Městský soud v Praze v čerstvém usnesení ze 2. dubna 2026 potvrdil, že Pojišťovna VZP (PVZP) je povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a otevřel tak Kverulantovi cestu k dalšímu soudnímu tlaku na zveřejnění odměn politika Miroslava Kalouska v orgánech této společnosti. Šance veřejnosti dozvědět se, kolik si vybraní politici v dceřiné firmě VZP vydělávají, tím výrazně vzrostly.
Soud dospěl po provedení testu veřejné instituce k závěru, že PVZP splňuje rozhodující většinu kritérií pro postavení povinného subjektu: jediným akcionářem je VZP, která je sama veřejnou institucí, obsazování orgánů PVZP je plně v rukou VZP a stát tak má prostřednictvím VZP faktický dohled nad činností pojišťovny. V období zákonného monopolu na cestovní zdravotní pojištění cizinců navíc PVZP vykonávala činnost se zjevným veřejným účelem, což soud označil za klíčové.
Monopol a veřejné peníze, ale tajné odměny
PVZP dlouhodobě hospodařila s prostředky z veřejného zdravotního pojištění a až do roku 2023 měla zákonem zajištěný monopol na pojištění léčebných nákladů cizinců. Přesto se společnost i její matka VZP snažily vytrvale tvrdit, že jde o „ryze soukromoprávní“ subjekt, který nemusí zveřejnit ani základní informace o odměňování členů orgánů, včetně Miroslava Kalouska. Tento rozpor mezi veřejným posláním a utajením klíčových finančních údajů soud nyní významně narušil.
Kalousek a další politici v trafikách
Kverulant už dříve zmapoval, že ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven sedí přes stovku politiků a vysokých úředníků s průměrnou odměnou kolem 30 tisíc korun měsíčně za pár dní práce. Miroslav Kalousek si například jako místopředseda správní rady VZP přišel v roce 2022 na 316 tisíc korun, zároveň působil v orgánech PVZP, která mu poskytla další dobře placenou pozici. Zákulisní systém trafik tak dál zůstává výnosným přilepšením pro vybrané, zatímco veřejnost nezná konkrétní částky.
Kverulantův právní maraton
Zápas o zveřejnění odměn v PVZP začal žádostí z března 2023 a od té doby se změnil v maraton mezi VZP, PVZP, Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), Městským soudem a Nejvyšším správním soudem. Nejvyšší správní soud letos v únoru zrušil předchozí odmítavé usnesení Městského soudu a uložil mu, aby nejprve hmotně posoudil, zda je PVZP povinným subjektem – což nyní soud učinil ve prospěch Kverulanta.
Užitečný precedent
Aktuální usnesení Městského soudu nejen potvrzuje, že PVZP je povinným subjektem. Rozhodnutí Městského soudu o povaze PVZP jako povinného subjektu tak přesahuje jednotlivý případ Kalouskových odměn a může do budoucna ovlivnit, jak otevřeně budou dceřiné firmy veřejných institucí nakládat s penězi nás všech.
Podpořte Kverulanta v tomto právním boji
Kverulant od roku 2009 trpělivě odhaluje, jak politici a instituce nakládají s veřejnými prostředky. Jeho práce stojí na darech občanů. Podpořte prosím jeho investigativní činnost a soudní spory alespoň symbolickým příspěvkem na účet 4350490001/5500 nebo přes zabezpečenou darovací bránu na webu Kverulant.org. Každý dar pomáhá měnit věci k lepšímu.
Vojtěch Razima
