Zrušme výsluhy těm, kdo dál žijí za peníze od státu

Stát zaplatil v roce 2023 bývalým příslušníkům ozbrojených složek na takzvaných výsluhách 12,5 miliardy korun. To je za pět let nárůst o 64 %. Výsluhy náleží bývalým příslušníkům po odchodu do civilu a jejich výše záleží na počtu odsloužených let. Ty nejvyšší činí v průměru 73 tisíc měsíčně a je dostávají generálové ve výslužbě. Řada z nich však vedle této státní renty bere další peníze od státu v různých zaměstnáních či trafikách. Kverulantovým cílem je prosadit takovou změnu zákona, která by nárok na výsluhový příspěvek omezila a která by odebrala výsluhový příspěvek těm bývalým příslušníkům ozbrojených složek, kteří i po odchodu do civilu dál berou veřejné peníze. Opakovaně k tomu vyzval všechny zákonodárce.  Podpořte nás v této kampani nejen symbolickým darem.

Rekordní schodky státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2023 dalším schodkem a to 295 miliard korun, což je opět jeden z rekordních schodků v historii ČR. V roce 2024 by měla vláda hospodařit s příjmy ve výši 1 940 miliard, ale utratit plánuje o 252 miliard víc. Tedy 2 192 miliard.

Státní dluh roste

Podle údajů ministerstva financí se státní dluh do konce března 2024 zvýšil o 110 miliard korun na 3,221 bilionu Kč. Na každého Čecha tak už teoreticky připadá dluh 296 tisíc korun. Od roku 2019 do roku 2024 se zadlužení Česka téměř zdvojnásobilo, respektive zvýšilo už o téměř 1,5 bilionu korun. Hlavním důvodem rostoucího dluhu je samozřejmě deficitní hospodaření státu. 

Česká republika musí za vypůjčené peníze samozřejmě platit. V roce 2022 činily výdaje na dluhovou službu 50 miliard. V roce 2023 to už bylo 70 miliard a na přelomu roku 2024 a 2025 už to bude činit 100 miliard ročně.

Jedním z podstatných nákladů mandatorních výdajů jsou výsluhové příspěvky. Tato renta náleží členům bezpečnostních sborů a ozbrojených složek, kteří v nich působili v takzvaném služebním poměru. Hlavní podmínkou pro nárok na výsluhu je, že daná osoba odchází ze služby, kterou vykonávala minimálně 15 let, za předpokladu, že nebyla propuštěna za úmyslné spáchání trestného činu.

Až 60 % mzdy

Příslušníci sborů, kteří vykonávali službu alespoň 15 let, po odchodu do civilu mají nárok na výsluhový příspěvek, který činí 20 procent měsíčního příjmu. Tím to však nekončí, za každý další odsloužený rok dostanou příslušníci další procenta a to až do výše 50%. Například pokud policista odsloužil 20 let, dostává 35 % služebního platu: za prvních 15 let 20 %, za každý další rok 3 %.  A až 60 % svého služebního platu může dostávat veterán, který byl výkonným letcem, nebo bojoval v zahraniční válce, eventuálně aspoň 5 let plnil jiné „zvláštní úkoly“.

Jiné státy mají systém výsluh nastavený mnohdy smysluplněji. Sousední Slovensko od roku 2013 renty počítá podobně, zásadní rozdíl je v tom, že je začíná vyplácet až po 25 letech služby namísto 15 let. Ve Velké Británii se systém naposledy v roce 2015 měnil tak, že se výsluha začíná pobírat až od 60 let věku, což je běžný věk odchodu do důchodu. Pokud by kupříkladu policista chtěl odejít do důchodu už v minimálním věku 55 let, bude mu renta snížena.

V ČR živíme 200 generálů

Že jsou v armádě generálové asi překvapí málokoho. Že jsou generálové u policie a tajných služeb by člověk asi také očekával. Místa, kde by čtenář generálské výložky asi nehledal jsou hasičské zbrojnice, celnice a věznice.

V České republice došlo k jmenování do všech generálských hodností od roku 1998 do roku 2023 ve 419 případech. Z toho 314 jmenování připadlo na vojáky, 42 na policisty, 13 na příslušníky tajných služeb, 26 na hasiče, 6 na celníky a 18 na bachaře. Šlo však o jmenování do všech čtyř generálských hodností, a to brigádní generál, generálmajor, generálporučík, armádní generál. Počet jmenování tak neodpovídá počtu osob, které mají generálskou hodnost. Například u vojáků bylo od roku 1998 do prvních generálských hodností nově jmenováno 151 vojáků.

Kabinet koncem dubna 2024 navrhl prezidentovi jmenovat dvanáct nových generálů. Prezident Petr Pavel navzdory Kverulantovým protestům jejich návrhu vyhověl a na den vítězství 8. května 2024 je jmenoval.

Tlustý generál

Brigádním generálem se tak stal Jiří Pelikán, ředitel Hasičského záchranného sbor Jihomoravského kraje (HZS JM). Kverulant už dříve zmapoval, jak HZS JM pod Pelikánovým vedením vynucovalo připojení na pult centrální ochrany (PCO) jen prostřednictvím společnosti PATROL šikanou těch firem, které s drahým poskytovatelem připojení nechtěli uzavřít smlouvu.

Hasiči využívají pulty centralizované ochrany, na které jsou napojeny střežené objekty. Hasiči však tyto pulty nevlastnili, a nevlastnili ani přenosovou síť, po níž se signalizace o požárech přenáší. Tyto služby pro ně bez výběrových řízení provozovali „kámoši“ z firmy PATROL. To generovalo vysoké ceny pro všechny majitele připojených objektů a nejspíš i korupci.

Proto je Kverulant přesvědčen, že si Pelikán povýšení do generálské hodnosti nezaslouží. Kverulant je také přesvědčen, že jmenování zjevně obézního muže generálem je výsměchem všem „mokrým“ hasičům, kteří si naopak naši úctu zaslouží.

Generál pro patnáct hasičů

Dalším hasičem povýšeným byl velitel miniaturního Hasičského útvaru ochrany Pražského hradu Radek Stránský.  V tomto případě jde o pokračování absurdity, která má svůj počátek v roce 2015. Tehdy, za prezidenta Miloše Zemana, došlo ke změně zákona o Hasičském záchranném sboru. Cílem této změny bylo to, aby byla malá Hradní hasičská jednotka „na úrovni“ a adekvátně reprezentovala prezidentovo sídlo. Proto byli hradní hasiči zákonem vyčleněni z Hasičského záchranného sboru Prahy a postaveni na roveň krajským útvarům. A to i přesto, že podle zjištění Lidovek měli hradní požárníci v roce 2015 pouhých patnáct hasičů a velitele.

Další bachař generálem

Dalším plukovníkem, z kterého se 8. května 2024 stal brigádní generál byl Petr Červený. Ani ten nevelí a nejspíš nikdy ani nebude velet žádné brigádě, tedy vojenské jednotce obvykle menší než divize a větší než pluk s počtem vojáků od 1000 do 8000. Petr Červený „velí“ Věznici Příbram s počtem tabulkových míst 324.

Červený není zdaleka prvním bachařem jmenovaným generálem. Celkem jich už bylo jmenováno sedm. Červeným není ani prvním ředitelem věznice jmenovaným brigádním generálem Petrem Pavlem. Na státní svátek 28. října 2023 Pavel, sám armádní generál ve výslužbě, jmenoval generálem Dušana Gáče, ředitele Vazební věznice Brno.

Povýšení za strašení veřejnosti?

Dalším povýšeným byl ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Navrhl to předseda vlády Petr Fiala (ODS). Koudelka povýšil z pozice brigádního generála na generálmajora. Přitom Koudelku prezident Petr Pavel jmenoval do první generálské hodnosti teprve nedávno a to 8. května 2023.

Michal Koudelka pronesl na konci března 2024 na tiskové konferenci tato slova: „Bezpečností situace je nejvážnější od druhé světové války. Měli bychom si naprosto jednoznačně uvědomit, že to, co dělají ruští vojáci na Ukrajině, to, co dělají palestinští teroristé v Izraeli, by naprosto bez milosti a bez soucitu dělali také u nás.“

Kverulant není sám, kdo se domnívá, že Koudelkův výrok o nejvážnější bezpečnostní situaci od druhé světové války byl naprostý žvást. Vždyť například v době ruské invaze do Československa v roce 1968 nebo v době rozmístění komunistických raket na Kubě, když byl svět skutečně na pokraji třetí světové války byla bezpečnostní situace násobně horší. Více například v článku serveru Novinky.cz s výmluvným názvem S výrokem o druhé světové válce to šéf BIS přehnal, míní experti.

Ve znaku Bezpečností informační služby je latinské heslo „Audi, vide, tace“, které říká, že příslušník zpravodajské služby má poslouchat, vidět a mlčet. Koudelka se tímto heslem evidentně neřídí, a nejen proto si dle Kverulantova názoru povýšení nezaslouží. Připomeňme si krátce, že Pavlův předchůdce na Pražském hradě Miloš Zeman, byl ke Koudelkovi silně kritický a návrhu kabinetu jmenování Koudelky do první generálské hodnosti celkem sedmkrát nevyhověl.

Sto padesát armádních generálů

Na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) bylo v květnu 2024 na Hradě jmenováno ještě dalších pět nových generálů, vojáků z povolání. Michal Baran, ředitel sekce vojenského zdravotnictví ministerstva obrany. Velitel kybernetických sil Radek Haratek. Martin Janatka, náčelník štábu velitelství pro operace. Jiří Líbal, velitel 4. brigády rychlého nasazení a Jiří Růžek bývalý ředitel Vojenského obranného zpravodajství. Počet vojáků jmenovaných od roku 1998 let do první generálské hodnosti se tak zvýšil 146 na 151 vojáků. Takový počet generálů na třicet tisíc vojáků není v civilizovaných zemích naprosto normální.  

Švýcarská armáda nemá ani jednoho generála

Švýcarská armáda má kolem sto padesáti tisíc vojáků, tedy zhruba pětkrát víc než ta česká. Na rozdíl od ní ale nemá ani jednoho generála. Toho může mít pouze v době války a musí ho volit parlament – a jen na dobu trvání konfliktu. Pokud nějaký vyšší důstojník, třeba jeden ze čtyř plukovníků, jede na zahraniční služební cestu, je mu na dobu trvání výjezdu propůjčena generálská hodnost, aby jednání probíhalo na stejné hodnostní úrovni

Generálové nás stojí více než miliardu ročně

V ČR došlo do poloviny roku 2024 povýšeno do generálských hodností v 419 případech. Pouze asi v polovině případech došlo k povýšení do první generálské hodnosti. Předpokládejme, že polovina generálů je stále ještě ve služebním poměru a že náklady na každou jejich výplatu činí včetně všech příspěvků a odvodů 400 tisíc měsíčně. Generálové nás tak na platech stojí miliardu ročně.

Předpokládejme dále, že druhá půlka generálů již odešla do civilu. V takovém případě berou a do smrti budou brát výsluhové příspěvky. Kverulant zjistil, že průměrná výše výsluhového příspěvku u 10 nejlépe placených příjemců činila v roce 2023 73 tisíc korun měsíčně čistého. Nejvíce berou policejní generálové v důchodu a to 86 tisíc korun. Nejméně bývalí celníci a to 69 tisíc. Celkem 102 generálů nás v roce 2023 tak na výsluhách stálo dalších 90 milionů.

Potrženo, sečteno nás dvě stovky generálů stojí ročně téměř 1,1 miliardy korun. Kverulant proti této rozežranosti státu protestuje a žádá zastavení jmenování dalších generálů.

Výsluhy

Na výsluhové příspěvky mají nárok následující profese:

Průměrná výše výsluhového příspěvku se v roce 2023 pohybovala od 14,5 tisíce u bývalých celníků až po 31 tisíc u bývalých příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů. Největší nárůst od roku 2019 do roku 2023 zaznamenali bývalí dozorci. Těm se měsíční renta zvedla z průměrných 9,4 tisíce na 16,1 tisíce korun. To je nárůst o 71 %. V průměru vzrostly výsluhy za posledních pět let o 38 %.

Došlo k i nárustu počtu osob, které výsluhové příspěvky pobírají. Zatímco v roce 2019 jich bylo 86 tisíc o pět let později v roce 2023 to už bylo 104 tisíc. To je nárůst o 21 %.

Nárůst 64 %

Ještě horší je to s nárůstem celkové sumy, která je na výplatu výsluh potřeba. Kverulant zjistil, že v roce 2023 stát bývalým příslušníkům ozbrojených složek vyplatil na výsluhách téměř 12, 5 miliardy korun. Přitom v roce 2019 to bylo „jen“ 7,5 miliardy korun. Mezi roky 2019 až 2023 je to nárůst 64 %.

Náklad na výplatu policejních výsluh se téměř zdvojnásobil

K největšímu nárůstu vyplacených příspěvků došlo v té největší kapitole. Od roku 2019 do konce roku 2023 bylo policistům a hasičům vyplaceno celkem 26,7 miliardy korun. Zatímco v roce 2019 stačily na vyplácení 24 254 bývalých policistů jen 4 miliardy v roce 2023 už vnitro z veřejných rozpočtů muselo vydat 7,2 miliardy korun. Vypláceno už je 31 138 bývalých policistů.

Z výše uvedeného je zřejmé, že nárůst vyplacených příspěvků policistům je téměř dvojnásobný. I to je jeden z důvodů absolutní korunová hodnota státního dluhu na konci roku 2023 dosáhla rekordní výše 3 191 miliard korun.

Výsluha 86 tisíc korun čistého měsíčně

Kverulant zjistil, že ve třech čtvrtletích roku 2023 bylo vyplaceno na 10 nejvyšších výsluhových příspěvků bývalým příslušníkům policie celkem 7 754 113 korun. To je průměru 86 157 korun čistého měsíčně a zpravidla je dostávají generálové ve výslužbě.  Řada z v nich však vedle této státní renty bere další peníze od státu v různých zaměstnáních či trafikách. Pojďme se podívat na některé z nich.

Generál s pošramocenou pověstí

Jen ztuha si lze představit křiklavější příklad politické trafiky, než je právě působení bývalého policejního prezidenta a generála na postu velvyslance na Slovensku a souběh policejní výsluhy.

Tomáš Tuhý nastoupil k policii v roce 1991 a dotáhl až na policejního prezidenta v hodnosti generálporučík. V listopadu 2018 vyměnil policejní kariéru za velmi lukrativní trafiku v diplomatici. Člověk s naprosto nulovou znalostí diplomacie a prapodivným vzděláním byl jmenován na jeden z nejdůležitějších postů ministerstva zahraničí. Stal se velvyslancem na Slovensku.

Celkem 400 měsíčně

K měsíčnímu výsluhovému příspěvku ve výši kolem 55 tisíc čistého dostával od státu velvyslanecký plat ve výši přibližně 85 tisíc měsíčně. Vedle toho velvyslanci ještě dostávají náhrady zvýšených životních nákladů. Ty v případě Slovenska činily v roce 2022 9685 eur tedy přibližně 225 tisíc měsíčně. Potrženo sečteno Tuhý si přišel na téměř 400 tisíc měsíčně.

V roce 2016 se provalil skandál s únikem informací, v němž se Tuhého jméno objevilo. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) prověřovala případ z roku 2014. Policie tehdy podnikla razii v IT firmách, mezi něž patřila společnost Tesco SW, vlastněná bratrem bývalého hejtmana ČSSD Martina Tesaříka. O zásahu se však už v předvečer operace dozvěděli podezřelí. Detektivové pracovali s verzí, že do úniku mohl být zapojen i Tuhý. V jeho rodině se totiž objevil telefon s německou SIM kartou, přes kterou kdosi komunikoval s jedním z podezřelých. Původně měli vyšetřovatelé za to, že ze zmíněného přístroje kdosi napsal varovnou SMS. Jenže když se případem v roce 2017 zabývala sněmovní vyšetřovací komise, zjistila, že detektivové udělali chybu. Popletli totiž směr komunikace. Na mobil, který se později ocitl v rodině Tuhého, SMS o chystané razii naopak přišla. Kvůli špatné detektivní práci byli služebně potrestáni vyšetřovatel inspekce i dozorový žalobce. Samotnou kauzu úniků nakonec inspekce odložila.

Na konci roku 2022 odhalil investigativní tým Seznam Zprávy plagiátorství bývalého strážce zákona. Šlo o to, jak Tuhý získal titul Ph.D. na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě v době kdy už byl policejním prezidentem. Dizertační práce měla 86 stran a byla na téma Metody řízení zajištěnosti údržby průmyslových podniků.  Expert na plagiátorství odhalil v Tuhého práci velkou část buď doslovně shodných, nebo mírně poupravených textů. A to ze dvou diplomek, dvou bakalářských prací a několika článků z internetu.

I tento Tuhého skandál patrně vedl k tomu, že na začátku roku 2023 musel Slovensko opustit.  Pak se o něm uvažovalo jako o velvyslanci ve Slovinsku, ale nakonec z toho sešlo a na ministerstvu zahraničí údajně končí v prosinci 2023. V listopadu 2023 zveřejnili kolegové z webu Seznam Zprávy informaci, že Tuhý má být z rozhodnutí Andreje Babiše lídrem kandidátky hnutí ANO v krajských volbách v roce 2024 v Moravskoslezském kraji a že řada krajských členů s tímto krokem nesouhlasí. Kverulant bude dál působení Tuhého pečlivě sledovat a bude-li opět zaměstnán ve státních službách a současně pobírat výsluhový příspěvek, bude křičet na celé kolo.

Generálové ve vedení zdravotních pojišťoven

Kverulant zmapoval, kdo sedí ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven. Jenom ve statutárních orgánech Vojenské zdravotní pojišťovny, ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra, ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a v Oborové zdravotní pojišťovně je celkem 126 politických exponentů. Jejich odměna činí v průměru 30 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Několik z nich jsou bývalí generálové, pobírající výsluhový příspěvek.

Vrchní bachař

Od 1. 7. 2019 je členem správní rady Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra generál poručík ve výslužbě PhDr. Petr Dohnal. Dohnal si v pojišťovně za tři a půl roku, tedy do konce roku 2022, přišel celkem na jeden milion korun. To za přibližně celkem 20 pracovních dnů jistě není špatné. Dohnal je také od roku 2022 náměstkem ministra spravedlnosti Petra Blažka alias Dona Pabla. Na počátku roku 2023 se stal, po změně názvu pozice, vrchním ředitelem sekce vězeňství a resortní kontroly.  Před tím, od roku 2015 do 2021, byl generálním ředitelem Vězeňské služby České republiky (VS ČR).

Dne 8. května 2017 bývalý prezident Miloš Zeman jmenoval Dohnala generálmajorem a dne 27. října 2020 generálporučíkem. Ke dni 30. září 2021 skončil Dohnal na vlastní žádost ve funkci generálního ředitele VS ČR a odešel do civilu. Podle Kverulantova neověřeného názoru je to právě Dohnal, komu byla v roce 2022 vyplácena vůbec nejvyšší měsíční výsluha ve výši 100 100 korun, kterou bere mimo odměny ZP MV ČR a mimo plat náměstka ministra spravedlnosti.

Další bývalý policejní prezident

Nejspíš velmi podobně je na tom, co se týče výsluh, další člen správní rady ZP MV ČR generálmajor Mgr. Jan Švejdar. Ten totiž stihl sloužit ještě totalitnímu režimu a do civilu odešel až počátkem roku 2022. Švejdar si v ZP MV ČR „vydělal“ od 1. července 2019 do konce roku 2022 téměř 700 tisíc korun.

Roman Prymula

Plukovník ve výslužbě Roman Prymula byl statutárním zástupcem ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra od února 2018 do půlky října 2020, ale stihl být i členem dozorčí rady Vojenské zdravotní pojišťovny v letech 2018, 2019 a 2020. Prymula navíc dokázal být členem další dozorčí rady, a to Všeobecné zdravotní pojišťovny, prošpikované rozežranými politiky a vysokými státními úředníky. Vedle toho ještě Prymula dokázal zajišťovat České republice respektovanou pozici „best in covid“ jako ministr zdravotnictví.

Andor Šándor

Dalším komunistickým lampasákem, který se v novém režimu velmi dobře uchytil, je brigádní generál ve výslužbě Andor Šándor. Ten v letech 1980 až 1984 zastával velitelské a štábní funkce motostřelecké divize v Karlových Varech. Od roku 1983 byl členem KSČ. V letech 1984 až 1986 absolvoval zpravodajský kurz Generálního štábu Československé lidové armády. Od roku 1986 pak na generálním štábu působil. Poté byl z tohoto místa stažen a připravoval se na vysazení do zahraničí, k čemuž před listopadem 1989 již nedošlo. Jeho kariéra však pokračovala i za nového režimu a v letech 2001 až 2002 byl v hodnosti brigádního generála náčelníkem rozvědky. Do civilu odešel 1. srpna 2002.

Plat 2500 korun za hodinu

Andor Šándor v září 2014 uzavřel s Dopravním podnikem Prahy (DPP) smlouvu na „poradenské služby a odborné konzultace v oblasti bezpečnostní politiky a realizace bezpečnostních opatření“. Smluvní odměna činila 2500 korun za hodinu práce bez DPH.  To je luxusní hodinová sazba i dnes, natož v roce 2014. Co přesně a zda vůbec něco Šándor pro městský dopravní podnik dělal, se Kverulantovi nepodařilo zjistit, jisté je, že DPP objednával každý měsíc od „experta“ Šándora 50 hodin práce. Šándor si tak k výsluhovému příspěvku mohl každý měsíc přičíst ještě 125 tisíc korun. Od září 2014 do roku 2017 tak Andor Šándor dostal vyplaceno od DPP více než 4 miliony korun.

Jiří Šedivý

Profesionální kariéru vojáka z povolání začal Jiří Šedivý za normalizace v roce 1971 po absolvování Vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové. V letech 1971 až 1975 vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. V roce 1985 byl jmenován do funkce velitele 17. tankového pluku v Týně nad Vltavou. Šedivý byl do roku 1989 členem KSČ.

Šedivý se neztratil ani po revoluci. V září 1997 byl ustanoven do funkce velitele pozemního vojska. V květnu 1998 byl jmenován náčelníkem Generálního štábu. V prosinci roku 2002 odešel do civilu v hodnosti armádního generála.

Lobbing jako forma korupce

Jiří Šedivý si po svém odchodu do civilu v srpnu 2003 založil lobbistickou firmu. Jmenuje se Generals s.r.o., tedy česky generálové. Generál Šedivý je jediným společníkem a jediným jednatelem této společnosti.

Šedivý „radil“ firmám, jak uspět při armádních zakázkách. Pracoval pro americkou zbrojovku General Dynamics, která dodala vojákům obrněné transportéry Pandur. Šedivý také prolobboval nákup dražších a horších amerických vrtulníků Bell UH-1Y Venom za 17,3 miliardy korun a Kverulant za to na něj podal v červenci 2023 trestní oznámení.

Z výše uvedeného je zřejmé, že vysloužilí generálové mají přístup do nejvyšších pater armádní hierarchie a kuloárů ministrů obrany. Přitom je stát štědře platí ve formě měsíčního výsluhového příspěvku. Ten se u bývalého armádního generála Šedivého, po třiceti odsloužených letech, v roce 2023 pohybuje kolem 80 000 korun čistého a je pravidelně valorizován.

Tím se česká demokracie zásadně liší od demokracie americké, kde je jasné, kdo je kdo a kdo je placen z čích peněz a kdo zastupuje čí zájmy. „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ ale většinou neplatí pro české generály v záloze. Na rozdíl od USA se lobbisté nikde nemusí registrovat a průchod otáčivými dveřmi ze světa plánování vojenské poptávky do světa jejího uspokojování není nijak krátkodobě ani dlouhodobě limitován.

Kverulant v srpnu 2022 vyzval vládu k naplnění jejích slibů o transparentním způsobu vládnutí, a to nejen přijetím zákona o lobbingu, ale zejména implementací obdobného ustanovení, jako je americký 18 U.S. Code § 207 – Restrictions on former officers, employees, and elected officials of the executive and legislative branches, do zákonů upravujících služební poměr vojáků a příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů. Kverulant zejména navrhuje, aby ten, kdo lobbuje, ztratil nárok na výsluhový příspěvek.

Malá domů v době kovidu

Pražský magistrát si v době kovidové krize, v létě roku 2020 objednal od Šedivého firmy Generals „Provedení řízených rozhovorů s radními hl. m. Prahy a vybranými řediteli odborů MHMP, jejich vyhodnocení a návrhy na optimalizaci Činností orgánu krizového řízeni hl. m, Prahy a Magistrátu hl. m. Prahy při řešeni situace obdobného charakteru.“ Šedivého firma za to dostala 90 750 korun. Potřebnost provedení rozhovorů a kvalitu výstupů, nechť posoudí laskavý čtenář sám. Podle Kverulantova názoru nešlo o nic jiného než o malou domů v době kovidové krize na samé hranici etického jednání. Nikoho by patrně nemělo překvapit, že pod závěrečnou zprávou: „Spolupráce při zpracování Závěrečné zprávy k řešení krizové situace ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru na území hl.m.Prahy“, je vedle Jiřího  Šedivého   podepsán i jeho někdejší stranický kolega v ozbrojených řadách KSČ  Andor Šándor.

Petr Pavel

V našem výčtu dobře zabezpečených bývalých komunistických lampasáků samozřejmě nemůžeme opomenout ani současného prezidenta Petra Pavla. Připomeňme si, že ten byl během listopadových dní roku 1989 profesionálním vojákem, členem KSČ, studentem zpravodajského kurzu, po jehož absolvování se měl stát komunistickým rozvědčíkem na Západě s krycím jménem Pávek.

Civilní zaměstnanci s výsluhovým příspěvkem

Výsluhový příspěvek vojáků, policistů, celníků, hasičů a dozorců má primárně sloužit k sociálnímu zabezpečení těchto osob, když už nejsou schopni vykonávat svoji profesi a jejich uplatnění na trhu práce je z důvodu předchozí vysilující a náročné služby podstatně ztížené. To však zjevně není případ ani bývalého ředitele odboru kontroly, plukovníka Holubce a ani bývalého ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) plukovníka Michala Murína, který si na generálním ředitelství věznic také „přivydělává“.

„Koordinátor koncepcí“

Pavel Holubec nastoupil k Vězeňské službě v roce 1991, nejprve jako chemik ve věznici Valdice. Pak působil jako strážný a dozorce, ale od roku 2008 již obýval pouze kanceláře na generálním ředitelství Vězeňské služby. Nejprve jako metodik pro „výkon vazby a trestu“, pak byl deset let vedoucím oddělení výkonu vazby a trestu a od roku 2022 pak ředitelem odboru kontroly. Z této pozice v hodnosti plukovníka opustil služební poměr. Z kanceláří generálního ředitelství však nezmizel.

Generální ředitel VS ČR generálmajor Simon Michailidis cíleně pro něj svým nařízením zřídil v kanceláři generálního ředitele novou civilní tabulku “Koordinátor koncepcí, strategií a inovací ve VS ČR” ve 13. platové třídě. Bývalý plukovník Holubec, tak od 1.1.2024 ke své výsluze ve výši 59 426 Kč, pobírá i plat „koordinátora“ ve výši cca 54 000 Kč čistého.

Bývalý ředitel GIBS Michal Murín

Dalším bývalým plukovníkem, který je s výsluhou „umístěný“ na Generálním ředitelstvím VS ČR na civilní tabulce, je bývalý ředitel GIBS Michal Murín. Pracuje na personálním oddělení a je zařazen ve vysoké, 14. platové třídě.

Kariéra Murína začala již v 80. letech, kdy byl ve služebním poměru u tehdejšího Sboru národní bezpečnosti, kde byl také členem komunistické strany. Během své policejní kariéry šéfoval Murín například odboru obecné kriminality středočeské policejní správy, vedl kladenskou policii a byl šéfem policejního oddělení Praha-západ. Ředitelem GIBS byl od konce roku 2015 do dubna 2018. V té době se sám rozhodl rezignovat a odejít do civilu. Kolegové ze Seznam zpráv nedávno připomněli že Murín rezignoval krátce předtím, než vyšlo najevo, že měl styky s bývalým detektivem Igorem Gáboríkem, jenž je obžalovaný v kauze Bereta za úniky z policejních databází. Murín u výslechu přiznal, že se Gáborík u něj párkrát zastavil doma. „Ptal se, jak se mám, jak mi roste tráva, kolik budu mít třešní,“ prohlásil tehdy do protokolu Murín.

Omluva nebude

Kverulant výše popsané případy považuje za parazitování na systému sociálního zabezpečení a před uveřejněním tohoto článku vyzval vedení Vězeňské služby k nápravě a omluvě. Generální ředitelství mu dopisem z 6. února 2024 sdělilo, že vše je v nejlepším pořádku: „Zřízení místa koordinátora koncepcí, strategií a inovací ve Vězeňské službě ČR je plně v souladu se zákonem a vychází z aktuální potřeby VS ČR. Prý se „jedná o příliš náročné místo jak co do obsahu činností, tak co do nároků na zkušenost, odbornou zdatnost i pracovní výkon na to, aby mohlo být nazýváno trafikou“.

Vězeňská služba se také ohradila proti částkám, které Pavel Holubec podle Kverulantových informací pobírá: „Dále si vás dovolím upozornit, že částky Vámi uvedené k platovým a výsluhovým náležitostem dotyčné osoby jsou nepravdivé.“  Kverulant však svým zdrojům věří natolik, že částky v tomto textu uváděné ponechal beze změny.

O zaměstnávání bývalého ředitele GIBS Michala Murína na „civilní“ tabulce není v dopise od VS ČR ani zmínka. Stejně tak v dopise není ani sebemenší náznak nějaké omluvy nebo informace o zjednání nápravy.  Proto Kverulant o zneužívání sociálního systému informoval Nejvyšší kontrolní úřad, Vládu a všechny poslance a senátory.

Zneužívání výsluhy u GIBS a Vojenské policie

Generální ředitelství vězeňské správy není jedinou institucí, která zneužívá výsluhy, které náleží těm příslušníkům, kteří do odešli civilu. Uveďme ještě dva příklady.

Bývalý zástupce Národní protidrogové centrály Gabriel Berži s výsluhou 63 tisíc korun nejdříve působil jako IT specialista na ministerstvu vnitra, po vlně kritiky s ním ale resort záhy spolupráci ukončil. Berži pak nastoupil na Generální inspekci bezpečnostních sborů, a to na post koordinátora pro informační a komunikační technologie, přestože IT rozhodně nebylo podle zdrojů z policie jeho silnou stránkou. Na sladký život policejního důchodce upozornil deník Právo.

Podle Aktuálně je podobně zařazeným „výsluhářem“ i bývalý šéf vojenské policie Miroslav Murček, který je s vysokou výsluhou civilním zaměstnancem tohoto sboru. A ze své éry u vojenské policie není v podobném civilním postavení sám.

Zrušme výsluhy těm, kdo dál žijí za peníze od státu

Jak už bylo uvedeno, má se za to, že lidé, kteří vykonávali práci ve služebním poměru jsou náročnou prací tak vysíleni, že toto přilepšení potřebují k budoucímu platu v civilu, protože tam mohou vykonávat jen nějakou nenáročnou a špatně placenou práci.

Kverulant je přesvědčen, že ti vojáci, policisté a bachaři, které dál zaměstnává stát či jiná veřejná instituce nemají mít na výsluhy nárok. Kverulantovým cílem je prosadit takovou změnu zákona, která by nárok na výsluhový příspěvek omezila a která by odebrala výsluhový příspěvek těm bývalým příslušníkům ozbrojených složek, kteří i po odchodu do civilu dál berou veřejné peníze. V červenci 2023 k provedení této legislativní změny vyzval všechny zákonodárce. V prosinci 2023 svoji výzvu znovu zopakoval.

„S ohledem na migrační krizi“

Prosadit změnu ale nebude lehké. Mnoho politiků má mnoho přesvědčivých důvodů si represivní složky předcházet. Tyto důvody však naplno uvádět nemohou a tak si berou na pomoc staré osvědčené bubáky. „Podcenění vnitřní bezpečnosti by nás stálo víc než to, co požadujeme. (…) I s ohledem na migrační krizi a na celkově horšící se bezpečnostní situaci nejen v Evropě chápeme podporu vnitřní bezpečnosti jako zásadní,“ sdělil v listopadu 2023 kolegům z Echo24.cz první místopředseda ANO Karel Havlíček.

Politici ignorují skutečnost, že v České republice v mezinárodním porovnání je policistů poměrně dost. Podle dat Eurostatu z let 2018 a 2020 patří tuzemsko k zemím, kde je podíl policistů na 100 tisíc obyvatel vyšší než průměr EU. Ve srovnání figuruje s 376 policisty na 100 tisíc Čechů na 11. příčce. Průměr činil 334 policistů na 100 tisíc osob.

Prosba o podporu

Kverulant hlídá věrolomné politiky a rozežrané úředníky už od roku 2009. Pomáhejte nám v tom jakkoliv malým, zato však pravidelným darem. 

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima