímají jako vůbec největší zátěž pro svůj každodenní život.

Návrat demokracie byl u nás spojen s návratem sociologického šetření o sociálních problémech tížících českou společnost. Předpokládalo se, že politické strany budou na indikované problémy reagovat ve svých volebních programech, a posléze také ve vládní politice a v praxi. To se však nestalo.
Setrvalý stav
Česká společnost doufala, že konec komunismu přinese i konec systémové korupce. Místo toho se s privatizací otevřel prostor pro „tuneláře“ a novodobé oligarchy. Nedostatečná kontrola majetkových převodů, slabé instituce a propojení politiky s byznysem zformovaly prostředí, v němž se veřejné peníze často měnily v soukromý zisk. Již v 90. letech se tak upevnil model, kde je zneužívání moci tiše tolerováno.
Ani po vstupu do EU v roce 2004 nedošlo k zásadnímu zlepšení. Přibylo sice transparentních pravidel, ale i sofistikovaných forem korupce. Index vnímání korupce Transparency International dlouhodobě ukazuje, že Česko zůstává kolem průměru – lépe než Maďarsko, ale hůře než Německo. Politické skandály, střet zájmů a klientelismus se staly natolik běžnou součástí života, že veřejnost na ně často rezignovala.
Situace po roce 2010 sice přinesla větší zájem médií a policie o korupční kauzy, ale skutečná odpovědnost se dál rozplývá v justiční praxi a politických vazbách. Korupce už není spektakulární, ale skrytá, systémová a digitalizovaná. Naději představují jen občanské iniciativy, novinářská práce a tlak veřejnosti. Bez nich hrozí, že se morální únava promění v trvalý stav.
Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v 90. letech předložilo respondentům 14 problémů, aby je uspořádali podle jejich tíživosti ve svých životech. Později byla tato sada sociálních problémů rozšířena na 20, a v současnosti už na 30 problémů z různých oblastí české společnosti. Jak však ukazuje graf, korupce zpravidla obsazovala první dvě místa v šetření míry naléhavosti různých oblastí veřejného života v Česku nezávisle na tom, jestli vládly vlády pravicové, levicové nebo populistické. Pruhy v grafu ukazují trvání vlád České republiky.

Výjimkou potvrzující pravidlo byla Špidlova, Babišova a Fialova vláda, kde se problém korupce nedostal na stupně vítězů. Nicméně Fialova vláda zakončila čtyřletý mandát s tím, že občané korupci jako problém tížící jejich životy vrátili ze 6. místa zpět na 1. místo.
Anketa: Nejméně zkorumpovaná politická strana
S jistou nadsázkou lze tvrdit, že v politice by měli být ti nejlepší z nás. Bohužel se zdá, že na politice není nic, co by do ní ty nejlepší z nás přitahovalo. Ale všichni nejsou stejní a všichni politici nekradou. A platí-li tento předpoklad, pak ani všechny politické strany nejsou stejné. A co si o tom myslíte vy?
Anketa o nejméně zkorumpované politické straně běží na stránkách Kverulanta již od června 2022 a hlasovalo v ní již téměř 12 tisíc lidí. Podle aktuálních výsledků se hnutí ANO umístilo na prvním místě s 46 % hlasů. To je vzhledem k množství korupčních kauz, do kterých bylo hnutí v posledních letech zapleteno, opravdu pozoruhodné. Tento paradox vyvolává otázky o vnímání korupce v české politice a loajalitě voličů.
Bojujme proti korupci společně
I když korupce už není pociťovaná tak intenzivně, jako v 90. letech, zůstává problémem tížícím naši společnost. Podpořte, prosím, Kverulanta v jeho úsilí upozorňovat na korupci ve veřejných institucích alespoň malým, ale pravidelným darem.
Za Kverulantův tým Vojtěch Razima


