Premiér Petr Fiala (ODS) tento týden na fóru Meltingpot na festivalu Colours of Ostrava prohlásil, že patříme mezi světovou špičku v obraně. Že jde o zjevnou lež dokazují tři zpackané armádní zakázky za 80 miliard korun. K těm nyní přibylo rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže zastavit nákup vozidel pro výsadkáře. Důvodem je pravděpodobně podezření, že zakázka byla nezákonným způsobem ovlivněna lobbistou a současně prvním náměstkem ministryně obrany Jany Černochové (ODS).  Kverulant odhaluje věrolomné politiky a rozežrané úředníky již od roku 2009, pomozte mu v tom alespoň symbolickým darem.   

V říjnu 2022 vypsalo Ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové a jejího prvního náměstka Františka Šulce výběrové řízení na pořízení 159 kusů lehkého útočného vozidla pro výsadkáře. Termín pro předložení nabídek byl do 24. května 2023.  Do soutěže s předpokládanou cenou 6 miliard korun se přihlásily 4 firmy. Na začátku června podaly proti férovosti soutěže námitky dvě zbrojařské společnosti LPP, s.r.o. a Colt CZ Defence Solutions. Následně byla soutěž rozhodnutím ÚOHS ze dne 20. července zastavena. ÚOHS tak obraně zakázal uzavřít kupní smlouvu. Jako první na toto rozhodnutí upozornil server iRozhlas.

Kverulant poukazuje na možný vliv prvního náměstka ministryně obrany Františka Šulce na tuto zakázku. Jana Černochová, navzdory rétorice o transparentním řízení státu, při nástupu do funkce v pondělí 10. ledna 2022 představila jako svého prvního náměstka právě Františka Šulce. Přitom Šulc pracoval pro holding Czechoslovak Group a další zbrojařskou firmu v době, kdy dělal asistenta tehdejší poslankyni a šéfce sněmovního výboru pro obranu Janě Černochové. Přitom podle Šulce v tom Černochová neviděla žádný problém: „Věděla o tom, že dělám pro různé firmy.“

Nákup vozidel pro výsadkáře však není zdaleka jedinou krajně problematickou zakázkou.

Rekordní pokuta 550 milionů korun za chyby při nákupu vrtulníků

Antimonopolní úřad začátkem dubna 2021 pravomocně potvrdil historicky nejvyšší pokutu pro armádu, a to ve výši 550 milionů korun, za chyby v tendru na nákup 12 armádních vrtulníků za 17,6 miliardy korun. Při hledání dodavatele ministerstvo kromě americké vlády oslovilo také vládu italskou. Italská nabídka na stroje Agusta AW 139M byla levnější, ale prý neodpovídala armádním požadavkům. Stroje prý nesplňovaly podmínku na odzkoušení v operacích. Resort obrany podle ÚOHS chyboval v tom, že v rozporu se zákonem uzavřel smlouvu na nákup víceúčelových vrtulníků od americké firmy Bell dříve, než rozhodl o námitkách italské společnosti Leonardo. Ministerstvo ale trvalo na tom, že postupovalo správně, o zakázce podle něj jednaly přímo vlády obou zemí a firma, která nebyla oslovena, prý do zakázky nemůže zasahovat. Pokutu obrana už v roce 2021 uhradila, ale zároveň podala správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Ten však rekordní pokutu 15. února 2023 definitivně potvrdil.

Kverulant je přesvědčen, že za nákupem vrtulníků je agresivní lobbing  armádního generála v záloze Jiřího Šedivého. Ten si po svém odchodu do civilu v srpnu 2003 založil lobbistickou firmu Generals, s.r.o. Ta se věnovala lobbingu v oblasti armádních zakázek a za rok 2022 vykázala příjmy ve výši téměř 10 milionů korun. Kverulant je přesvědčen, že jde o provizi za lobbování pro nákup 12 předražených amerických armádních vrtulníků za 17,6 miliardy korun a že se Šedivý přijetím těchto provizí dopustil trestného činu dle § 333 nepřímé úplatkářství. Proto na Jiřího Šedivého podal v polovině června 2023 trestní oznámení.

Pětkrát předražené kulomety za 1,5 miliardy

Kverulant.org odhalil, že ještě za ministra Lubomíra Metnara (ANO) uzavřelo ministerstvo obrany miliardovou smlouvu na dodávku tisícovky pětkrát předražených kulometů MINIMI. V dubnu 2022, tedy již za ministryně Jany Černochové (ODS) byla cena za kulomety navýšena z 1,1 miliardy na 1,5 miliardy. Nákup proběhl bez výběrového řízení a kulomety nedodává belgický výrobce, ale překupník CB SERVIS CENTRUM. Belgické kulomety přitom napřímo od výrobce nakupuje například Norsko či Portugalsko. Norsko dokonce dostalo od výrobce cenu 219 tisíc korun za kus. To je více než 5krát levnější než český nákup za 1,19 milionu za kus. Na miliardovou zakázku neproběhlo řádné výběrové řízení. Zakázka byla zadána formou „jednacího řízení s uveřejněním“. Do něj se sice „přihlásily“ tři firmy, Česká zbrojovka a.s., Detail Banzai s. r.o. a CB SERVIS CENTRUM s.r.o., ale nabídku podal pouze jediný, překupník CB SERVIS CENTRUM.

Překupník na Kverulanta podal žalobu a u soudu se domáhá stažení článku o něm. Pokud by Kverulant tuto při prohrál, tak by pravděpodobně následovala žaloba o náhradu škody, která by mohla být pro Kverulanta likvidační.

V únoru 2023, tedy za rok a čtvrt od podpisu smlouvy od nich ještě nemělo jediný kulomet. A to přesto, že obrana již překupníkovi zaplatila 474 milionů korun. Z toho více než 200 milionů korun již počátkem června 2022.

Nikdo za nic nemůže

Kverulant se v květnu 2023 dotázal, zda bude po někom z úředníků či snad dokonce politiků vymáhána alespoň část více než půl miliardové pokuty za zpackaný nákup vrtulníků a zda byl za jednání, které antimonopolní úřad označil za nezákonné, vůbec někdo potrestán. Nebyl.

Ministerstvo obrany odpovědělo, že náhrady za takto zaplacené pokuty vymáhat nebude a odkazuje se na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 31 Cdo 2764/2016 ze dne 12. dubna 2017, podle něhož se v případě uložení finanční sankce státu nejedná o vznik škody. Došlo tím totiž pouze k transferu finančních prostředků uvnitř státu, přičemž jeho majetek se zaplacením pokuty nezmenšil. Laicky řečeno stát si pouze přendal peníze z jedné kapsy do druhé.

Ministerstvo zcela ignorovalo novelu zákona o majetku státu, konkrétně zákon č. 118/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem, který nabyl účinnosti dne 1. 4. 2020, se zavedla do právního řádu tzv. dělená právní subjektivita. Nová právní úprava zajišťuje, že se na organizační složku státu pro tyto účely hledí jako na samostatnou právnickou osobu, jejíž majetek tvoří samostatný celek nepropojený se zbytkem státního rozpočtu. V důsledku toho je tedy jednodušší i vymáhání náhrady škody po zaměstnancích, kteří porušili své povinnosti. Laicky řečeno lze postihnout i toho kdo státu přendal peníze z jedné kapsy do druhé.

A k potrestání za porušení zákona o zadávaní veřejných zakázek také nedojde. V odpovědi ze 17. dubna 2023 píše kancelář ministryně obrany: „Ministerstvo obrany zhodnotilo, že v daném případě se přestupek, za který mu byla udělena pokuta 550 milionů korun, týká procesního pochybení při uzavření smlouvy na danou veřejnou zakázku, jenž není v příčinné souvislosti s plněním pracovních povinností zaměstnanců v MO.“

Nákup 246 bojových vozidel pěchoty bez soutěže za 60 miliard

ÚOHS se před měsícem také začal zabývat smlouvou ministerstva obrany na nákup bojových vozidel pěchoty CV90 ze Švédska. Firma Defence Export žádala po antimonopolním úřadu, aby vydal zákaz plnění z této smlouvy, protože ministerstvo vozidla nenakoupilo na základě zadávacího řízení. Na situaci upozornil server Novinky.cz. Vláda nákup 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun schválila letos na konci května a pořídit je chce formou mezivládní dohody ze Švédska.

Ministerstvo obrany původně vypsalo tendr, do kterého pozvalo čtyři firmy, kromě BAE Systems v něm byly ještě španělský GDELS s vozidlem ASCOD, německý Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx a německé konsorcium PSM s obrněncem Puma. Posledně jmenovaný ze soutěže odstoupil, protože by nesplnil podmínky soutěže.

Žádná z firem ale podle obrany nepředložila nabídky, které by plně odpovídaly armádním požadavkům. Soutěž proto předchozí vláda na konci svého působení v roce 2021 přerušila, nová vláda pak loni v létě soutěž na základě právních analýz zcela zrušila. Místo toho rozhodla o zahájení přímého jednání se Švédskem. Podle Defence Export nebylo ministerstvo oprávněno využít výjimku ze zákona o veřejných zakázkách a mělo využít některého typu zadávacího řízení.

Chybí nejen zákon o lobbingu

V České republice neexistuje žádná regulace lobbingu, natožpak toho, kde se pravděpodobně točí vůbec nejvíc peněz, tedy lobbingu armádního. Návrh zákona o lobbingu se v roce 2021 dostal za vlády Andreje Babiše (ANO) do Poslanecké sněmovny, nicméně nestihl projít legislativním procesem a nebyl přijat.

V Evropské unii naopak došlo k výraznějšímu nastavení pravidel lobbistických aktivit v 90. letech 20. století, kdy se některé regulační kompetence přesunuly z členských států na úroveň EU. Regulace lobbingu funguje také například ve Spojených státech amerických. V roce 2019 přesáhly v USA výdaje na lobbing 3,5 miliardy dolarů (cca 75 miliard korun).

Už v roce 2016 vyzvala skupina států proti korupci Rady Evropy (GRECO) Českou republiku k zavedení pravidel větší transparentnosti. Jejich doporučení označené (i) zní: „Zajistit včasné zveřejňování zápisů ze zasedání parlamentních výborů a zvýšit transparentnost činnosti podvýborů, zavést pravidla pro členy Parlamentu o tom, jak jednat s lobbisty a dalšími třetími stranami, které se snaží ovlivňovat legislativní proces, a tak učinit vzájemná jednání více transparentní.“ Ve zprávě zveřejněné 16. červena 2023, tedy po sedmi letech skupina států proti korupci konstatuje: „Skupina GRECO došla k závěru, že doporučení (i) nebylo splněno.“

Lobbing, jako forma korupce

Je tak otázkou, do jaké míry je česká obranná akviziční politika skutečným vyjádřením vojenské expertízy a do jaké míry jde jen o výsledek snah hrdinů lobbistické práce z řad penzionovaných generálů. Někteří z nich už ani nemají bezpečnostní prověrku, aby se tak vyhnuli jakýmkoliv formám dohledu veřejné moci. Zato však mají přístup do nejvyšších pater armádní hierarchie a kuloárů ministrů obrany a jejich náměstků, kde působí jako čestní poradci, Generals s.r.o. Přitom, pokud nebyli odsouzeni během svého služebního poměru, je stát štědře platí ve formě měsíčního výsluhového příspěvku. Ten se u bývalého armádního generála Šedivého, po třiceti odsloužených letech, v roce 2023 pohybuje kolem 80 000 korun čistého a je pravidelně valorizován.

Tím se česká demokracie zásadně liší od demokracie americké, kde je jasné, kdo je kdo a kdo je placen z čích peněz a kdo zastupuje čí zájmy. „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ ale většinou neplatí pro české generály v záloze. Na rozdíl od USA se lobbisté nikde nemusí registrovat a průchod otáčivými dveřmi ze světa plánování vojenské poptávky do světa jejího uspokojování není nijak krátkodobě ani dlouhodobě limitován.

Kverulant v srpnu 2022 vyzval vládu k co nejrychlejšímu naplnění jejích slibů o transparentním způsobu vládnutí, a to nejen přijetím zákona o lobbingu, ale zejména  implementací obdobného ustanovení, jako je americký 18 U.S. Code § 207 – Restrictions on former officers, employees, and elected officials of the executive and legislative branches, do zákonů upravujících služební poměr vojáků a příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů.

Návrh zákona o lobbování

I v důsledku Kverulantovy výzvy schválila vláda na svém posledním listopadovém zasedání roku 2022 návrh zákona o lobování a poslala jej do připomínkového řízení. Základní parametry navrhované regulace byly tehdy následující:

Návrh zákona z listopadu 2022 měl celou řadu vad. Tak především, nezakazoval souběh pobírání výsluhového příspěvku a lobování bývalých vojáků. Předpokládaná pokuta v maximální výši 100 tisíc korun byla až groteskně nízká v porovnání s miliardovými „hodnotami“ úspěšně pro lobované věci.  Pak, ale přišel návrh ještě mnohem horší.

Vykostění návrhu zákona o lobbingu

Změnu, která činní ze zákona o lobbingu téměř zbytečnou normu prosadilo v létě 2023 ministerstvo spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Po jeho změnách by zákon neměl platit pro zaměstnavatelské svazy, profesní komory jako je například Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky a nevztahoval by se ani na prezidenta nebo asistenty poslanců a senátorů, kteří chodí na schůzky se zákonodárci, popřípadě je zastupují.

Změnu návrhu spravedlnost prý prosadila proto, že lobbisté nelobují pro peníze.  Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka k tomu uvedl „Oblast jejich lobbování i konkrétní požadavky na úpravu právních předpisů budou velmi často očekávatelné, přičemž na rozdíl od profesionálních lobbistů nebudou motivovány přímým finančním prospěchem. Proto by v jejich případě povinnost oznamovat lobbistické kontakty představovala administrativně zatěžující opatření.“

Proti novému znění zákona se ohradil nejen Kverulant a další protikorupční organizace, ale poněkud nečekaně i Hospodářská komora, která se jinak k lobbingu otevřeně hlásí a je oficiálně registrovaným lobbistou v Evropské unii. Do výjimek by spadala, sama je ale prý nechce.

Prosba o podporu

Zlobbované, zkorumpované politiky a rozežrané úředníky je třeba kontrolovat neustále.  Kverulant to navzdory jejich zastrašování dělá už od roku 2009. Podpořte ho v tom jakkoliv malým, za to však pravidelným darem.

Vojtěch Razima