Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na začátku roku 2026 obsadil čela tří klíčových nemocnic po svém. Všeobecná fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady i Fakultní nemocnice Bulovka dostaly nové ředitele bez jediného veřejného výběrového řízení. Kverulant se proto ptal, zda je tento personální blitzkrieg součástí nějaké předem schválené koncepce sjednocování řízení fakultních nemocnic a přípravy „nové moderní nemocnice“ v Praze. Prý ano. Ale tuto koncepci ministerstvo Kverulantovi neposkytlo, přestože o ni výslovně žádal. Podpořte prosím naši snahu otevřít zákulisí pražského nemocničního clusteru veřejné kontrole darem Kverulantovi.

Na otázku, jak byl vybrán management VFN, FN Královské Vinohrady a FN Bulovka, ministerstvo odpovídá odzbrojující upřímností. Otevřené výběrové řízení neproběhlo, ministr Adam Vojtěch využil „institut přímého jmenování“ a sáhl do vlastního personálního bazénu prověřených expertů. Jinými slovy, žádní uchazeči, žádná komise, žádné veřejné porovnání.

Pražský nemocniční pool

Řediteli se tak stali doc. Ján Dudra ve VFN a Petr Kolouch pro dvojvládí Vinohrad a Bulovky. Resort zdůrazňuje jejich „prokazatelné výsledky v řízení komplexních zdravotnických provozů“ a „krizový management“, ale konkrétní kritéria zůstávají na úrovni manažerského horoskopu. Věta o „dlouhodobém monitoringu jejich výkonu“ více zamlčuje, než prozrazuje.

Přitom právě u takto důležitých postů by veřejnost očekávala alespoň základní soutěž. Výběrová komise, transparentní kritéria, zveřejněné projekty uchazečů – nic z toho se nekonalo. Jmenovací dekrety jsou schované v osobních spisech a na dotazy podle zákona o informacích odpovídá ministerstvo poukazem na GDPR, jako by šlo o rodné číslo, a ne o obsazení strategických funkcí.

Tajná koncepce „nové moderní nemocnice“

Kverulant se proto ptal, zda je tento personální blitzkrieg součástí nějaké předem schválené koncepce sjednocování řízení fakultních nemocnic a přípravy „nové moderní nemocnice“ v Praze. Prý ano. Ale tuto koncepci ministerstvo Kverulantovi neposkytlo, přestože o ni výslovně žádal. Nicméně v odpovědi zaslané Kverulantovi Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že cílem „konceptu pražského nemocničního clusteru“ je sjednocení nákupů, koordinace investic včetně Letňan a příprava na novou fakultní nemocnici.

Cluster jako eufemismus pro koncentraci moci

Koncept pražského nemocničního clusteru ve skutečnosti znamená především koncentraci rozhodování o miliardových investicích a nákupech do rukou několika málo lidí. VFN, Vinohrady a Bulovka tak tvoří trojici, kde o nákupech, stavbách i personálních změnách bude rozhodovat úzký kroužek ministerstvem vybraných manažerů. Bez otevřeného výběrového řízení se navíc nedá vyloučit, že vedle odbornosti hrály roli i politické či osobní vazby.

Pro pacienty a zaměstnance to znamená jediné. Zásadní rozhodnutí o jejich nemocnicích se dějí bez jejich účasti a bez veřejné debaty. V systému, kde se miliardy přesouvají mezi nemocnicemi a pojišťovnami, je transparentní výběr vedení základní pojistkou proti privatizaci veřejného zájmu ve prospěch vybraných hráčů. Tady ta pojistka chybí.

Náměstek z tunelu přes nástroje

Další signál vysílá VFN obsazením náměstka pro chirurgické a multidisciplinární obory. Tím se stal MUDr. Tomáš Grus, který v Kverulantově kauze Tunel přes chirurgické nástroje figuroval jako hlavní podezřelý v příběhu o tom, jak se ze státní nemocnice vyvádělo špičkové instrumentárium do soukromého projektu. Policejní spis tehdy popisoval, jak se veřejné vybavení mění ve výhodný byznys pro pár vyvolených.

To, že právě tento muž dnes zastřešuje chirurgii a intenzivní péči v jedné z největších pražských fakultních nemocnic, je výmluvnější než stovky tiskových prohlášení o boji proti tunelům ve zdravotnictví.

V celém příběhu se opakuje jedna linie – ministerstvo žádá veřejnost, aby mu věřila, že ví, co dělá, ale odmítá ukázat podklady, podle nichž rozhoduje. Žádné výběrové řízení, žádné zveřejněné koncepce, žádné porovnání alternativ – jen ujištění, že vše bylo pečlivě zváženo a je v souladu se strategií, kterou nikdo neviděl. Takto se však neřídí instituce, které mají být symbolem odbornosti a důvěryhodnosti.

„Nebuďte slušnej“

Úkolem ministra zdravotnictví v Babišově vládě patrně není bolestivá, ale nezbytná reforma českého zdravotnictví, nýbrž hladké promazávání byznysu šéfa vlády a jeho okolí. Zatímco se nemocnice potýkají s nedostatkem personálu a roztříštěnou péčí, státní politika nápadně kopíruje zájmy koncernu Hartenberg Holding, do jehož portfolia patří rozsáhlá síť poliklinik, laboratoří a dalších zdravotnických zařízení. Namísto systematického posilování veřejných kapacit a transparentního plánování péče sledujeme kroky, které otvírají prostor pro soukromé hráče – od nastavování úhrad přes preferenci „externích“ služeb až po personální obsazování největších nemocnic lidmi loajálními k současnému politicko‑podnikatelskému uspořádání. Tak se z ministra, který by měl hájit veřejný zájem, stává spíše koordinátor obchodního plánu jednoho koncernu.

Třeba jen společnost FutureLife, největší česká zdravotnická investice Hartenbergu, síť klinik zaměřených na asistovanou reprodukci (IVF), lékařskou genetiku, laboratorní diagnostiku a gynekologické výkony, provede odhadem 40 % ze všech asi 54 tisíc IVF cyklů. Zdravotní pojišťovny jeden komplexní cyklus IVF hradí částkou přibližně 40 tisíc korun u žen ve věku 22 až 39 let + 364 dní. Mimochodem, o rok se věková hranice zvýšila za minulé Babišovy vlády. Celkově FutureLife, podle vlastních údajů za rok 2024, získal z plateb ze zdravotního pojištění 2,85 miliardy Kč. Výbor pro zdravotnictví se tématem zabýval v dubnu 2026 a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch střet zájmů premiéra odmítl s argumentem, že úhrady jsou dány zákonem a nejsou premiérem ovlivnitelné.

Deník N upozornil, že Klinika Iscare, kterou prostřednictvím svého holdingu stále vlastní premiér Andrej Babiš, si ve smlouvě z letošního března zajistila výhodnou spolupráci s fakultní nemocnicí na pražských Vinohradech. Dohoda umožnila Iscare zadarmo využívat odborné konzultace lékařů ze státního zdravotnického zařízení. Jiné soukromé kliniky přitom obvykle za externí konzultace lékařů platí podle počtu hodin odvedené práce. Odborné poradenství se navíc týká vytížených oborů, jako jsou chirurgie, gynekologie nebo gastroenterologie, u kterých fakultní nemocnice dlouhodobě naráží na nedostatek personálu.

Videoshrnutí

Pomozte nám hlídat české zdravotnictví

Kverulant bude personální a investorské kroky v pražských fakultních nemocnicích dál sledovat – od obsazování funkcí až po velké stavby v Letňanech a jinde. To všechno stojí čas, právní pomoc i trpělivé pročítání dokumentů, které by jinak zůstaly ve spisech. Podpořte prosím tuto práci pravidelným nebo jednorázovým darem, ať se z pražského „nemocničního clusteru“ nestane jen další tunel, který projde bez světla veřejné kontroly.

Vojtěch Razima