Kverulant zkoumal majetková přiznání bývalého vrchního ředitele sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany Lubora Koudelky, který si během působení na ministerstvu pořídil nemovitosti za nejméně 8,7 milionu korun a rychle splatil třímilionový hypoteční úvěr. Když se ho Kverulant pokusil ve Vídni zeptat na původ jeho majetku, Koudelka hovor po představení ukončil. Kverulant proto žádá Ministerstvo obrany o vyvození závěrů. Kverulant hlídá věrolomné politiky a rozežrané úředníky už od roku 2009. Pomáhejte mu v tom jakkoliv malým, zato však pravidelným darem. 

V České republice mají politici a vysocí státní úředníci povinnost podávat majetkové přiznání. Kverulant se zaměřil na majetková přiznání Mgr. Lubora Koudelky, který byl od 1. září 2020 až donedávna vrchním ředitelem sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany (MO).

Předražené kulomety

Kverulant sleduje činnost úředníka MO Lubora Koudelky už dlouho. Hlavním důvodem je skutečnost, že Ministerstvo obrany uzavřelo za jeho ředitelování rámcovou smlouvu na kulomety MINIMI za 1,5 miliardy korun, aniž by nákup proběhl napřímo od výrobce či přes renomovanou nákupní agenturu NATO NSPA. Přes veškeré řeči o hospodárnosti tak stát sáhl po vesnickém překupníkovi, jehož marže zůstává pečlivě skrytá za nálepkou „ochrany citlivých informací“.

Koudelka, absolvent někdejší Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda, podepsal kontrakt, který je podle mezinárodních srovnání násobně předražený, a to navzdory dřívější půlmiliardové pokutě od ÚOHS za jiný problémový nákup. Zatímco norská armáda nakupuje stejné zbraně přímo od výrobce řádově levněji, český daňový poplatník platí v součtu za kusy a příslušenství částky blížící se milionu za kulomet.

Koudelkova kariéra však na těchto selháních kupodivu neztroskotala – naopak, zůstal vrchním ředitelem sekce vyzbrojování a akvizic více než pět let, a to od září 2020 až do prosince2025. Pak se vydal zastupovat Česko jako národní ředitel pro vyzbrojování v NATO do Vídně.

Sacher dort ve Vídni

Co ale bude ve Vídni dělat, je trochu záhadou. Česko totiž v roce 2023 přerušilo svou účast ve Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Kontrola zbrojení byla totiž hlavní agenda, proč zde byla dvě místa vyhrazená Ministerstvu obrany. Inu, o to více času zbude na konzumaci Sacherových dortů ve vídeňských kavárnách a návštěvy ZOO.

 V prostředí, kde se za evidentní nehospodárnost ani za utajování klíčových údajů neodchází s ostudou, ale povyšuje, je signál směrem k úředníkům i politikům děsivě jasný.

Koudelka za dobu svého působení na MO daňovým poplatníkům asi mnoho neprospěl. Pojďme se podívat, jak prospěl sám sobě. Jak už jsme uvedli mají v ČR vysocí státní úředníci povinnost podávat majetková přiznání. Pojďme se na ta Koudelkova podívat.

Rozpory ve vstupních oznámení

V Centrálním registru oznámení lze po podání žádosti o nahlížení nalézt hned dvě vstupní majetková přiznání. To první je z 1. 9. 2020 a Koudelka v něm uvádí, že v době nástupu do funkce je majitelem 6 garáží, 2 bytů a 2 jiných nebytových prostorů. V druhém vstupním oznámení ze 23. 6. 2021 už je to 11 garáží, 8 bytů a 8 jiných nebytových prostorů. V ani jednom ze vstupních oznámení není uvedena cena nemovitostí. Přestože v obou oznámeních je uvedeno, že jde o oznámení o majetku, který veřejný funkcionář vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, tak se od sebe dosti liší. To rozhodně neprospívá k jejich věrohodnosti.

Nemovitosti za 10 milionů korun

V průběžném oznámení za období od 19. 9. 2020 do 31. 12. 2020 podaném 25. 6. 2021 a pak ještě 27. 6. 2021 je v oddílu označeném „oznámení o majetku, který veřejný funkcionář nabyl v průběhu výkonu funkce“ uvedeno 9 garáží, 3 byty a 3 nebytové prostory. Nejdražšími položkami takto nově nabytého majetku je byt za 3,9 milionu korun a byt za 2,75 milionu korun. U třetího bytu cena uvedena není a Koudelka jej údajně dostal darem, stejně jako jeden z nebytových prostorů. V uvedeném období Koudelka ještě získal 9 garáží s cenami od 149 500 do 375 000 Kč. Celkem tak Koudelka získal za první 3,5 měsíce nemovitosti za nejméně 8 778 000 korun. Ve skutečnosti to však bylo téměř jistě víc, protože v tomto součtu není započtena cena jednoho bytu a jednoho nebytového prostoru. Lubor Koudelka za období od 19. 9. 2020 do 31. 12. 2020 vykázal ještě „jiný peněžní příjem“, a to ve výši 165 000 korun a nesplacený závazek z hypotečního úvěru ve výši 3 miliony korun.

V průběžném oznámení za rok 2021, podaném dne12. 6. 2022, výčet získaných nemovitostí zopakoval, ale nově uvedl, že nesplacený závazek z hypotečního úvěru mu klesl na 1 814 000 korun.

V průběžném oznámení za rok 2022, podaném dne 9. 6. 2023 Koudelka výčet nemovitostí získaných ve funkci zopakoval, ale nově uvedl, že nesplacený závazek z hypotečního úvěru mu klesl na 757 220 korun.

V průběžném oznámení za rok 2023, podaném dne 26. 6. 2024 Koudelka výčet nemovitostí získaných ve funkci zopakoval, ale nově uvedl, že již nemá nesplacený závazek z hypotečního úvěru.

I v průběžném oznámení ze dne 11. 6. 2025 za rok 2024 Koudelka zopakoval výčet svých nemovitostí. Ještě vykázal „jiný peněžitý příjem“ ve výši 244 400 korun.

Ve výstupním oznámení podaném po ukončení funkce ředitele akvizic k 31. 11. 2025 a podaném 17. 12. 2025 výše uvedený výčet nemovitostí znovu zopakoval.

Výsluhový příspěvek

Lubor Koudelka je od roku 1990 do současnosti zaměstnancem Ministerstva obrany, navíc je velmi pravděpodobné, že k platu civilního úředníka na MO bere ještě výsluhový příspěvek. Přitom výsluhový příspěvek vojáků, policistů, celníků, hasičů a dozorců má primárně sloužit k sociálnímu zabezpečení těchto osob, když už nejsou schopni vykonávat svoji profesi a jejich uplatnění na trhu práce je z důvodu předchozí vysilující a náročné služby podstatně ztížené. To však zjevně není případ ani bývalého ředitele akvizic Lubora Koudelky a ani mnoha dalších bývalých vojáků na „civilních“ tabulkách.

Kverulant žádá vysvětlení

Jistě, stát některé své úředníky neplatí špatně, ale našetřit z platu úředníka a z výsluh na několik bytů, garáží a dalších nemovitostí, a ještě doplatit hypotéku vyvolává množství otázek, na které by měl Lubor Koudelka odpovědět. Ředitel Kverulanta proto 4. 2. 2026 zavolal na českou ambasádu do Vídně, s Koudelkou se mu podařilo spojit, ale poté, co se představil, se s ním Koudelka odmítl dál bavit a telefon ukončil.

Lubor Koudelka má jistě plné právo odmítnout odpovídat na Kverulantovy nepříjemné otázky o původu značného majetku. Proto se Kverulant se svými zjištěními obrátil na Ministerstvo obrany a požádal jej, aby věc vyšetřilo a informovalo veřejnost o vyvozených závěrech.

Prosba o podporu

Kverulant hlídá věrolomné politiky a rozežrané úředníky už od roku 2009. Pomáhejte nám v tom jakkoliv malým, zato však pravidelným darem. 

Vojtěch Razima

P.S. QR pro dar pro Kverulanta ve výši 1 000 korun.