Kverulant.org už třetím rokem ukazuje, jak impotence Ministerstva obrany při nákupech zbraní oslabuje obranyschopnost Česka a zároveň okrádá daňové poplatníky. Na konkrétním příběhu jihočeského překupníka CB servis centrum a ignorovaných maržích porovnává, kolik státu u pokladen skutečně mizí při nákupech přes překupníka, přímo od výrobce a přes státní podnik.

Jak Kverulant informoval, alternativou k dodávkám kulometů od překupníka CB servis centrum (CB) byla Česká zbrojovka, a.s. (CZUB). Ta je výrobcem lehkých palných zbraní, ale také je schopna je dovézt, pokud se jí to ekonomicky vyplatí. To však neplatí v situaci, kdy jsou zbraně pořizovány takzvaně „salámovou metodou“ – na začátku akvizičního procesu jde o jednotky kusů, ale po dvaceti letech jsou to tisíce. Alternativou je i pořízení zbraní přes státní podnik v působnosti Ministerstva obrany. Tím mohl být Vojenský technický ústav, s.p. (VTU), který v jedné z částí dlouhého příběhu pořizovaní kulometů prováděl jeho zkoušky.

Kverulant tak nabízí srovnání marží českého výrobce zbraní, českého překupníka zbraní a státního podniku založeného za „účelem plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo dalších zájmů státu“. K výpočtu marže použil běžné postupy finanční analýzy založené na veřejných informacích právnických osob povinně zveřejňovaných ve Veřejném rejstříku, jako jsou výroční zprávy, rozvahy a výkazy zisku a ztráty.

Marže

Vzhledem k tomu, že u překupníka byly jeho výkony v účetnictví zařazeny jako zboží, vypočítal Kverulant hrubou i čistou marži. Hrubá marže (gross margin) představuje rozdíl mezi tržbami a náklady na prodané zboží (COGS) vyjádřený v procentech. Čistá marže (net margin) je vypočítána jako čistý zisk připadající na všechny tržby (sales), opět v procentech; jde o ukazatel konečné ziskovosti a efektivity firmy. Srovnání marží CB, CZUB a VTU od roku 2002, kdy probíhá modernizace Armády ČR, ukazují grafy zpracované z těchto údajů.

Vojenský technický ústav, s.p. (VTU), zatím nebyl Ministerstvem obrany pověřen k tomu, aby nakupoval pro armádu od ostatních výrobců. Proto nevykazuje tržby za zboží ani náklady na jeho pořízení. V hrubé marži jsou tak srovnatelní jen Česká zbrojovka, a.s. (CZUB), a CB servis centrum s.r.o. (CB).

Pokud jde o čistou marži, vychází nejvýhodněji pořizování zboží přes státního prostředníka, tedy státní podniky. Čistá marže VTÚ je menší než 5 %, v případě VTU kolem 2 %. Nákup přes soukromé prostředníky (CB, CZUB) zvyšuje díky ignorantství ministerských úředníků ziskovost těchto firem – na účet státu a daňových poplatníků.

Kodexy

Přitom státní úředníci jsou od roku 2015 profesionální státní zaměstnanci a jsou povinni postupovat podle Pravidel etiky státních zaměstnanců, tedy dbát o veřejný zájem a hospodárnost.

Navíc ministerstvo má ještě svůj vlastní Etický kodex, který je dán Rozkazem ministra obrany č. 6/2013 Věstníku MO. Článek číslo 8 tohoto kodexu stanoví: „Zaměstnanec rezortu vynakládá, v souladu s právními i vnitřními předpisy, veškeré úsilí, aby zajistil maximálně hospodárné, efektivní a účelné spravování a využívání veřejných prostředků, které mu byly svěřeny, jakož i služeb, které mu byly poskytnuty.“

Dodržování tohoto etického kodexu však nikdo nekontroluje. Vyplývá to z odpovědi MO na Kverulantův dotaz.

Odpovědnost

Kverulant považuje počínání bývalých ředitelů pro vyzbrojování Koštovala, Říhy a Koudelky za projev systémové korupce. Vzhledem k tomu, že šlo o podřízené státního tajemníka Ministerstva obrany Petra Vančury, vyzývá Kverulant vládu, aby státního tajemníka odvolala.

Pomozte nám měnit věci k lepšímu

Kverulant se systematicky věnuje odhalování neefektivních a předražených zbrojních zakázek, které poškozují obranyschopnost země a berou peníze veřejným rozpočtům. Aby mohl i nadále vyhledávat, analyzovat a zveřejňovat případy, jako je příběh marží CB servis centrum, České zbrojovky a Vojenského technického ústavu, potřebuje podporu svých čtenářů.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima