Nahoru

Kverulant zarazil velkou trafiku Jaroslava Faltýnka ve VZP a čelí za to žalobě a hloubkové kontrole placení pojistného

Twitter

Jen znalci patrně vědí, že státní Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) má dceřinou společnost Pojišťovna VZP (PVZP), která poskytuje komerční pojištění. Tato dcera získala lobováním Jaroslava Faltýnka (ANO) monopol na pojištění léčebných nákladů cizinců. Šlo o miliardový byznys na úkor běžných komerčních pojišťoven a v rozporu s legislativou EU. Cílem Kverulanta bylo donutit stát ukončit tento nemravný a nezákonný byznys. To se mu nakonec podařilo a monopol byl přijetím novely příslušného zákona 12. června 2023 zrušen. To vedlo ke zlevnění pojištění o desítky procent. Tím však tato kauza pro Kverulanta neskončila.  PVZP podala v létě 2023 na Kverulanta žalobu. Domáhá se stažení této kauzy z Kverulantových stránek. V lednu 2024 přidala VZP k žalobě ještě zahájení kontroly placení zdravotního pojištění za Kverulantovi zaměstnance za posledních 10 let. Kverulant usvědčuje věrolomné politiky již od roku 2009 a tlaku VZP se nepodvolí. Usvědčujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.

Jaroslav Faltýnek Foto: Profimedia

Předehra – vyšehradská schůzka

Jaroslav Faltýnek byl v říjnu 2020 donucen rezignovat na funkci prvního místopředsedy hnutí ANO poté, co po vyhlášení opatření proti pandemii nemoci covid-19, obnášející zavření restaurací, z vyšehradské restaurace Rio’s vycházel bez nasazené roušky. Informoval o tom deník Blesk, který k tomu zveřejnil několik fotografií.

Faltýnek se v restauraci sešel s tehdejším ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou, který byl kvůli účasti na této schůzce odvolán z funkce. Zřejmě se řešila témata spojená se zdravotnictvím, jelikož dalším účastníkem byl ředitel ostravské fakultní nemocnice Jiří Havrlant. A shodou okolností byl utajovaným účastníkem schůzky i spolumajitel pojišťovací společnosti Satum Roman Horváth. Ten je podle našeho zdroje přítelem tehdejší místopředsedkyně představenstva PVZP Haliny Trskové.

Faltýnkův odkaz

Po bývalé dvojce hnutí ANO zůstalo množství případů, kdy zvítězil zájem Faltýnkův nad zájmem veřejným. Jedním z nich byl právě monopol na pojišťování cizinců ze zemí mimo EU. Faltýnek byl svého času skutečně velmi mocný a obratný technolog moci. Dost silný na to, aby se ve sněmovně postavil proti důležitým ministrům z vlastní strany a jim navzdory protlačil „svůj“ zákon dolní komorou. Právě to se Faltýnkovi podařilo v létě 2021.

Monopol

Před monopolem komerční trh s pojištěním cizinců fungoval téměř 13 let. Bylo v něm 75 000 klientů. Jejich zastoupení podle národností většinou kopírovalo celkovou migraci do ČR. Největší zastoupení měly Ukrajina, Rusko, ostatní země bývalého Sovětského svazu a Vietnam. Vyplývá to z analýzy společnosti Fabrika, která provozuje web YesPojisteni.cz.

Pojišťovnou, které veškerý český byznys s pojišťováním cizinců spadl do klína, byla Pojišťovna VZP a. s. (PVZP). Tedy komerční dcera největší tuzemské a státní zdravotní pojišťovny VZP. To pro ni byla velice výhodná pozice. Cizinci ze zemí mimo EU, kteří u nás neměli trvalý pobyt, ale pracovali nebo studovali v Česku, měli povinnost si u ní pojištění platit. Do té doby měli cizinci na výběr z nabídky několika pojišťoven, a na trhu tak alespoň fungovala tržní rivalita, která tlačila ceny spíš níže než výše.

Proč Faltýnek ve sněmovních kuloárech složitě vyjednával průchod zmíněného zákona, zůstává i pro sněmovní insidery trochu záhadou. Podle některých zpráv se Faltýnek dokonce přímo na klubu postavil šéfovi hnutí a tehdejšímu premiérovi Babišovi. Faltýnek měl nicméně v rámci vlastního klubu čiperné spojence. Řada poslanců ANO na toto jednání klubu nerada vzpomíná, od poslance Faltýnka se jim dostalo výhrůžek, že pokud nebudou pro monopol hlasovat, nebudou na kandidátkách. Oficiálně za návrhem monopolu stála dvojice poslanců ANO Věra Adámková a Miloslav Janulík. Oba tehdy seděli v orgánech VZP, a Adámková tehdy dokonce byla předsedkyní správní rady. V jejich zájmu tak bylo, aby nová PVZP monopol získala. Že by do celé věci investoval svůj politický kapitál Faltýnek, aniž by z toho sám něco měl, je krajně nepravděpodobné. Možná si původně politik s přezdívkou „Efko“ připravoval teplé místo ve VZP nebo v PVZP pro sebe.

Není bez zajímavosti, že původně negativní stanovisko klubu ČSSD, které bylo v souladu s negativním stanoviskem ministerstva vnitra tehdejšího předsedy strany Hamáčka, otočil těsně před hlasováním svými přímluvami Michal Hašek, známý pravdomluvný Hamáčkův náměstek.

Proti návrhu přidělit všechny cizince výhradně PVZP se mimo vnitra postavilo jak ministerstvo zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), tak resort financí Aleny Schillerové (ANO). Oba úřady v nesouhlasných stanoviscích k pozměňovacímu návrhu uvedly, že monopol je nevhodné a nefunkční řešení, a navíc varovaly, že je v rozporu s evropským právem. V běžných podmínkách by takový zákon ve sněmovně nemohl projít. Ale stalo se a díky hlasům poslanců ANO a komunistů se cizinecké pojištění nahrnulo do náruče PVZP.

Monopol zvyšuje cenu

Výsledkem vzniku monopolu bylo to, co monopoly dělávají, prudké navýšení cen pojistného. I statisícové částky, spojené především s péčí o děti, nově museli cizinci platit naráz bez možnosti splátek. Faltýnkem protlačený monopol PVZP byl nakonec hospodářsky škodlivý nejen pro cizince, ale i pro české občany. Protože pro některé cizince bylo nově téměř nemožné své rodině pojištění zaplatit, vzrůstal podíl těch nepojištěných, kteří byli v naší republice „na černo“. Ale i těm občas nemocnice poskytují neodkladnou péči. Jenže bez krytí pojišťovnou často zůstal nemocnici za cizincem dluh, na který se pak museli složit daňoví poplatníci.  

Bezvětří kolem monopolu PVZP nepanovalo dlouho. Přeci jenom kodifikovat výše popsanou ničemnost zákonem, který je už na první pohled v rozporu s legislativou EU, je dost silná káva. A tak když Faltýnek nakonec po sérii skandálů ztratil část své moci, přišel na jaře 2022 s návrhem na zrušení monopolu senát. Stalo se tak prostřednictvím senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR.

Dalším střepem do mozaiky je zápis ze zasedání správní rady VZP, který se v roce 2022 dostal na světlo světa. Zachyceny jsou v něm výsledky diskuze, které se účastnili mimo Kalouska i Janulík s Adámkovou. Zápis hovoří o tom, že byl vznesen apel na odložení projednání senátního návrhu na zrušení monopolu. V zápise dokonce stojí konkrétně termín „zaparkování“ návrhu ve sněmovně a jeho neprojednání.

Bývalý ministr spravedlnosti loboval u nastupujícího ministra vnitra

Udržení monopolu PVZP na pojištění cizinců bylo i předmětem setkání, kterého se na podzim 2021 účastnila skupina lidí s velkým vlivem.  Šéf největší zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek, exministr spravedlnosti a nyní vlivný advokát Němec, nastupující ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Večeře se konala v restauraci Papilio ve Vysokém Újezdu u Berouna, kterou spoluvlastní právě bývalý ministr Němec.

„Schůzka, na kterou odkazujete, byla pracovní večeře se zhruba sedmi lidmi, jejímž cílem zřejmě bylo přesvědčit mě, abych coby nastupující ministr podpořil pokračování monopolu VZP na zdravotní pojištění cizinců,“ řekl ministr vnitra Rakušan webu iDnes.cz. Rakušan na dotaz, zda po něm Němec chtěl, aby nerušení monopolu prosazoval, odpověděl: „Přesvědčoval mě o svých argumentech, já jsem mu řekl své. Potom už za mnou nikdy nikoho neposlali, já jsem na klubu vystoupil proti monopolu, stejně jako na plénu. A stejně tak jsem i hlasoval.“

Zaparkování senátního návrhu na odstranění monopolu

Zaparkování návrhu na odstranění monopolu na odstavném parkovišti sněmovny si vzal na starost další politik, místopředseda KDU-ČSL a poslanec Tom Philipp. A úspěšně, projednání senátního návrhu ze 7. března 2022 bylo zahájeno až po půl roce, 12. října 2022. Projednávání pokračovalo 11. ledna 2023 a teprve pak byl návrh zákona předán k projednání výborům. Výsledkem bylo, že garanční výbor pro zdravotnictví dne 8. března 2023 navrhl projednávání tohoto návrhu přerušit.

K dalšímu projednávání se poslanecká sněmovna dostala až 12. dubna 2023. Sněmovní zdravotnický výbor nedoporučil senátní novelu, která by konečně zrušila monopol na zdravotní pojištění cizinců Pojišťovny VZP. Zatímco totiž senátní návrh přišel s tím, že by toto pojištění zahrnující komplexní zdravotní péči mohly poskytovat všechny komerční pojišťovny, většina poslanců zdravotnického výboru by si přála, aby ho měly na starosti pouze dceřiné společnosti zdravotních pojišťoven. Nesmyslnost a účelovost tohoto „řešení“ byly zřejmé a k jeho přijetí by byla nutná úprava dalších zákonů. Než by se tak stalo, tak by monopol PVZP pokračoval.

Nikoho patrně nepřekvapí, že i poslanec Tom Philipp byl na výplatní listině VZP, a to z titulu předsedy správní rady VZP. Tom Philipp je vůbec šikovný člověk. Zejména v získávání na zdravotnictví napojených funkcí. Ve sněmovně je místopředsedou výboru pro zdravotnictví a místopředsedou podvýboru pro oblast financování zdravotnictví a zdravotní pojištění. Dále působil jako přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice. Mezi lety 2014 a 2018 byl také náměstkem ministra zdravotnictví.

Kverulant psal zákonodárcům

Snaha lobbistů počínaje Jaroslavem Faltýnkem zabránit poslanecké sněmovně projednat a schválit senátní návrh na zrušení monopolu byla více než zřejmá. Kverulant 14. března 2023 vyzval všechny zákonodárce, aby konečně odstranili tento nemravný stav. Připomněl poslancům, že byla hrubě pošlapána práva konkurentů PVZP v oblasti komplexního zdravotního pojištění cizinců, když jim během velmi krátké doby bylo znemožněno toto soukromé pojištění nabízet, aniž by jim byly uhrazeny vzniklé náklady.

Kverulant také argumentoval tím, že PVZP značnou část pojistného utrácela za povinné zajištění svých rizik mimo ČR, protože měla malý kapitál. PVZP se tak pohybuje na hranici vyžadující zásah dohledového orgánu. Zákonné povinnosti jí ukládaly buď navýšit použitelný kapitál, nebo snížit rizikový profil pojišťovny. Navýšení použitelného kapitálu bylo při 100% vlastnictví pojišťovny veřejnou zdravotní pojišťovnou problematické, neboť ta hospodařila a hospodaří pouze s prostředky veřejného zdravotního pojištění. Je vůbec otázkou, zda by taková veřejnoprávní pojišťovna, jako je VZP, měla vlastnit jinou právnickou osobu, natož pak komerční pojišťovnu. Na založení 100% dcery PVZP si vedení VZP vzalo z „kasičky“, kam přispívají občané pro případ nemoci, 410 milionů korun.

Pojišťovna VZP / ČTK / Petr Švancara

Počínání VZP i PVZP je v rozporu s platnou evropskou směrnicí Solvency II (Solventnost II). Tato směrnice z roku 2009 kodifikovala a harmonizovala nařízení EU o pojišťovnictví. Směrnice stanovila pravidla o výši kapitálu, který musely pojišťovny EU držet, aby snížily riziko platební neschopnosti.

Konec monopolu Pojišťovny VZP

Ve středu 12. června 2023 byl monopol PVZP na zdravotní pojištění cizinců s dlouhodobým pobytem v Česku konečně zrušen. Stalo se tak přijetím senátního návrhu Poslaneckou sněmovnou.  Novela umožnila cizincům do tří měsíců vypovědět smlouvu s PVZP a pojistit se u pojišťovny podle vlastního uvážení. Pojišťovny podle novely musí obnovit cestovní zdravotní pojištění pojištěnci, který o to projeví zájem. To brání situacím, že by nemocný cizinec zůstal na českém území nepojištěn. Navíc novela zvýšila limit pojistného plnění na 400 000 eur (zhruba deset milionů Kč).

Zdravotní pojištění cizinců po zrušení monopolu zlevnilo

K prodeji komerčního pojištění cizinců se přihlásily všechny pojišťovny, které na trhu působily před monopolem, tedy Slavia pojišťovna, Uniqa, Inter Partner Asistance ze skupiny AXA Partners, Maxima pojišťovna, SV pojišťovna (dříve ERGO) a pojišťovna Vitalitas, která je dcerou Oborové zdravotní pojišťovny.

Zrušení monopolu PVZP přineslo snížení pojistného až o 40 procent. Roční sazby se na podzim 2023 pohybovaly okolo 23 000 korun, před zrušením to bylo 30 000 korun. Studentská roční sazba činila kolem 16 000 korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Fabrika, která provozuje web YesPojisteni.cz.

Kverulant je rád, že politici konečně monopol PVZP zrušili a že došlo k tak významnému poklesu cen pojistného při současném zvýšení pojistných limitů. Kdyby monopol nebyl zrušen, tak by pravděpodobně následovaly sankce ze strany Evropské komise za porušování závazků vůči EU, jejíž realizace by nepoškodila ani Jaroslava Faltýnka, ani ostatní politiky, ale český stát. V případě nezrušení monopolu by hrozily i mezinárodní arbitráže od pojišťoven, kterým monopol PVZP sebral byznys. Jak takové arbitráže pro český stát dopadají, dobře ilustruje série proher v kauze Diag Human.

Pojišťovna VZP zažalovala Kverulanta

Pojišťovna VZP na Kverulantova zjištění a zejména na jeho dopis zákonodárcům zareagovala typicky papalášským způsobem. Zaslala Kverulantovi výhružný dopis. Píše se v něm to, co v obvyklých výhružných dopisech. Pokud Kverulant ve lhůtě deseti dnů svůj článek neodstraní, bude následovat žaloba. Kverulant je na podobné výhrůžky zvyklý, a tak se zachoval jako obvykle. Nenechal se vydírat, svůj článek nestáhl.

Následovala další výhrůžka.  PVZP v ní neuvedla téměř nic nového, snad jen že Kverulantovi stanoví nové ultimátum. Tentokrát měl svůj článek odstranit do 16. dubna 2023. Ani tehdy se Kverulant výhrůžek nezalekl a svůj článek nestáhl.

Kverulant je přesvědčen, že veřejně kritizovat papaláše za jejich ničemnosti je nanejvýš nutné a bez takové kritiky by se demokracie stala pouze soubojem konkurenčních gangů. V létě roku 2023 přišel další útok na toto přesvědčení. PVZP podala na Kverulanta žalobu. PVZP se v ní domáhá stažení této kauzy a uveřejnění omluvy.

Právníci PVZP však pravděpodobně vědí, že šance právnické osoby na náhradu škody neoprávněným zásahem do její pověsti jsou po zveřejnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 23 Cdo 327/2021 prakticky nulové. Pravděpodobně proto svoji žalobu doplnili ještě o žalobní nárok fyzické osoby, tehdejší místopředsedkyně představenstva PVZP, Ing. Haliny Trskové, o které je v Kverulantově textu jen jediná malá zmínka v souvislosti s účastníky pověstné Vyšehradské schůzky z roku 2020.

Předmětnou žalobu zaslala PVZP Obvodnímu soudu pro Prahu 10. Kverulant namítal nesprávnost takového postupu a Vrchní soud mu dal v prosinci 2023 zapravdu a žalobu rozdělil na dvě. Ve věci žaloby PVZP na ochranu její pověsti určil jako příslušný krajský, tedy konkrétně Městský soud v Praze. Ve věci žaloby Ing. Trskové určil k projednání Obvodní soud pro Prahu 10.

Kontrola placení pojistného za 10 let

Koncem ledna 2024 vystupňovala VZP tlak na Kverulanta dalším útokem. Oznámila mu zahájení „provedení kontroly plateb pojistného na veřejné zdravotní pojištění a dodržování ostatních povinností plátce pojistného pojištění a dodržování ostatních povinností plátce pojistného“. Kontrolovat se bude „dodržování oznamovací povinnosti, stanovení vyměřovacích základů a výše pojistného, dodržování termínů splatnosti pojistného“ od listopadu 2014.

Kverulant se domnívá, že zastavení Faltýnkovy trafiky není jediným důvodem proč na něj největší státní pojišťovna „zaklekla“. Dalším důvodem je nejspíš i to, že Kverulant zmapoval, kdo sedí ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven. Zjistil, že jsou plné rozežraných politiků a vysokých státních úředníků.

Dalších 50 trafik

Správní radu VZP tvoří celkem 30 členů, z čehož 10 členů je jmenováno vládou a 20 členů voleno Poslaneckou sněmovnou. Patrně nikoho nepřekvapí, že členy správní rady jsou politici napříč politickým spektrem. Podobné je to s členy dozorčí rady. Ta má 13 členů, z toho 10 členů je voleno dolní komorou parlamentu a 3 členy jmenuje vláda na návrh ministra zdravotnictví, ministra financí a ministra práce a sociálních věcí. Celkem tak mají politici ve VZP čtyřicet tři trafik. Ke čtyřiceti třem trafikám ve VZP je tak nutno ještě připočítat pět členů dozorčí rady PVZP a čtyři členy správní rady PVZP. Dohromady tak mají politici v obou pojišťovnách více než padesát trafik.

Zleva předseda Tom Philipp, místopředseda Miroslav Kalousek, místopředsedkyně Věra Adámková a ředitel Zdeněk Kabátek na tiskové konferenci po jednání Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, 30. ledna 2023 / ČTK / Šulová Kateřina

Práce ve statutárních orgánech rozhodně není časově náročná. Správní rada VZP se schází obvykle maximálně 12krát do roka a dozorčí 6krát. Průměrně si člen správní či dozorčí rady přijde na téměř 290 tisíc korun ročně. To je v průměru téměř 27 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Za sledované období, tedy od roku 2017 do roku 2022 si tak politici uloupli z veřejného zdravotního pojištění 78 milionů korun.

Prosba o podporu

Kverulant hlídá věrolomné politiky a rozežrané úředníky už od roku 2009 a tlaku VZP se nepodvolí. Hlídejte je s námi finanční podporou našeho úsilí.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima

Twitter