Kverulant zarazil velkou trafiku Jaroslava Faltýnka ve VZP a čelí za to žalobě

Jen znalci patrně vědí, že státní Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) má dceřinou společnost Pojišťovna VZP (PVZP), která poskytuje komerční pojištění. Tato dcera získala lobováním Jaroslava Faltýnka (ANO) monopol na pojištění léčebných nákladů cizinců. Šlo o miliardový byznys na úkor běžných komerčních pojišťoven a v rozporu s legislativou EU. Cílem Kverulanta bylo tento nemravný a nezákonný byznys ukončit. To se mu nakonec podařilo a monopol byl přijetím novely příslušného zákona 12. června 2023 zrušen. To vedlo ke zlevnění pojištění o desítky procent. Tím však tato kauza pro Kverulanta neskončila. PVZP podala v létě 2023 na Kverulanta žalobu. Domáhala se stažení všech článků o PVZP z Kverulantových stránek. Městský soud 5. května 2024 žalobu PVZP na Kverulanta zamítl. Nicméně PVZP se proti rozsudku odvolala a spor tak pokračuje.  Prosíme pomozte Kverulantovi zaplatit  vysoké náklady na právní zastoupení v tomto sporu..

Předehra – vyšehradská schůzka

Jaroslav Faltýnek byl v říjnu 2020 donucen rezignovat na funkci prvního místopředsedy hnutí ANO poté, co po vyhlášení opatření proti pandemii nemoci covid-19, obnášející zavření restaurací, z vyšehradské restaurace Rio’s vycházel bez nasazené roušky. Informoval o tom deník Blesk, který k tomu zveřejnil několik fotografií.

Faltýnek se v restauraci sešel s tehdejším ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou, který byl kvůli účasti na této schůzce odvolán z funkce. Zřejmě se řešila témata spojená se zdravotnictvím, jelikož dalším účastníkem byl ředitel ostravské fakultní nemocnice Jiří Havrlant. A shodou okolností byl utajovaným účastníkem schůzky i spolumajitel pojišťovací společnosti Satum Roman Horváth.

Faltýnkův odkaz

Po bývalé dvojce hnutí ANO zůstalo množství případů, kdy zvítězil zájem Faltýnkův nad zájmem veřejným. Jedním z nich byl právě monopol na pojišťování cizinců ze zemí mimo EU. Faltýnek byl svého času skutečně velmi mocný a obratný technolog moci. Dost silný na to, aby se ve sněmovně postavil proti důležitým ministrům z vlastní strany a jim navzdory protlačil „svůj“ zákon dolní komorou. Právě to se Faltýnkovi podařilo v létě 2021.

Monopol

Před monopolem komerční trh s pojištěním cizinců fungoval téměř 13 let. Bylo v něm 75 000 klientů. Jejich zastoupení podle národností většinou kopírovalo celkovou migraci do ČR. Největší zastoupení měly Ukrajina, Rusko, ostatní země bývalého Sovětského svazu a Vietnam. Vyplývá to z analýzy společnosti Fabrika, která provozuje web YesPojisteni.cz.

Pojišťovnou, které veškerý český byznys s pojišťováním cizinců spadl do klína, byla Pojišťovna VZP a. s. (PVZP). Tedy komerční dcera největší tuzemské a státní zdravotní pojišťovny VZP. To pro ni byla velice výhodná pozice. Cizinci ze zemí mimo EU, kteří u nás neměli trvalý pobyt, ale pracovali nebo studovali v Česku, měli povinnost si u ní pojištění platit. Do té doby měli cizinci na výběr z nabídky několika pojišťoven, a na trhu tak alespoň fungovala tržní rivalita, která tlačila ceny spíš níže než výše.

Proč Faltýnek ve sněmovních kuloárech složitě vyjednával průchod zmíněného zákona, zůstává i pro sněmovní insidery trochu záhadou. Podle některých zpráv se Faltýnek dokonce přímo na klubu postavil šéfovi hnutí a tehdejšímu premiérovi Babišovi. Faltýnek měl nicméně v rámci vlastního klubu čiperné spojence. Řada poslanců ANO na toto jednání klubu nerada vzpomíná, od poslance Faltýnka se jim dostalo výhrůžek, že pokud nebudou pro monopol hlasovat, nebudou na kandidátkách. Oficiálně za návrhem monopolu stála dvojice poslanců ANO Věra Adámková a Miloslav Janulík. Oba tehdy seděli v orgánech VZP, a Adámková tehdy dokonce byla předsedkyní správní rady. V jejich zájmu tak bylo, aby nová PVZP monopol získala. Že by do celé věci investoval svůj politický kapitál Faltýnek, aniž by z toho sám něco měl, je krajně nepravděpodobné. Možná si původně politik s přezdívkou „Efko“ připravoval teplé místo ve VZP nebo v PVZP pro sebe.

Není bez zajímavosti, že původně negativní stanovisko klubu ČSSD, které bylo v souladu s negativním stanoviskem ministerstva vnitra tehdejšího předsedy strany Hamáčka, otočil těsně před hlasováním svými přímluvami Michal Hašek, známý pravdomluvný Hamáčkův náměstek.

Proti návrhu přidělit všechny cizince výhradně PVZP se mimo vnitra postavilo jak ministerstvo zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), tak resort financí Aleny Schillerové (ANO). Oba úřady v nesouhlasných stanoviscích k pozměňovacímu návrhu uvedly, že monopol je nevhodné a nefunkční řešení, a navíc varovaly, že je v rozporu s evropským právem. V běžných podmínkách by takový zákon ve sněmovně nemohl projít. Ale stalo se a díky hlasům poslanců ANO a komunistů se cizinecké pojištění nahrnulo do náruče PVZP.

Monopol zvyšuje cenu

Výsledkem vzniku monopolu bylo to, co monopoly dělávají, prudké navýšení cen pojistného. I statisícové částky, spojené především s péčí o děti, nově museli cizinci platit naráz bez možnosti splátek. Faltýnkem protlačený monopol PVZP byl nakonec hospodářsky škodlivý nejen pro cizince, ale i pro české občany. Protože pro některé cizince bylo nově téměř nemožné své rodině pojištění zaplatit, vzrůstal podíl těch nepojištěných, kteří byli v naší republice „na černo“. Ale i těm občas nemocnice poskytují neodkladnou péči. Jenže bez krytí pojišťovnou často zůstal nemocnici za cizincem dluh, na který se pak museli složit daňoví poplatníci.  

Bezvětří kolem monopolu PVZP nepanovalo dlouho. Přeci jenom kodifikovat výše popsanou ničemnost zákonem, který je už na první pohled v rozporu s legislativou EU, je dost silná káva. A tak když Faltýnek nakonec po sérii skandálů ztratil část své moci, přišel na jaře 2022 s návrhem na zrušení monopolu senát. Stalo se tak prostřednictvím senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR.

Dalším střepem do mozaiky je zápis ze zasedání správní rady VZP, který se v roce 2022 dostal na světlo světa. Zachyceny jsou v něm výsledky diskuze, které se účastnili mimo Kalouska i Janulík s Adámkovou. Zápis hovoří o tom, že byl vznesen apel na odložení projednání senátního návrhu na zrušení monopolu. V zápise dokonce stojí konkrétně termín „zaparkování“ návrhu ve sněmovně a jeho neprojednání.

Bývalý ministr spravedlnosti loboval u nastupujícího ministra vnitra

Udržení monopolu PVZP na pojištění cizinců bylo i předmětem setkání, kterého se na podzim 2021 účastnila skupina lidí s velkým vlivem.  Šéf největší zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek, exministr spravedlnosti a nyní vlivný advokát Němec, nastupující ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Večeře se konala v restauraci Papilio ve Vysokém Újezdu u Berouna, kterou spoluvlastní právě bývalý ministr Němec.

„Schůzka, na kterou odkazujete, byla pracovní večeře se zhruba sedmi lidmi, jejímž cílem zřejmě bylo přesvědčit mě, abych coby nastupující ministr podpořil pokračování monopolu VZP na zdravotní pojištění cizinců,“ řekl ministr vnitra Rakušan webu iDnes.cz. Rakušan na dotaz, zda po něm Němec chtěl, aby nerušení monopolu prosazoval, odpověděl: „Přesvědčoval mě o svých argumentech, já jsem mu řekl své. Potom už za mnou nikdy nikoho neposlali, já jsem na klubu vystoupil proti monopolu, stejně jako na plénu. A stejně tak jsem i hlasoval.“

Zaparkování senátního návrhu na odstranění monopolu

Zaparkování návrhu na odstranění monopolu na odstavném parkovišti sněmovny si vzal na starost další politik, místopředseda KDU-ČSL a poslanec Tom Philipp. A úspěšně, projednání senátního návrhu ze 7. března 2022 bylo zahájeno až po půl roce, 12. října 2022. Projednávání pokračovalo 11. ledna 2023 a teprve pak byl návrh zákona předán k projednání výborům. Výsledkem bylo, že garanční výbor pro zdravotnictví dne 8. března 2023 navrhl projednávání tohoto návrhu přerušit.

K dalšímu projednávání se poslanecká sněmovna dostala až 12. dubna 2023. Sněmovní zdravotnický výbor nedoporučil senátní novelu, která by konečně zrušila monopol na zdravotní pojištění cizinců Pojišťovny VZP. Zatímco totiž senátní návrh přišel s tím, že by toto pojištění zahrnující komplexní zdravotní péči mohly poskytovat všechny komerční pojišťovny, většina poslanců zdravotnického výboru by si přála, aby ho měly na starosti pouze dceřiné společnosti zdravotních pojišťoven. Nesmyslnost a účelovost tohoto „řešení“ byly zřejmé a k jeho přijetí by byla nutná úprava dalších zákonů. Než by se tak stalo, tak by monopol PVZP pokračoval.

Nikoho patrně nepřekvapí, že i poslanec Tom Philipp byl na výplatní listině VZP, a to z titulu předsedy správní rady VZP. Tom Philipp je vůbec šikovný člověk. Zejména v získávání na zdravotnictví napojených funkcí. Ve sněmovně je místopředsedou výboru pro zdravotnictví a místopředsedou podvýboru pro oblast financování zdravotnictví a zdravotní pojištění. Dále působil jako přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice. Mezi lety 2014 a 2018 byl také náměstkem ministra zdravotnictví.

Kverulant psal zákonodárcům

Snaha lobbistů počínaje Jaroslavem Faltýnkem zabránit poslanecké sněmovně projednat a schválit senátní návrh na zrušení monopolu byla více než zřejmá. Kverulant 14. března 2023 vyzval všechny zákonodárce, aby konečně odstranili tento nemravný stav. Připomněl poslancům, že byla hrubě pošlapána práva konkurentů PVZP v oblasti komplexního zdravotního pojištění cizinců, když jim během velmi krátké doby bylo znemožněno toto soukromé pojištění nabízet, aniž by jim byly uhrazeny vzniklé náklady.

Kverulant také argumentoval tím, že PVZP značnou část pojistného utrácela za povinné zajištění svých rizik mimo ČR, protože měla malý kapitál. PVZP se tak pohybuje na hranici vyžadující zásah dohledového orgánu. Zákonné povinnosti jí ukládaly buď navýšit použitelný kapitál, nebo snížit rizikový profil pojišťovny. Navýšení použitelného kapitálu bylo při 100% vlastnictví pojišťovny veřejnou zdravotní pojišťovnou problematické, neboť ta hospodařila a hospodaří pouze s prostředky veřejného zdravotního pojištění. Je vůbec otázkou, zda by taková veřejnoprávní pojišťovna, jako je VZP, měla vlastnit jinou právnickou osobu, natož pak komerční pojišťovnu. Na založení 100% dcery PVZP si vedení VZP vzalo z „kasičky“, kam přispívají občané pro případ nemoci, 410 milionů korun.

Počínání VZP i PVZP je v rozporu s platnou evropskou směrnicí Solvency II (Solventnost II). Tato směrnice z roku 2009 kodifikovala a harmonizovala nařízení EU o pojišťovnictví. Směrnice stanovila pravidla o výši kapitálu, který musely pojišťovny EU držet, aby snížily riziko platební neschopnosti.

Konec monopolu Pojišťovny VZP

Ve středu 12. června 2023 byl monopol PVZP na zdravotní pojištění cizinců s dlouhodobým pobytem v Česku konečně zrušen. Stalo se tak přijetím senátního návrhu Poslaneckou sněmovnou.  Novela umožnila cizincům do tří měsíců vypovědět smlouvu s PVZP a pojistit se u pojišťovny podle vlastního uvážení. Pojišťovny podle novely musí obnovit cestovní zdravotní pojištění pojištěnci, který o to projeví zájem. To brání situacím, že by nemocný cizinec zůstal na českém území nepojištěn. Navíc novela zvýšila limit pojistného plnění na 400 000 eur (zhruba deset milionů Kč).

Zdravotní pojištění cizinců po zrušení monopolu zlevnilo

K prodeji komerčního pojištění cizinců se přihlásily všechny pojišťovny, které na trhu působily před monopolem, tedy Slavia pojišťovna, Uniqa, Inter Partner Asistance ze skupiny AXA Partners, Maxima pojišťovna, SV pojišťovna (dříve ERGO) a pojišťovna Vitalitas, která je dcerou Oborové zdravotní pojišťovny.

Zrušení monopolu PVZP přineslo snížení pojistného až o 40 procent. Roční sazby se na podzim 2023 pohybovaly okolo 23 000 korun, před zrušením to bylo 30 000 korun. Studentská roční sazba činila kolem 16 000 korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Fabrika, která provozuje web YesPojisteni.cz.

Kverulant je rád, že politici konečně monopol PVZP zrušili a že došlo k tak významnému poklesu cen pojistného při současném zvýšení pojistných limitů. Kdyby monopol nebyl zrušen, tak by pravděpodobně následovaly sankce ze strany Evropské komise za porušování závazků vůči EU, jejíž realizace by nepoškodila ani Jaroslava Faltýnka, ani ostatní politiky, ale český stát. V případě nezrušení monopolu by hrozily i mezinárodní arbitráže od pojišťoven, kterým monopol PVZP sebral byznys. Jak takové arbitráže pro český stát dopadají, dobře ilustruje série proher v kauze Diag Human.

Odškodné 36 milionů pro pojišťovnu Slavia za nezákonný monopol

V srpnu 2024 přiznal prvoinstanční soud Slavia pojišťovně náhradu škody ve výši 36 milionů korun, za to, že změnou zákona přišla o možnost nabízet cizincům zdravotní pojištění. Informoval o tom web Hospodářských novin (HN). Odškodné má Slavii hradit Ministerstvo financí, které zodpovídá za škodu způsobenou při výkonu veřejné správy.

Výše náhrady škody vychází z analýzy znalecké kanceláře Apogeo, když posoudila dosavadní příjmy pojišťovny právě ze zdravotního pojištění cizinců v době, než jí změna zákona zakázala tuto službu provozovat. Navíc musí ministerstvo podle HN uhradit 2,5 milionu na nákladech řízení.

Slavia pojišťovna je zatím jediná, kdo žalobu podal, ostatní pojišťovny se ještě mohou přidat a mají šanci uspět. Promlčecí lhůta je v tomto případě tři roky. Novela sice začala platit od počátku srpna 2021, ale náhrada škody se počítá ke každému dni, který nemohly svou činnost vykonávat.

Pojišťovna VZP zažalovala Kverulanta

Pojišťovna VZP na Kverulantova zjištění a zejména na jeho dopis zákonodárcům zareagovala typicky papalášským způsobem. Zaslala Kverulantovi výhružný dopis. Píše se v něm to, co v obvyklých výhružných dopisech. Pokud Kverulant ve lhůtě deseti dnů svůj článek neodstraní, bude následovat žaloba. Kverulant je na podobné výhrůžky zvyklý, a tak se zachoval jako obvykle. Nenechal se vydírat, svůj článek nestáhl.

Následovala další výhrůžka.  PVZP v ní neuvedla téměř nic nového, snad jen že Kverulantovi stanoví nové ultimátum. Tentokrát měl svůj článek odstranit do 16. dubna 2023. Ani tehdy se Kverulant výhrůžek nezalekl a svůj článek nestáhl.

Kverulant je přesvědčen, že veřejně kritizovat papaláše za jejich ničemnosti je nanejvýš nutné a bez takové kritiky by se demokracie stala pouze soubojem konkurenčních gangů. V létě roku 2023 přišel další útok na toto přesvědčení. PVZP podala na Kverulanta žalobu. PVZP se v ní domáhala stažení všech článků o PVZP a uveřejnění omluvy.

První jedná v této bylo nařízeno na pondělí 6. května 2024 u Městského soudu. Soudce vyjádřil předběžný názor, že Kverulantovy články nepřekročily hranice oprávněné kritiky a vyzval právní zástupkyni PVZP, aby žalobu vzala zpět. To však advokátka PVZP neučinila, prý klient na žalobě trvá. Totéž se opakovalo na druhém jednání 29. května. Teprve jednání 5. června 2024 přineslo rozsudek. Městský soud žalobu PVZP zcela proti Kverulantovi zamítl.

Odvolání PVZP

Pojišťovna VZP se proti zamítavému rozsudku 16.7.2024odvolala. Svoje blanketní odvolání  v srpnu 2024na  výzvu soudu doplnila. PVZP se v odvolává proti zamítnutí žaloby na odstranění klíčových výroků z uveřejněných článků. Žalobkyně zpochybňuje rozhodnutí první instance o náhradě nákladů řízení, které Kverulantovi přiznalo refundaci části nákladů na právní zastoupení.  PVZP  navrhuje, aby odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc k novému posouzení, případně sám rozhodl o uložení povinnosti odstranit konkrétní výroky z článku a uhradit náklady řízení.

Kontrola placení pojistného za 10 let

Koncem ledna 2024 vystupňovala VZP tlak na Kverulanta dalším útokem. Oznámila mu zahájení „provedení kontroly plateb pojistného na veřejné zdravotní pojištění a dodržování ostatních povinností plátce pojistného pojištění a dodržování ostatních povinností plátce pojistného“. Kontrola se zabývala „dodržování oznamovací povinnosti, stanovení vyměřovacích základů a výše pojistného, dodržování termínů splatnosti pojistného“ od listopadu 2014.

VZP bude Kverulantovi vracet 200 korun

Protokol o provedené kontrole obdržel Kverulant počátkem března 2024. Jedinými „pochybení“, kterých se Kverulant za posledních deset let dopustil bylo, že uhradil pojistné za červenec 2015 v jiné, větší výši, než činil předpis pojistného, čímž mu vznikl přeplatek pojistného ve výši 200 korun a to, že měsíční pojistné za duben 2015 a pak za červenec 2015 uhradil o několik dnů později. Nicméně podle § 18 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb. se penále za toto bagatelní pochybení nepředepíše, neboť nepřesahuje 100,00 Kč za jeden kalendářní rok. Potrženo, sečteno, VZP bude Kverulantovi vracet 200 korun.

Kverulant se domnívá, že zastavení Faltýnkovy trafiky není jediným důvodem proč na něj největší státní pojišťovna „zaklekla“. Dalším důvodem bylo nejspíš i to, že Kverulant zmapoval, kdo sedí ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven. Zjistil, že jsou plné rozežraných politiků a vysokých státních úředníků.

Padesát trafik

Správní radu VZP tvoří celkem 30 členů, z čehož 10 členů je jmenováno vládou a 20 členů voleno Poslaneckou sněmovnou. Patrně nikoho nepřekvapí, že členy správní rady jsou politici napříč politickým spektrem. Podobné je to s členy dozorčí rady. Ta má 13 členů, z toho 10 členů je voleno dolní komorou parlamentu a 3 členy jmenuje vláda na návrh ministra zdravotnictví, ministra financí a ministra práce a sociálních věcí. Celkem tak mají politici ve VZP čtyřicet tři trafik. Ke čtyřiceti třem trafikám ve VZP je tak nutno ještě připočítat pět členů dozorčí rady PVZP a čtyři členy správní rady PVZP. Dohromady tak mají politici v obou pojišťovnách více než padesát trafik.

Práce ve statutárních orgánech rozhodně není časově náročná. Správní rada VZP se schází obvykle maximálně 12krát do roka a dozorčí 6krát. Průměrně si člen správní či dozorčí rady přijde na téměř 290 tisíc korun ročně. To je v průměru téměř 27 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Za sledované období, tedy od roku 2017 do roku 2022 si tak politici uloupli z veřejného zdravotního pojištění 78 milionů korun.

Hlídač státu stát nehlídá, ale vytváří

Smutným překvapením objeveným při analýze všech dat bylo pro Kverulanta zjištění, že členem správní rady VZP je od roku 2022 i Michal Bláha, zakladatel a ředitel skvělého protikorupčního nástroje Hlídač státu. Podobně jako Kverulant měl i Michal Bláha před lety odvahu začít kontrolovat, jak politici, úředníci a stát zacházejí s našimi penězi. Díky němu a jeho Hlídači státu se dají vyhledávat informace o smlouvách, úřadech, politicích a kontrolovat toky veřejných peněz.

Od února 2022 Michal Bláha o velkých tocích veřejných peněz sám spolurozhoduje. Zvláště bolestivé je to například v případě, na který v lednu 2023 upozornil Radek Nohl ze Seznam Zpráv. Jde o to, že VZP plánuje rozdělit mezi čtyři zdravotnická zařízení odhadem 403 milionů korun a část získá i soukromá nemocnice, jejímž vlastníkem je poradce premiéra Petra Fialy.

Odměna 1,6 milionu pro šéfa VZP

Ani další Nohlovo odhalení nevyznívá pro členy správní rady VZP, a tedy ani pro Michala Bláhu příliš příznivě. V březnu 2024 vyšlo najevo, že řediteli VZP Zdeňku Kabátkovi zvýšila správní rada VZP v prosinci 2021 plat o téměř dvě třetiny. Místo 225 tisíc, které měsíčně bral od svého nástupu do čela VZP v roce 2012, činí nyní jeho pravidelný měsíční příjem 355 tisíc korun. K tomu mu navíc správní rada VZP, už za Michala Bláhy, schválila za rok 2022 roční odměnu 1,3 milionu korun a za rok 2023 už to bylo 1,6 milionu korun.

Konflikt zájmů

Do funkce dosadili Bláhu politici z Pirátské strany. Kverulant je přesvědčen, že je možné stát buď vytvářet, podílet se na chodu jeho velké instituce, nebo jej kontrolovat, potažmo že politiky je možné buď kontrolovat, nebo se s nimi kamarádit. Dělat obojí najednou je konflikt zájmů.

Obzvláště bolestivě tento konflikt zájmu vyniká, když si uvědomíme, že ředitel a zakladatel watchdogu Hlídač státu Michal Bláha je vrcholným představitelem instituce, která na jiný watchdog posílá hloubkové kontroly a vede proti němu soudní účelový spor.

Prosba o podporu

Útok VZP v podobě hloubkové kontroly placení pojistného Kverulant úspěšně odrazil. Vyhrál i prvoinstanční soud ve kterém ho PVZP žalovala za to, že o ní nehezky píše, Tím však soudy s PVZP ještě neskončily. PVZP se totiž odvolala a Kverulanta tak čeká pokračování nákladné právní bitvy. To ho však neodradí a bude dál pokračovat  v kontrole politiků. Kontrolujte je s Kverulantem  finanční podporou jeho úsilí.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima

Jak už bylo uvedeno, členem správní rady VZP je od roku 2022 i Michal Bláha, zakladatel a ředitel skvělého protikorupčního nástroje Hlídač státu. Ředitel Kverulanta Vojtěch Razima to považuje za ukázkový konflikt zájmů. Michal Bláha v tom problém nevidí a poukazuje na to, že jeho působení v VZP státu šetří miliardy a proto uveřejňujeme jeho reakci z 10 září 2024:

Vojtěch Razima, zakladatel Kverulanta, mě kritizuje, že jsem – přes svou roli ředitele Hlídače státu – současně členem správní rady VZP (SR VZP).

Je přesvědčen, že je možné organizaci buď zvenku kontrolovat anebo s ní kolaborovat.

Mrzí mě, že jako zkušený praktik, právník i bojovník za transparentnost zcela opomíjí, že hlavní činností členů SR VZP je kontrola hospodaření a managementu VZP. Jako člen správní rady mám přístup k mnohem detailnějším informacím o hospodaření VZP, než nezávislý pozorovatel z venku. A z pozice člena správní rady dokážu aktivně zastavit miliardové kšefty, o kterých se Kverulant ani nedozví. Minulý rok se mi podařilo zastavit tunel ve VZP za 4 miliardy Kč. Tento tunel jsme se v Hlídači snažili marně zastavit roky – vedení VZP veřejný tlak ignorovalo. Ale jako člen správní rady jsem měl možnost tento problém představit ostatním členům a získat přístup k detailním interním dokumentům, které po srovnání s našimi analýzami WatchdogAnalytics.cz jednoznačně ukázali na lži najatého znalce i managementu u zakázky za 8 miliard Kč a dotlačil vedení VZP ke zrušení této zakázky.

Stejným způsobem aktivně ovlivňuji smluvní politiku VZP či mediálně vděčná pravidla odměňování ředitele VZP. Správní rada je kolektivní orgán, který rozhoduje většinově a bohužel mé návrhy nebyly vždy přijaty, ale opakovaně se mi podařilo rozhodnutí změnit k lepšímu. Jako člen správní rady jsem opakovaně navrhl zcela jiná kritéria odměňování ředitele VZP hodnotící dostupnost zdravotní péče či transparentní výběrové řízení na ředitele VZP, které však větší část správní rady VZP před pár dny odmítla.

Peníze, které jako člen správní rady VZP dostávám, není “úplatek VZP” za mlčení, ale odměna čas a studium měsíčně stovek stránek podkladů, o kterých jednáme. Já ve správní radě zastupuji (přesně v souladu se zákonem) zájmy pojištěnců VZP, nikoliv zájmy politických stran či samotné VZP.

Zrušením tunelu za 4 miliardy je jednoznačným potvrzením mé práce jako hlídače ve VZP. V ČR je prakticky nemožné najít neziskovou organizaci jako Hlídač státu, která by za sebou měla úspory v miliardách Kč (k VZP ještě 1 mld Kč na GFŘ) a stovky dalších hotových projektů a protikorupčních kroků.

  Michal  Bláha

PS: boj Kverulanta s Pojišťovnou VZP aktivně sleduji, dokonce jsem se ze své pozice pokusil tento spor mírnit. Pojišťovna VZP však zcela odmítá jakoukoliv kontrolu a zásahy ze strany správní rady VZP (podle mě protizákonně), a to takovým způsobem, že již několik měsíců připravuji právní argumentaci pro soudní spor, který v této věci pravděpodobně vyvolám. Tento spor – který budu hradit plně z vlastních prostředků – definitivně rozhodne, zda má Pojišťovna VZP podléhat veřejné kontrole nejen správní rady VZP, ale také nezávislých organizací jako je Hlídač státu či Kverulant.