Kverulant se spolupodílel na otevření debaty o výsluhových náležitostech vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů. V rámci této diskuse upozorňuje na paradox: ačkoli důvodové zprávy k zákonům o vojácích z povolání a o příslušnících bezpečnostních sborů říkají, že výsluhy mají kompenzovat službu státu spojenou s vyšším rizikem ztráty života či zdraví při zajišťování obrany státu a ochrany života, zdraví a majetku, ve skutečnosti se vyplácejí i tam, kde podle státního rozpočtu nikdy nebyla bezpečnost financována.
Kverulant se inspiroval heslem vyšetřovatelů FBI z aféry Watergate „Follow the Money“ a znovu se podíval do dat státního rozpočtu v informačním systému Ministerstva financí Monitor – kompletního přehledu veřejných financí. Monitor ukazuje nejen příjmy a výdaje státu schválené zákonem o státním rozpočtu, ale zobrazuje české veřejné finance i v členění obsaženém v kapitolních sešitech projednávaných specializovanými orgány Parlamentu ČR. Ty jsou podle zákona o rozpočtových pravidlech součástí státního rozpočtu.
Jak stát třídí výdaje
Kverulanta zajímalo tzv. odvětvové třídění výdajů, které je podle vyhlášek pro návrh státního rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu povinnou součástí rozpočtové dokumentace. Vyhláška č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, definuje odvětvové třídění jako „druh činnosti, ze které příjmy plynou nebo na kterou se výdaje vynakládají, nebo zaměření toho, kdo peněžní prostředky, které rozpočtová jednotka získává jako příjmy, rozpočtové jednotce poukazuje nebo odevzdává nebo jemuž rozpočtová jednotka peněžní prostředky poskytuje za účelem jeho podpory“. Výdaje státu se tak dělí do šesti skupin:
- Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství
- Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství
- Služby pro fyzické osoby
- Sociální věci a politika zaměstnanosti
- Bezpečnost státu a právní ochrana
- Všeobecná veřejná správa a služby
Pod skupinu 3 spadají školy, zdravotnictví a sport, pod skupinu 4 důchody a výsluhové náležitosti.
Proto Kverulant předpokládal, že v logice zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, a zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, podle nichž se výsluhy přiznávají, by vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů měli sloužit tam, kde se skutečně zajišťuje bezpečnost a existuje s tím spojené riziko ztráty života či poškození zdraví. Když Kverulant spočítal podíly jednotlivých odvětvových skupin v kapitolních rozpočtech financujících ozbrojené síly a bezpečnostní sbory nebo sloužících k jejich podpoře, dostal tuto tabulku:
| Složky | kapitola | 1. Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství | 2. Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství | 3. Služby pro fyzické osoby | 4. Sociální věci a politika zaměstnanosti | 5. Bezpečnost státu a právní ochrana | 6. Všeobecná veřejná správa a služby |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Bezpečnostní informační služba | 305 | 100% | |||||
| Armáda, Hradní stráž, Vojenská kancelář, Vojenská policie, Vojenské zpravodajství | 307 | 0% | 0% | 5% | 6% | 89% | 0% |
| Celní správa | 312 | 7% | 3% | 0.7% | 90% | ||
| Policie, Hasičský záchranný sbor, Úřad pro zahraniční styky a informace | 314 | 1% | 2% | 16% | 76% | 5% | |
| Vězeňská služba | 336 | 0% | 4% | 95% | 0.7% | ||
| Generální inspekce bezpečnostních sborů | 376 | 18% | 82% | ||||
| Národní bezpečnostní úřad | 308 | 100% | |||||
| Správa státních hmotných rezerv | 374 | 100% | |||||
| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost | 378 | 100% |
Celní správa: ozbrojení úředníci s výsluhami
Nejnižší podíl výdajů zařazených do skupiny „Bezpečnost státu a právní ochrana“ vykázala kapitola Ministerstva financí. Kverulantovi se toto číslo zdálo podezřele nízké, proto kapitolu analyzoval podrobněji. Ukázalo se, že 0,7 % výdajů vůbec nepatří Celní správě, ale jde především o výdaje na opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a proti financování terorismu, tedy agendu Finančně-analytického úřadu.
Výdaje na celníky a celničky ve výši 5,8 mld. Kč jsou ukryty až pod paragrafem „Orgány Celní správy České republiky“. Tento paragraf ovšem nespadá do skupiny 5 „Bezpečnost státu a právní ochrana“, ale do skupiny 6 „Všeobecná veřejná správa a služby“. To je překvapivé, protože zákon č. 361/2003 Sb. považuje Celní správu za bezpečnostní sbor, zatímco z pohledu státního rozpočtu jde pouze o ozbrojené úředníky a v jejich čele přitom stojí generál.
Když Kverulant pátral po tom, proč výdaje na Celní správu nejsou počítány mezi výdaji na bezpečnost, zjistil, že tento stav trvá už od vzniku České republiky. Nevadil po deset volebních období a byl více než třicetkrát stvrzen zákonem o státním rozpočtu.
Kverulant tuto situaci, opakovaně potvrzenou vůlí zákonodárců, považuje za signál, že ne všem příslušníkům bezpečnostních sborů by měl náležet výsluhový příspěvek. Pokud náleží příslušníkům Celní správy, kteří jsou podle rozpočtové klasifikace úředníky a nikoli vojensky organizovaným sborem, nabízí se otázka, proč nejsou výsluhy přiznány také úředníkům z úřadů, které zajišťují bezpečnost ČR ze 100 %.
Stejný princip se ukazuje i u sportovních center typu ASC Dukla, kde výdaje spadají mezi služby pro fyzické osoby a nelze je započítávat do obranných výdajů uznávaných NATO. Na zmatek v klasifikaci výdajů Ministerstva obrany upozornil vedle Kverulanta i HlídacíPes.org.
Kdo si výsluhy skutečně zaslouží?
Nabízí se proto otázka, jaké sociální zabezpečení má být přiznáno těm vojákům a příslušníkům ozbrojených sborů, kteří v přímém výkonu služby, u zbraní či v terénu nestrávili ani rok, ale po 15 letech „profesionální služby“ získají nárok na výsluhový příspěvek ve stejné výši jako ti, kdo reálně riskovali život a zdraví.
Kverulant je obecně proti výsluhovým důchodům, zvlášť v situacích, kdy jejich příjemci následně lobbují za soukromé zájmy proti státu, který jim výsluhy platí. Připouští však, že podobně jako existuje zrychlený zápočet doby služby pro ty, kdo riskují více (například v operativě či v zahraničních misích), mohl by existovat i zpomalený zápočet. Uniformovaní úředníci by pak měli pro účely výsluh za každý rok služby započteno třeba jen půl roku. Je zřejmé, že kancelářská služba nenese stejná rizika jako služba spojená s výcvikem ve vojenských výcvikových prostorech, nepřetržitými pohotovostmi, zpravodajskou operativou nebo nasazením v poli.
Zrušme výsluhy těm, kdo dál žijí z peněz státu
V roce 2024 vyplatil stát bývalým příslušníkům ozbrojených složek na výsluhách 12,5 miliardy korun, což za pět let představuje nárůst o 62 %. Nejvyšší výsluhy činí v průměru 73 tisíc měsíčně a pobírají je generálové ve výslužbě. Řada z nich však současně pobírá další peníze od státu – v různých zaměstnáních či trafikách.
Reforma v nedohlednu
Policejní odbory NOS PČR uvádějí, že tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) plánoval reformu systému výsluhových příspěvků pro policisty a další bezpečnostní sbory, které v některých případech označil za „amorální“ a vytvářející „mladé důchodce s rentou“. Konkrétní legislativní návrh však zatím neexistuje a případné změny se nemají dotknout stávajících příslušníků, ale jen nově nastupujících. Odbory současně varují, že už samotná veřejná debata o omezování „rent“ může ohrozit stabilizaci bezpečnostních sborů, kterou považují v době zhoršující se bezpečnostní situace za prioritu.
Prosba o podporu
Kverulant hlídá věrolomné politiky a rozežrané úředníky už od roku 2009. Pomáhejte nám v tom jakkoliv malým, zato však pravidelným darem.
Za tým Kverulanta Vojtěch Razima
